Connect with us
Reklama

Aktuality

Polské potraviny nejsou lepší ani horší, jsou stejné jako české

Published

on

Jedna z mnoha dodávek polského hovězího masa do ČR obsahovala bakterie salmonely. Ministr Toman nařídil plošné kontroly dováženého polského hovězího a polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski uvažuje o tom, že jeho země začne s kontrolami českého piva.

„Czeska żywność nie jest w stanie konkurować pod względem ceny i jakości z polską żywnością, wobec tego trwa kampania negatywna utrzymywania negatywnych stereotypów na temat polskiej żywności którą staramy się od lat przełamywać.“ řekla v Sejmu v polovině loňského roku polská velvyslankyně v Praze Barbara Ćwioro. Neboli polské potraviny jsou lepší a levnější než české a v Čechách probíhá proto negativní kampaň. Tyto stereotypy chce polská velvyslankyně bořit. ( – Hm. Po nedávném vyjádření ministra zemědělství Tomana bude tato část práce paní velvyslankyně asi značně dramatická. Navíc její velké úsilí může zhatit například i jeden producent polských vajec nakažených Salmonelou. – jsem tehdy napsal).

Hm. Vejce nikoli, ale hovězí. Maso mělo původ v masokombinátu Biernacki, a to nejsou sousedská jatka, ale moloch, který má kapacitu umožňující porážku 800 kusů skotu denně se skladovací kapacitou chladíren 25 000 tun masa. Dodává maso do celého Polska, Evropy i Arábie, kde prodává Košer i Halal maso.

Více než 64,5 kilogramu polského hovězího masa zkonzumovali v Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Necelých 17 kilogramů masa se snědlo v Kroměřížské nemocnici, ale ani studenti ani pacienti netrpí žádnými potížemi, protože maso prošlo při přípravě teplotou převyšující 100 stupňů a bakterie salmonely tak byly zničeny, tedy pokud tam vůbec byly, protože dosud není jisté, zda byla salmonela v celé sedmisetkilové šarži.

Podle názoru Karla Pilčíka, předsedy představenstva MP Krásno i předsedy představenstva Českého svazu zpracovatelů masa, proneseného v České televizi, jde o pochybení, které se může stát. Již dříve řešil šarže se závadným masem z jiných zemí. „Nepovažoval bych to za aféru. Listerie, salmonely jsou kolem nás všude a bohužel teď se objevily na mase z Polska. Kolem salmonely se dvakrát, třikrát za rok něco takového objeví. Samozřejmě je to neštěstí, pro spotřebitele špatná informace,“ doplnil.

Nevraživost vůči polským potravinám má každý český ministr zemědělství. Vzpomeňme na ministra Jurečku a „polská vejce“. Mimochodem, v roce 2017 jsme vrátili do Polska polskému producentovi Woźniakowi miliony jeho vajec, aby se nakonec ukázalo, že do evropského systému rychlého varování RASFF jej zadali Holanďané neprávem (byl to jiný producent). Co ale čert nechtěl, následná kontrola našla v některých Woźniakových chovech bakterie salmonely v prachu na větrácích kurníků. Eliminovalo to tehdy největšího evropského vaječného giganta na několik měsíců a musel vybavit své chovy nejmodernějšími technologickými systémy, aby zabránil podobným výskytům zárodků nemocí v prachu.

České zemědělství není schopné cenově konkurovat polským velkoproducentům, a proto se každé pochybení hodí. Začleňování Ukrajiny do evropských struktur bude pociťováno podobně a určitě se za ro či dva dočkáme v Čechách akcí proti potravinám z Ukrajiny. Ty jsou totiž ještě levnější než polské.

Hysterie kolem polských potravin je české a slovenské specifikum. Distribučně jsme první na ráně a polští producenti ničí české či slovenské nejvíce. Například český jablečný mošt si již nekoupíme, protože polští producenti zcela ovládli český trh. Polský mošt ale rozhodně není horší český. V evropském bezcelním prostoru neumíme jako malá země konkurovat větším zemím, obřím masokombinátům či velkochovům. Tož, nějak se bránit musíme a proto, z bezpečnostních důvodů, budeme chránit zájmy našich zemědělců a platit více peněz za české hovězí.

Pochopitelně podobně uvažují i v Polsku a budou kontrolovat kvalitu českého piva, protože jej umíme vyrobit levněji a lépe. Hm. Napadá mě několik jízlivostí, ale ministři zemědělství to mají v každé zemi trochu posunuté, a tak si komentář odpustím.

Polské potraviny jsou levnější než ty vyráběné v České republice, ale lepší nejsou. Jsou, troufnu si říci, stejné. Regionálně jsme zvyklí jíst a pít něco jiného než v Polsku. Nemáme moře a posloucháme polské posměšky na téma pojídačů kaprů. My se zas podivujeme tomu, proč Poláci jedí tolik kapusty či červené řepy. Ještě že jsme podobně postiženi houbařením. Osobě mi některá polská jídla chutnají velmi a některá jsem vzal do úst pouze jednou. Nebudu hloupě paušalizovat a brát kvalitu polským potravinám, ostatně na čtyřiceti milionovém polském trhu plném mlsných jazýčků by kvalitativně špatný výrobek neměl šanci.

Přeji polské velvyslankyni, aby neměla těžkou hlavu z českých stereotypů, protože polští producenti potravin jsou na českém trhu úspěšní. Když už to je na Čechy moc, vymyslí si bezpečnostní bariéru a s doprovodem kamer pošlou veterináře na kontroly. To by byl čert, aby něco nenašli, třeba v prachu …

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.