Connect with us
Reklama




Češi v Polsku

Krakov je přece polská Praha a Praha zase český Krakov

Published

on

Pavel Peč (nar. 1977) je překladatel a tlumočník, anglista a polonista. Od r. 2011 žije v Krakově.

Nenudí Tě Polsko? Po tolika letech, co se Polskem zabýváš, překládáš a žiješ tam?

Naopak – a myslím, že to ani nejde. A navíc: tolik let se o Polsko zase nezajímám, intenzivněji až od začátku studia na polonistice, a to nejsou ani dvě desetiletí…

Také díky tomu, že se teď ze mě stal „novopečený“ lokální krakovský patriot, se můj zájem soustřeďuje hlavně na Krakov, který obsahuje více českých prvků, než by se někomu mohlo zdát. Důležití jsou pro mne ale mí přátelé a lidé obecně. Každý člověk je totiž něčím zajímavý a fascinující.

Co se musí stát, aby se mladý Čech začal zabývat severním sousedem?

Musela přijít láska. A taky za to trochu může maminka, která pochází z české části Těšínska a díky níž jsem v dětství strávil hodně času v polském příhraničí, v tom zajímavém mystickém prostoru, který mi dopřál blízké kontakty s polskými sousedy a známými.

Pamatuješ si první návštěvu Polska? Co Tě udivilo?

Jednoznačně vlaky, které mě koneckonců fascinují dodnes. Myslím, že Polsko je bezkonkurenčně poslední „země v rozvinuté části Evropy, kde se vnitrostátní podoba služeb v železniční dopravě zastavila v neslavně proslulých letech 70., což občas sice bývá svým způsobem půvabné, romantické a zábavné, ale někdy i docela otravné.

Žiješ v Krakově, Praha je přece krásnější, ne?

Co je to za otázku? Krakov je přece polská Praha a Praha zase český Krakov, to se ví už přinejmenším jedno tisíciletí. Podobná topografie, společná historie, podle některých zdrojů snad i stejný původ… Každé město má ale něco do sebe.
Zato se přiznám, že nemám příliš v oblibě Varšavu. Mám s ní totiž paradoxně podobný problém jako s Vídní. Prostě jsem jí nepřišel na chuť. A atraktivní jsou pro mě třeba Olomouc, Ostrava, Katovice nebo takový Jeseník. A samozřejmě Vratislav, to je krásné a zajímavé město.

Tvá životní partnerka je Polka. A dítě? Kým bude? Nebo je to tak, že žena táhne polským směrem a Ty do Čech?

Ale vůbec ne: já si totiž myslím, že už velmi brzy se Polsko, Slovensko a Česká republika sloučí v jeden kulturní a jazykový prostor, pokud jím už dnes není. Kulturní rozdíly sice přežijí vždy a všude, ale v případě našich spřízněných slovanských zemí jsou většinou skutečně minimální; přirovnal bych je k odlišnostem mezi arabskými zeměmi.
Dceru se snažíme vychovávat jako slušného člověka s dvojím občanstvím – českým a polským. U nás doma to spíš funguje naopak: přítelkyně tíhne k české kultuře a já zase k té polské.

Co polského Ti chybí, když jsi v Čechách a naopak?

V Česku mi chybí především mí polští přátelé a naopak. Nicméně mám pocit, že kamkoli se člověk v Evropě vrtne, tam na nějakou tu polskou spřízněnou duši narazí. Češi oproti tomu moc necestují a v zahraničí nedrží tolik při sobě jako polská menšina, což má docela často i své světlé stránky.
V Polsku mi docela chybí hermelín a hotový houskový knedlík. No ale třeba takové polské pivo, zvláště to z produkce regionálních pivovarů, se nesmírně zkvalitnilo. A taky mě štve, že jsem se za celý život nenaučil uvařit svíčkovou pro své polské přátele. Rád bych, aby ji jednoho dne ochutnali.

Tvé zamilované místo v Polsku je …. a proč?

Jednoznačně Krakov, ale to je dlouhá historie. A taky obecně Slezsko, kde jsem prakticky vyrůstal a odkud pochází i má přítelkyně.

Doporuč Čechům nějakého spisovatele a řekni proč?

Doporučil bych jednoznačně Olgu Tokarczuk, ale tu čeští čtenáři velmi dobře znají. Jde o mou dlouholetou žhavou polskou kandidátku na Nobelovu cenu za literaturu.

Jaké polské jídlo Ti chutná a které nesnášíš?

Naprosto zbožňuji polskou domácí kuchyni, obzvláště tu s východním, „kresovským“ charakterem. Mám rád kulebiak, bigos a styl, jakým se v Polsku připravují vařené brambory s koprem.
Mám taky několik oblíbených rybích pokrmů, nicméně v Krakově bohužel nejsou čerstvé mořské ryby k dostání – k moři je odtud dál než z Prahy. Takže zbývá „sleď na krakovský způsob“, což je sice takový protimluv (i když zase tolik ne, uvědomíme-li si, že Krakov bylo historicky jediné vnitrozemské hanzovní město), přesto ale velmi rozkošný a chutný.
Na druhé straně jsem zatím nepřišel na chuť pohankové kaši v podobě obligátní přílohy ke guláši, to je pro mě skutečná polská kulinární záhada.

Je něco, co Tě dráždí, když Polák hovoří o Češích a opačně?

V Polsku – alespoň na základě vlastní zkušenosti – vůbec nic, jen mě občas dokáže podráždit ono polské (nebo spíše haličské) paušální označení Čechů „Pepíci“ (pepiki), protože pocházím z Moravy a za žádného pražského nebo středočeského „Pepíka“ se rozhodně nepovažuji; to už je mi sympatičtější, když mě tady v Krakově občas někdo omylem považuje za Slováka. Tohle napůl hanlivé a zčásti komické přízvisko jsem ale na svou adresu zaslechl jen asi při dvou příležitostech a většinou to bylo z úst nepříliš vzdělaných lidí. Pro mne je důležité jedno: přestal jsem podobné stereotypy vnímat, a pokud se už někdy objeví, považuji je za hloupé a takzvaně je „vypouštím“ z hlavy…
Hodně mě naopak štve, jak se v Česku, a to hlavně v médiích, bezmyšlenkovitě útočí na polské potraviny, které jsou z valné většiny vynikající a často dokonce lepší než ty české.
„České pivo rovná se skvělé pivo“ je v Polsku takovým heslem posledních let a měsíců, ale někdy to pochopitelně tak úplně neplatí, jak my Češi dobře víme. Mám dokonce takový pocit, že se v Polsku pije hlavně proto, že je české, a všechno české je přece hezké…
V Krakově mi chybí pořádná česká hospoda s domácím jídlem, i když tu už pár let funguje úžasný podnik jménem Diego i Bohumil, jehož majiteli jsou Čech, Argentinec a Švéd. Moc vás tam zvu!

Tomas P.Vlk

redaktor a editor polskodnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Češi v Polsku

Nový český velvyslanec ve Varšavě

Published

on

Nový český velvyslanec v Polsku Dr. Ivan Jestřáb je určitě zkušený diplomat a po svých štacích na několika ambasádách bude určitě schopen zvládnou úřad ve Varšavě. Bývalý poradce Špidly a bývalý politický ředitel Ministerstva zahraničních věcí České republiky za vládnutí Luboše Zaorálka z ČSSD se stihl na čtyři roky „oddelegovat“ k našim severním sousedům. Marek Benda z ODS prohlásil obecně že: „„Moje zkušenost s velvyslanci, kteří absolvovali MGIMO, je spíše negativní. Mají zkušenosti, ale nedávají funkci nic navíc, jsou to přinejlepším úředníci, za zemi se neperou,“.

Jakub Karfík, bývalý velvyslanec v Polsku zvládal úřad velmi dobře, ale to je tak vše. Nevyčníval a nijak se intenzivně nezajímal se o Polsko a Poláky. Po velmi akčním Janu Sechterovi byl zklamáním. Co tedy popřát novému českému velvyslanci ve Varšavě? Aby spíše „sechtrovatěl“ než „zkarfíkoval“. Buďme ale pozitivní a ponechme novému velvyslanci čas na projevení se. Doufejme jen, že se nám Poláci nepomstí a nepošlou do Prahy nějakého podobně schopného úředníka.

 

Continue Reading

Češi v Polsku

PETR JANYŠKA: Český diplomat komentuje volby nového polského prezidenta

Published

on

Komorowski byl dobrým prezidentem, ale špatným kandidátem. Naopak vítěz Duda dokázal nemožné

Existuje dvojí Polsko, liberální, otevřené světu, různorodosti, jinakosti, vyjíždějící za hranice, nemachistické, proevropské; a Polsko zahleděné do minulosti, ulpívající na národovectví, nedůvěře k logo lidovky czcizině, Německu, Evropě, útočné a frustrované, silně katolické. V těchto prezidentských volbách vyhrálo po osmi letech vlády liberálů to druhé.

Makroekonomicky je na tom Polsko dobře, jde stále dopředu, i v době krize bylo jedinou zemí kontinentu, která byla v plusu. Je šestou ekonomikou Evropy, pro Německo větším obchodním partnerem než Rusko. VPolsku se všude něco staví, zmodernizovali si vlaky, veměstech jezdí moderní klimatizované tramvaje, každoročně se otevírají velká muzea, filharmonie, univerzity, obří obchodní centra, nádraží. V takové situaci je těžké prohrát volby.

Prezident Bronisław Komorowski měl dlouho konstantní podporu 65 procent a jeho vítězství se bralo jako jednoznačné, což ukolébalo jeho elektorát. Porážka pak ukázala, že v národě dříme touha po změně a nespokojenost, že úspěchy z makroekonomických statistik mají k individuálnímu štěstí daleko. Na podzim budou parlamentní volby a najednou se zdá, že je až dosud vládnoucí Občanská platforma (PO) nemůže prohrát.

Komorowski prohrál, protože byl jako jediný kandidát spojován s osmi lety současné vlády, tvrdil, že země je v dobré situaci a že je třeba uvážlivě jít dál stejným způsobem. Prezentoval se jako záruka klidu a bezpečnosti, nestavěl lidi proti sobě.
Porazily ho episkopát, pro nějž nebyl nikdy dost pravověrný; ostře útočná, antagonistická kampaň pravicově populistických médií a nebývalá vlna nenávistných výroků a hejtů na internetu; touha mladých do 30 let po změně; jeho špatná, prakticky neexistující kampaň. Byl dobrým prezidentem, ale špatným kandidátem. Jeho heslo „Komorowski, prezident svobody“ by zabralo před 25 lety, dnes vyčpělo.

Pro Andrzeje Dudu hlasovaly souběžně dva zcela rozdílné elektoráty ale každý z protestních příčin: mladí do 30 let, kteří nezažili komunismus a zároveň ani vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského a kteří mají pocit, že v Polsku se nedá najít zajímavá práce a platy jsou malé. Azároveň konzervativní, katolický venkov.
Dudovi se podařila kvadratura kruhu – přitáhnout hlasy těch, kdo se domnívají, že se postkomunistická společnost mění příliš pomalu (mladí), a naopak těch, kdo se bojí, že se mění příliš rychle (venkov). Byl nový, neokoukaný, každý si do tohoto europoslance strany PiS projektoval svůj vzdor a své naděje.

Volila ho převážně vesnice a východ země, lidé nespokojení, s nižšími příjmy a nižším vzděláním, více muži než ženy (trochu machismus), všechny věkové kategorie kromě 30–39 let. Komorowski zvítězil ve velkých městech, na západě, u lidí s vyšším vzděláním a s dobrými příjmy (podnikatelé).

Bez levice Polsko je politicky specifické také v tom smyslu, že spor mezi pravicí a levicí je přehlušen rozdělením na liberální a konzervativně-katolickou část národa. Strukturovaná levice tu prakticky neexistuje. Sociální demokracii SLD není téměř slyšet, od voleb k volbám se potápí, do příštího parlamentu se zřejmě vůbec nedostane.
Umoci je částečně liberální, proevropská centristická pravice PO (liberální především ekonomicky, světonázorově je liberální jen část jejích poslanců) a v opozici útočná, nekonstruktivní národovecko-katolická pravice PiS. Sociálně slabé voličstvo, které v jiných zemích volí z povahy své situace levici, tápe. Země je politicky rozdělena do dvou táborů, opozice léta nikdy neudělala kompromis. Opoziční média i strany (PiS a menší strany napravo) na vládu léta útočí za použití všech populistických metod.

To, že se v Polsku žije daleko lépe než před deseti lety, neznamená, že se žije dobře všem. Je tu hodně bohatých, prosperující střední třída. Ale je tu i spousta lidí s velmi nízkými příjmy, část z nich pracuje na smlouvy o dílo bez sociálního pojištění či na dobu určitou, hodně mladých odjelo za prací na Západ.
Kaczyńskému se nedařilo po osm let vyhrát žádné volby. Snažil se proto vládu povalit jinak: masovými manifestacemi (u příležitosti četných výročí) končícími střety s policií. Od pádu letadla a smrti jeho bratra dvojčete Lecha u Smolensku se neustále snaží udělat z tragédie hlavní politické téma.

Zkušební balonek Duda složí přísahu 6. srpna. Tlak skutečnosti a reálpolitiky ho jistě povedou ke kompromisům. Zatím se neví, kým se obklopí. Jako europoslanec měl 16 placených asistentů, z nich se jistě bude rekrutovat jeho tým. Kaczyński ho určitě bude chtít obklopit svými lidmi, zároveň si ale těžké váhy bude chtít uchovat do parlamentních voleb. Duda se do podzimních voleb od něj jistě distancovat nebude, teprve jejich výsledek ukáže, jakou roli bude chtít a moci v zemi hrát. V kampani mnoho sliboval, sliby se ovšem často týkaly oblastí, kam nesahají pravomoci hlavy státu, ale vlády. Ostře se vymezoval proti všemu liberálnímu a zdůrazňoval jednomyslnost s církevní hierarchií.

Zároveň ukázal, že je pracovitý, energický, že se dovede poučit, že ví, co chce. Měl dobře zorganizovanou kampaň (šéfkou byla Beata Szydlová, bude teď jistě hrát velkou roli). Někteří tvrdí, že se v minulosti ukázal jako pragmatik a chladná hlava. Týden po volbách přišel s antagonizujícím prohlášenímna citlivé téma smolenské katastrofy: pomník obětem chce postavit před prezidentským palácem, město je proti, v minulosti si už odhlasovalo jiné místo. Zkušební balonek?

Celý text Lidové noviny z 10.06. 2015 – O autorovi| PETR JANYŠKA, publicista, žije a pracuje v Polsku – jako český diplomat.

Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 10.6.2015
Rubrika / pořad: Názory
Strana / zpráva 11
Autor: PETR JANYŠKA
Vítězství toho druhého Polska
ÚHEL POHLEDU

Pozn.: Tento text se nedostal do internetového vydání Lidovky.cz a je převzat z monitoringu médií. Vyšel minulý týden, ale podle mého názoru by měl být na internetu dohledatelný. jp

 

 

 

 

 

 

Continue Reading

Češi v Polsku

Michal Heřman: PG SILESIA má tři roky

Published

on

Český ředitel PG SILESIA Michal Heřman řekl mimo jiné polskému wnp.pl: „Před deseti lety si nikdo nemyslel, že se bude dovážet uhlí z Kolumbie do Evropy. A dnes to není žádný problém.“ a dodal také: „V Indii a v Číně je hospodářský růst. V Evropě už ne. Regulace v oblasti klimatu dělají politici a ne obchodníci. To je jízda slepou ulicí.“

PG SILESIA je těžební společnost působící na jihu Polska. Provozuje černouhelný důl KWK Silesia, který se nachází zhruba 30 km od hranice s Českou republiku. Geologické zásoby dolu Silesia převyšují 500 mil. tun nízkosírnatého černého uhlí. Společnost PG Silesia převzala veškeré operace dolu KWK Silesia v prosinci 2010. Těžba na dole byla zahájena v dubnu 2012, když celková investice EPH do dolu přesáhla zatím 108 milionů eur. Vedle těžby uhlí se PG SILESIA mimo jiné soustřeďuje i na prodej důlního plynu a poskytování řešení v oblasti ekologického ukládání energetických minerálů.

jp
zdroj: wnp.pl (a video z wnp.pl/tv)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality