Connect with us
Reklama




Aktuality

Polsko rudé eurokraty rozpaluje doběla

Published

on

Polská politická protiofenzíva vůči rozhodnutí Evropské komise o spuštění paragrafu 7 Lisabonské smlouvy nabírá na obrátkách. Polský premiér Morawiecki v Maďarsku ladil noty s premiérem Orbanem, ministr obrany Macierewicz hovoří o nové definici zemí tzv. Mezimoří, které za podpory USA mají reformovat Evropu, Konrad Szymański náměstek ministra zahraničí říká, že zásahy Evropské komise do polského legislativního procesu jsou zcela nepřijatelné. Tento jeden z největších polských odborníků na vztahy v Unii je přesvědčen, že není možné Polsko jakkoli sankcionovat, ale vytváření politického šumu proti Polsku je samo o sobě pro Polsko škodlivé. K protipolské kampani se opět přidal i německý sociální demokrat a možný německý „vícekancléř“ Martin Schulz, který chce krátit německé platby do evropského rozpočtu, tentokrát nejen kvůli Polsku a Maďarsku, ale také kvůli Rakousku.

Letošní osmičkový rok a oslavy znovuobnovení polské státnosti, které budou v Polsku masivní, budou příležitostí k ofenzivě politiky budování projektu spojenectví zemí, které leží mezi Ruskem a Německem. Pochopitelně, protože je Polsko největší z těchto zemí, chce být vůdčí silou tohoto procesu, který „rozhodně“ nemá být namířen proti Evropské unii.

Rusko a Německo se polské iniciativě ironicky posmívají, ale postupně jsou stále více a více nervózní, protože onen projekt Mezimoří se stejně jako spor Evropské komise a Polska dostává do podvědomí stále více evropských politiků. Pokud v Německu vznikne velká koalice, bude součástí dohody stavba Nord Strem 2, ruského plynovodu, který prohloubí závislost Německa na ruském plynu, bez podílu Ukrajiny či Polska na jeho tranzitu. Ekonomický vliv Německa ještě více stoupne a tlak na Polsko bude ze strany eurokratů ještě větší. O následné možnosti větší destabilizace Ukrajiny si už pak cvrlikají všichni ptáci v Evropě.

Onen posun, který se ve středoevropské politice rýsuje, má už přídech postupně narůstající krize, kterou dnes navíc mediálně přiživují obě strany. Polsko se evidentně své politiky nevzdá a nebude se chovat jako poslušné dítko k moudrým rodičům, kteří ví nejlépe, co je dobré a co je špatné. Němečtí politici zas nedopustí, aby jim „nějaký Polák“ zničil jejich projekty, jak nahradit špinavou energetiku ruským plynem, pro Němce (a v důsledku i pro Čechy) levnější a čistší variantou. Nemluvě o všudypřítomných ekonomických zájmech velkých německých firem.

Ekonomické zájmy Francouzů si polská vláda PiS dovolila narušit výpovědí smlouvy o nákupu francouzských vrtulníků, s poukazem na jejich poruchovost a cenu. Italské cvičné letouny M-346 za miliardu zlotých, polská armáda dosud ani formálně nepřevzala, protože nefunguje počítačové vybavení, které Italové podle smlouvy měli do letadel dodat. Finanční penále stále roste a polští mladí letci se učí létat na Jiskrách, letounu vyprojektovaném v padesátých letech minulého století. Polská vláda PiS se pochopitelně obrátila na Američany a americké ministerstvo zahraničí loni schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s americkou zbrojovkou Raytheon by mohla činit až 10,5 miliardy dolarů (zhruba 228 miliard Kč) – o nějakých evropských obranných systémech Polsko neuvažuje.

Umístění systému Patriot v Polsku pochopitelně vyvolá „vrčení“ ze strany Ruska a podle proruských webů „snižuje jakoukoliv reálnou šanci na normalizaci vztahů s Ruskem“. Ovšem normalizace vztahů Polska s Ruskem je už mnoho let nemožná, protože Rusové odmítají vydat trosky polského vládního letadla, ve kterém zemřel (nejen) bývalý polský prezident Lech Kaczyński. Tehdejšího bývalého polského premiéra Donalda Tuska a dnešního předsedu Evropské rady kvůli tragédii u Smolenska předvolal před pár dny polský soud, zatím ke svědecké výpovědi.

Bývalý polský ministr obrany a zahraničí Radosław Sikorski, dnes jeden z hlavních opozičních kritiků nynější polské zahraniční politiky, považuje za hloupé „být na nože“ najednou s Německem a Ruskem a spor s Evropskou komisí komentuje takto: Evropská komise se opírá o materiály Benátské komise, která si své závěry nevycucala z palce a rok vedla dialog s polskou vládou. Jedná se o velmi vyvážená vyjádření, která jsou pro Polsko bohužel nepříznivá a bohužel Polsko zůstává v Evropské unii osamoceno. Státním zájem Polska naopak je, aby bylo v Unii silné, aby mohlo ovlivňovat její rozhodování. Marginalizace Polska v Evropské unii je protinárodní politikou, je to popření vlastenectví. Sikorski také připomíná, že při volbách Tuska do Evropské rady bylo hlasování 27:1 a maďarský premiér Orban tehdy nehlasoval podle představ předsedy Kaczyńského. Sikorski tvrdí, že PiS podporuje „pouze“ 40 % Poláků. 60 % je tedy proti a pokud se sjednotí, vyhrají. Tento sen, je ale velmi těžko, a z mnoha důvodů neuskutečnitelný. Známe to z naší politiky. 

Vcelku pochopitelná opoziční role zkušeného bývalého ministra a novináře Sikorského je ale jakousi výjimkou. Mnohem častěji se v polské opozici objevují emocionální osoby, které zasáhl běs „antikaczerismu”. Ten bují hlavně mezi politiky opoziční Občanské platformy. Europoslankyně z Róża Thun v předvánočním dokumentu německé televize popisuje, že v Polsku není demokracie a panuje zde diktatura pod vedením Kaczyńského. Film je tak antipolsky hloupý, že jej pravděpodobně z výchovných důvodů odvysílá Polská veřejnoprávní televize. Nic proti Róże Marii Barbaře Gräfin von Thun und Hohenstein, která hlasovala v Evropském parlamentu za sankce proti své zemi a „donášení na Polsko“ odůvodňuje slovy, že za komunistů také informovala o porušování práv. Každý v politice svého štěstí strůjcem. Nemůže se ale divit, že je pak mnohými Poláky označována za německou kolaborantku.

Pokud si Poláci mají udržet Orbánův hlas, který zatím verbálně blokuje dopad článku 7 o odebrání hlasovacích práv Polsku, budou muset pravděpodobně draze ono přátelství udržovat a vůbec není jisté, zda nakonec nedostane Orbán nabídku, kterou nebude moci odmítnout. Ovšem procedura hlasování o odebrání hlasovacích práv nemusí být tak úplně rychlá a předpokládáme-li, že volby do Evropského parlamentu budou za rok a čtyři měsíce, bude to mít stávající Evropská komise „naknap“. Donald Tusk bude muset pravděpodobně na řádném zasedání Evropské Rady připravit bod jednání o hlasování, zda je pohled komise na Polsko oprávněný (musí souhlasit nejméně 22 zemí z 27). Ještě před tím bude muset hlasovat Evropský parlament. Suma sumárum, konečné hlasování o odebrání hlasovacích práv Polsku bude nejdříve v Evropské radě koncem letošního roku.

Ony technické termíny jsou důležité a evropští technokraté si je zajisté dobře uvědomují. Pokud chtějí vyřadit Polsko z rozhodování o víceletém finančním rámci pro roky 2021-2026, musí to do evropských voleb stihnout. Víceletý finanční rámec je přijímán formou nařízení Rady, která ho schvaluje jednomyslně. Polsko bez hlasovacích práv těžko zablokuje pro něj nevýhodný transfer evropských peněz. Marginalizace Polska bude dokonána a tento postup bude ukázkou pro potencionálně neposlušné, co se stane, pokud se někdo eurokratům vzpříčí.

Ve hře ovšem ještě velmi mnoho proměnných a polská vládní garnitura si to jasně uvědomuje. Je už evidentní, proč Jaroslaw Kaczyński vyměnil Beatu Szydlovou a povolal Mateusze Morawieckého. Pokud vládní tým posílí ve funkci ministra zahraničí další dynamický čtyřicátník Krzysztof Szczerski, spojí se všechny polské, dosud řevnivé, krakovské či vratislavské mozkové trasty s varšavskými a s pomocí silné polské emigrantské lobby vůbec nelze odhadnout, jak celá „polská“ krize nakonec skončí.

A co bude dělat s „polskou“ krizí česká vládní garnitura? Z prezidentských kandidátů zná polskou problematiku nejlépe Mirek Topolánek. Podezřívám jej, že si s několika stávajícími polskými ministry tyká. Pokud by se stal českým prezidentem, byl by jedním z mála evropských prezidentů, který by rozuměl mnoha viděním energetiky v Evropě. Dozajista polskému i německému. Bohužel, pravděpodobnost jeho zvolení je tak jedna ku čtyřem. Zůstane-li na Hradě Miloš Zeman, bude platit, že ruský plyn je dobrý plyn. Vyhraje-li někdo jiný, nebude si nejméně rok o Polsku myslet nic.

Český ministr zahraničí Martin Stropnický zná „jestřába“ polské politiky, ministra obrany Macierewicze osobně a dozajista si tuto zkušenost přenese i do svého názoru na polské potíže. Německý a eurokritický tlak půjde prvotně na něj. Představíme-li si sezení ministrů zahraničí V4, máme u stolu dva „bratrance“ Maďara a Poláka, realpinistu Slováka, který se proto žalobě za imigranty vyhnul a dědictví po Zaorálkovi, který se nepodělal. Jsme žalováni Unií stejně jako bratranci, ale s nataženou rukou k políbení a Sobotkovým posledním premiérským podpisem na dokumentu o novelizaci Dublinských dohod, který řeší české dávky budoucím „českým“ imigrantům. Možná v budoucnu nějaký švédský socialista z Göteborgu navrhne eurokratům na lukrativní funkci svého spolehlivého přítele z Čech, …

Názor Andreje Babiše, který bude za Českou republiku pravděpodobně hlasovat v Evropské radě o zbavení Polska jeho práv, zatím znám není. Těžko dnes předpokládat, jak se koncem roku rozhodne. Varianty jsou možné tři. Český premiér si nebude chtít dělat problémy s eurokraty a od počátku bude mít evropské jasno. Druhou variantou je dělání potíží a prvotní nesouhlas s potrestáním Polska, aby výměnou za … přišel na to, že Polsko si trest zaslouží. Třetí variantou je podpora Polska. 67:32:1, ale připouštím, že bych se rád mýlil.

Předpokladem je, že hlasovat v Evropské radě se bude odzadu. Tedy – kdo je proti zbavení Polska hlasovacích práv? Pokud Maďarsko zvedne ruku, k žádnému dalšímu hlasování nedojde. Podobně se hlasovalo o Tuskovi. Kdo je proti? Polsko. A Donald Tusk byl zvolen poměrem 27:1.

jp

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality