Connect with us
Reklama

Aktuality

Takové je v Polsku počasí

Published

on

EB 2

Zásadní obrat v polské politice,který přinesly nedělní volby,může být pro českého čtenáře dost nepochopitelný. Domácí média totiž mluvila o našich sousedech často v samých superlativech.Proč tak drtivou porážku utrpěla vláda země, které se prý vyhnula krize, prosperovala a měnila se k nepoznání? Člen někdejšího vládního kabinetu na nás hleděl z obálky českého týdeníku coby „nový lídr Evropy“. Jak ale naznačily volby prezidentské a následně logo lidove novinypotvrdily ty parlamentní, Polákům se v „ráji“ nelíbí a chtějí změnu, a to opravdu zásadní.

Mohli bychom riskovat tvrzení, že zdrojem úspěchu současné vlády v očích zahraničních čtenářů bylo především výborné PR a také výrazná podpora největších polských médií. Nálady běžných občanů úspěšně přikrývala příznivá makroekonomická čísla. Jaká však byla odvrácená tvář těchto statistik? Nezaměstnanost pohybujícíse momentálně pod hranicí deseti procent je například na polské podmínky velmi dobrý výsledek. Takto nízká hodnota je ovšem vykoupena více než dvěma miliony Poláků za hranicemi země, především ve Velké Británii a Německu. Častokrát se přitom jedná o potenciální elity, dobře vzdělané mladé lidi s obrovskými schopnostmi, kteří ve své vlasti nenajdou odpovídající uplatnění. Některým z nich se sice v zahraničí podaří uchytit, velká část ale promrhá svůj talent na nekvalifikovaných pracovních pozicích.

Propast mezi centry a periferií

Nové průzkumy navíc ukazují, že na rozdíl od dočasné emigrace let minulých se současní odjíždějící neplánují vrátit, ale svou budoucnost si představují v západní Evropě. Zvrat těchto nálad také není na obzoru,skoro polovina lidí v rozmezí 18–34 let uvažuje o opuštění Polska. Nejedná se přitom o žádné příživníky, podle výzkumů totiž Poláci a obecně Východoevropané vkládají do britské ekonomiky více, než si sami vezmou na sociálních dávkách.

Obavy musí vzbuzovat i demografické prognózy, podle nichž nebude mít brzy kdo udržovat důchodový systém. Nejenže mladí hromadně odjíždějí do ciziny, ale rodí se i málo dětí, tedy alespoň rodinám, jež zůstávají v Polsku. U těch za hranicemi to s potomstvem vypadá lépe – další ukazatel reálné tváře polského úspěchu.

Další klíčovou otázkou je prohlubující se propast mezi velkými centry a periferií. Program regionálního rozvoje Občanské platformy předpokládal, že stačí podpořit několik málo lokálních center a ta už svým vzestupem pomohou nastartovat široké okolí. To se ovšem nestalo. Výsledkem tedy je, že se například v Poznani obávají úbytku investic, protože nové firmy nemají kde nabírat pracovní sílu, a na zmíněných periferiích se nezaměstnanost pohybuje nad 20 procenty.

Zatímco se mezi velkými městy prohánějí vcelku zbytečná nově zakoupená pendolina, v regionech chybí často jakákoliv veřejná spojení, a pokud nevlastníte auto, nedostanete se nikam. Stěhování je také obtížná věc – Polsko vede v evropských statistikách lidí zaměstnaných na netrvalé pracovní úvazky, a když pracujete léta na smlouvu o dílo, hypotéku nedostanete…

Kritici tak vládě vyčítají, že se z Polska stala montovna Evropy a jediná konkurenční výhoda spočíváv levné pracovní síle. Podle statistik OECD patří podmínky zaměstnanců u našich sousedů k vůbec nejhorším v rámci celé Unie. Malé platy, frustrace a prakticky žádné zajištění v případě propuštění, možná právě kvůli výše zmíněným skutečnostem se poslední dobou v polské veřejné debatě objevoval tak často termín prekariát, což je třída, která sice má práci, ale neustále se obává o její ztrátu a z platu si v dlouhodobém výhledu nemůže vytvořit žádné úspory.

Ve výčtu současných problémů mů-žeme pokračovat. Opoziční poslanec Patryk Jaki uvádí, že se za Občanské platformy prodloužila čekací doba na vyšetření u lékaře specialisty ze 30 na 200 dní. Na podfinancování veřejného sektoru, zejména zdravotnictví a školství, nedávno upozorňoval i guvernér národní banky a bývalý premiér Marek Belka.

Dobře ukryté problémy

Během posledních osmi let bylo zvýšeno více než 20 daní. Veřejné finance se dočkaly vůbec zajímavých situací– nejskandálnější přišla asi na počátku roku 2014, kdy kabinet Donalda Tuska převedl peníze ze soukromých penzijních fondů do státního rozpočtu, aby se nedostal do problémů se zákony a mechanismy, které se spustí, pokud státní dluh překročí 60 procentní hranici HDP.

Polská ekonomikataké neskutečně trpí kvůli úniku kapitálu do zahraničí, v této kategorii patří mezi evropskou špičku. Mnoho popsaných problémů si během návštěvy svých sousedů ani neuvědomíme – jsou dobře ukryty za novými dálnicemi a nablýskanými stavbami financovanými z evropských fondů.

Pravděpodobně nikdo jiný nedokáže současný stav Polska zhodnotit lépe než samotní politici. Jejich názor na fungování státu se veřejnost dozvěděla prostřednictvím odposlechové aféry a tzv. nahrávek pravdy, jak jsou záznamy soukromých hovorů nazývány. Někdejší ministr vnitra v nich prohlašoval, že „polský stát existuje pouze teoreticky, nikoli prakticky“, a guvernér národní banky označil vlajkový projekt vlády, společnost pro investice do rozvoje, jako „hromadu trosek“.

Současná eurokomisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská zase přiznala, že ministerstvo průmyslu mělo hornictví, další bolístku současného Polska, sedm let tak nějak „u prdele“, a velmi se podivovala nad tím, jak někdo může pracovat za méně než šest tisíc zlotých měsíčně (kolem 38,5 tisíce korun), přičemž dodala, že to musí být buď idiot, nebo zloděj.

Na závěr snad jen poslední citát této ženy, pronesený k rozhořčeným cestujícím, kteří byli po mrznoucím dešti nuceni strávit několik hodin v nejedoucích vlacích: „Sorry,takové už máme klima.“

Autor:  skraba.lukas@gmail.com

zdroj: Tištěné Lidové noviny

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.