Aktuality
Volební tanečky kolem Terminálu LNG v Polsku
Polskou strategickou investici – Terminál na zkapalněný zemní plyn, propagandisticky „otevřela“ v předvolebním čase premiérka Kopaczová, tvrdíc, že nejdůležitější technologie je instalována (jakoby se stříhala pentle v tunelu Blanka po ukončení kopání). Dokončení instalace všech technologií má nabíhat postupně, tak aby Terminál mohl být dokončen příští rok. Terminál tedy není dokončený a polská premiérka za to sklidila hodně posměchu, jak od odborníků, tak novinářů. Rozhodnutí o stavbě Terminálu, který má částečně uvolnit Polsko od závislosti na ruském plynu, padlo v roce 2006. Za vlády PiS. Několikrát odkládané otevření stavby, která má pokrýt 1/3 dodávek polské roční potřeby plynu je důležité i kvůli vyjednávání o ceně plynu s Ruskem. „Polsko bude moci kupovat plyn od různých dodavatelů, můžeme kupovat i od Rusů, ale za normální ceny.“ říká Piotr Naimski, poslanec a jeden z hlavních hospodářských odborníků PiS. jp
Podrobně se o Terminálu můžeme dočíst na portálu oenergetice.cz
První terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Polsku má být částečně spuštěn v květnu příštího roku. Podle informací agentury Reuters se počítá s tím, že plné provozní kapacity dosáhne v roce 2018. Terminál se nachází v městě Svinoústí na pobřeží Baltského moře. Jeho účelem je diverzifikovat zdroje zemního plynu ve střední a východní Evropě a snížit závislost tohoto regionu na ruském plynu.
Podle původních plánů měla být stanice na zpracování LNG uvedena do provozu již v průběhu roku 2014 . Nestalo se tak kvůli úpadku největší polské stavební firmy PBG, technologickým problémům a podezřením na korupci v jedné ze společností konsorcia podílejících se na projektu. Odhadovaná cena tohoto terminálu je 15,5 miliardy korun.
Jan Chadam, ředitel polské státem vlastněné společnosti Polskie LNG, která bude terminál provozovat, o něm řekl: “Jsem přesvědčený, že se podaří do roku 2018 zajistit potřebné kontrakty na dodávky plynu, které přiblíží provoz terminálu k jeho plné provozní kapacit 5 miliard metrů krychlových ročně (téměř třetina polské roční spotřeby plynu – pozn. autora).“
Pro Polskie LNG bude výzvou překonat úroveň využití ostatních evropských terminálů, která se pohybuje mezi 40 až 60 procenty. Podle Chadama může vyššímu využití pomoci rostoucí regionální plynová infrastruktura na území Polska.„Terminál bude mít strategickým zdrojem nejen pro Polsko, ale bude hrát důležitou roli v zásobování celého regionu střední a východní Evropy.“
Polsko plánuje postavit plynovod do Litvy, kterým bude proudit plyn do pobaltských republik. V příštích deseti letech má také Polsko v plánu rozšíření sítě plynovodů na vlastním území o 2 000 km. Důležitou roli bude mít tento terminál pro země Visegrádské čtyřky, které díky němu budou moci omezit svou závislost na ruském plynu. Ten by od roku 2019 neměl proudit do EU přes Ukrajinu a jeho dodávky by tím pádem mohly být méně rizikové. Novou cestou pro ruský plyn do Evropy má být Turkish Stream, jehož definitivní schválení se očekává po uskutečnění listopadových parlamentních voleb v Turecku. Polská spotřeba plynu je téměř 16 miliard metrů krychlových ročně, ze kterých v roce 2014 dodal ruský Gazprom 9,1 miliard.
Dodávky plynu zatím jen z Kataru
Doposud jediný podepsaný kontrakt na dodávku plynu pro nový terminál uzavřel Polskie LNG s katarskou společností Qatargas. Smlouva je uzavřená na dodávku 1,5 miliardy m3 plynu ročně po dobu dvaceti let. Kontrakt už běží od roku 2014, kdy měl být původně terminál v provozu. První zásilka LNG by se měla do nového terminálu dostat na konci tohoto roku, kdy má připlout loď s 200 000 m3 LNG. Tento plyn bude sloužit pro najíždění technologií a jako zdroj energie pro chlazení. Další dodávka plynu bude následovat v prvním čtvrtletí roku 2016. Jak uvádí Jan Chadam, velký zájem o spolupráci mají americké a kanadské společnosti, a tak se předpokládá, že budou uzavřeny smlouvy na dodávku LNG z těchto zemí v první polovině roku 2016.
Autor: Tomáš Molek, zdroj oenergetice.cz
Aktuality
Sinusoidy

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.
Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.
Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“
Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.
Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.
Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“
Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.
Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.
Aktuality
Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.
Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,
Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP. K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.
Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.
Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.
Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.
Aktuality
Kdo není s námi je s PiS

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.
Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.
PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující.