Connect with us
Reklama

Aktuality

Polský paragraf 212 trestního zákoníku

Published

on

paragraf 212Proti znění tohoto paragrafu polského trestního zákoníku protestují různé organizace – Komora polských vydavatelů, polský Helsinský výbor (Nadace), Evropský soud pro lidská práva či dokonce OBSE (Organizace bezpečnosti a spolupráce v Evropě). Tento paragraf platí od doby generála Jaruzelského dodnes. zní:

1. Kdo připisuje jiné osobě, skupině osob, instituci, právnické osobě či organizační jednotce nemající právní subjektivitu takové chování či vlastnosti, které ji mohou ponížit ve veřejném mínění nebo vystavit ztrátě důvěry potřebné pro výkon funkce, povolání či druhu podnikání,

podléhá trestu pokuty či odnětí svobody.

2. Pokud pachatel spáchá trestný čin uvedený v odstavci 1 prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků,

podléhá trestu pokuty či odnětí svobody až na jeden rok.

…….

Jednou z mnoha obětí paragrafu 212 se stala profesorka Izabela Lewandowska-Malec za to, že jako radní obce Światnik Górnik napsala: „Přikláním se k názoru, že starosta činí nezákonný nátlak na prokurátora.“ Učinila tak v roce 2004 a starosta ji zažaloval podle výše uvedeného paragrafu za pomluvu. Profesorka byla odsouzena k pokutě 7 500 zl, omluvu starostovi a k úhradě soudních nákladů ve výši 3 000 zl (dohromady cca 70 000 Kč).

Profesorka práva na Jagellonské univerzitě se odvolala nejdříve všude v Polsku a pak k Evropskému soudu pro lidská práva. Proces se táhl deset let a ESLP ve Štrasburku již po několikáté nenechal kvůli paragrafu 212 na rozhodnutí polských soudců nitku suchou a prohlásil, že Polsko porušilo svobodu slova podle článku 10. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

ESLP přikázal polskému státu zaplatit 5 600 Euro (150 000 Kč) Izabele Lewandowske-Malec za její soudní náklady v Polsku a také z titulu morální újmy. Paní profesorka o celém soudu napsala do místního čtvrtletníku, že paragraf 212 dává v Polsku „právo k pronásledování“ a lup ho. Zbavená viny Evropským soudním tribunálem byla polskou prokuraturou opět obviněna z pomluvy za to, že na internetu zveřejnila část své obhajoby u ESLP.

To už asi bylo hodně i na polské soudce a jeden z n ich toto poslední obvinění zrušil.

jp
zdroj: wpolityce.pl

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle

Published

on

Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně za použití D’Hondtovy metody při sčítání hlasů. Oproti volbám v ČR silněji rezonuje nestejná velikost 41 volebních obvodů. Mají od 7 do 20 zvolitelných mandátů.

Opozičním lídrem je podle průzkumů Občanská platforma, častěji vystupující pod názvem Občanská koalice (OP + několik politiků z Nowoczesna, Polské iniciativy a Zelených). Následuje POLSKA 2050, neúspěšného kandidáta na polského prezidenta Szymona Hołowni. Možné šiky má posílit také Lewice (postkomunisté v koalici s modernější RAZEM a několika dalšími aktivistickými levicovými skupinami). Posledním výraznějším subjektem koalice má být PSL, neboli tradiční Lidovci.

Volebním průzkumům stále vládne vládní PiS a její koalice Sjednocená pravice (se Solidarna Polska Zbigniewa Ziobry), která do voleb půjde s jednou kandidátkou PiS, na které možná budou i další politici z jiných pravicových a křesťanských seskupení. O tom, jak bude kandidátní listina PiS vypadat rozhoduje předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je již dlouhodobě dominantním politickým lídrem a zakladatelem PiS. Je také tím, kdo drží pohromadě různé zájmové skupiny v PiS, ať už regionální či mocenské.

PiS by podle aktuálních průzkumů získalo asi 200 poslaneckých křesel a k samotnému vládnutí ji dnes chybí cca 10 % voličských hlasů. Opoziční koalice (OK+PL2050+Lewice+PSL) by v disponovala podle průzkumů asi 235 křesly, tedy křehkou většinou a zbytek křesel by obsadila proruská a pravicově populistická KONFEDERACE (1 mandát obsadí německá menšina).

Mnoho průzkumů voličské podpory, které se objevují v polských médiích je přizpůsobených zadavateli a je někdy těžké je brát i jen trochu vážně (podle jednoho má seskupení starostů a primátorů „Tak! Dla Polski“ 13 %). Vládní i opoziční strany mají své průzkumy a podle toho se také chovají. PiS stále neztratilo šanci a stále má možnost podzimní volby vyhrát. Opozice, pokud se sjednotí také. Je zde i možnost patového výsledku, kdy oba bloky budou mít málo křesel na to, aby sestavily vládu a mít za například ministra Korwin-Mikkeho z KONFEDERACE je nepředstavitelné zatím pro všechny.

PiS se dnes rozhoduje o tom, zda na své kandidátce bude mít politiky ze Solidarna Polska, kteří jsou dnes dosti podstatnou přítěží vládní koalice. Ztratilo by ale několik, možná rozhodujících, procent hlasů. Donald Tusk z Občanské platformy veřejně tlačí na Szymona Holowniu, aby nestřečkoval a zařadil se pod jeho vedením pod společný prapor. Ten se nechce nechat Tuskem pozřít a skončit jako Nowoczesna. Navíc by jej opustili voliči, kteří nechtějí volit ani Platformu ani PiS. Polští lidovci chtějí dva opoziční bloky, protože Tusk prohlásil, že na opoziční kandidátce nebude nikdo, kdo je proti potratům.

Do podzimních polských voleb máme ještě více než půl roku + léto a za tu dobu se může stát ještě mnoho. PiS určitě obohatí současnost štědrým sociálním slibem a varianta nedohody polských opozičních stran je velmi pravděpodobná. Je proto předčasné tvrdit, že vládní PiS či opoziční blok vyhraje natolik, že bude moci sestavit vládu. Touto optikou je proto zapotřebí brát dění na polské politické scéně, navíc u vědomí toho, že v Polsku se už ostrá volební kampaň rozběhla.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle 4.2.2023
    Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.