Ekonomika
Vzájemný obchod Polska a ČR přesahuje hodnotu 14 mld. eur
14,6 mld. eur – taková je hodnota obchodní výměny mezi Polskem a Českou republikou. Už 9 tisíc českých podnikatelů navázalo spolupráci se severními sousedy.
Polská ekonomika se dynamicky rozvíjí. Roste i exportní potenciál jednotlivých odvětví polského hospodářství. Mezinárodní úspěchy mají např. biotechnologický a farmaceutický průmysl, výroba oken a dveří, stavebnictví a obranný průmysl.
Polské výrobky jsou stále víc uznávané a jsou rozšířené po celém světě. Vyrovnávají se zahraničním protějškům; často je i předbíhají, pokud jde o použití inovativních řešení a kreativitu.
Vysoce kvalifikovaný tým specialistů a přístup k bohatým zdrojům surovin, to jsou charakteristické rysy polského biotechnologického a farmaceutického průmyslu. V Polsku v této oblasti působí přes 140 firem podporovaných 6 biotechnologickými centry. Zdejší biotechnologický a farmaceutický sektor je největší v regionu střední a východní Evropy. Jeho hodnota překročila v roce 2011 5,0 mld. EUR[1]. Potenciálu tohoto odvětví si všiml i fond Penta Investments, majitel jedné z největší sítě lékáren na polském trhu Dr. Max a jednoho z lídrů na trhu soukromých medických služeb EMC Instytut Medyczny. „Polský trh je jedním z nejdynamičtějších v regionu a má velmi rozvinutou infrastrukturu,“ hodnotí Václav Jirků, investiční ředitel společnosti Penta Investments.
Vysoký exportní potenciál má i výroba oken a dveří. V roce 2012 překročila poprvé v historii hodnota exportu polských oken a dveří hranici 1 mld. eur.[2] Téměř 30 % produkce oken a dveří v zemích Evropské Unie představují výrobky vyhotovené právě v Polsku.[3] Zde se zhotovuje až 40 % světové výroby střešních oken. Polské dveře a okna představují na světových trzích konkurenci nejen cenovou, ale i z hlediska jejich vysoké kvality a použitých technologických řešení. „Některé výrobky, které dovážíme z Polska, jsou kvalitnější než okna mnohých jiných evropských dodavatelů. Polští výrobci následují nejnovější světové a evropské trendy,“ zdůrazňuje Pavel Schwarzer, generální ředitel společnosti EKO-DOMOV s.r.o.
Exportním hitem zpoza severní hranice jsou stavební materiály a služby. Zahraniční klienti rádi sahají po polských keramických výrobcích a po armatuře. Obzvlášť populární jsou stavební chemie a dřevo, střešní krytiny, zednické malty a dokončovací materiály. Hodnota exportu stavebních materiálů z Polska každý rok roste v průměru o 13 %. Cizinci také rádi využívají služby stavebních expertů, mimo jiné geodetů, geologů, stavbyvedoucích a také kvalifikovaných pracovníků např. pro montážní nebo rekonstrukční práce.
Polsko je také významným výrobcem zbraní a zbrojních systémů. Vyrábí se tu systémy vzdušné obrany, protiraketové systémy, průzkumné a velitelské systémy, systémy balistické, různé typy zbraní: jak pistolí, tak i pušek a odstřelovačských zbraní. Atraktivní je také nabídka obrněných zařízení, munice a raket a také elektronických a IT řešení pro armádu.
Díky stále se zvyšujícím investicím do vývoje a výzkumu je tato nabídka stále bohatší a pestřejší.
Polská vláda se dohodla s odbory na postupném ukončení těžby uhlí v zemi. V pátek to oznámili zástupci vlády a odborů. Poslední uhelné doly v Polsku mají být podle dohody uzavřeny v roce 2049. Vláda bude do té doby těžbu uhlí subvencovat. Dohoda ukončí podzemní protest zhruba 200 horníků, který začal v pondělí. Šéf vládní delegace uvedl, že dohoda definuje model „poctivé a spravedlivé“ transformace polského těžebního a energetického průmyslu. Odborový předák Dominik Kolorz ze svazu Solidarita se sice o dohodě vyjádřil pozitivně, upozornil však, že znamená „likvidaci jednoho z největších odvětví v polské historii“, uvádí polská agentura PAP.
Polská vláda tento měsíc oznámila, že hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (téměř 900 miliard korun) do výstavby prvních jaderných elektráren v zemi. V současnosti se uhlí na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty. Podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva klimatu by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Celý text na idnes.cz
Zielona Góra Copper, která patří pod Měď Copper (vlastníkem je kanadská Lumina Capital), obdržela rozhodnutí o schválení geologické dokumentace nového ložiska mědi a stříbra „Nowa Sól“. Schválená ložiska se odhadují na 848 milionů tun rudy mědi a stříbra, 11 milionů tun mědi a 36 000 tun stříbra Je to první, za více než 40 let, zcela nově objevené ložisko v Polsku. Nově zdokumentované ložisko bude zapsáno do bilance polských nerostných zdrojů. První průzkumné vrty v této oblasti začaly v roce 2014. Bylo uskutečněno 20 vrtů, z toho 19 pozitivních.
Důlní budovy mají stát na několika desítkách hektarů, což je stejné jako průměrná farma. Zbytek dolu bude v podzemí. Investujeme zde 20 miliard PLN. – tvrdí prof. Stanisław Speczik, generální ředitel Měď Copper. Kanaďané mají připravený důlní projekt. Důl bude také muset být zahrnut do plánů územního rozvoje obcí a okresů a musí by být získány souhlasy všech pověřených úřadů. Může to trvat další tři nebo čtyři roky.
Nutno dodat možná déle, protože projekt konkuruje KGHM, státní polské těžařské firmě, která už nyní zaměstnává polské soudy svými protesty a Kanaďanům jejich projekt vůbec neusnadňuje.
Nebo ještě lépe zde: https://wpolityce.pl/gospodarka/487505-kopalnia-w-nowej-soli-nie-powstanie-komu-sluza-te-bzdury
Polský limit pro bezkontaktní transakce Visa bez zadání kódu PIN, který je v současné době 50 PLN, bude 17. července 2020 zvýšen na 100 PLN, uvedla tisková kancelář VISA.
Nastavený před více než deseti lety je polský platební limit 50 PLN jedním z nejnižších v Evropě . Vyšší minimální částky existují ve Velké Británii – 30 liber, ve Francii a Irsku – 30 EUR, ale také např. na Litvě – 25 EUR, v Rumunsku nebo na Slovensku – 20 Euro.
- Sinusoidy 14.3.2023Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]Jaromír Piskoř
- Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]Jaromír Piskoř
- Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]Jaromír Piskoř
