Connect with us
Reklama

Aktuality

Polsko je odsouzeno k pěstování kukuřice

Published

on

výnosy kukuřiceOd druhé poloviny devadesátých let je v Polsku viditelná rostoucí konkurenceschopnost kukuřice vůči jiným obilovinám či tradičním krmivům.  To platí nejen pro oblasti s nejlepšími klimatickými podmínkami, ale i severnějšími či podhorskými regiony, kde je riziko nedostatečného dozrání větší. Jednou z příčin rozšíření kukuřice v Polsku je pěstování úrodných hybridních kříženců, které zaručují stabilní výnosy a výrazně snižují pěstitelské riziko. Výnosy v Polsku meziročně rostou, což je důležité pro malé a střední zemědělské podniky, které tak vzhledem k malé výměře mohou vyprodukovat více krmiva.

V roce 2012 byly v USA, hlavním světovým producentem kukuřice, nízké výnosy hlavně z důvodu dlouhotrvajícího sucha. Také v mnoha evropských zemích byla úroda kukuřice pod plánovanými výnosy, což bylo také důvodem k velkému importu kukuřice do Evropy. Zvedly se ceny a v důsledku také ceny produktů, které jsou navázané na ceny kukuřice.

Polsko na tom vydělalo, protože výnosy kukuřice tam ten rok dosáhly 73,5 dt/ha (decytona je jeden q – metrák, neboli 0,1 t) a také se ten rok zvětšila plocha pěstování kukuřice na zrno na 534 000 ha. Se sklizní téměř 4 mil. tun zrna se tak Polsko stalo jedním z důležitých producentů a exportérů kukuřice. Příjmy polských zemědělců vzrostly, i když né všem se podařilo prodat za dobrou cenu.

Po slabším roce 2012 na jaře v roce 2013 v mnoha zemích vzrostly plochy oseté kukuřicí a prognózy světové produkce byly optimistické.  Světové výnosy se výrazně zlepšily a dosáhly 1 mld. tun. Rekordní sklizeň byla i v Evropě –  64,5 mil. tun. Pro evropské zemědělce byly znepokojiví prognózy z Ruska a Ukrajiny, kde značně vzrostly plochy oseté kukuřicí. V Rusku tamní zemědělci sklidili 12 mil. tun a na Ukrajině 31 mil. tun. Ceny polské kukuřice padly a objevil se propad v exportu polské kukuřice.

Dobré výsledky pěstování kukuřice v roce 2012 přesvědčily polské zemědělce, aby zvětšili plochy oseté kukuřicí na zrno. Oseto bylo 613 000 ha, tedy o 12 % více než v roce 2012 a téměř o 100 % více než byly průměry osevu ploch v letech 2005 – 2011. Kukuřicí na siláž bylo oseto 480 000 ha a Polsko tedy již druhým rokem dosáhlo přes 1 mil. ha ploch s kukuřicí. Výnosy byly podle GUS (polského statistického úřadu) 4 mil. tun, o něco více než v roce 2012. Průměrný výnos byl 65,8 dt/ha, což bylo o 13,3 % méně než v roce 2012. Mohou za to výkyvy v počasí a agrotechnické problémy polských zemědělců v některých polských regionech (pozdní osev kvůli delší zimě, silné deště v květnu a červnu, sucho v srpnu). Na západě Polska byly výnosy vysoké (15-16 t vlhkého zrna a 55 až 60 t zelené hmoty). Výnosy v regionech s pozdním osevem byly ovšem nižší (5 – 8 t vlhkého zrna).

Mnohem těžší byla situace na trhu. Z ekonomického pohledu nebyla sklizeň v roce 2013 pro polské zemědělce tak výhodná jako v roce 2012. Kukuřice se na celém světě urodilo dost a ceny šly velmi dolů. Cena kukuřice se pohybovala kolem 650-680 zlotých za tunu a nebylo lehké ji za tuto cenu prodat, protože velkou konkurencí jí byly bezcelní dovozy kukuřice z Ukrajiny v ceně kolem 600 zlotých za tunu. Tradičně také do jižního Polska dostaly dovozy levnější kukuřice ze Slovenska a Maďarska.

Nízké ceny kukuřice působily stimulačně na větší využití kukuřice v Polsku a zvýšení exportu na Západ. V oblasti produkce krmiva výrazně vzrostl podíl kukuřice na úkor drahé pšenice.

Pro Polsko jsou větší výnosy kukuřice nejen ekonomickým přínosem, ale také faktorem snížení rizika v oblastech s vysokým podílem srážek. Kritické období pro růst kukuřice je asi dva měsíce později, než u jiných základních obilovin a tak se dá, díky dobrým výnosům kukuřice, vyvážit i jejich případná neúroda.  Kukuřice se stala v Polsku po ozimé pšenici druhou nejpěstovanější obilovinou a také druhou exportní polskou obilní komoditou.

Zdálo by se, že perspektivně je Polsko „odsouzeno“ k pěstování kukuřice. Vše ukazuje na to, že proces oteplování klimatu bude postupovat a s ním se pak také budou měnit i podmínky pro pěstování plodin v Polsku. Podmínky se také budou měnit v západní a střední Evropě a tato plodina se může těšit na rekordní výnosy. Polští farmáři proto mění strukturu pěstování plodin ve prospěch kukuřice.

Při pohledu na kukuřici jako na zdroj krmiva ukazují výpočty polských odborníků, že pomocí moderních systémů by mělo pěstování silážní kukuřice vzrůst na 1 mil. ha, tedy dvakrát více než dnes.  Více kukuřičného zrna bude potřeba pro dynamicky se rozvíjející polský chov drůbeže a prasat.

V roce 2014 se kukuřice z 20 000 polských ha používala jako důležitá surovina pro spoluspalování při vysokém výkonu v bioplynových stanicích. V Německu to v tomto roce bylo již z 800 000 ha a Němci také vykupují významné množství kukuřičné siláže z polských pohraničních oblastí. Je jasné, že jde o další slibný a trvalý trh pro polské pěstitele kukuřice.

V roce 2014 byla kukuřice na zrno pěstována na 687 000 ha a na siláž na 450 – 500 000 ha. (1,1 -1,2 mil ha celkem) s výnosem cca 4. mil tun, stejně jako v roce 2013.

Podle polské Asociace pěstitelů kukuřice budou výnosy kukuřice v roce 2015 o 30 % nižší než loni. Kukuřice utrpěla suchem a i energetická kvalita siláže se o 20-30 % sníží. Sklizeň kukuřice na zrno je v Polsku v plném proudu. Odhady se liší. Někteří zemědělci odhadují své výnosy od 3 – 7 tun při vlhkosti cca 25 %.

Ceny se nyní v Polsku pohybují kolem 400 – 500 zl za nesušenou a suchá kukuřice (14 %) má hodnotu cca 700 zl/tunu. Velké zásoby v Evropě a vysoké výnosy na Ukrajině nemají cenu kukuřice nějak výrazně zvyšovat, cituje farmer.pl Prof. Tadeusze Michalského, předsedu polské Asociace pěstitelů kukuřice.

Polsko v lednu 2013 zakázalo na svém území pěstovat geneticky modifikované potraviny.  235 odrůd kukuřice není v současné době schváleno pro pěstování v Polsku. Polská vláda to zdůvodnila nemožností koexistence geneticky modifikovaných odrůd s přírodními bez rizika jejich kontaminace. Pyl modifikované kukuřice by také mohl kontaminovat a znehodnotit med, který je tradičním polským produktem. Stávající právní úprava ovšem nezakazuje obchodování s tímto osivem. Právní úprava také povoluje (do 1. ledna 2017) používat geneticky modifikované krmivo pro zvířata. Polsko dováží ročně cca 2 miliony tun geneticky modifikované sóje pro výrobu krmných směsí pro drůbež, skot a prasata. Produkty získané z takto krmených zvířat (včetně vajec) se na obalech nemusí zveřejňovat. 80 % respondentů polského spotřebitelského průzkumu si přeje, aby toto označení na výrobcích bylo. Přítomnost potravin nějakým způsobem obsahující GMO vyvolává v Polsku řadu diskuzí (farmio.com). Polské Ministerstvo životního prostředí pracuje na tom, aby dalo tamní zákony do souladu s novou směrnicí EU č. 2015/412. Největší chovatelé drůbeže sdružení v Komoře producentů vajec a krmných směsí lobbují za povolení pěstování GMO plodin. Ovšem polský ministr zemědělství 28.9.2015 předvolebně (volby  jsou v Polsku 25.10.2015) prohlásil, že to je společensky nemožné a ponechal v Polsku stávající stav.

jp

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.