Connect with us
Reklama




Aktuality

Polsko rudé eurokraty rozpaluje doběla

Published

on

Polská politická protiofenzíva vůči rozhodnutí Evropské komise o spuštění paragrafu 7 Lisabonské smlouvy nabírá na obrátkách. Polský premiér Morawiecki v Maďarsku ladil noty s premiérem Orbanem, ministr obrany Macierewicz hovoří o nové definici zemí tzv. Mezimoří, které za podpory USA mají reformovat Evropu, Konrad Szymański náměstek ministra zahraničí říká, že zásahy Evropské komise do polského legislativního procesu jsou zcela nepřijatelné. Tento jeden z největších polských odborníků na vztahy v Unii je přesvědčen, že není možné Polsko jakkoli sankcionovat, ale vytváření politického šumu proti Polsku je samo o sobě pro Polsko škodlivé. K protipolské kampani se opět přidal i německý sociální demokrat a možný německý „vícekancléř“ Martin Schulz, který chce krátit německé platby do evropského rozpočtu, tentokrát nejen kvůli Polsku a Maďarsku, ale také kvůli Rakousku.

Letošní osmičkový rok a oslavy znovuobnovení polské státnosti, které budou v Polsku masivní, budou příležitostí k ofenzivě politiky budování projektu spojenectví zemí, které leží mezi Ruskem a Německem. Pochopitelně, protože je Polsko největší z těchto zemí, chce být vůdčí silou tohoto procesu, který „rozhodně“ nemá být namířen proti Evropské unii.

Rusko a Německo se polské iniciativě ironicky posmívají, ale postupně jsou stále více a více nervózní, protože onen projekt Mezimoří se stejně jako spor Evropské komise a Polska dostává do podvědomí stále více evropských politiků. Pokud v Německu vznikne velká koalice, bude součástí dohody stavba Nord Strem 2, ruského plynovodu, který prohloubí závislost Německa na ruském plynu, bez podílu Ukrajiny či Polska na jeho tranzitu. Ekonomický vliv Německa ještě více stoupne a tlak na Polsko bude ze strany eurokratů ještě větší. O následné možnosti větší destabilizace Ukrajiny si už pak cvrlikají všichni ptáci v Evropě.

Onen posun, který se ve středoevropské politice rýsuje, má už přídech postupně narůstající krize, kterou dnes navíc mediálně přiživují obě strany. Polsko se evidentně své politiky nevzdá a nebude se chovat jako poslušné dítko k moudrým rodičům, kteří ví nejlépe, co je dobré a co je špatné. Němečtí politici zas nedopustí, aby jim „nějaký Polák“ zničil jejich projekty, jak nahradit špinavou energetiku ruským plynem, pro Němce (a v důsledku i pro Čechy) levnější a čistší variantou. Nemluvě o všudypřítomných ekonomických zájmech velkých německých firem.

Ekonomické zájmy Francouzů si polská vláda PiS dovolila narušit výpovědí smlouvy o nákupu francouzských vrtulníků, s poukazem na jejich poruchovost a cenu. Italské cvičné letouny M-346 za miliardu zlotých, polská armáda dosud ani formálně nepřevzala, protože nefunguje počítačové vybavení, které Italové podle smlouvy měli do letadel dodat. Finanční penále stále roste a polští mladí letci se učí létat na Jiskrách, letounu vyprojektovaném v padesátých letech minulého století. Polská vláda PiS se pochopitelně obrátila na Američany a americké ministerstvo zahraničí loni schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s americkou zbrojovkou Raytheon by mohla činit až 10,5 miliardy dolarů (zhruba 228 miliard Kč) – o nějakých evropských obranných systémech Polsko neuvažuje.

Umístění systému Patriot v Polsku pochopitelně vyvolá „vrčení“ ze strany Ruska a podle proruských webů „snižuje jakoukoliv reálnou šanci na normalizaci vztahů s Ruskem“. Ovšem normalizace vztahů Polska s Ruskem je už mnoho let nemožná, protože Rusové odmítají vydat trosky polského vládního letadla, ve kterém zemřel (nejen) bývalý polský prezident Lech Kaczyński. Tehdejšího bývalého polského premiéra Donalda Tuska a dnešního předsedu Evropské rady kvůli tragédii u Smolenska předvolal před pár dny polský soud, zatím ke svědecké výpovědi.

Bývalý polský ministr obrany a zahraničí Radosław Sikorski, dnes jeden z hlavních opozičních kritiků nynější polské zahraniční politiky, považuje za hloupé „být na nože“ najednou s Německem a Ruskem a spor s Evropskou komisí komentuje takto: Evropská komise se opírá o materiály Benátské komise, která si své závěry nevycucala z palce a rok vedla dialog s polskou vládou. Jedná se o velmi vyvážená vyjádření, která jsou pro Polsko bohužel nepříznivá a bohužel Polsko zůstává v Evropské unii osamoceno. Státním zájem Polska naopak je, aby bylo v Unii silné, aby mohlo ovlivňovat její rozhodování. Marginalizace Polska v Evropské unii je protinárodní politikou, je to popření vlastenectví. Sikorski také připomíná, že při volbách Tuska do Evropské rady bylo hlasování 27:1 a maďarský premiér Orban tehdy nehlasoval podle představ předsedy Kaczyńského. Sikorski tvrdí, že PiS podporuje „pouze“ 40 % Poláků. 60 % je tedy proti a pokud se sjednotí, vyhrají. Tento sen, je ale velmi těžko, a z mnoha důvodů neuskutečnitelný. Známe to z naší politiky. 

Vcelku pochopitelná opoziční role zkušeného bývalého ministra a novináře Sikorského je ale jakousi výjimkou. Mnohem častěji se v polské opozici objevují emocionální osoby, které zasáhl běs „antikaczerismu”. Ten bují hlavně mezi politiky opoziční Občanské platformy. Europoslankyně z Róża Thun v předvánočním dokumentu německé televize popisuje, že v Polsku není demokracie a panuje zde diktatura pod vedením Kaczyńského. Film je tak antipolsky hloupý, že jej pravděpodobně z výchovných důvodů odvysílá Polská veřejnoprávní televize. Nic proti Róże Marii Barbaře Gräfin von Thun und Hohenstein, která hlasovala v Evropském parlamentu za sankce proti své zemi a „donášení na Polsko“ odůvodňuje slovy, že za komunistů také informovala o porušování práv. Každý v politice svého štěstí strůjcem. Nemůže se ale divit, že je pak mnohými Poláky označována za německou kolaborantku.

Pokud si Poláci mají udržet Orbánův hlas, který zatím verbálně blokuje dopad článku 7 o odebrání hlasovacích práv Polsku, budou muset pravděpodobně draze ono přátelství udržovat a vůbec není jisté, zda nakonec nedostane Orbán nabídku, kterou nebude moci odmítnout. Ovšem procedura hlasování o odebrání hlasovacích práv nemusí být tak úplně rychlá a předpokládáme-li, že volby do Evropského parlamentu budou za rok a čtyři měsíce, bude to mít stávající Evropská komise „naknap“. Donald Tusk bude muset pravděpodobně na řádném zasedání Evropské Rady připravit bod jednání o hlasování, zda je pohled komise na Polsko oprávněný (musí souhlasit nejméně 22 zemí z 27). Ještě před tím bude muset hlasovat Evropský parlament. Suma sumárum, konečné hlasování o odebrání hlasovacích práv Polsku bude nejdříve v Evropské radě koncem letošního roku.

Ony technické termíny jsou důležité a evropští technokraté si je zajisté dobře uvědomují. Pokud chtějí vyřadit Polsko z rozhodování o víceletém finančním rámci pro roky 2021-2026, musí to do evropských voleb stihnout. Víceletý finanční rámec je přijímán formou nařízení Rady, která ho schvaluje jednomyslně. Polsko bez hlasovacích práv těžko zablokuje pro něj nevýhodný transfer evropských peněz. Marginalizace Polska bude dokonána a tento postup bude ukázkou pro potencionálně neposlušné, co se stane, pokud se někdo eurokratům vzpříčí.

Ve hře ovšem ještě velmi mnoho proměnných a polská vládní garnitura si to jasně uvědomuje. Je už evidentní, proč Jaroslaw Kaczyński vyměnil Beatu Szydlovou a povolal Mateusze Morawieckého. Pokud vládní tým posílí ve funkci ministra zahraničí další dynamický čtyřicátník Krzysztof Szczerski, spojí se všechny polské, dosud řevnivé, krakovské či vratislavské mozkové trasty s varšavskými a s pomocí silné polské emigrantské lobby vůbec nelze odhadnout, jak celá „polská“ krize nakonec skončí.

A co bude dělat s „polskou“ krizí česká vládní garnitura? Z prezidentských kandidátů zná polskou problematiku nejlépe Mirek Topolánek. Podezřívám jej, že si s několika stávajícími polskými ministry tyká. Pokud by se stal českým prezidentem, byl by jedním z mála evropských prezidentů, který by rozuměl mnoha viděním energetiky v Evropě. Dozajista polskému i německému. Bohužel, pravděpodobnost jeho zvolení je tak jedna ku čtyřem. Zůstane-li na Hradě Miloš Zeman, bude platit, že ruský plyn je dobrý plyn. Vyhraje-li někdo jiný, nebude si nejméně rok o Polsku myslet nic.

Český ministr zahraničí Martin Stropnický zná „jestřába“ polské politiky, ministra obrany Macierewicze osobně a dozajista si tuto zkušenost přenese i do svého názoru na polské potíže. Německý a eurokritický tlak půjde prvotně na něj. Představíme-li si sezení ministrů zahraničí V4, máme u stolu dva „bratrance“ Maďara a Poláka, realpinistu Slováka, který se proto žalobě za imigranty vyhnul a dědictví po Zaorálkovi, který se nepodělal. Jsme žalováni Unií stejně jako bratranci, ale s nataženou rukou k políbení a Sobotkovým posledním premiérským podpisem na dokumentu o novelizaci Dublinských dohod, který řeší české dávky budoucím „českým“ imigrantům. Možná v budoucnu nějaký švédský socialista z Göteborgu navrhne eurokratům na lukrativní funkci svého spolehlivého přítele z Čech, …

Názor Andreje Babiše, který bude za Českou republiku pravděpodobně hlasovat v Evropské radě o zbavení Polska jeho práv, zatím znám není. Těžko dnes předpokládat, jak se koncem roku rozhodne. Varianty jsou možné tři. Český premiér si nebude chtít dělat problémy s eurokraty a od počátku bude mít evropské jasno. Druhou variantou je dělání potíží a prvotní nesouhlas s potrestáním Polska, aby výměnou za … přišel na to, že Polsko si trest zaslouží. Třetí variantou je podpora Polska. 67:32:1, ale připouštím, že bych se rád mýlil.

Předpokladem je, že hlasovat v Evropské radě se bude odzadu. Tedy – kdo je proti zbavení Polska hlasovacích práv? Pokud Maďarsko zvedne ruku, k žádnému dalšímu hlasování nedojde. Podobně se hlasovalo o Tuskovi. Kdo je proti? Polsko. A Donald Tusk byl zvolen poměrem 27:1.

jp

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Použitý právní trik vyhovuje všem

Published

on

Rebelující bývalý místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin se vydal na krátkou a zprvu zajímavou cestu od koalice s PiS přes jednání s polskou opozicí, polský prezidentem, vyvoláním politické krize, aby nakonec skončil – opět v koalici s PiS. Zprvu sebevědomý Gowin postupně pochopil, že jednání s polskou opozicí nejenže nedopadly tak nějak přirozeně nedohodou, ale došlo mu, že polská opozice se jej snažila pouze využít proti PiS. Krize ve Sjednocené pravici, jejíž všichni poslanci kandidovali na kandidátkách PiS je tedy dočasně zažehnána, ale Gowinův pochod z pozice zneuznaného lídra malé koaliční strany do pozice lídra rozštěpené malé koaliční strany zapomenut jistě nebude.

V průběhu své cesty Gowinův názor na odklad voleb o dva roky dostával trhliny, několikrát jej změnil a ustupoval. Jeho politický projekt možné dohody s polskou opozicí nakonec ale zcela zkrachoval. Je příznačné, že Lewice, také složená ze tří subjektů, se „zrádcem“ vůbec nejednala. Gowin si uvědomil, že v jistém momentu přehřál motor a nic jiného, než zpátečka už v jeho notně obouchaném vehiklu zařadit nešla.

PiS ústy svých mluvčích pomalu utahovalo šrouby. Rebelující poslanci Porozuienie měli být vyloučeni z poslaneckého klubu Sjednocené pravice. Otevřelo také téma možné demise vlády a mimořádných parlamentních voleb spojených s odloženými prezidentskými. O menšinové vládě se neuvažovalo. Tuto variantu po zkušenostech z roku 2007 stávající politici PiS už nikdy zkoušet nebudou. Mediální tlak a nervozita ve vládním táboře s blížícím se zásadním hlasováním viditelně stoupaly.

Poslední silnou pákou, která Gowinovi zůstala byla loajalita několika poslanců Porozumienie. Politiků, které Gowin dosadil na kandidátky PiS. Dnes se nikdo nedozví, kolik by jich nakonec nehlasovalo pro odmítnutí veta Senátu (novely volebního zákona o korespondenčních volbách). Možná až osm z osmnácti. Jakékoli ideje v tu chvíli shořely a šlo už jen o politické přežití Porozuienie. Nakonec, na přímluvu polského prezidenta Dudy a premiéra Morawieckého Jaroslaw Kaczyński svolil, na poslední chvíli došlo k jednání a …. kostrbatý kompromis o odkladu polských voleb spatřil světlo světa. PiS muselo, i pro technické problémy s organizací voleb, podstatně couvnout od svých proklamovaných záměrů. Ve jménu zachování vládní koalice však ale couvlo nejvíce za posledních několik let a Jaroslaw Kaczyňski boj o květnové volby prohrál. Ovšem jeho uskupení dál vládne a rozhoduje.

Dohoda Kaczyński – Gowin byla potvrzena hlasováním o korespondenčním zákoně a polské vládě nic nebrání provést volby například 23. května. Kaczyński ale takovéto dohody neporušuje a příští týden bude předložena novela, kterou má naformulovat Porozumienie a zhmotnit tak odklad voleb na červenec.

Gowinova politická kariéra přes Unii svobody pokračovala v Občanské platformě. Gowin byl ministrem spravedlnosti v Tuskově vládě a také kandidátem na předsedu Občanské platformy, kdy neúspěšně konkuroval Donaldu Tuskovi. Starší politici Občanské platformy jej tedy důvěrně znají. Jeho silnou povahovou vlastností je „hra na sebe“, což podpořilo očekávání politiků Občanské platformy, že Gowin rozbije stávající většinovou vládní koalici. V podstatě onou představou už žili a prezidentská kandidátka Platformy Małgorzata Kidawová-Błońská dokonce už veřejně plánovala růžovou budoucnost vlády opozice. Dohoda Kaczyńského s Gowinem ono natěšené očekávání zcela potopila. Nastalo obrovské opoziční zklamání, které se mimo jiné projevilo silným očerňováním Jaroslawa Gowina. Odhlédneme-li ale od často kontraproduktivního „antiPiS“ může být polská opozice také spokojená. Došlo k odkladu voleb, což opozice silně a dlouho prosazovala s odvoláním na bezpečnost polských občanů v průběhu vrcholu epidemie v Polsku.

Použitý právní trik – neuskutečnění voleb, které byly vyhlášeny před koronovirovou krizí, tedy tak trochu vyhovuje všem.

Continue Reading

Aktuality

Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta

Published

on

V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika.

Asi je to dočasné, ale polská vláda je mnohem rozumnější ohledně řešení ekonomických dopadů krize než česká. 212 miliard zlotých (1 zl = tržně 6,047 Kč) bylo určeno vládou „prvním antikrizovým zákonem“ (druhý už projednává polský Sejm) na pomoc polské ekonomice se silným dodatečným reklamním sdělením: „kupujme polské výrobky“.

Staronový prezident

Polsko ovšem postihla krize ohledně prezidentských voleb, které se mají uskutečnit 10. května. Opoziční kandidáti propadli v průzkumech k podpoře kolem 10 % a stávající prezident Duda zaparkoval v číslech 53 % a výše, což mu dává velkou pravděpodobnost zvolení již v první kole voleb. Polská opozice se už více než měsíc usiluje o odklad prezidentských voleb, což by Občanské platformě dovolilo vyměnit její kandidátku Małgorzatu Kidawovovou-Błońskou. Ta se propadla z 25 % podpory na 13 % jen proto, že osobně nezvládla tlak a v podstatě se psychicky zhroutila.

Natolik, že její přebrepty a zásadní neznalost fungování ekonomiky je už kontraproduktivní pro samotnou podporu opozičního stranického lídra – Občanskou platformu. Ta dnes musí řešit „co s ní“. Odklad voleb a nové primární volby v Občanské platformě by bylo pro ni jediným řešením. Kotníky jí totiž úspěšně okopávají polští lidovci a levicová koalice. V takovém případě by se o funkci kandidáta Občanské platformy (když to tedy jinak nelze) dozajista přihlásil Donald Tusk.

Drsný Kaczyński

Pnutí je ale i uvnitř vládní koalice. Svou šanci chtěl využít (na základě průzkumů, že 70 % Poláků nechce v koronavirové krizi jít k urnám) Jarosaw Gowin, místopředseda vlády a šéf strany Porozumienie, která uvnitř vládní koalice disponuje hlasy 18 poslanců. I druhá součást vládní koalice Solidarna Polska je nespokojena s nárůstem podpory dominující PiS, ale její předseda Zbigniew Ziobro už z PiS jednou odešel a trvalo mu několik let, aby se mohl „nějak“ pod křídla PiS vrátit. Jeho role vůči reformě polského soudnictví je nepřenositelná a trpělivý ministr spravedlnosti Ziobro do sporu s Jaroslawem Kaczyńským už nepůjde.

Předseda Porozumienie Jarosław Gowin, stejně jako mnoho polských pravicových komentátorů a publicistů očekával nutný odklad prezidentských voleb. „Nelze volit v krizovém stavu epidemie“. Kaczyński ale zůstal neoblomný. Po velmi drsném vyjednávání prosadil svou vůli a korespondenční a technicky speciální prezidentské volby se v květnu v Polsku s největší pravděpodobností uskuteční. Gowin, který se chtěl s opozicí dohodnout na odkladu voleb (Gowin navrhl prodloužení mandátu polského prezidenta o dva roky, které jako možnou variantu podpořilo i PiS) u opozice neuspěl a podal demisi.

Zachoval si politický pragmatismus a jako předseda Porozumienie zatím neodešel z vládní koalice a navrhl na místopředsedkyni vlády Jadwigu Emilewicz, ministryni rozvoje, odpovědnou za řešení krize vůči malým a středním podnikatelům. Jeho vlastní poslanci jej totiž v zásadním hlasování v Sejmu většinově nepodpořili a neodmítli korespondenční volby. Podle Gowinova vyjádření pro protivládní Onet.pl on sám připravuje nový politický projekt. Gowin tím ale porušil koaliční smlouvu s PiS a vydal se k samostatnému provádění politiky.

Nová hvězda

Na vládních tisových konferencích o řešení problémů s koronavirovou krizí najednou vystupuje rétoricky dobře vybavená šestačtyřicetiletá místopředsedkyně Porozuienia Jadwiga Emilewiczová a srozumitelně prezentuje ekonomické vize polské vlády o tom, jak zvládat epidemii, tak, aby co nejméně uškodila polské ekonomice. Také upozorňuje na to, že některá opatření se budou v průběhu času aktualizovat a upravovat podle vývoje epidemie. Emilewiczová pragmaticky hodnotí stávající stav schvalování zákona o korespondenčních volbách: „Ze Senátu se za necelý měsíc do Sejmu vrátí zákon o volbách a my v té době budeme znát stav epidemie v Polsku a podle něj se budeme rozhodovat. Máme také dost času přesvědčit opozici o odkladu prezidentských voleb podle návrhu Jaroslawa Gowina“.

Prezidentské volby se tedy v květnu v Polsku pravděpodobně uskuteční. Zda to kvůli Senátu, který je většinově opoziční, bude 10., 17., 24. či 31. května ještě není jisté. Možnost krátkodobého odkladu voleb má podle navrhovaného zákona předsedkyně Sejmu.

Tedy, až bude stání správa technicky připravena na krizový způsob voleb, prezidentské volby se „bavorským způsobem“ uskuteční i přes protesty polské opozice. Poláci obdrží volební tiskoviny poštou (podobně jako u nás) a budou obálky vhazovat do velkých „poštovních schránek“, které budou pod dohledem umístěny v obcích na veřejných prostranstvích, a tedy bez nutnosti dohledu okrskových volebních komisí v místnostech, jejichž ustanovení chtěla opozice kvůli epidemii bojkotovat. Větší obálka bude obsahovat identifikační formulář voliče a zalepenou menší obálku s volebním lístkem. Okresní volební komise překontroluje identifikaci voliče, zda je zaregistrován ve volebních seznamech a menší zalepenou obálku s volebním lístkem vhodí do urny. Technické podrobnosti pak má stanovit ústřední volební komise.

Onen model voleb je v Polsku i při omezení pohybu kvůli epidemii pro velkou část voličů přijatelný (dnes 60 %). Jediný, kdo má zcela dominující vliv na to, zda se nakonec prezidentské volby v Polsku uskuteční (i přes politickou vůli PiS) je polský ministr zdravotnictví Szumowski (PiS). Ten si vymínil, že podle dat o rozsahu a průběhu epidemie se v druhé polovině dubna rozhodne, zda by uskutečnění voleb ve výše naznačeném modelu, z pohledu ryze zdravotního, Polákům neuškodilo. Pokud ministr zdravotnictví Szumowski řekne NE, nemá šanci ani Jaroslaw Kaczyński a volby budou v Polsku nejdříve počátkem srpna. Jeho poslední prohlášení ale ukazují na to, že takovéto korespondenční hlasování je pro něj přijatelné. Nepřijatelné je pro opoziční aktivisty, polské Greenpeace a o jejich ústavnosti pochybuje i Věra Jourová. Tento způsob voleb vyvolává také silné znepokojení i u některých levicových a liberálních europoslanců. PiS podle nich zneužívá epidemii.

Pád vlády? Jen teroreticky

Objevují se spekulace, že může dojít i k mimořádným parlamentním volbám kvůli ztrátě většiny Sjednocené pravice v Sejmu. Podpora PiS v průzkumech je dnes velmi vysoká a nepotřebuje malé koaliční strany vedené Gowinem či Ziobrem. Je tedy evidentní, že poslanci Porozumienie či Solidarna Polska by pro mimořádné parlamentní volby v dohledné době nehlasovali. Občanská platforma by v případných mimořádných volbách získala určitě méně mandátů, než má nyní. Ve stávající situaci je i pro ni rozpuštění parlamentu nevýhodné.

Polská politická scéna se po ukončení epidemie dá do pohybu. Jaroslaw Kaczyński předpovídá pokles preferencí své PiS, protože dojde k ekonomické krizi a dopady budou v Polsku citelné. Gowin sází na to, že se postaví se svou malou stranou do čela nějakému novému politickému proudu. Opoziční PSL a Lewice chtějí dohnat v průzkumech Občanskou platformu, která se ocitla v potížích a její nové vedení není schopno kromě kritiky PiS nic srozumitelně pozitivního vymyslet. Nejmenší Konfederace pak kritikou všeho a všech doplňuje onen polský kolorit.

Vládní koalice dnes disponuje většinou 5 hlasů v polském Sejmu. Pokud by ale byla Gowinem vytvořena dohoda s celou opozicí, je teoreticky možné odstavit PiS a vytvořit vládu antiPiS v čele s Jaroslawem Gowinem (takovéto řešení by musela podpořit nejméně polovina poslanců Porozumienie a všichni poslanci opozice).

Představa je to sice značně absurdní – feministky a homosexuální poslanci hlasující spolu s patriotickými národovci – ale teoreticky to možná varianta je. Takovémuto vládnutí by prakticky bránil pouze prezident z PiS, který by mohl účinně vetovat zákony koalice antiPiS. Nic zatím neukazuje na to, že by se o podobnou sebevražednou variantu Jaroslaw Gowin nyní pokoušel, ale je jasné, že osobní důvěru Jaroslawa Kaczyńského ztratil a jeho budoucí osobní politické vize se od stávající koalice Sjednocené pravice budou lišit.

Autor je polonista 

(článek vyšel 14. dubna na webu Reflexu) 

 

 

 

 

Continue Reading

Aktuality

Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených?

Published

on

Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, že k pondělku měli v Polsku 177 nakažených a 4 mrtvé. Podle ministra budou Poláci rádi, když do konce příštího týdne budou mít jen 2000 nemocných. Vrchol pandemie v Polsku má nastat za 3 – 4 týdny.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Použitý právní trik vyhovuje všem 8.5.2020
    Rebelující bývalý místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin se vydal na krátkou a zprvu zajímavou cestu od koalice s PiS přes jednání s polskou opozicí, polský prezidentem, vyvoláním politické krize, aby nakonec skončil – opět v koalici s PiS. Zprvu sebevědomý Gowin postupně pochopil, že jednání s polskou opozicí nejenže nedopadly tak nějak přirozeně nedohodou, ale […]
    Jaromír Piskoř
  • Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta 28.4.2020
    V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika. Asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených? 17.3.2020
    Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality