Connect with us
Reklama




Polský fenomén

Witold Gombrowicz

Published

on

witold gombrowiczWitold Gombrowicz (1904, Małoszyce, Polsko – 1969,Vence u Nice, Francie), jeden z nejvýznamnějších polských autorů 20. století, syn statkáře a dcery zemana se narodil na panství svého otce v Maloszycích, kde žil do sedmi let. V roce 1911 se jeho rodina přestěhovala do Varšavy, kde Gombrowicz vystudoval katolické gymnázium. Po dokončení střední školy se přihlásil na právnickou fakultu Varšavské univerzity, zde roku 1927 získal titul magistra. Poté odjel na čas do Francie, cestoval a také v Paříži studoval ekonomii a filozofii.

Po návratu bez velkého nadšení nastoupil (ochota rodičů ho nadále finančně podporovat byla nulová) jako koncipient u varšavského soudu.

V roce 1933 vyšla jeho první kniha, soubor povídek Zápisky z doby dozrávání, a Gombroowicz se postupně začal naplno věnovat literatuře. Většího ohlasu se dostává jeho prvnímu románu Ferdydurke z roku 1937. Kritika přijala román značně rozpolceně, větší čtenářský, a tím pádem ani finanční úspěch se nedostavil. Také proto Gombrowicz napsal pod pseudonymem Zdisław Niewieski detektivní román na pokračování Posedlí, který s úspěchem vycházel ve dvou polských novinách a zajistil mu krom značného věhlasu i finanční hotovost. V srpnu roku 1939 dostal Gombrowicz zakázku napsat reportáž z cesty, nasedl na zámořský parník Chrobry a odplul do Argentiny. Po příjezdu do Buenos Aires ho však zastihla zpráva o vypuknutí 2. světové války, Gombrowicz se rozhodl zůstat s minimální finanční hotovostí v Argentině. Vzhledem k tomu, že po válce se v rodném Polsku dostali k moci komunisté, Jižní Amerika zůstala Gombrowiczovým domovem až do roku 1963. Celé toto období bylo nicméně poznamenáno finanční nouzí. Zpočátku žil ze sbírky, kterou uspořádali přátelé, později z podpory od polského velvyslanectví. Krátce pracoval jako archivář, posléze se uchytil jako úředník v bance, kde pracoval do roku 1955.

V Argentině také vznikla velká část Gombrowiczova díla, jako například zkušeností emigrace inspirovaný román Trans- Atlantik, dále Pornografie či Kosmos a také hry Svatba a Operetka. Podobně jako v Polsku i v Argentině vyvolával svými názory a články nesouhlas a de facto se s ostatními polskými emigranty nestýkal. V roce 1951 nicméně navázal spolupráci s polským exilovým časopisem Kultura, vycházejícím v Paříži. Otiskli zde úryvky z Trans-Atlantiku a pravidelně uveřejňovali zápisky, které Gombrowicz psal až do své smrti a které jako Deník vyšly ve třech svazcích i knižně.

Na přelomu 50. a 60. let se začalo Gombrowiczovi dostávat širší literární uznání. V letech 1958-1959 mohla díky politickému uvolnění v Polsku vyjít většina jeho děl, roku 1961 pak Gomborwicz získal cenu časopisu Kultura a v roce 1963 stipendium na roční pobyt v Berlíně. Zde Gombrowicz zůstal až do roku 1964. Poté odjel do Paříže a posléze do jihofrancouzského Vence u Nice, kde žil až do své smrti. Ještě za svého života, v roce 1967, získal Mezinárodní cenu nakladatelů.

Jeho romány, povídky, hry a deníky byly přeloženy do mnoha jazyků a jsou stále znovu vydávány.
Do češtiny bylo přeloženo takřka vše, co napsal, jeho divadelní hry se však hrají spíše zřídka a jsou přijímány dosti rozporuplně.

Gombrowiczovo dílo se vyznačuje nesmlouvavou satirou a groteskně deformovaným pohledem na svět, jeho tvorbě je vlastní nelítostný humor a odkrývání vyprázdněných stereotypů. Příběhy, které Gombrowicz vypráví jsou stavěny na základě kontrapunktu a obracejí společností přijaté kódy. Celé jeho dílo je toužením po autenticitě a odtud vychází také fascinace dospíváním, tak jako v románu Pornografie, který prezentuje tradiční kulturu a společnost ve stavu vyčerpání a atrofie.

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Polský fenomén

Lucie Zakopalová: Všude dobře, nebo doma nejlíp?

Published

on

Mé polské známé nepřestává udivovat česká „usazenost“: mnohem menší ochota se stěhovat, ale i spokojenost se svou vlastní zemí. Pro Poláky je přirozenější vyrazit za novým životem do zahraničí. A dokazují to i čísla: vedle 39 milionů Poláků v Polsku najdeme dalších zhruba 21 milionů v různých státech po celém světě. Tento fenomén má i své jméno: Polonia. Označuje Poláky, kteří trvale žijí v zahraničí, nebo jejich děti.

Hlubší historickou příčinu můžeme spatřovat v nestálosti polských hranic. Zatímco země koruny české (ač pod různými panovnickými rody a v rámci všemožných uskupení) zůstávaly ve své „kotlině“, Polsko expandovalo na východ, mizelo z mapy pod náporem okupantů a nakonec se po druhé světové válce zrodilo mnohem dále na západ, než se nacházelo kdy dříve. Poláci byli často nuceni nedobrovolně opustit své domovy a usídlit se jinde. Dodejme, že ani místo pobytu nebylo vždycky aktem svobodné vůle – Sibiř je jedním z míst, která polští vlastenci navštěvovali spíše na doporučení ruských vládců. I nejpůsobivější díla polské literatury ostatně vznikala nezřídka v exilu, který má dlouhou tradici spojenou s romantickými básníky jako Adam Mickiewicz.

A dodejme, že Mickiewicz se narodil na dnešním území Běloruska, studoval v dnes litevském Vilniusu, žil v Rusku, kde se potkával s Puškinem a děkabristy, dlouhou dobu pobýval v Paříži a zemřel v Konstantinopoli. Podobné to bylo s dalšími autory, včetně „polského Jiráska“ – Henryka Sienkiewicze. Mezi silná exilová a intelektuální centra po celé 20. století patřila Paříž a Londýn, ale například světoznámý Witold Gombrowicz dlouho tvořil v Argentině. Prožít celý život mimo hranice země neznamená, že se cítím méně Polákem. Spíše naopak. I proto Poláci často tvrdí, že „Polsko není místo, ale stav mysli“.

Mobilita má samozřejmě své negativní stránky – například odliv schopných mladých lidí a odborníků, kterému se všechny polské vlády pokoušejí bránit a lákat je zpátky. Nebo čistě ekonomicky motivované cesty do zahraničí, které rozdělují rodiny, protože například otec tráví mimo domov značnou část roku. Na druhou stranu, polština se vám díky tomu může hodit nejen za naší severní hranicí, ale také ve Spojených státech, Německu, Brazílii, Francii nebo Kanadě – to jsou státy, kde je „Polonie“ nejsilnější. Domluvíte se v Chicagu, Londýně nebo brazilské Kuritibě. A díky poslední vlně emigrace také v každém z koutů Irska či Islandu.

Nelze se tedy divit tomu, že v poslední době slaví po celém světě úspěch polská zahraniční reportáž, texty z Turecka, Japonska, Gruzie, Iráku nebo Ugandy. Poláci jsou světoběžníci. A my jim můžeme ten čerstvý vítr ve vlasech – ať už vane od moře nebo z ukrajinských stepí – závidět.

autor: Lucie Zakopalová, Český rozhlas, Vltava

Continue Reading

Polský fenomén

Poláci našli způsob, jak obejít švédskou prohibici

Published

on

Těžkou dostupnost alkoholu ve Švédsku řeší polští podnikatelé tím, že jej nabízí prostřednictvím uzavřených skupin na facebooku. Nejdříve tuto službu s dovozem na určenou adresu spustili mezi sebou, tedy téměř 100 000 Poláky ve Švédsku žijícími. Dnes už dováží alkohol k domovním dveřím i Švédům. „Nenaříkám si na nedostatek práce. Za dva až tři dny je moje zásoba pryč. Nejlepší je pochopitelně víkend a dělám to už rok.“

V celém Švédsku je jen 420 státních obchodů s alkoholem a jen ty mohou alkohol prodávat. Prodej dále omezují další předpisy, například alkohol nemůže být chlazený popisuje web nczas.com. 

Continue Reading

Polský fenomén

Polsko je rozděleno na mnoha úrovních

Published

on

„V katolických školách nemůže mít vliv gender ideologie.“ prohlásil polský kardinál Zenon Grocholewski. „Sexuální výchova podle této ideologie je zlem, kterému je nutno se postavit. Dělá to nejen Církev, ale také mnoho specialistů a rodičů. Katolickou školu musí gender minout. Pokud podlehne takovýmto vlivům, nerozumí pak katolické misi.“ dodal podle gosc.pl kardinál. Velkým tématem, které se často v Polsku objevuje, je spor mezi konzervativním pojetím sexuální výchovy a různými druhy speciální otevřené komunikace k pubertálním studentům. 

V Čechách se toto částečně uměle nastolené téma v podstatě nevyskytuje. Rodič, jehož děti studují na katolickém českém gymnáziu, je srozuměn s názory a vizemi vyučujících a pokud mu nevyhovují, má možnost studenta přehlásit na méně konzervativní školu a naopak. Rodičovský dohled je docela funkční a excesy se řeší rychle a bez dlouhých mediálních tahanic.

V Polsku je ovšem toto téma zveličováno a politicky využíváno. Spor o to, v kolika letech a zda vůbec, má student projít hodinou praktické výuky používání prezervativu se dostal už několikrát na první strany polských médií. Nejde už jen o žabomyší spor, ale o výpady extrémistů jak z tábora feministek tak katolických hlídačů tradic. Polské feministky psaly otevřené dopisy papeži a tvrdily, že otevření tématu škodlivé gender ideologie je jen protiakcí a mediální obranou polské Církve a jen řízeným upozaďováním problému pedofilie u některých polských kněží.

K pedofilii u kněží v Polsku došlo a vše řeší policejní složky a soudy (například bývalý kněz WG dostal sedm let za sex z nezletilými). Pedofilů mezi kněžími v Polsku je ale rozhodně méně než pedofilů mezi umělci. Zjančené feministky se proti silnému katolickému názoru vymezují také silně a hlasitě, ale mnoho polských kněží a mnoho aktivistek pro rovné šance žen se shodnou a dokonce doplňují. U „zabejčených“ z obou stran však nelze očekávat žádný kompromis. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Nechceme jít cestou Polska 17.2.2020
    Nechceme jít polskou (a maďarskou) cestou, je výrok aktivistů Milionu chvilek a pod tímto heslem svolávají demonstraci. Ona polská cesta zůstává ale mlžně naznačena něčím, o čem prý hovoří celý svět. Pokud to zjednoduším, polská justiční reforma je kádrová reforma, která u nás proběhla již v devadesátých letech, jen s tím rozdílem, že si pořádek […]
    Jaromír Piskoř
  • „Opora pořádku, kandidát snů.“ 16.2.2020
    Ve velkolepém americkém stylu odstartovala v sobotu na sněmu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) kampaň prezidenta Andrzeje Dudy za znovuzvolení. „Polsko se mění k lepšímu, ale k dokonalosti má ještě daleko,“ prohlásil favorit květnových voleb o bilanci uplynulých let a příslibech do budoucna. Za svůj nejdůležitější cíl označil zvýšení životní úrovně Poláků. Projev ukončil […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko má nové ložisko mědi a stříbra 14.2.2020
    Zielona Góra Copper, která patří pod Měď Copper (vlastníkem je kanadská Lumina Capital), obdržela rozhodnutí o schválení geologické dokumentace nového ložiska mědi a stříbra „Nowa Sól“. Schválená ložiska se odhadují na 848 milionů tun rudy mědi a stříbra, 11 milionů tun mědi a 36 000 tun stříbra Je to první, za více než 40 let, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality