Ekonomika
Poláci vyměnili vedení Unipetrolu

Dozorčí rada Unipetrolu odvolala v pátek předsedu představenstva Andrzeje Modrzejewského a dalšího člena vedení společnosti Roberta Małłka. Zároveň jmenovala do vedení společnosti s účinností od 14. března Katarzynu Woś a Macieje Libiszewského. Dozorčí rada jmenovala předsedou představenstva dosavadního člena vedení Krzysztofa Zdziarského a jeho místopředsedou Tomasze Wiatraka, oba s účinností od 10. března.
Personální změna není po zvolení nového vedení PKN Orlen velkým překvapením. Nové vedení polského majitele chce mít v Unipetrolu své lidi. Vedení české společnosti, ve které má polský státní moloch dnes cca 94 % podíl bude tedy vypadat takto:
Krzysztof Zdziarski – předseda představenstva (pracuje již deset let jako manažer spojený s PKN Oreln)
Mirosław Kastelik – místopředseda představenstva
Tomasz Wiatrak – místopředseda představenstva
Tomáš Herink – člen představenstva
Maciej Libiszewski – nový člen představenstva působil jako vrcholový manažer ve firmách AWT, POL-rail či PKP Cargo.
Katarzyna Woś – nová členka představenstva působila jako místopředsedkyně Energa IT, kde měla odpovědnost za finance a styk s klienty. Pracovala v týmu dalšího člena vedení Unipetrolu, bývalého předsedy představenstva Energa IT Tomasze Wiatraka.
Daniel Obajtek, předseda představenstva PKN Orlen (který se trochu překvapivě nestal předsedou dozorčí rady Unipetrolu) pracoval před jmenováním do funkce šéfa petrochemického giganta jako předseda představenstva Energa SA. Dá se tedy tvrdit, že do funkcí v Unipetrolu nový šéf Orlenu jmenoval nejméně pět svých stávajících (a bývalých) prověřených spolupracovníků. V dozorčí radě Unipetrolu totiž nově zasedli Robert Harasimiuk, ředitel kanceláře představenstva PKN Oreln a bývalý vrcholný manažer Energa Operator, Janusz Szurski, stávající šéf právního oddělení PKN Orlen, v minulosti nejvyšší právník v Energa SA a Wioletta Kandziak, personální ředitelka PKN Orlen a bývalá ředitelka personálního oddělení Energa SA.
Ekonomika
Polsko přestane těžit uhlí, začne zavírat doly. Chce jaderné elektrárny

Polská vláda se dohodla s odbory na postupném ukončení těžby uhlí v zemi. V pátek to oznámili zástupci vlády a odborů. Poslední uhelné doly v Polsku mají být podle dohody uzavřeny v roce 2049. Vláda bude do té doby těžbu uhlí subvencovat. Dohoda ukončí podzemní protest zhruba 200 horníků, který začal v pondělí. Šéf vládní delegace uvedl, že dohoda definuje model „poctivé a spravedlivé“ transformace polského těžebního a energetického průmyslu. Odborový předák Dominik Kolorz ze svazu Solidarita se sice o dohodě vyjádřil pozitivně, upozornil však, že znamená „likvidaci jednoho z největších odvětví v polské historii“, uvádí polská agentura PAP.
Polská vláda tento měsíc oznámila, že hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (téměř 900 miliard korun) do výstavby prvních jaderných elektráren v zemi. V současnosti se uhlí na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty. Podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva klimatu by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Celý text na idnes.cz
Ekonomika
Polsko má nové ložisko mědi a stříbra

Zielona Góra Copper, která patří pod Měď Copper (vlastníkem je kanadská Lumina Capital), obdržela rozhodnutí o schválení geologické dokumentace nového ložiska mědi a stříbra „Nowa Sól“. Schválená ložiska se odhadují na 848 milionů tun rudy mědi a stříbra, 11 milionů tun mědi a 36 000 tun stříbra Je to první, za více než 40 let, zcela nově objevené ložisko v Polsku. Nově zdokumentované ložisko bude zapsáno do bilance polských nerostných zdrojů. První průzkumné vrty v této oblasti začaly v roce 2014. Bylo uskutečněno 20 vrtů, z toho 19 pozitivních.
Důlní budovy mají stát na několika desítkách hektarů, což je stejné jako průměrná farma. Zbytek dolu bude v podzemí. Investujeme zde 20 miliard PLN. – tvrdí prof. Stanisław Speczik, generální ředitel Měď Copper. Kanaďané mají připravený důlní projekt. Důl bude také muset být zahrnut do plánů územního rozvoje obcí a okresů a musí by být získány souhlasy všech pověřených úřadů. Může to trvat další tři nebo čtyři roky.
Nutno dodat možná déle, protože projekt konkuruje KGHM, státní polské těžařské firmě, která už nyní zaměstnává polské soudy svými protesty a Kanaďanům jejich projekt vůbec neusnadňuje.
Nebo ještě lépe zde: https://wpolityce.pl/gospodarka/487505-kopalnia-w-nowej-soli-nie-powstanie-komu-sluza-te-bzdury
Ekonomika
Zvýšený limit od léta

Polský limit pro bezkontaktní transakce Visa bez zadání kódu PIN, který je v současné době 50 PLN, bude 17. července 2020 zvýšen na 100 PLN, uvedla tisková kancelář VISA.
Nastavený před více než deseti lety je polský platební limit 50 PLN jedním z nejnižších v Evropě . Vyšší minimální částky existují ve Velké Británii – 30 liber, ve Francii a Irsku – 30 EUR, ale také např. na Litvě – 25 EUR, v Rumunsku nebo na Slovensku – 20 Euro.