Connect with us
Reklama




Aktuality

Prohlášení premiéra Mateusze Morawieckého

Published

on

Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva.

Bohužel, čím více času uplynulo od těchto tragických událostí, tím méně o nich vědí naše děti a vnoučata. Proto je tak důležité, abychom i nadále nahlas vyslovovali pravdu o druhé světové válce, o jejích strůjcích a obětech – a stavěli se proti jakýmkoli pokusům o falšování historie.

Paměť o tomto zlu je zvláště důležitá pro Polsko, první oběť války. Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. A právě Polsko bylo první zemí, která bojovala na obranu svobody v Evropě.

Odpor vůči těmto mocnostem zla však není pouze vzpomínkou na polské hrdinství – je co něco mnohem významnějšího. Tento odpor je odkazem celé dnešní svobodné a demokratické Evropy, která se dala do boje proti dvěma totalitám. Dnes, kdy někteří pro dosažení svých politických cílů neváhají pošlapat památku těchto dějinných událostí, musí Polsko hájit pravdu. Ne pro svůj prospěch, nýbrž jménem toho, čím je Evropa.

Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaný 23. srpna 1939, nebyl „smlouvou o neútočení“. Šlo o politický a vojenský svazek, jenž rozděloval Evropu na dvě sféry vlivu na linii tří polských řek: Narev, Visla a San, která se o měsíc později přesunula na linii Bugu, na základě Smlouvy o hranicích a přátelství mezi třetí říší a SSSR, uzavřené 28. září 1939. Pakt byl předehrou k nepředstavitelným zločinům, které byly během dalších několika let spáchány po obou stranách této linie.

Spojenectví Hitlera a Stalina bylo okamžitě uvedeno v život: 1. září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu, jihu a severu, 17. září pak Sovětský svaz napadl Polsko z východu.

22. září se v Brestu Litevském uskutečnila velká vojenská přehlídka – oslava společného vítězství hitlerovského Německa a sovětského Ruska nad nezávislým Polskem. Takovéto přehlídky nepořádají smluvní strany paktů o neútočení – dělají to spojenci a přátelé.

A právě tak to bylo s Hitlerem a Stalinem: dlouho byli nejen spojenci, nýbrž i přáteli. Toto přátelství vzkvétalo natolik, že když skupina 150 německých komunistů ještě před vypuknutím druhé světové války uprchla ze třetí říše do Sovětského svazu, v listopadu 1939 je Stalin vydal Hitlerovi jako jakýsi „dar“– a tím je poslal na jistou smrt.

Sovětský svaz s Říší po celou dobu úzce spolupracoval. Na konferenci v Brestu 27. listopadu 1939 představitelé tajných služeb obou států projednávali metody a zásady spolupráce při potírání polských odbojových organizací na okupovaných územích. Další konference funkcionářů NKVD a SS týkající se jejich spolupráce proběhly mj. v Zakopaném a v Krakově (v březnu 1940). To nebyly rozhovory o neútočení, nýbrž o likvidaci (rozuměj: vraždění) lidí, polských občanů, a o společných spojeneckých akcích s cílem úplného zničení Polska.

Bez spoluúčasti Stalina při dělení Polska a bez surovin, které Stalin dodával Hitlerovi, by německá zločinná mašinérie neovládla Evropu. Poslední vlaky s dodávkami vyjely ze Sovětského svazu do Německa 21. června 1941 – den před útokem nacistického Německa na dosavadního spojence. Díky Stalinovi mohl Hitler beztrestně dobývat další země, zavírat Židy z celého kontinentu do ghett a připravovat holocaust – jeden z největších zločinů v dějinách lidstva.

Stalin na východě prováděl zločinné akce, podřizoval si jeden stát po druhém a budoval strukturu táborů, které Rus Alexandr Solženicyn nazval Souostroví Gulag. Táborů, ve kterých byly miliony lidí, odpůrců komunistické vlády, ničeny otrockou, vražednou katorgou.

Zločiny komunismu začaly ještě před druhou světovou válkou – od hladomoru milionu Rusů na začátku dvacátých let, přes Velký hladomor, v jehož důsledku zemřelo mnoho milionů obyvatel Ukrajiny a Kazachstánu, až po Velkou čistku, během níž bylo povražděno téměř 700 tisíc politických protivníků a běžných občanů, především Rusů, rovněž v rámci tzv. Polské operace NKVD, ve které byli postříleni hlavně občané SSSR polského původu. Na smrt byly vydány děti, ženy a muži. Pouze v Polské operaci bylo podle údajů NKVD zastřeleno 111 tisíc osob – tito lidé byli úkladně zavražděni sovětskými komunisty. Být v té době Polákem v Sovětském svazu znamenalo rozsudek smrti nebo mnoholeté vyhnanství na Sibiři.

Pokračováním této politiky byly zločiny páchané již po sovětském vpádu do Polska (17. září  1939) – mezi tyto zločiny patří i vyvraždění více než 22 tisíc polských důstojníků a dalších zástupců elity mj. v Katyni, Charkově, Tveru, Kyjevě a Minsku – a také v mučírnách NKVD a lágrech v nejvzdálenějších koutech sovětského impéria.

Největšími oběťmi komunismu byli občané Ruska. Historici odhadují, že v samotném Sovětském svazu bylo zavražděno 20 až 30 milionů lidí. Smrt a lágry čekaly dokonce i na ty, kteří jsou v civilizovaných státech zahrnováni péčí – zajatce vracející se z války. Sovětský svaz s nimi nezacházel jako s válečnými hrdiny, ale jako se zrádci. To byla „vděčnost“ sovětského Ruska vůči válečným zajatcům-vojákům Rudé armády: smrt, lágry, koncentrační tábory.

Za všechny tyto zločiny odpovídají komunističtí vůdci v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Pokus o rehabilitaci této postavy po osmdesáti letech od vypuknutí druhé světové války pro politické cíle dnešního ruského prezidenta musí vyvolat jednoznačný nesouhlas u každého, kdo má alespoň základní znalosti dějin 20. století.

Prezident Putin ohledně Polska mnohokrát lhal. Vždy tak činil s plným vědomím. Obvykle k tomu dochází v situaci, kdy vláda v Moskvě cítí mezinárodní tlak související s jejím jednáním. A to tlak ne na historické, ale právě na současné geopolitické scéně. V posledních týdnech Rusko utrpělo několik zásadních porážek: pokus o úplné podřízení Běloruska skončil neúspěchem, Evropská unie opět prodloužila sankce uložené za protiprávní anexi Krymu a jednání v tzv. „normandském formátu“ nejenže nepřinesla zrušení těchto sankcí, ale ve stejnou dobu došlo k dalším omezením – tentokrát americkým – které značně ztěžují realizaci projektu Nord Stream 2. Zároveň byli ruští sportovci vyloučeni na čtyři roky za doping.

Slova prezidenta Putina považuji za snahu o skrytí těchto problémů. Ruský vůdce si velmi dobře uvědomuje, že jeho výtky nemají nic společného se skutečností – a že v Polsku nejsou pomníky Hitlera ani Stalina. Takové pomníky byly v naší zemi výhradně tehdy, když je vztyčovali agresoři a zločinci – hitlerovská třetí říše a sovětské Rusko.

Ruský národ – největší oběť Stalina, jednoho z nejkrutějších zločinců světových dějin – si zaslouží pravdu. Hluboce věřím, že ruský národ je národem svobodných lidí a odmítá stalinismus, i když se vláda prezidenta Putina pokouší o jeho rehabilitaci.

Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu.

Mateusz Morawiecki
předseda vlády Polské republiky

Zdroj: Velvyslanectví Polské republiky v Praze

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených?

Published

on

Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, že k pondělku měli v Polsku 177 nakažených a 4 mrtvé. Podle ministra budou Poláci rádi, když do konce příštího týdne budou mít jen 2000 nemocných. Vrchol pandemie v Polsku má nastat za 3 – 4 týdny.

Continue Reading

Aktuality

Odklad voleb v Polsku? Zatím ne

Published

on

Koronavirus v Polsku zasáhl do polské předvolební prezidentské kampaně. Donald Tusk vyzval k odkladu voleb. Tomasz Siemoniak, místopředseda opoziční Občanské platformy musel (stejně jako opozice u nás) veřejně přiznat, že vládní opatření jsou nutná a historicky poprvé za mnoho let, tak polská opozice podpořila vládu.  Volební kampaň a vzedmutí krizové národní pospolitosti nejde dohromady.

Je zatím čas, volby mají být 10. května. Organizační termíny pro tvorbu volebních komisí znamenají, že o odložení voleb by se mělo v Polsku rozhodnout nejpozději v polovině dubna. Jenže lze i později a lze si představit, že o tak výhodnou pozici se polský prezident Duda nebude chtít připravit. Doufejme, že si naši severní sousedé budou moci dovolit uspořádat normální volby v normální termínu a že do té doby bude už po epidemii. 

 

Continue Reading

Aktuality

V prezidentské kampani dominuje marketing

Published

on

Małgorzata Kidawová-Błońská z Občanské platformy a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz minulý víkend co by kandidáti na polského prezidenta vyhlásili své programové priority. Jsou velmi těžko uskutečnitelné s parlamentní většinou Sjednocené pravice a stávající prezident Duda má dnes 46 % podpory voličů a stoupá. Podpora kandidátce Platformy klesá pod 24 % a lidovecký kandidát na žebříčku také stoupá, pravda v jiné dimenzi – má podporu těsně nad 10 % polských voličů.

Polské prezidentské volby 2020 se budou konat v neděli 10. května 2020. Pokud žádný z polských prezidentských kandidátů nezíská více než polovinu platných hlasů, bude se druhé kolo voleb konat 24. května. Funkční období současného prezidenta Andrzeje Dudy končí 6. srpna.

Porovnáme-li předcházející prezidentské kampaně v Polsku, můžeme už dnes směle prohlásit, že letošní kampaň bude nejbrutálnější za posledních 30 let. Polským opozičním kandidátům jde od počátku kampaně pouze o vyvolávání emocí. Podle týden starého prohlášení Małgorzaty Kidawové-Błońské by měla polská vláda zveřejnit utajené případy napadení Poláků koronavirem. Ty (zatím) nejsou, ale vše tak trochu vypadá, jako by si je opozice přála, aby mohla poukazovat na neschopnost vlády epidemii zvládnout. Podle některých politiků Platformy měla zpráva o prvním napadení Poláka koronavirem přehlušit volební konferenci Małgorzaty Kidawové-Błońské. Nic takového se nestalo a důvěryhodnost kandidátky Platformy dostala naplácáno. Ovšem z pohledu volebního marketingu se opoziční kandidátka chovala zcela správně.

V Polsku podobně jako u nás mizí z pultů supermarketů trvanlivé potraviny a společenská atmosféra houstne. Mimořádně na výzvu prezidenta Dudy zasedl Sejm a po pěti letech je ve vzájemné shodě s opozicí připravován zákon o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí a bojem proti COVID-19. Najednou se už nejedná o nesmyslnou teorii spiknutí lékařů, vládních úředníků, novinářů, politiků a jánevímkoho, ale poslanci mající od volebních štábů přeci jen odstup, jsou schopni se na vcelku technickém znění zákona shodnout a s pozitivním vyzněním pro celou politickou scénu. 

Polský prezident Duda stojí před rozhodnutím, zda podepsat zákon o dofinancování polské televize TVP, což je podle průzkumů velmi nepopulární krok a podle některých informací hledá útěkovou variantu, která by znamenala, že podepíše, ale za to žádá hlavu ředitele televize Jacka Kurského. Toto řešení je ale pro PiS nepřijatelné a Duda to musí vědět. Duda tím, že otálí s podpisem parlamentem schválené dotace, tak využívá manévrovací prostor a chce si dupnout, aby byl za více na PiS nezávislého. Jeho případné veto zákona je z marketingového hlediska správně, a navíc Jaroslawowi Kaczyńskému tím ukáže, že ve druhém funkčním období by mohl být ještě více na PiS nezávislejším prezidentem.

Hvězdou konference lidoveckého kandidáta byla jeho manželka Paulina Kosiniak-Kamysz, která vyhlásila program „manželky prezidenta“. Opět vcelku dobrý marketingový tah, na který musel volební štáb prezidenta i přes nesouhlas manželky prezidenta Dudy „pustit“ její charitativní činnost, kterou ta zase „nijak ze své přirozené skromnosti“ nedává na odiv.

Za pár vět stojí také zklamání členů SLD ze „svého“ kandidáta Lewice Roberta Biedronie. Už měl mít podle jejich očekávání nad 20 % podpory v průzkumech, ale má sotva 10 %. Jeho volebnímu štábu se tak nedostává podpory členů SLD v regionech, kteří přestali věřit v jeho úspěch, a navíc se o něj zajímá polská prokuratura, která vyšetřuje získávání prostředků jeho Nadace v roce 2017, když byl primátorem v Slupsku. Zde už žádný marketing nepomůže. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených? 17.3.2020
    Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, […]
    Jaromír Piskoř
  • Odklad voleb v Polsku? Zatím ne 14.3.2020
    Koronavirus v Polsku zasáhl do polské předvolební prezidentské kampaně. Donald Tusk vyzval k odkladu voleb. Tomasz Siemoniak, místopředseda opoziční Občanské platformy musel (stejně jako opozice u nás) veřejně přiznat, že vládní opatření jsou nutná a historicky poprvé za mnoho let, tak polská opozice podpořila vládu.  Volební kampaň a vzedmutí krizové národní pospolitosti nejde dohromady. Je […]
    Jaromír Piskoř
  • V prezidentské kampani dominuje marketing 2.3.2020
    Małgorzata Kidawová-Błońská z Občanské platformy a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz minulý víkend co by kandidáti na polského prezidenta vyhlásili své programové priority. Jsou velmi těžko uskutečnitelné s parlamentní většinou Sjednocené pravice a stávající prezident Duda má dnes 46 % podpory voličů a stoupá. Podpora kandidátce Platformy klesá pod 24 % a lidovecký kandidát na žebříčku také […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality