Connect with us
Reklama

Aktuality

Krakov je přece polská Praha a Praha zase český Krakov

Published

on

Pavel Peč (nar. 1977) je překladatel a tlumočník, anglista a polonista. Od r. 2011 žije v Krakově.

Nenudí Tě Polsko? Po tolika letech, co se Polskem zabýváš, překládáš a žiješ tam?

Naopak – a myslím, že to ani nejde. A navíc: tolik let se o Polsko zase nezajímám, intenzivněji až od začátku studia na polonistice, a to nejsou ani dvě desetiletí…

Také díky tomu, že se teď ze mě stal „novopečený“ lokální krakovský patriot, se můj zájem soustřeďuje hlavně na Krakov, který obsahuje více českých prvků, než by se někomu mohlo zdát. Důležití jsou pro mne ale mí přátelé a lidé obecně. Každý člověk je totiž něčím zajímavý a fascinující.

Co se musí stát, aby se mladý Čech začal zabývat severním sousedem?

Musela přijít láska. A taky za to trochu může maminka, která pochází z české části Těšínska a díky níž jsem v dětství strávil hodně času v polském příhraničí, v tom zajímavém mystickém prostoru, který mi dopřál blízké kontakty s polskými sousedy a známými.

Pamatuješ si první návštěvu Polska? Co Tě udivilo?

Jednoznačně vlaky, které mě koneckonců fascinují dodnes. Myslím, že Polsko je bezkonkurenčně poslední „země v rozvinuté části Evropy, kde se vnitrostátní podoba služeb v železniční dopravě zastavila v neslavně proslulých letech 70., což občas sice bývá svým způsobem půvabné, romantické a zábavné, ale někdy i docela otravné.

Žiješ v Krakově, Praha je přece krásnější, ne?

Co je to za otázku? Krakov je přece polská Praha a Praha zase český Krakov, to se ví už přinejmenším jedno tisíciletí. Podobná topografie, společná historie, podle některých zdrojů snad i stejný původ… Každé město má ale něco do sebe.
Zato se přiznám, že nemám příliš v oblibě Varšavu. Mám s ní totiž paradoxně podobný problém jako s Vídní. Prostě jsem jí nepřišel na chuť. A atraktivní jsou pro mě třeba Olomouc, Ostrava, Katovice nebo takový Jeseník. A samozřejmě Vratislav, to je krásné a zajímavé město.

Tvá životní partnerka je Polka. A dítě? Kým bude? Nebo je to tak, že žena táhne polským směrem a Ty do Čech?

Ale vůbec ne: já si totiž myslím, že už velmi brzy se Polsko, Slovensko a Česká republika sloučí v jeden kulturní a jazykový prostor, pokud jím už dnes není. Kulturní rozdíly sice přežijí vždy a všude, ale v případě našich spřízněných slovanských zemí jsou většinou skutečně minimální; přirovnal bych je k odlišnostem mezi arabskými zeměmi.
Dceru se snažíme vychovávat jako slušného člověka s dvojím občanstvím – českým a polským. U nás doma to spíš funguje naopak: přítelkyně tíhne k české kultuře a já zase k té polské.

Co polského Ti chybí, když jsi v Čechách a naopak?

V Česku mi chybí především mí polští přátelé a naopak. Nicméně mám pocit, že kamkoli se člověk v Evropě vrtne, tam na nějakou tu polskou spřízněnou duši narazí. Češi oproti tomu moc necestují a v zahraničí nedrží tolik při sobě jako polská menšina, což má docela často i své světlé stránky.
V Polsku mi docela chybí hermelín a hotový houskový knedlík. No ale třeba takové polské pivo, zvláště to z produkce regionálních pivovarů, se nesmírně zkvalitnilo. A taky mě štve, že jsem se za celý život nenaučil uvařit svíčkovou pro své polské přátele. Rád bych, aby ji jednoho dne ochutnali.

Tvé zamilované místo v Polsku je …. a proč?

Jednoznačně Krakov, ale to je dlouhá historie. A taky obecně Slezsko, kde jsem prakticky vyrůstal a odkud pochází i má přítelkyně.

Doporuč Čechům nějakého spisovatele a řekni proč?

Doporučil bych jednoznačně Olgu Tokarczuk, ale tu čeští čtenáři velmi dobře znají. Jde o mou dlouholetou žhavou polskou kandidátku na Nobelovu cenu za literaturu.

Jaké polské jídlo Ti chutná a které nesnášíš?

Naprosto zbožňuji polskou domácí kuchyni, obzvláště tu s východním, „kresovským“ charakterem. Mám rád kulebiak, bigos a styl, jakým se v Polsku připravují vařené brambory s koprem.
Mám taky několik oblíbených rybích pokrmů, nicméně v Krakově bohužel nejsou čerstvé mořské ryby k dostání – k moři je odtud dál než z Prahy. Takže zbývá „sleď na krakovský způsob“, což je sice takový protimluv (i když zase tolik ne, uvědomíme-li si, že Krakov bylo historicky jediné vnitrozemské hanzovní město), přesto ale velmi rozkošný a chutný.
Na druhé straně jsem zatím nepřišel na chuť pohankové kaši v podobě obligátní přílohy ke guláši, to je pro mě skutečná polská kulinární záhada.

Je něco, co Tě dráždí, když Polák hovoří o Češích a opačně?

V Polsku – alespoň na základě vlastní zkušenosti – vůbec nic, jen mě občas dokáže podráždit ono polské (nebo spíše haličské) paušální označení Čechů „Pepíci“ (pepiki), protože pocházím z Moravy a za žádného pražského nebo středočeského „Pepíka“ se rozhodně nepovažuji; to už je mi sympatičtější, když mě tady v Krakově občas někdo omylem považuje za Slováka. Tohle napůl hanlivé a zčásti komické přízvisko jsem ale na svou adresu zaslechl jen asi při dvou příležitostech a většinou to bylo z úst nepříliš vzdělaných lidí. Pro mne je důležité jedno: přestal jsem podobné stereotypy vnímat, a pokud se už někdy objeví, považuji je za hloupé a takzvaně je „vypouštím“ z hlavy…
Hodně mě naopak štve, jak se v Česku, a to hlavně v médiích, bezmyšlenkovitě útočí na polské potraviny, které jsou z valné většiny vynikající a často dokonce lepší než ty české.
„České pivo rovná se skvělé pivo“ je v Polsku takovým heslem posledních let a měsíců, ale někdy to pochopitelně tak úplně neplatí, jak my Češi dobře víme. Mám dokonce takový pocit, že se v Polsku pije hlavně proto, že je české, a všechno české je přece hezké…
V Krakově mi chybí pořádná česká hospoda s domácím jídlem, i když tu už pár let funguje úžasný podnik jménem Diego i Bohumil, jehož majiteli jsou Čech, Argentinec a Švéd. Moc vás tam zvu!

Tomas P.Vlk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

„Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra

Published

on

Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert.

Liz pravidelně vystupuje ve vlivných televizních pořadech, aby prezentovala svůj pohled na politiku a genderové otázky The Today Show, The Daily Show, MSNBC, CNN, ABC News, Fusion, Al-Jazeera America a BBC World. Prostřednictvím svého aktivismu a kreativního přístupu k žurnalistice si Liz dala za úkol zvednout hlas těch, kteří často nejsou vyslyšeni. Než se Liz stala novinářkou, pracovala v sociálním centru pro lidi s postižením a jako výzkumná pracovnice a konzultantka. 

Speciální akce s Liz Plank se uskuteční 6. září na Ekonomickém fóru v Karpaczi.

Continue Reading

Aktuality

100 dnů do říjnových voleb v Polsku

Published

on

Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita.

Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a KONFA). To se zatím jeví jako nereálné. Při tvrdém postoji prezidenta Dudy jsou pak nejpravděpodobnější variantou předčasné volby v únoru 2024, které ale KONFA chtít nebude. Následující variantou je pak menšinová vláda PiS s plovoucí tolerancí, která ale vyústí v politickou nestabilitu.

Nejsilnějším politickým hráčem v Polsku je stále vládní Právo a Spravedlnost. Oproti volbám v roce 2019 ztratilo ale 10 % svých voličů. Stále však operuje s podporou třetiny polských voličů a má největší podporu mezi voliči 50+ a důchodci. PiS má dominantní pozici v menších polských městech, hlavně na východě Polska.

Druhou nejsilnější formací je Občanská koalice (Platforma a menší liberální strany). Jejímu lídrovi Donaldu Tuskovi se nepovedlo spojit opozici do jediné kandidátky antiPiS a to hlavně pro zásadní ideové rozpory mezi postkomunistickou Lewicí a PSL či POLSKA 2050. Donald Tusk také přehnal své osobní politické ambice, velmi a velmi chtěl být dominantním opozičním vůdcem, což negovalo koaliční předvolební potenciál. Liberální Občanská koalice má své voliče ve všech věkových skupinách a silnou pozici ve velkých polských městech.

KONFEDERACE se překvapivě stala černým koněm polské politiky. Historicky vznikla jako seskupení malých národoveckých, pravicových a populistických stran. V roce 2022 a 2023 se ale různým způsobem zbavovala největších populistů a po začátku ukrajinsko-ruské války i politiků, kteří otevřeně podporovali ruskou politiku. Poté, co z vrcholných funkcí odešli matadoři typu Janusz Korwin-Mikke (80) a byl silně upozaděn známý proruský populista Grzegorz Braun se vrcholných funkcí chopila mladší generace v čele s Krzysztofem Bosakem (41) a Sławomirem Mentzenem (36). Jejich pravicově-populistická a národovecká politika má dnes v Polsku silnou podporu u mladých mužských voličů a je rovnoměrně rozprostřena po celém Polsku.

POLSKA 2050 měla svého času u liberálních polských voličů podporu 25 % na úkor Občanské koalice. Po návratu Donalda Tuska se ale tato část putujících voličů přesunula zpět a lídr POSKA 2050 Szymon Hołownia proto musel uzavřít koalici s tradiční Polskou lidovou stranou. Toto „manželství z rozumu“ se vymezuje jak vůči PiS tak Občanské koalici a napadá „věčný duopol“ na polské polické scéně s tím, že se obrací na polské voliče, kteří nechtějí volit ani jednu z většinových formací. POLSKA 2050 má podporu ve větších polských městech a PSL na polské vesnici.

Lewice je konglomerát postkomunistů, sociálních demokratů, levicových aktivistů a členů LGBT organizací. Jejich voliči jsou rovnoměrně rozloženi po celém Polsku a jejich podpora se ve volebních průzkumech pohybuje od 7 do10 %.

Patová situace, která v Polsku pravděpodobně nastane je mnohými polskými novináři a analytiky prezentována jako „jasná koalice“ PiS a KONFEDERACE, ale od politiků KONFEDERACE je ve směru k PiS slyšet tvrdá předvolební kritika. PiS zatím předvolebně útočí pouze na svého odvěkého konkurenta – Občanskou platformu a o ostatní opoziční strany se nestará. To se ale poslední měsíc před volbami může změnit.

100 dnů před volbami je většina voličů již rozhodnuta. Všude v Evropě. Předvolební půtky se tedy týkají tak 10 – 15 % nerozhodnutých voličů. Ti svou podporu nakonec nějak rozdělí, a to nejčastěji těm nejsilnějším. V Polsku tedy ještě můžeme počítat s matematicky možnou koalicí PiS a POLSKA 50/PSL. Méně již se čtyřkoalicí anPiS – OK, POLSKA 2050, PSL a Lewice. Rozhodně půjde o každé křeslo a letošní kampaň bude proto nejtvrdší z možných.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • „Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra 25.8.2023
    Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert. Liz pravidelně […]
    Jaromír Piskoř
  • 100 dnů do říjnových voleb v Polsku 8.7.2023
    Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita. Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a […]
    Jaromír Piskoř
  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.