Connect with us
Reklama

Aktuality

Pro Američany je Polsko nyní prostorem na mapě, kde jsou američtí vojáci a to je věc, která změnila náš vztah

Published

on

Krzysztof SzczerskiKrzysztof Szczerski: Administrativa prezidenta Trumpa, pokud jde o vztahy polsko- americké, je v procesu budování své politické agendy. Dnes, když jsou americké priority v podstatě jasné, jsme vstoupili do fáze intenzivních jednání. Upozorňuji na to, že moje návštěva ve Spojených státech, byla jen jedním z prvků polsko-amerických vztahů na vysoké úrovni. Troufám si říci, že s kteroukoli jinou zemí na světě nemáme tak intenzivní politické kontakty, jako se Spojenými státy. Během několika týdnů byl v USA Morawicki a setkal se s tajemníkem výboru pro energie Rickem Perrym. Wszczykowski, polský ministr zahraničí, se setkal s Secretary of State Rexem Tillersonem. Já jsem se setkal s poradci prezidenta Trumpa, včetně Herberta R. McMastera. V Polsku byl šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

Vidíme vzrůstající sbližování polských zájmů s těmi, které formuluje Trumpova administrativa. Vidíme, že v Americe můžeme hledat partnera pro otevření diskuze o Východní politice. Na druhé straně, během rozhovoru s panem McMasterem se nám dostalo ujištění, že Američané potvrdí na zasedání hlav států NATO v Bruselu svůj závazek vůči spojenecké obraně. Jak v Pentagonu, tak v Národní bezpečnostní radě jsme slyšeli, že to bude jedeno z hlavních poselství americké delegace prezidenta Trumpa během onoho setkání v Bruselu.

Co Američané očekávají na oplátku?

Budou očekávat dvě věci od spojenců. První je podíl na nákladech NATO, v tom smyslu, aby spojenci splnili své závazky, pokud jde o investice do armády. Polsko je v pozici, která nás přibližuje Americe, protože vydáváme v souladu s deklaracemi 2 procenta HDP na armádu, včetně její modernizace. Druhá věc se týká skutečnosti, že spojenci NATO mají více podpořit Ameriku v aktivitách proti Islámskému státu. Zde je Polsko také v situaci, kdy nemusíme dělat nic víc než to, co děláme. Jsme přítomni – ve smyslu školení a poradenství na Středním východě, máme svá letadla v Kuvajtu, která hlídají vzdušný prostor a vojáky v Iráku, kteří školí tamní vojáky. To je důležité, protože zde můžete opět vidět postupné sbližování mezi zájmy polskými a americkými.

Je to v boji proti ISIS dost a určitě nebude očekáváno víc?

Rozhodně neuděláme nic nad rámec toho, co bude výsledkem společných rozhodnutí, která budou přijata. Budou očekávány spojenecké závazky, ale jako celek. Polsko-americké vztahy mají praktický význam, který nemá obdoby. Vzhledem k tomu, že jsou u nás přítomni američtí vojáci. To vše díky rozhodnutí summitu NATO ve Varšavě a prezidentových rozhovorech s prezidentem Obamou . To je úroveň, která až dosud neexistovala. Vzpomínáte si na ta hloupá slova ministra Sikorského, že vydělávají jen Američané, a nedělají nic pro nás, že toto spojenectví je exotické.

Pro Američany je Polsko nyní prostorem na mapě, kde jsou američtí vojáci a to je věc, která změnila náš vztah. Pro ně je důležité to, co budeme dělat v budoucnu, když k nám už poslali své vojsko. Předchozí vláda po dobu 8 let ani nevytvořila takový cíl, který za jeden a půl roku svého prezidentství realizoval prezident Duda. Dalším důležitým a průkopnickým je rozhodnutí USA dodávat zkapalněný LNG plyn do Polska. To znamená, že máme další zdroj plynu v Polsku a máme šanci na trvalé dodávky z USA. To je také důležité v souvislostech Mezimoří.

(wpolityce.pl)

prof. Krzysztof Szczerski – státní tajemník (v Polsku ministr) a šéf kanceláře polského prezidenta  (15.05. 1973 Krakov) – polský politolog a politik

2007-2008 náměstek Výboru pro integraci s EU. Od 2010 pracoval v EP pro frakci Evropských konzervativců a ve 2011 se stal poslancem za PiS. Specialista na EU a zahraniční politiku. 2015 se stal státním tajemníkem v prezidentské kanceláři A. Dudy.

V Evropě nemáme spojence, jen společné zájmy, říká polský „ministr“ Krzysztof Szczerski : „V polsko­českých vztazích naštěstí potíže nemáme. Jsme v podobné situaci, to, co přeje Polsku, je dobré i pro Česko. A to, co oslabuje Čechy, oslabuje i Polsko. Oběma přináší užitek unie jako společenství sobě rovných zemí a poškodí je unie, kde bude nějaké rozhodovací centrum a hierarchická organizace, kde někdo rozhoduje, kdo kam v Evropě patří. Oběma zemím přináší užitek větší bezpečnost na východní hranici EU a NATO. Hranici EU zabezpečenou před imigranty vítají podle průzkumů jak obyvatelé Polska, tak Česka. Žádná z našich zemí nemá společnou měnu euro. Je prostě hodně stejných věcí a nejsou žádné, kde bychom zásadně stáli proti sobě.“

Szczerski vyjednává hlavně návštěvu polského prezident Dudy v USA. Ve Washingtonu jednal počátkem února (a minulý týden) s republikánskými politiky a s lidmi z okolí Donalda Trumpa.  „Kromě diskuse o dvoustranných vztazích je cílem návštěvy ve Washingtonu podpořit iniciativu Mezimoří.  V Dubrovníku zástupci 12 zemí střední a východní Evropy přijali společné prohlášení o spolupráci v oblastech energetiky, dopravy a digitalizace ekonomiky. V roce 2017 se bude konat summit Mezimoří v Polsku (červen Vratislav).“  píše polská prezidentská kancelář.

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.