Aktuality
Projekt Iniciativy tří moří

Myšlenka reformy polské zóny vlivu ve východní Evropě od Baltského moře až po Černé moře založená na starém Polském společenství není nová: „Po skončení první světové války Maršál Pilsudski usiloval především o vytvoření projektu ‚federace Intermarium‘ od Baltského moře až po Černé, který by byl politickým subjektem dost silným na to, aby se postavil ruskému a německému imperialismu.“
Na konci druhé světové války se tohoto nápadu chytil i generál Sikorski v exilu v Londýně. Konfliktní politika PiS s Německem a Ruskem, spolu s jeho vlasteneckou politikou, přináší tuto myšlenku zpět do popředí.
Tomuto projektu napomáhá i politická situace: migrační krize přivádí státy východní Evropy, ale také Rakousko, do podobné pozice. Navíc několik zemí v regionu, jako je Maďarsko a Bulharsko, vyjádřilo přání, aby Varšava hrála v regionu významnou roli. Ekonomika bude hlavním motorem toho, co polská vláda PiS nazývá Baltsko-jadransko-černomořskou (BABS) iniciativou.
Tento projekt vyvrcholil třímořskou iniciativou (TSI) vytvořenou na mezinárodním fóru Dubrovníku ve dnech 25. – 26. srpna 2016. Polský prezident Andrzej Duda ve své řeči v Dubrovníku zdůraznil tři pilíře této nové spolupráce: dopravní a komunikační infrastrukturu, dodávky energie a vědeckou a kulturní spolupráci.
Nepřítel je zřejmý
Země, na kterou je tato polská iniciativa nejvíce zaměřena, je však Rusko: hlavním cílem TSI je diverzifikace zdrojů dodávek ropy a plynu, aby se snížila silná závislost na Rusku.
Slova polského prezidenta Dudy mířila k EU, když řekl: „Chceme jednotu a integraci, ale to neznamená, že chceme identičnost. Integrace není nepřítelem rozmanitosti. Toto směřování můžeme změnit spoluprací zemí TSI a Severojižní osy.“ Myšlenka vytváření protiváhy vůči zbytku Evropy je proto velmi přítomná. Nicméně, polský prezident trvá na tom, že tento projekt není alternativou k Evropské unii. Cílem je, aby se východní Evropa opět stala významným centrem politiky EU.
Země, na kterou je tato polská iniciativa nejvíce zaměřena, je však Rusko: hlavním cílem TSI je diverzifikace zdrojů dodávek ropy a plynu, aby se snížila silná závislost na Rusku. Tento projekt je v opozici vůči projektu Nord Stream II hájeným Německem a hlavním zdrojem napětí mezi Berlínem a Varšavou.
Tato iniciativa však zůstává neformálním fórem, jehož cílem je vytvořit vnitřní spolupráci v rámci EU, ale má zůstat otevřeno vnějším členům. Přítomnost Spojených států a Číny na fóru v Dubrovníku naznačuje upřednostňované partnery členů TSI.
Americká podpora polské zahraniční politiky
Podpora amerického prezidenta Trumpa, potvrzená během návštěvy Varšavy v létě roku 2017, konkretizuje úlohu Polska ve východní Evropě. V Evropě, navzdory komplikovanému vztahu se starou Evropou (zejména zakladatelskými zeměmi Evropské unie), zejména s Německem, stejně jako s Evropskou unií, americký prezident rozšiřuje vojenskou a politickou podporu střední a východní Evropě.
V tomto směru má TSI vedle svého ekonomického aspektu, který může být použit jménem doktríny „America First“, politický rozměr ve zvláštním vztahu mezi Spojenými státy a „novou Evropou“. Zájem, který přinesl prezident Trump o TSI vedený stranou Právo a spravedlnost, je také doprovázen politickou podporou této strany. Navíc během návštěvy Varšavy v červenci 2017 americký prezident znovu potvrdil význam NATO pro východní Evropu v projevu obhajujícím obranu západní civilizace: „Silné Polsko je požehnáním národům Evropy a ony jsou si toho vědomy. Silná Evropa je požehnáním pro Západ a pro svět.“
Vojenská podpora se navíc odráží v návrhu na spolupráci v oblasti vyzbrojování. Přáním amerického prezidenta je, aby Polsko s TSI zaujalo přední roli v mezinárodních vztazích v Evropě: „Three Seas Initiative nejenom, že pomůže vašemu lidu k prosperitě, ale zajistí, aby vaše národy zůstaly suverénní, bezpečné a bez cizích vlivů. Země TSI budou silnější než předtím. Když jsou vaše národy silné, všechny svobodné národy Evropy jsou silnější a Západ se také stává silnějším. Společně mohou náš a váš národ přinést všem lidem větší mír, prosperitu a bezpečnost.“
S projektem Three Seas Initiative a politickou podporou USA potvrzenou prezidentem Trumpem tak má Polsko opravdu možnost stát se rozhodujícím činitelem ve střední a východní Evropě.
Alexandre Massaux, autor působí na univerzitě v Toulonu, celý text na natoaktual.cz
Aktuality
Sinusoidy

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.
Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.
Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“
Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.
Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.
Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“
Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.
Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.
Aktuality
Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.
Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,
Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP. K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.
Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.
Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.
Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.
Aktuality
Kdo není s námi je s PiS

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.
Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.
PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující.