Connect with us
Reklama

Aktuality

Zbigniew Siemiątkowski – muž polských tajemství

Published

on

tajemný muž„Vyhrál jsem tři civilní procesy a proti mně byly vedeny tři trestní kauzy. Za zadržení Modrzejewského jsem dostal rok vězení s podmínkou na tři roky. V druhé jsem byl odsouzen za vynesení tajných dokumentů, také na rok s podmínkou na tři roky. V tom samém procesu jsem byl ale zbaven obvinění z úniku informací na členku SLD. To se týkalo vyšetřování ABW o nesrovnalostech v jedné z ropných společností. Zproštění obžaloby v tomto případě bylo pro mě otázkou cti.

 

Ve třetí kauze jsem byl také zproštěn obvinění za to, že jsem neutajnil zápis ze setkání Jana Kulczyka s ruským špehem Władimirem Ałganowem.“ řekl pro deník Rzeczpospolita Zbigniew Siemiątkowski.

V roce 2012 jej polský prokurátor obvinil v kauze tajných vězení CIA v polských Kiejkutach. Siemiątkowski na otázku deníku Rzeczpospolita, zda bude jako dosud i u soudu mlčet o věznicích CIA v Polsku, odpovídá s humorem sobě vlastním: „Víte co, napište, že začnu mluvit před prokurátorem a soudem pokud mi zařídí zbavení mlčenlivosti od šéfa polské Národní bezpečnostní agentury a z velitelství NATO.“ Jak píše Rzeczpospolita, navzdory skutečnosti, že mučení CIA jej může stát 5 až 25 let ve vězení.

Pro českého čtenáře je Zbigniew Siemiątkowski méně známou figurou polské politické scény. Ke svému certifikátu NATO Cosmic Top Secret, umožňujícímu držiteli přístup k nejtajnějším informacím západního světa šel dlouhou cestou a vždy zleva.

Do polské komunistické PZPR vstoupil v roce 1978 ve třetím ročníku studia. Jak říká,chtěl být blízko partajním polským profesorům jakými byli Baszkiewicz, Samsonowicz, Mączak, Bardach či Garlicki. Jeho alma mater to byla rudá fakulta žurnalistiky a politických věd Varšavské univerzity. Po prohře PZPR se „Solidaritou“ ve volbách v roce 1989 spolu s dalšími mladými intelektuálními straníky chtěl ukončit činnost PZPR a na bázi jejího sociálnědemokratického křídla založit novou stranu. Od počátku pracoval pro Kwaśniewského a Fiszbacha, jako pro potencionální budoucí lídry. Chtěli opustit partajní „beton“, který byl tehdy zosobněn Leszkem Millerem, ale Fiszbach se začal domlouvat se „Solidaritou“ a Miller do politického hrobu nechtěl. Na posledním sjezdu PZPR byl Siemiątkowski předsedou návrhové komise a on, třicetiletý funkcionář, formuloval usnesení o jejím samorozpuštění.

V roce 1991, když byla postkomunistická SLD ještě v hluboké izolaci se Siemiątkowski stal poprvé poslancem. Po čase z něj strana udělala mluvčího, protože ze studií znal mnoho novinářů. Když se Kwaśniewski rozhodl kandidovat na prezidenta, udělal Siemiątkowského jednou z tváří a strůjců své kampaně. Na otázku Rzeczpospolite, zda při prezidentské televizní debatě se Kwaśniewski cíleně opozdil, aby rozezlil Wałęsu – odpovídá: „Nic nebylo spontánní. Debata byla od začátku do konce námi režírována a Wałęsa se zachoval přesně tak, jak se měl zachovat.“ vzpomíná Siemiątkowski.

Po volbách dostává v prezidentské kanceláři na starosti bezpečnostní problematiku a pracuje na personálním zajištění odborníků pro silová ministerstva z řad členů SLD. Jeho sporadické kontakty s tajnými službami se až v této chvíli stávají zásadními a od té doby už navždy bude mužem utajovaných informací. Po několika měsících se stává ministrem vnitra v Cimoszewiczově vládě.

Několikrát zasáhl do formování polské pravice. Zveřejnil například Bílou knihu o zákulisí polských tajných služeb, která měla ukázat jak odcházející skupina politiků kolem Wałęsy porušovala zákony. Když se blížily volby v roce 1997 tvrdil, že Wałęsa a ministři Demokratické Unie nechali sledovat politiky AWS, možného koaličního partnera následné Unie Svobody. Pokoušel se pravicové strany rozeštvat a dodnes si za svými tvrzeními stojí. Nic mu to platné nebylo a celé následující volební období se zabývá problematikou tajných služeb z opozičních poslaneckých lavic.

Vrací se v roce 2001, když se politické kyvadlo opět přehouplo na stranu SLD. Má také konkrétní misi – rozbít a zničit Úřad ochrany státu (UOP), který vedený pravicí vytáhl lustrační spisy, což mohlo poškodit  prezidenta. Levice byla vystrašená, protože se připravovala složka Jolanty Kwaśniewské, manželky polského prezidenta. Po zrušení UOP v 2002 se jako její bývalý ředitel stal ředitelem Agencji Wywiadu (polské rozvědky). Ta začala spolupracovat s Američany, kteří po 11. září 2001 toužili po odplatě. Tak začala historie tajných vězení CIA v Polsku.

„Smlouva“ mezi Agencją Wywiadu a CIA je hlavním důkazem ve vyšetřování tajných vězení CIA v Polsku, píše Gazeta Wyborcza. Není to však důkaz nevyvratitelný protože je podepsán jen z polské strany Siemiątkowským. Tam kde má být podpis šéfa CIA je prázdné místo. Podle informátora deníku GW se Američané vysmáli předložené jim již parafované smlouvě, protože nechtěli zanechat stopy po porušení mezinárodního práva a americké ústavy. Označili Poláky za amatéry a sdělili, že takové věci se nedělají na základě formálních smluv.

Ke konci vlády SLD v Polsku, když ještě nikdo neočekával, že CIA dodá některé informace americkým médiím měl Siemiątkowski ještě jeden velký problém, za který byl po letech odsouzen. Bývalý ministr národního majetku za SLD Wiesław Kaczmarek zveřejnil v roce 2004, že dva roky tomu zpět polský premiér Miller a Siemiątkowski zfalšovali obvinění s polskou pravicí svázaného ředitele Orlenu (majitel Unipetrolu) Andrzeje Modrzejewského, aby zastavili podpis plánované smlouvy Orlenu na dodávky ropy s firmou J&S. Kaczmarkova slova byla momentem zlomu v SLD, píše Rzeczpospolita. A Siemiątkowski, dnes říká, že to byla obrana Kaczmarka, protože se kolem něj začali rojit agenti a vzpomíná na tehdejší korupční pomluvy. SLD už tehdy byla slabá a pod tlakem korupčních kauz. V Sejmu vznikla vyšetřovací komise aféry Orlen a její výsledky daly před deset lety polské levici smrtelnou ránu.

Siemiątkowski dodnes tvrdí, že J&S byla divnou firmou a nebylo možno dopustit, aby ten kontrakt dostala. Samotný příběh zatčení Modrzejewského spočíval v tom,  že byl 7. února 2002 zatčen důstojníky UOP a několik hodin vyslýchán. Pak byl propuštěn na svobodu, ale další den odvolán z funkce ředitele Orlenu. Jako záminka pro zatčení posloužilo UOP a dozorujícím prokurátorům obchodování Modrzejewského s jeho soukromými akciemi.

Soudkyně Piekarska-Drążek, která Siemiątkowského odsoudila, se obrátila na polskou prokuraturu těmito slovy: „Náš stát se musí stydět, že se naši prokurátoři nepostavili žádostem UOP. Ani okresní, ani krajský, ani odvolací. Jeden z prokurátorů navíc řekl: To co můžeme pro UOP udělat je, že zatkneme Modrzejewského a nepožádáme o jeho vzetí do vazby. Taková slova vrhají stín na fungování celého systému polské spravedlnosti.“ Soud trval šest let a byl v režimu utajení a Rzeczpospolita proto jen cituje další slova soudkyně Piekarska-Drążek: „Spiknutí a intriky nejsou v tomto případě přehnaná slova. Celá záležitost byla spuštěna po schůzce v kanceláři předsedy vlády Leszka Millera, po které šéf UOP Siemiątkowski dal příkaz k zatčení Modrzejewského.“ Siemiątkowski byl odsouzen k jednomu roku vězení s tříletou podmínkou.

Ve volbách v roce 2005 jej SLD dala na nevolitelné místo kandidátky a Siemiątkowski poprvé prohrál. Den po volbách odešel ze strany. Dnes říká: „Měl jsem smůlu, že prokurátoři si na mně chtěli vybudovat kariéru. U vlády bylo PiS a mně bylo řečeno, že mám zradit své souputníky. To nepřichází v úvahu. Dnes mi není společenství kolem SLD k ničenu zapotřebí. Pokusím se zachránit si svou kůži sám.“

jp
zdroj: rzeczpospolita.pl

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle

Published

on

Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně za použití D’Hondtovy metody při sčítání hlasů. Oproti volbám v ČR silněji rezonuje nestejná velikost 41 volebních obvodů. Mají od 7 do 20 zvolitelných mandátů.

Opozičním lídrem je podle průzkumů Občanská platforma, častěji vystupující pod názvem Občanská koalice (OP + několik politiků z Nowoczesna, Polské iniciativy a Zelených). Následuje POLSKA 2050, neúspěšného kandidáta na polského prezidenta Szymona Hołowni. Možné šiky má posílit také Lewice (postkomunisté v koalici s modernější RAZEM a několika dalšími aktivistickými levicovými skupinami). Posledním výraznějším subjektem koalice má být PSL, neboli tradiční Lidovci.

Volebním průzkumům stále vládne vládní PiS a její koalice Sjednocená pravice (se Solidarna Polska Zbigniewa Ziobry), která do voleb půjde s jednou kandidátkou PiS, na které možná budou i další politici z jiných pravicových a křesťanských seskupení. O tom, jak bude kandidátní listina PiS vypadat rozhoduje předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je již dlouhodobě dominantním politickým lídrem a zakladatelem PiS. Je také tím, kdo drží pohromadě různé zájmové skupiny v PiS, ať už regionální či mocenské.

PiS by podle aktuálních průzkumů získalo asi 200 poslaneckých křesel a k samotnému vládnutí ji dnes chybí cca 10 % voličských hlasů. Opoziční koalice (OK+PL2050+Lewice+PSL) by v disponovala podle průzkumů asi 235 křesly, tedy křehkou většinou a zbytek křesel by obsadila proruská a pravicově populistická KONFEDERACE (1 mandát obsadí německá menšina).

Mnoho průzkumů voličské podpory, které se objevují v polských médiích je přizpůsobených zadavateli a je někdy těžké je brát i jen trochu vážně (podle jednoho má seskupení starostů a primátorů „Tak! Dla Polski“ 13 %). Vládní i opoziční strany mají své průzkumy a podle toho se také chovají. PiS stále neztratilo šanci a stále má možnost podzimní volby vyhrát. Opozice, pokud se sjednotí také. Je zde i možnost patového výsledku, kdy oba bloky budou mít málo křesel na to, aby sestavily vládu a mít za například ministra Korwin-Mikkeho z KONFEDERACE je nepředstavitelné zatím pro všechny.

PiS se dnes rozhoduje o tom, zda na své kandidátce bude mít politiky ze Solidarna Polska, kteří jsou dnes dosti podstatnou přítěží vládní koalice. Ztratilo by ale několik, možná rozhodujících, procent hlasů. Donald Tusk z Občanské platformy veřejně tlačí na Szymona Holowniu, aby nestřečkoval a zařadil se pod jeho vedením pod společný prapor. Ten se nechce nechat Tuskem pozřít a skončit jako Nowoczesna. Navíc by jej opustili voliči, kteří nechtějí volit ani Platformu ani PiS. Polští lidovci chtějí dva opoziční bloky, protože Tusk prohlásil, že na opoziční kandidátce nebude nikdo, kdo je proti potratům.

Do podzimních polských voleb máme ještě více než půl roku + léto a za tu dobu se může stát ještě mnoho. PiS určitě obohatí současnost štědrým sociálním slibem a varianta nedohody polských opozičních stran je velmi pravděpodobná. Je proto předčasné tvrdit, že vládní PiS či opoziční blok vyhraje natolik, že bude moci sestavit vládu. Touto optikou je proto zapotřebí brát dění na polské politické scéně, navíc u vědomí toho, že v Polsku se už ostrá volební kampaň rozběhla.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle 4.2.2023
    Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.