Connect with us
Reklama

Aktuality

Vzpoura stadiónů

Published

on

BUNT STADIONÓW

Polský fotbalový fanoušek je fenomén, který se v evropském prostoru nevyskytuje. Několikaletý politický konflikt mezi polskou vládou a polskými fotbalovými fanoušky je v těchto dnech opět připomenut soudním procesem

s Piotrem „Staruchem“ Staruchowiczem, hlavní postavou fanoušků Legie Varšava. Po zatčení zmlácený a bez možnosti komunikace s vnějším světem, na základě svědectví jediného korunního svědka o tom, že někdy v průběhu dubna 2010 byl účasten obchodování s kilogramem amfetaminu. Obviněný Staruchowicz byl po osmi měsících z vazby na kauci propuštěn. Proces byl minulý týden hned na počátku odročen z procedurálních důvodů.

Staruchowicz pochopitelně není žádným svatouškem a asi si uvnitř své komunity dokáže respekt vynutit i silou. Je to ale inteligentní a komunikativní člověk, který jaksi nezapadá do mediálních schémat opilých fanoušků házejících lahvemi po policistech. A ona mediální schémata fotbalových fanoušků jsou prvotním a základním problémem, který byl na počátku „vzpoury stadiónů“ v Polsku.

Několik desítek (stovek) agresivních fanoušků Legie, Lechu či Wisly (v Čechách by to znělo Sparty, Zbrojovky či Baníku) se popralo ….. a policie zasáhla. Nejagresivnější fanoušky policie zpacifikovala a zatkla. Informační schéma polských, ale i českých médií. Zcela na okraji mediálního zájmu jsou tisíce normálních fanoušků, hecujících se v zaměstnáních, u piva, v různých sociálních komunitách či rodinách. V Polsku ovšem pod dojmem onoho mediálního obrazu začali polští vládní politici konat společenské dobro. Boj s fotbalovými chuligány se dostal do politických programů a nejjednodušším a nejlevnějším řešením je uzavření stadionu pro všechny fanoušky.

Nikdo pochopitelně nechce bránit kriminální gangy obchodníků s narkotiky, pro které je plný stadion fanoušků příležitostí k prodeji drog. Jejich distribuci ale jistě nezabrání uzavření fotbalových stadiónů či zakazování matějských. Válka mladých gangů v Krakově, schovaná pod pseudofandovstvím klubů WISŁA a CRACOVIA, má za posledních deset let nejméně deset smrtelných obětí mladých mužů a stejný počet za to odsouzených vrahů. Je vesměs spojená s distribucí drog a kriminalitou na velkých krakovských sídlištích a je zcela mimo jakékoli spojení s fotbalem. Emocionální identifikování se s fandovstvím je spíše náhražkou pro průchod osobní agresivity a tito jedinci by pravděpodobně vytáhli nůž i pro řešení např. žárlivosti. Msta a vyřizování si účtů pouličních gangů za minulá napadení pak celý problém uzavírá do kruhu.

Klubové komunity fanoušků, neprávem spojované s kriminálními živly odpověděly v Polsku po svém. Politicky. Na stadionech se objevily plachty s nápisy a s politickými hesly. Jednotlivé uzavřené fanouškovské komunity se začaly spojovat. Dříve nepředstavitelné dohody znepřátelených táborů fotbalových fanoušků se staly realitou. Holt společný nepřítel.
Minulou volební kampaň potkával předseda Platformy Donald Tusk při své jízdě volebním autobusem skandující fanoušky na mnoha svých volebních shromážděních. Pozitivně naladěni rozhodně nebyli. Přítomnost vesměs mladých lidí skandujících posměšné písně a vyjadřující se k politickým otázkám byla organizována zcela mimo jakékoli politické struktury. Fanoušci třetiligového klubu či okresního přeboru byli vidět a slyšet na skoro celé „spanilé jízdě“ volebního autobusu. To už se nedalo pominout a komentáře o fotbalových banditech pozvolna utichaly.

http://www.youtube.com/watch?v=EZ1Nz9PAarU

Problém přerostl z fanouškovské na úroveň společenskou. Část fotbalových fanoušků pustila do svých komunit novináře, kteří najednou zjistili, že se baví s inteligentními lidmi, kteří v minulosti měli třeba co do činění s opoziční činností Solidarity. Najednou dostali slovo duchovní, kteří jsou také fotbalovými fanoušci. Záběry z kostela v Čenstochové, kde kněz celebruje mši s fanouškovskou šálou na krku a kde se setkávají každý rok fanoušci několika desítek, často mezi sebou soupeřících klubů, mají v katolickém Polsku dopad, který se zcela vymyká propagandě, kterou spustila vláda a některé polská média.

Skupiny fotbalových fanoušků se na stadionech vyjadřují i k otázkám, jakou je osud „zavržených a prokletých vojáků“ (viz.polskodnes.cz/historie) nebo výročí vyhlášení vojenského stavu. Polská vládní garnitura, která velkou část své politické komunikace opřela o pořádání fotbalového Eura 2012, si kvůli neudržení bezpečnosti na stadionech a následném trestání všech polských fotbalových fanoušků vykoledovala politickou opozici, která není závislá na žádných strukturách. V dnešních možnostech komunikace je akční a zcela nepředvídatelná.

A Staruchowichz, autor popěvku „Donald matole, twój rząd obalą kibole“, po uzavření Národního stadiónu ve Varšavě, na kterém se mělo hrát finále superpoháru mezi Legií Varšavou a Wislou Krakov, ohlásil protestní pochod fanoušků ve Varšavě. Po obrovských bezpečnostních opatřeních a přítomnosti sedmi tisíc policistů prošlo uzavřenou Varšavou šest účastníků protestního pochodu. Všichni další fanoušci se způsobně rozešli do svých domovů. Tajnou dohodu představitelů fanoušků obou klubů policie neodhalila.

jp

zdroj: film Mariusza Pilisza – BUNT STADIONÓW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.