Connect with us
Reklama

Aktuality

Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta

Published

on

V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika.

Asi je to dočasné, ale polská vláda je mnohem rozumnější ohledně řešení ekonomických dopadů krize než česká. 212 miliard zlotých (1 zl = tržně 6,047 Kč) bylo určeno vládou „prvním antikrizovým zákonem“ (druhý už projednává polský Sejm) na pomoc polské ekonomice se silným dodatečným reklamním sdělením: „kupujme polské výrobky“.

Staronový prezident

Polsko ovšem postihla krize ohledně prezidentských voleb, které se mají uskutečnit 10. května. Opoziční kandidáti propadli v průzkumech k podpoře kolem 10 % a stávající prezident Duda zaparkoval v číslech 53 % a výše, což mu dává velkou pravděpodobnost zvolení již v první kole voleb. Polská opozice se už více než měsíc usiluje o odklad prezidentských voleb, což by Občanské platformě dovolilo vyměnit její kandidátku Małgorzatu Kidawovovou-Błońskou. Ta se propadla z 25 % podpory na 13 % jen proto, že osobně nezvládla tlak a v podstatě se psychicky zhroutila.

Natolik, že její přebrepty a zásadní neznalost fungování ekonomiky je už kontraproduktivní pro samotnou podporu opozičního stranického lídra – Občanskou platformu. Ta dnes musí řešit „co s ní“. Odklad voleb a nové primární volby v Občanské platformě by bylo pro ni jediným řešením. Kotníky jí totiž úspěšně okopávají polští lidovci a levicová koalice. V takovém případě by se o funkci kandidáta Občanské platformy (když to tedy jinak nelze) dozajista přihlásil Donald Tusk.

Drsný Kaczyński

Pnutí je ale i uvnitř vládní koalice. Svou šanci chtěl využít (na základě průzkumů, že 70 % Poláků nechce v koronavirové krizi jít k urnám) Jarosaw Gowin, místopředseda vlády a šéf strany Porozumienie, která uvnitř vládní koalice disponuje hlasy 18 poslanců. I druhá součást vládní koalice Solidarna Polska je nespokojena s nárůstem podpory dominující PiS, ale její předseda Zbigniew Ziobro už z PiS jednou odešel a trvalo mu několik let, aby se mohl „nějak“ pod křídla PiS vrátit. Jeho role vůči reformě polského soudnictví je nepřenositelná a trpělivý ministr spravedlnosti Ziobro do sporu s Jaroslawem Kaczyńským už nepůjde.

Předseda Porozumienie Jarosław Gowin, stejně jako mnoho polských pravicových komentátorů a publicistů očekával nutný odklad prezidentských voleb. „Nelze volit v krizovém stavu epidemie“. Kaczyński ale zůstal neoblomný. Po velmi drsném vyjednávání prosadil svou vůli a korespondenční a technicky speciální prezidentské volby se v květnu v Polsku s největší pravděpodobností uskuteční. Gowin, který se chtěl s opozicí dohodnout na odkladu voleb (Gowin navrhl prodloužení mandátu polského prezidenta o dva roky, které jako možnou variantu podpořilo i PiS) u opozice neuspěl a podal demisi.

Zachoval si politický pragmatismus a jako předseda Porozumienie zatím neodešel z vládní koalice a navrhl na místopředsedkyni vlády Jadwigu Emilewicz, ministryni rozvoje, odpovědnou za řešení krize vůči malým a středním podnikatelům. Jeho vlastní poslanci jej totiž v zásadním hlasování v Sejmu většinově nepodpořili a neodmítli korespondenční volby. Podle Gowinova vyjádření pro protivládní Onet.pl on sám připravuje nový politický projekt. Gowin tím ale porušil koaliční smlouvu s PiS a vydal se k samostatnému provádění politiky.

Nová hvězda

Na vládních tisových konferencích o řešení problémů s koronavirovou krizí najednou vystupuje rétoricky dobře vybavená šestačtyřicetiletá místopředsedkyně Porozuienia Jadwiga Emilewiczová a srozumitelně prezentuje ekonomické vize polské vlády o tom, jak zvládat epidemii, tak, aby co nejméně uškodila polské ekonomice. Také upozorňuje na to, že některá opatření se budou v průběhu času aktualizovat a upravovat podle vývoje epidemie. Emilewiczová pragmaticky hodnotí stávající stav schvalování zákona o korespondenčních volbách: „Ze Senátu se za necelý měsíc do Sejmu vrátí zákon o volbách a my v té době budeme znát stav epidemie v Polsku a podle něj se budeme rozhodovat. Máme také dost času přesvědčit opozici o odkladu prezidentských voleb podle návrhu Jaroslawa Gowina“.

Prezidentské volby se tedy v květnu v Polsku pravděpodobně uskuteční. Zda to kvůli Senátu, který je většinově opoziční, bude 10., 17., 24. či 31. května ještě není jisté. Možnost krátkodobého odkladu voleb má podle navrhovaného zákona předsedkyně Sejmu.

Tedy, až bude stání správa technicky připravena na krizový způsob voleb, prezidentské volby se „bavorským způsobem“ uskuteční i přes protesty polské opozice. Poláci obdrží volební tiskoviny poštou (podobně jako u nás) a budou obálky vhazovat do velkých „poštovních schránek“, které budou pod dohledem umístěny v obcích na veřejných prostranstvích, a tedy bez nutnosti dohledu okrskových volebních komisí v místnostech, jejichž ustanovení chtěla opozice kvůli epidemii bojkotovat. Větší obálka bude obsahovat identifikační formulář voliče a zalepenou menší obálku s volebním lístkem. Okresní volební komise překontroluje identifikaci voliče, zda je zaregistrován ve volebních seznamech a menší zalepenou obálku s volebním lístkem vhodí do urny. Technické podrobnosti pak má stanovit ústřední volební komise.

Onen model voleb je v Polsku i při omezení pohybu kvůli epidemii pro velkou část voličů přijatelný (dnes 60 %). Jediný, kdo má zcela dominující vliv na to, zda se nakonec prezidentské volby v Polsku uskuteční (i přes politickou vůli PiS) je polský ministr zdravotnictví Szumowski (PiS). Ten si vymínil, že podle dat o rozsahu a průběhu epidemie se v druhé polovině dubna rozhodne, zda by uskutečnění voleb ve výše naznačeném modelu, z pohledu ryze zdravotního, Polákům neuškodilo. Pokud ministr zdravotnictví Szumowski řekne NE, nemá šanci ani Jaroslaw Kaczyński a volby budou v Polsku nejdříve počátkem srpna. Jeho poslední prohlášení ale ukazují na to, že takovéto korespondenční hlasování je pro něj přijatelné. Nepřijatelné je pro opoziční aktivisty, polské Greenpeace a o jejich ústavnosti pochybuje i Věra Jourová. Tento způsob voleb vyvolává také silné znepokojení i u některých levicových a liberálních europoslanců. PiS podle nich zneužívá epidemii.

Pád vlády? Jen teroreticky

Objevují se spekulace, že může dojít i k mimořádným parlamentním volbám kvůli ztrátě většiny Sjednocené pravice v Sejmu. Podpora PiS v průzkumech je dnes velmi vysoká a nepotřebuje malé koaliční strany vedené Gowinem či Ziobrem. Je tedy evidentní, že poslanci Porozumienie či Solidarna Polska by pro mimořádné parlamentní volby v dohledné době nehlasovali. Občanská platforma by v případných mimořádných volbách získala určitě méně mandátů, než má nyní. Ve stávající situaci je i pro ni rozpuštění parlamentu nevýhodné.

Polská politická scéna se po ukončení epidemie dá do pohybu. Jaroslaw Kaczyński předpovídá pokles preferencí své PiS, protože dojde k ekonomické krizi a dopady budou v Polsku citelné. Gowin sází na to, že se postaví se svou malou stranou do čela nějakému novému politickému proudu. Opoziční PSL a Lewice chtějí dohnat v průzkumech Občanskou platformu, která se ocitla v potížích a její nové vedení není schopno kromě kritiky PiS nic srozumitelně pozitivního vymyslet. Nejmenší Konfederace pak kritikou všeho a všech doplňuje onen polský kolorit.

Vládní koalice dnes disponuje většinou 5 hlasů v polském Sejmu. Pokud by ale byla Gowinem vytvořena dohoda s celou opozicí, je teoreticky možné odstavit PiS a vytvořit vládu antiPiS v čele s Jaroslawem Gowinem (takovéto řešení by musela podpořit nejméně polovina poslanců Porozumienie a všichni poslanci opozice).

Představa je to sice značně absurdní – feministky a homosexuální poslanci hlasující spolu s patriotickými národovci – ale teoreticky to možná varianta je. Takovémuto vládnutí by prakticky bránil pouze prezident z PiS, který by mohl účinně vetovat zákony koalice antiPiS. Nic zatím neukazuje na to, že by se o podobnou sebevražednou variantu Jaroslaw Gowin nyní pokoušel, ale je jasné, že osobní důvěru Jaroslawa Kaczyńského ztratil a jeho budoucí osobní politické vize se od stávající koalice Sjednocené pravice budou lišit.

Autor je polonista 

(článek vyšel 14. dubna na webu Reflexu) 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.