Connect with us
Reklama




Aktuality

Polská reforma vysokoškolského vzdělávání: uzurpace moci, nebo nutná změna?

Published

on

… Ve skutečnosti i řada rektorů odmítla využít nově nabytou kontrolu nad financemi k tomu, aby udělali průvan v rozpočtech jednotlivých pracovišť – jednoduše proto, že si potřebují udržet jejich interní podporu, pokud mají být znovu zvoleni.

„Jde pořád o tytéž lidi na stejných univerzitách, a oni prostě chtějí, aby stav věcí zůstal stejný jako předtím,“ zoufá si Kulczycki. „Převážná část“ univerzit se podle něj drží starého systému a akademici si stále volí své děkany a rektory.

Ministr Gowin: Pečlivě jsme v zákoně dbali na to, abychom zajistili, že politici nebudou mít žádný vliv.

Vzhledem k současné situaci v Maďarsku i vzpomínkám na komunistický režim, kdy politici svírali akademiky železnou pěstí, Kulczycki chápe, „proč se akademická obec obává“ jeho reforem. Lituje ale toho, že po ústupcích, které vláda přijala, mají podle jeho názoru nové univerzitní rady „nulovou moc“. Krom toho jsou politici z členství v radách výslovně vyloučeni: „Pečlivě jsme v zákoně dbali na to, abychom zajistili, že politici nebudou mít žádný vliv,“ uvádí Gowin

To, kdo bude v radách sedět, ve skutečnosti do značné míry určují sami akademici. Bitva o členství v radě se například nedávno odehrála na Varšavské univerzitě, kde musel senát hlasovat třikrát, než se podařilo schválit šest nových členů, jak vysvětluje Piotr Drygas, který v senátu zastupuje studenty. Pět kandidátů – vybraných nominační radou sestavenou rektorem – bylo podle něj odmítnuto kvůli nedostatečnému zastoupení žen a humanitních věd. Konečné složení, na kterém se senát shodl, sestává převážně z akademiků. Kromě nich je mezi vybranými zástupce studentů, ředitel Světové banky a člen správní rady Santander Bank.

Skutečnost, že Polsko má k autoritářství mnohem dál než Maďarsko, se odráží i v ochotě akademiků hovořit s novináři. Na rozdíl od návštěvy THE v Budapešti v roce 2017 se žádný z polských akademiků neohlížel při rozhovoru nervózně přes rameno a nikomu nevadilo zveřejnění jeho názorů.

Gowinovy reformy se dokonce staly terčem kritiky některých členů strany Právo a spravedlnost s tím, že jsou příliš tržně orientované.
Gowin se od autoritářské identity současné polské vlády distancuje natolik, že popisuje sám sebe jako tradičního pluralistického konzervativce a zastánce svobody – dvakrát se v rozhovoru pochvalně zmínil o Edmundu Burkeovi – a implicitně se tak staví stranou od svých koaličních partnerů. Jeho reformy se dokonce staly terčem kritiky některých členů strany Právo a spravedlnost s tím, že jsou příliš tržně orientované.

„Velice často mě obviňují z neoliberalismu,“ říká Gowin o své politické filozofii. Pokud je to tak, „pak jen proto, že nemám rád stát. Myslím si, že stát by měl být omezený a dát co největší možný prostor jednotlivcům, rodinám a komunitám.“

Týden před rozhovorem pro magazín THE nicméně tentýž Jarosław Gowin vyvolal děs v řadách opozice svými plány na „repolonizaci“ polských médií v případě, že současná vláda znovu vyhraje říjnové volby: chtěl by polská média přesunout od stávajícího německého firemního vlastníka do polských rukou.

Gowin, katolík vyhozený z Tuskova kabinetu v roce 2013, kdy se postavil proti registrovanému partnerství homosexuálních párů, potratům a umělému oplodnění, navíc i přes zkrocení řady jím navržených reforem zanechá polské akademické obci jedno nesporné – a značně kontroverzní – dědictví, a to bez ohledu na to, jestli v ministerském křesle zůstane i po říjnových volbách.

Na základě Gowinových reforem byla teologie povýšena ze součásti humanitních věd na jeden z osmi hlavních vědních oborů a získala tak stejný status jako ekonomie nebo přírodní vědy. Na základě jeho reforem byla teologie povýšena ze součásti humanitních věd na jeden z osmi hlavních vědních oborů a získala tak stejný status jako ekonomie nebo přírodní vědy. To dává teologům velké pravomoci v odborných poradních komisích, které rozhodují například o tom, které časopisy nebo instituce by měly být oficiálně uznané. Kritici také tvrdí, že seznam schválených nakladatelství, který ministerstvo v rámci reforem vytvořilo, obsahuje některé katolické tiráže, které s akademickým světem nemají nic společného.

Přeloženo magazínem Universitas (celý text zde) na základě dohody o exkluzivním partnerství s magazínem Times Higher Education. Text v originále najdete zde./ Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených?

Published

on

Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, že k pondělku měli v Polsku 177 nakažených a 4 mrtvé. Podle ministra budou Poláci rádi, když do konce příštího týdne budou mít jen 2000 nemocných. Vrchol pandemie v Polsku má nastat za 3 – 4 týdny.

Continue Reading

Aktuality

Odklad voleb v Polsku? Zatím ne

Published

on

Koronavirus v Polsku zasáhl do polské předvolební prezidentské kampaně. Donald Tusk vyzval k odkladu voleb. Tomasz Siemoniak, místopředseda opoziční Občanské platformy musel (stejně jako opozice u nás) veřejně přiznat, že vládní opatření jsou nutná a historicky poprvé za mnoho let, tak polská opozice podpořila vládu.  Volební kampaň a vzedmutí krizové národní pospolitosti nejde dohromady.

Je zatím čas, volby mají být 10. května. Organizační termíny pro tvorbu volebních komisí znamenají, že o odložení voleb by se mělo v Polsku rozhodnout nejpozději v polovině dubna. Jenže lze i později a lze si představit, že o tak výhodnou pozici se polský prezident Duda nebude chtít připravit. Doufejme, že si naši severní sousedé budou moci dovolit uspořádat normální volby v normální termínu a že do té doby bude už po epidemii. 

 

Continue Reading

Aktuality

V prezidentské kampani dominuje marketing

Published

on

Małgorzata Kidawová-Błońská z Občanské platformy a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz minulý víkend co by kandidáti na polského prezidenta vyhlásili své programové priority. Jsou velmi těžko uskutečnitelné s parlamentní většinou Sjednocené pravice a stávající prezident Duda má dnes 46 % podpory voličů a stoupá. Podpora kandidátce Platformy klesá pod 24 % a lidovecký kandidát na žebříčku také stoupá, pravda v jiné dimenzi – má podporu těsně nad 10 % polských voličů.

Polské prezidentské volby 2020 se budou konat v neděli 10. května 2020. Pokud žádný z polských prezidentských kandidátů nezíská více než polovinu platných hlasů, bude se druhé kolo voleb konat 24. května. Funkční období současného prezidenta Andrzeje Dudy končí 6. srpna.

Porovnáme-li předcházející prezidentské kampaně v Polsku, můžeme už dnes směle prohlásit, že letošní kampaň bude nejbrutálnější za posledních 30 let. Polským opozičním kandidátům jde od počátku kampaně pouze o vyvolávání emocí. Podle týden starého prohlášení Małgorzaty Kidawové-Błońské by měla polská vláda zveřejnit utajené případy napadení Poláků koronavirem. Ty (zatím) nejsou, ale vše tak trochu vypadá, jako by si je opozice přála, aby mohla poukazovat na neschopnost vlády epidemii zvládnout. Podle některých politiků Platformy měla zpráva o prvním napadení Poláka koronavirem přehlušit volební konferenci Małgorzaty Kidawové-Błońské. Nic takového se nestalo a důvěryhodnost kandidátky Platformy dostala naplácáno. Ovšem z pohledu volebního marketingu se opoziční kandidátka chovala zcela správně.

V Polsku podobně jako u nás mizí z pultů supermarketů trvanlivé potraviny a společenská atmosféra houstne. Mimořádně na výzvu prezidenta Dudy zasedl Sejm a po pěti letech je ve vzájemné shodě s opozicí připravován zákon o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí a bojem proti COVID-19. Najednou se už nejedná o nesmyslnou teorii spiknutí lékařů, vládních úředníků, novinářů, politiků a jánevímkoho, ale poslanci mající od volebních štábů přeci jen odstup, jsou schopni se na vcelku technickém znění zákona shodnout a s pozitivním vyzněním pro celou politickou scénu. 

Polský prezident Duda stojí před rozhodnutím, zda podepsat zákon o dofinancování polské televize TVP, což je podle průzkumů velmi nepopulární krok a podle některých informací hledá útěkovou variantu, která by znamenala, že podepíše, ale za to žádá hlavu ředitele televize Jacka Kurského. Toto řešení je ale pro PiS nepřijatelné a Duda to musí vědět. Duda tím, že otálí s podpisem parlamentem schválené dotace, tak využívá manévrovací prostor a chce si dupnout, aby byl za více na PiS nezávislého. Jeho případné veto zákona je z marketingového hlediska správně, a navíc Jaroslawowi Kaczyńskému tím ukáže, že ve druhém funkčním období by mohl být ještě více na PiS nezávislejším prezidentem.

Hvězdou konference lidoveckého kandidáta byla jeho manželka Paulina Kosiniak-Kamysz, která vyhlásila program „manželky prezidenta“. Opět vcelku dobrý marketingový tah, na který musel volební štáb prezidenta i přes nesouhlas manželky prezidenta Dudy „pustit“ její charitativní činnost, kterou ta zase „nijak ze své přirozené skromnosti“ nedává na odiv.

Za pár vět stojí také zklamání členů SLD ze „svého“ kandidáta Lewice Roberta Biedronie. Už měl mít podle jejich očekávání nad 20 % podpory v průzkumech, ale má sotva 10 %. Jeho volebnímu štábu se tak nedostává podpory členů SLD v regionech, kteří přestali věřit v jeho úspěch, a navíc se o něj zajímá polská prokuratura, která vyšetřuje získávání prostředků jeho Nadace v roce 2017, když byl primátorem v Slupsku. Zde už žádný marketing nepomůže. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených? 17.3.2020
    Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, […]
    Jaromír Piskoř
  • Odklad voleb v Polsku? Zatím ne 14.3.2020
    Koronavirus v Polsku zasáhl do polské předvolební prezidentské kampaně. Donald Tusk vyzval k odkladu voleb. Tomasz Siemoniak, místopředseda opoziční Občanské platformy musel (stejně jako opozice u nás) veřejně přiznat, že vládní opatření jsou nutná a historicky poprvé za mnoho let, tak polská opozice podpořila vládu.  Volební kampaň a vzedmutí krizové národní pospolitosti nejde dohromady. Je […]
    Jaromír Piskoř
  • V prezidentské kampani dominuje marketing 2.3.2020
    Małgorzata Kidawová-Błońská z Občanské platformy a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz minulý víkend co by kandidáti na polského prezidenta vyhlásili své programové priority. Jsou velmi těžko uskutečnitelné s parlamentní většinou Sjednocené pravice a stávající prezident Duda má dnes 46 % podpory voličů a stoupá. Podpora kandidátce Platformy klesá pod 24 % a lidovecký kandidát na žebříčku také […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality