Connect with us
Reklama




Aktuality

Návrat Mitteleuropy

Published

on

Marcel GauchetPro Německo jsou jeho východní sousedé – Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko – už dnes svého druhu náhražkou Evropské unie. Možná zakrátko tahle malá Evropa Berlínu naprosto postačí, říká francouzský historik Marcel Gauchet v rozhovoru s Maciejem Nowickým.

Marcel Gauchet je historik, filozof a sociolog, jeden z nejvlivnějších francouzských intelektuálů, šéfredaktor časopisu Le Débat.

Vstupujeme do éry německé dominance v Evropě?

Německo nechce v Evropě dominovat. Ale i kdyby chtělo, neví příliš jak toho dosáhnout. Nemají žádný nápad jak na EU, je to velice omezený, provinční národ. Tak dlouho se věnovali vnitřnímu zúčtovávání, že se stále zajímají jen sami o sobe. Proto nemají zahraniční politiku, ale pouze politiku národní: velice pozorně, puntičkářsky, přímo maniakálně hlídají své ekonomické zájmy. Na to se omezuje doktrína paní Merkelové. Zároveň jsou naprosto slepí vůči zájmům jiných zemí. Vycházejí z předpokladu, že pokud je nějaká politika dobrá pro Německo, je třeba ji uskutečňovat. A jestli Španělsko nebo Itálie tonou, je to jejich vina.

Taková je oficiální linie Berlína. Němci neustále opakují: „Nechceme být lídrem. Máme kvůli tomu samé starosti.

A mluví pravdu. Německo má skvělou průmyslovou tradici, která se začala opět hodit. Vracejí se k někdejší roli velké průmyslové mocnosti, jakou byli od konce 19. století. Jako vždycky věří v práci, solidnost a jsou nesnesitelně seriózní. Jedinou věcí, kterou jim můžeme vyčítat, je způsob, jakým provedli rozšíření EU v roce 2004. Německý komisař pro rozšiřování Günter Verheugen překročil své pravomoci…

Jak?

Německé vedoucí třídy viděly v rozšíření Evropy způsob jak uspokojit jednu ze svých nejdůležitějších strategických aspirací – chtěly vytlačit hranici ruských vlivů o několik set kilometrů na východ. Polsko bylo ideální nárazník. Chápejte mě prosím dobře, jsem rád, že Polsko je v EU. Problém spočívá v tom, že za rozšíření odpovídal člověk, kterého nezajímaly mechanismy spravování Evropy, ale jen německé zájmy. V důsledku toho se EU – už dřív neřiditelná – proměnila v naprostý chaos. Což neznamená, že existoval nějaký projekt německé hegemonie.

Nevěřím, že Francouzi mají radost z rozšíření EU. Vždyť v obrovské míře změnilo rovnováhu sil ve prospěch Německa

To je pravda. Obrozuje se Mitteleuropa, o které snili všichni němečtí teoretikové politiky a hospodářství před rokem 1914. Mají-li na dosah Polsko, Maďarsko nebo Slovensko, získali Němci průmyslové zázemí, díky němuž úžasně snížili výrobní náklady. Pro ně je dnes Mitteleuropa něco jako náhražka EU. A možná brzo ta „malá Evropa” bude Berlínu naprosto stačit. K čemu je jim Jih? Řecko, za které musí platit? Portugalsko, Španělsko, nebo dokonce Itálie? Světoví boháči budou stejně kupovat mercedesy. Ale – ještě jednou opakuji – to není projekt dominance. Prostě se objevila příležitost a Němci jí využili. A Francouzi zareagovali velice hloupě. Chirac došel k závěru, že hádka o Irák je důležitější než dlouhodobé zájmy, a rozhodl o stažení z regionu.

V roce 1989 měli Francouzi všechny karty v ruce. Ještě za Chiraca byli hlavním zahraničním investorem v Polsku. Na Němce jsme se tehdy dívali nedůvěřivě.

Francie dnes za ony chyby platí.

A je s to vytvořit protiváhu k Německu?

Ne. Jsme v pasti. Jediná země, která si ekonomicky může dovolit opustit eurozónu, je Německo. Pro všechny ostatní – včetně Francie – neexistuje žádné smysluplné řešení. Nemůžeme opustit eurozónu, protože by to přišlo příliš draho, ale nemůžeme v ní ani zůstat, protože Německo přejalo francouzské, italské, španělské trhy v Evropě. Obávám se, že se tady setkáváme s dlouhodobým oslabením Francie. A že to je tendence téměř neodvratná.

Francois Hollande se snaží tento trend odvrátit. Co dokáže uhrát?

Osobně ho mám velice rád. Je to člověk poctivý, opatrný, skromný, naslouchá tomu, co se mu říká. Prostě a jasně – opak Sarkozyho. Ale není to charismatický lídr. Je to stoprocentní produkt francouzské politické kultury.

Francouzské hospodářství je výtvor schizofrenika. Je zároveň příliš moderní, i příliš archaické. Francouzští podnikatelé jsou ze všech Evropanů nejvíc globalizovaní – sledují jenom BRICS, rodící se mocnosti, jako by jejich vlastní země už přestala existovat. Co se děje ve Francii, jim může být naprosto ukradeno. Pro ně představuje budoucnost výhradně nový svět. Každou chvíli stěhuje nějaká francouzská firma své sídlo do Šanghaje. A to je velký rozdíl mezi Francií a Německem – protože Němci dělají všechno pro to, aby si zachovali silnou základnu, která potom bude odrazovým můstkem pro expanzi, na vlastním území.

My to nemáme. Podobně jako nemáme malé a střední dynamické firmy. Zdědili jsme zato gigantické neřiditelné molochy, pamatující časy Ludvíka XIV. A stát, který nelze reformovat, aniž bychom vyvolali občanskou válku. Všichni vědí, že máme v Evropě nejvyšší procento výdajů veřejného sektoru. Ale je ještě druhé číslo, méně známé, ze kterého se ježí vlasy. Šedesát procent příjmů fyzických osob pochází ze státního přerozdělování! To je nepochopitelné. A jenom Hollande jako socialista by s tím mohl něco udělat. Ale on to nezvládne. Francie je sociální stát odsouzený k pomalému, ale neodvratnému chudnutí.

Dnes má dokonce Německo pocit prohry. Stýská si, že musí platit za jiné, a ti mu stejně vyčítají – touhu dominovat (když se snaží jednat), nebo lhostejnost (když se jednání zdrží). Je dnes EU spojenectví poražených?

V jistém smyslu ano. Evropa je přece největším poraženým globalizace. Neexistuje jiný světadíl, který by v posledních letech tak velmi ztratil na významu. Ale to není celá pravda o EU. Z vnitřní perspektivy to vypadá jinak: malé země obrovsky získaly. Vysvětlení je snadné: po staletí Evropu ovládala vyhlídka válek, v nejlepším případě vládla křehká rovnováha. Malé země věnovaly veškerou svou energii hledání spojenectví, které by je ochránilo před dravci.

Vznik EU přinesl trvalý mír. Všichni jsou pod ochranou. Pro malé země je to velké vítězství. Místo hledání protektorů uskutečňují oportunistické hospodářské strategie. A díky tomu se mnohem lépe přizpůsobují globalizaci.

Vyhrály taky všechny země, které se zbavily komunismu nebo diktatury. Přes všechnu dramatičnost dnešní situace v Řecku bychom měli pamatovat, jaká byla tato země před přistoupením do EU. Řekům, kteří nyní tak naříkají na Unii, by se měl poslat účet s výpočtem všech peněz, které se na jejich zemi vydaly. Ať vrátí prachy…

Naproti tomu velké země na EU prodělaly.

Protože tak jako Francouzi neustále přemýšlejí o své ztracené moci?

Poněvadž zahraniční politika v někdejším stylu, politika síly, představuje uzavřenou kapitolu. Proto si velké země – Německo, Francie, ba dokonce Itálie – připadají zbytečné. To je jeden z důvodů, proč elity těchto zemí Unií naprosto opovrhují. Nevidí v ní totiž způsob jak uspokojit vlastní ambice. V důsledku toho se velké státy snaží rozvíjet náhradní strategie, které mají kompenzovat jejich ztracenou moc. Angličané předstírají, že jsou velcí díky blízkosti se svými bratranci v Americe. Němci sázejí na průmyslovou sílu. A Francouzi moc nevědí co dělat, ale naštěstí mají své staré trumfy: jaderné zbraně, stálé místo v Radě bezpečnosti a vlivy ve třetím světě, což jim dává v OSN 60 hlasů. A s jejich pomocí se vždycky dá něco uhrát…

Polsko a Česko přijaly vůči EU dvě naprosto odlišné taktiky. Češi došli k závěru, že je lepší držet se stranou. Poláci se rozhodně angažují víc, ale neustále se cítí zklamáváni. Mělo by Polsko být oportunističtější?

Rozdíl mezi Polskem a Českem je prostě rozdíl mezi velkou a malou zemí. Češi se rozhodli, že jejich jediný zájem je obchod s Německem. Vybrali si oportunismus. Ale politické tradice, to jsou věci velice hluboké, zakořeněné v minulosti. Poláci si nemohou ze dne na den říci: „Chceme být takoví jako Češi. Budeme mít ještě menší touhy.” Protože to by je přivedlo nanejvýš k ještě větší frustraci.

Vím například, že z polské perspektivy představuje Východní Partnerství prohru. Nepodařilo se Ukrajinu vtáhnout do Evropy a tak dále. Ale podívejme se na konkurenční nápad: Středomořské partnerství, navržené Sarkozym. Tenhle projekt také zašel na úbytě. Nechť aspoň to Poláky utěší…

Kdo ještě věří v Evropu? Kromě Poláků?

Z hlediska Francie už Unie nemá žádný význam. Neznám – když opomenu staré pitomce, kteří naprosto ztratili kontakt s realitou – ani jednoho intelektuála nebo politika, který by věřil v EU. Obyčejní lidé ji taky nenávidí. V roce 2005, v ústavním referendu, hlasovalo 55 procent Francouzů proti Evropě. Dnes by to bylo aspoň 70 procent. To je optimistický odhad.

Proto, že slib „euro přinese všem blahobyt zklamal?

Taky proto. Ale je tu ještě něco. Nedostatečná nabídka. Dnes není žádná přesvědčivá evropská idea. Těžko se tedy divit, že se všichni schovávají do svých národních ulit.

Je to však zvláštní. Po roce 1945 jsme neustále potřebovali USA, aby nás bránily před Moskvou, ale Evropané si zachovali schopnost myslet nezávisle. A potom náhle, v 90. letech, když sovětské ohrožení zmizelo, nastala intelektuální abdikace. Americký model se stal alfou a omegou, a bruselská mašinérie dorazila poslední ideje, které v Evropě existovaly. Výsledek je takový, že Evropa je dneska morální, duchovní a intelektuální země nikoho. Jsme důchodci dějin. A Amerika nás nespasí, protože má sama starosti.

Je zato jedna pozitivní změna. S prohrou Sarkozyho, Berlusconiho, stále zřetelnějším odmítnutím Putina ruskou střední třídou se – doufám – přibližuje konec politiky opírající se o mediální všudypřítomnost, triky PR a nesplněné sliby.

To je skutečně velká změna. Končí historický cyklus, který začal spolu s Clintonem, Schröderem, Blairem. Žádný evropský předák neměl takovou mediální průraznost jako Sarkozy nebo Berlusconi. A přesto ničeho nedosáhli – Francie a Itálie jsou v úzkých. To je k zamyšlení.

Sarkozy vycházel z předpokladu, že kráčí výhradně o počet nabídek, a ne to, zda se uskuteční. Taková politika představovala směs pochlebovačství a pohrdání. Pochlebovačství, protože Sarkozy nebo Berlusconi říkali to, co lidé chtěli slyšet. A pohrdání, protože lidi považovali za pitomce. Jinými slovy, postupovali v souladu s doporučením francouzského spisovatele Fréderica Beigbedera: „Nedávej lidem najevo, že je považuješ za pitomce, ale vždy pamatuj, že pitomci jsou.” Naštěstí si lidé někdy všimnou, že je kdosi za pitomce považuje.

Překlad: Václav Burian

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading

Aktuality

Poslankyně opozice atakovaly předsedu PiS

Published

on

Ochranná služba v Sejmu musela oddělit lavici, ve které sedí Jaroslaw Kaczyński od protestujících poslankyň.

„Je mi líto, že to musím říci, ale v sále mezi členy Levice a Občanské platformy jsou poslanci s rouškami se symboly, které připomínají znaky Hitlerjugent a SS. Chápu však, že totální opozice odkazuje na totalitní vzorce.“ řekl na začátku zasedání Sejmu místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki.

Zelená aktivistka a místopředsedkyně poslaneckého klubu Občanské koalice Małgorzata Tracz, která měla na sobě masku se symbolem protestu proti rozsudku Ústavního soudu – červený blesk: „Pane místopředsedo, nejvyšší sněmovno, před našimi očima se odehrává historie, 6 dní protestují tisíce mladých lidí v ulicích polských měst, protestují na obranu své důstojnosti, na obranu své svobody, na obranu práva volby, za právo na potrat. Toto je válka a tuto válku prohrajete. A kdo je za tuto válku zodpovědný? Pane ministře Kaczyński, to je vaše odpovědnost.“

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř
  • Poslankyně opozice atakovaly předsedu PiS 27.10.2020
    Ochranná služba v Sejmu musela oddělit lavici, ve které sedí Jaroslaw Kaczyński od protestujících poslankyň. „Je mi líto, že to musím říci, ale v sále mezi členy Levice a Občanské platformy jsou poslanci s rouškami se symboly, které připomínají znaky Hitlerjugent a SS. Chápu však, že totální opozice odkazuje na totalitní vzorce.“ řekl na začátku […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality