Connect with us
Reklama

Aktuality

„Hořící keř“ režisérky Agnieszky Holland

Published

on

horici kerTuto neděli proběhne i v HBO Polsko premiéra filmu „Hořící keř“ polské režisérky Agnieszky Holland. Viděl jsem všechny tři díly tohoto seriálu. Je skvělý! Domnívám se, že Holland v Česku natočila film o Češích, jaký Češi nebyli a nejsou schopni udělat. Píše polský publicista Mariusz Szczygieł.

Vždycky jsem se podivoval nad tím, že Češi, kteří mají takovou dramatickou poválečnou historii, nikdy nenatočili žádný významný film o bývalém režimu, při kterém by stydla krev v žilách. Pokud se filmy, které jsem poslední dobou viděl v kinech, nějak týkají komunismu, pak je to především způsobem karikujícím, zlehčujícím, ironickým. Divák se tak dozvídá, že život v Československu do roku 1989 byla „docela dobrá doba“ a že byla „docela sranda”.

Jistě, může se to brát i tak, že smích je jistým projevem smutku. Takovým projevem smutku, kterého je možno si vážit. A dál točit komedie o životě v socialistickém Československu a předstírat, že je to nejlepší způsob, jak vyprávět o minulosti. Ale dosud chyběl filmový obraz, který by byl emocionálním přepadením diváka. Film, který by v něm zanechal jakousi trvalou stopu a byl by varováním před totalitou. Krátce řečeno, dosud chybělo závažné dílo o komunismu. „Hořící keř” tuto mezeru zaplnil.
Třídílný seriál byl v Česku přijat výborně a teď se česká média zamýšlejí nad tím, proč se to podařilo Polce a ne nějakému českému režisérovi.
„Hořící keř” je jen zdánlivě filmem o českém národním hrdinovi Janu Palachovi. Je to právnický thriller, od něhož se nemůžete odtrhnout. A současně výpovědí o křivení charakterů.

*
„Hořící keř”, který jen jemně přizpůsobuje a mění některá fakta, ale spíše se jich věrně drží, je definován jako seriál o Palachovi, ale o Palachovi vlastně ani není. Začíná jeho sebeupálením, ale je to příběh o ženě, která šla proti proudu doby. Byla to Dagmar Burešová – advokátka, která jménem matky Jana Palacha zažalovala komunistického poslance Viléma Nového. Ten totiž na jednom z mítinků lživě prohlásil, že Palach byl provokatér, který chtěl použít látku proti popálení. Dala mu ji CIA. Když se jí potřete, hoříte, ale neumřete. Takže žádný hrdina to nebyl.
A jak to, že se tedy upálil? Podle názoru poslance to byla nehoda. Někdo mu „studený oheň“ vyměnil za skutečný benzín.
Palachova matka se s takovým tvrzením nedokázala smířit. „Neměli jsme žádnou šanci,“ prohlásila nedávno advokátka Burešová, která má dnes 83 let a spolupracovala se scenáristou filmu. „Ale nedokázala jsem tu vyděšenou, dezorientovanou a pronásledovanou ženu odmítnout. Ptala se mě pořád dokola, zda to, co udělal její syn, mělo smysl. Šlo jí o čest jejího syna. Ale soud zamítl mou žalobu s odůvodněním, že pravicoví oportunisté nemají právo soudit se o čest, protože žádnou nemají.
Holland v rozhovoru pro český týdeník „Reflex“ říká, že záhy byli ti, kteří nesouhlasili s novým pořádkem, prohlášeni za „špinavé svědomí národa“. „Šokující bylo to, že všechno, co Palachův čin v lidech probudil, tak rychle utichlo.“
Lidé si zkrátka místo problémů vybrali klid a šunku.

*

Producenty seriálu je mladý 25letý pár – absolventi pražské FAMU. Scénář napsal tehdy 24letý Štěpán Hulík, absolvent FAMU, jako svoji diplomovou práci. Poslal jej režisérce Holland, kterou osobně neznal, e-mailem.
Vadilo mu, že v budově Karlovy univerzity je vystavena busta Jana Palacha s nápisem, že se upálil na protest proti sovětské okupaci. „To není pravda,“ říká. „On se upálil na protest proti tomu, že se společnost začala smiřovat se stavem věcí. Že lidé rezignovali. Vyjádření, že se upálil na protest proti okupaci, je pro nás, Čechy, pohodlné, protože smysl jeho činu přesunuje od nás do úplně jiné oblasti.“
Zeptal jsem se Holland, jak je možné, že scénář k filmu o Palachovi dosud nenapsal nikdo ze starší filmové generace.
„Většina lidí v Česku, a v tom i tvůrců, neměla zrovna vysoké sebevědomí vzhledem k tomu, jak se chovali v tamtěch dobách,“ odvětila. „Prostě se jim nechtělo k té době vracet. Musela vyrůst nová generace. Jako nová generace Židů, která už neznala egyptské otroctví po 40 letech putování s Mojžíšem po poušti. Mně se ta nová generace, a to i v Polsku, velmi zamlouvá.“
A proč se právě ona pustila do tohoto filmu?
„Jsem jediným známým režisérem, který má přímou zkušenost té doby v Československu a navíc i opoziční kořeny. Byla jsem pro ně tedy důvěryhodná.“

*

Seriál, který byl vysílán v Česku před měsícem, má skvělé recenze. Píše se o něm, jako o největší produkci HBO v Evropě a současně jako o té nejlepší. Recenzenti zdůrazňují, že pouze polský režisér mohl dokázat dát tomuto tématu tu správnou závažnost a hloubku: „Je to neobvyklé, vidět film z naší nedávné minulosti, který se netopí v plytkém vtipkování, jež zničí každý film…“ nebo „Agnieszka Holland se nesnaží udělat z jednoho úseku našich dějin ironický a hořkosladký příběh, jak jeto podáváno v tolika jiných českých filmech…”
Polka pomohla Čechům podívat se na sebe trochu jinak. Naše (polská) tendence brát všechno vážně, která mi tak často vadí, přinesla v tomto případě vynikající výsledek. Opět, jako již tolikrát, se dostávám k názoru, že obě naše kultury se mohou nádherně doplňovat.

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle

Published

on

Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně za použití D’Hondtovy metody při sčítání hlasů. Oproti volbám v ČR silněji rezonuje nestejná velikost 41 volebních obvodů. Mají od 7 do 20 zvolitelných mandátů.

Opozičním lídrem je podle průzkumů Občanská platforma, častěji vystupující pod názvem Občanská koalice (OP + několik politiků z Nowoczesna, Polské iniciativy a Zelených). Následuje POLSKA 2050, neúspěšného kandidáta na polského prezidenta Szymona Hołowni. Možné šiky má posílit také Lewice (postkomunisté v koalici s modernější RAZEM a několika dalšími aktivistickými levicovými skupinami). Posledním výraznějším subjektem koalice má být PSL, neboli tradiční Lidovci.

Volebním průzkumům stále vládne vládní PiS a její koalice Sjednocená pravice (se Solidarna Polska Zbigniewa Ziobry), která do voleb půjde s jednou kandidátkou PiS, na které možná budou i další politici z jiných pravicových a křesťanských seskupení. O tom, jak bude kandidátní listina PiS vypadat rozhoduje předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je již dlouhodobě dominantním politickým lídrem a zakladatelem PiS. Je také tím, kdo drží pohromadě různé zájmové skupiny v PiS, ať už regionální či mocenské.

PiS by podle aktuálních průzkumů získalo asi 200 poslaneckých křesel a k samotnému vládnutí ji dnes chybí cca 10 % voličských hlasů. Opoziční koalice (OK+PL2050+Lewice+PSL) by v disponovala podle průzkumů asi 235 křesly, tedy křehkou většinou a zbytek křesel by obsadila proruská a pravicově populistická KONFEDERACE (1 mandát obsadí německá menšina).

Mnoho průzkumů voličské podpory, které se objevují v polských médiích je přizpůsobených zadavateli a je někdy těžké je brát i jen trochu vážně (podle jednoho má seskupení starostů a primátorů „Tak! Dla Polski“ 13 %). Vládní i opoziční strany mají své průzkumy a podle toho se také chovají. PiS stále neztratilo šanci a stále má možnost podzimní volby vyhrát. Opozice, pokud se sjednotí také. Je zde i možnost patového výsledku, kdy oba bloky budou mít málo křesel na to, aby sestavily vládu a mít za například ministra Korwin-Mikkeho z KONFEDERACE je nepředstavitelné zatím pro všechny.

PiS se dnes rozhoduje o tom, zda na své kandidátce bude mít politiky ze Solidarna Polska, kteří jsou dnes dosti podstatnou přítěží vládní koalice. Ztratilo by ale několik, možná rozhodujících, procent hlasů. Donald Tusk z Občanské platformy veřejně tlačí na Szymona Holowniu, aby nestřečkoval a zařadil se pod jeho vedením pod společný prapor. Ten se nechce nechat Tuskem pozřít a skončit jako Nowoczesna. Navíc by jej opustili voliči, kteří nechtějí volit ani Platformu ani PiS. Polští lidovci chtějí dva opoziční bloky, protože Tusk prohlásil, že na opoziční kandidátce nebude nikdo, kdo je proti potratům.

Do podzimních polských voleb máme ještě více než půl roku + léto a za tu dobu se může stát ještě mnoho. PiS určitě obohatí současnost štědrým sociálním slibem a varianta nedohody polských opozičních stran je velmi pravděpodobná. Je proto předčasné tvrdit, že vládní PiS či opoziční blok vyhraje natolik, že bude moci sestavit vládu. Touto optikou je proto zapotřebí brát dění na polské politické scéně, navíc u vědomí toho, že v Polsku se už ostrá volební kampaň rozběhla.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle 4.2.2023
    Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.