Connect with us
Reklama




Poláci v Česku

Polka našla neznámé dopisy Mileny Jesenské

Published

on

Mladá polská bohemistka Anna Militz objevila dopisy Mileny Jesenské z vězení a z koncentračního tábora Ravensbrück otci, dceři a bývalému manželu Jaromíru Krejcarovi. Polka našla je v Archívu bezpečnostních složek a připravila k tisku spolu s Alenou Wagnerovou. Dopisy se objeví v nejnovějším vydání dvouměsíčníku Listy. Slavnostní uvedení Listů 2/2013 do oběhu se uskuteční v Café 87 v Muzeum umění Olomouc v sobotu 13. dubna v 17 hodin.

Rozhovor z Annou Militz

Jak se to stalo, že jste objevila dopisy Mileny Jesenské?

AM: Paní Alena Wagnerová, která dopisy přeložila z němčiny tvrdí, že je to zázrak. Já si to ale nemyslím, byla to jen šťastná náhoda. Už delší dobu se zabývám životem Jany Černé Krejcarové, dcery Mileny Jesenské. Mezi jinými jsem prohledávala různé svazky v Archivu bezpečnostních služeb. Kromě Janiny složky mě zajímala také složka Jaromíra Krejcara, jejího otce a druhého manžela Mileny. Potřebovala jsem si doplnit informace o jeho emigraci. Nu, a tam ty dopisy byly. Musím se přiznat, že nejdříve jsem si jich vůbec nevšimla, neumím německy, takže mi až po chvíli došlo na co se dívám.

Proč to nikdo ještě nenašel?

AM: Myslím, že to jednoduše nikoho nenapadlo. Ono se totiž myslelo, že ty dopisy měla hospodyně otce Mileny, profesora Jesenského a ona mu před jeho smrti slíbila, že je nikdy nikomu nedá. Říkalo se, že dopisy pak spálila, aby měla jistotu, že je nikdo nedostane. Dopisy, které jsem objevila zřejmě nejsou všechny.

Proč se se zabýváte Janou Krejcarovou?

AM: Myslím, že to začalo po filmu „3 sezóny v pekle“ a vzpomínkách Bondyho „Prvních deset let“. Chtěla jsem prostě vědět o té ženě víc a zjistila jsem, že je o ní napsáno hrozně málo. Většina článků, které jsem našla, opakovala dokola mýty, které se kolem Jany zrodily – nymfomanka, která měla doma bordel, že nešlo otevřít dveře a že se nestarala o děti. Ono to je ale víc složité. Stačí se podívat do dopisu, který napsala Bondymu začátkem 60-tých let a je jasné, že to byla opravdu inteligentní žena. A hlavně osamělá už od svých dětských let. Přece Milenu zavřeli když Janě bylo teprve 11! Myslím, že to mělo obrovský vliv na její pozdější život.

Vnikne z Vaši práci nad Janiným životem nějaká kniha nebo článek?

AM: Tvorbou Jany se budu zabývat ve své bakalářské práci. Doufám, že jednou vznikne i kniha, ale k tomu potřebuji ještě čas.

TPV

redaktor a editor polskodnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Poláci v Česku

Maciej Ruczaj: Pánbíčkáři?

Published

on

Můj oblíbený český mýtus o Polácích je „Poláci jsou konzervativní národ“. Reálná zkušenost ovšem ukazuje něco přesně opačného. Mohl bych trochu zlomyslně říct, že do Varšavy jezdím proto, abych zjistil, co bude trendy v Praze tak za 2–3 roky. Tak tomu bylo s cyklistikou, minipivovary, veganskými restauracemi, prostě skoro se vším, co člověka napadne. Poláci z toho srovnání vychází jako bytostní novinkáři, kteří skočí po každé novotě a rádi přivítají každou změnu.

A je to samozřejmě logické. Jak může být konzervativní země, která se posledních několik století neustálé pohybuje po mapě, případně z ní zcela mizí, která přišla v důsledku dějinných katastrof o velkou část svého materiálního dědictví či společenské elity, která se neustále vytváří znovu a znovu?

Srovnejme si to s nehybností hranic České koruny, s neměnností starobylé Prahy, s Hradem jako sídlem moci od nepaměti. Máme tady polskou diskontinuitu a věčnou změnu a na druhé straně české trvání. Odkud se tedy bere životnost představy o konzervativních Polácích? Důvody jsou jasné: církev a katolická víra. V tomto ohledu se Poláci v evropském měřítku výrazně odlišují. V polských dějinách ovšem církev většinou nehrála roli „konzervující“, ale spíše „revoluční“.

Polský katolicismus nemá své kořeny v „alianci trůnu a oltáře“, ale naopak – vycházel „zdola“. Posilovala ho ne přízeň králů, ale skutečnost, že byl jediným útočištěm v dobách, kdy Polsko mizelo z mapy. Po prvním polském povstání proti Rusku nám zůstala píseň, která tento paradox vyjadřuje takto: „nikdy nepůjdeme s králi do aliance / před moci nikdy neohneme šíje / Kristovi my jsme pobočníci / poddaní Marie“. Víra se stala transcendentní kotvou věčné polské anarchie, nadpozemské posvěcení věčného polského neklidu. 

Před časem jistý český novinář s hrůzou uváděl, že v polských školách musí místo fotografie prezidenta viset kříž. Z relace bylo zřejmé, že to vnímá jako útok na svobodu. Polská zkušenost je ovšem přesně opačná: portrét prezidenta ve škole je vstupem politiky do míst, kam nepatří. Naopak kříž je instancí, k níž se lze obracet nezávisle na tom, zda máme toho či onoho vládce zrovna v lásce.

Podle mnoha sociologů i díky tomu, že svoji sílu čerpá odzdola, byla v Polsku církev tak dlouho schopna odolávat sekularizaci. Dodnes vytváří základ občanské společnosti: „aktivita a angažovanost v řešení lokálních problémů roste v Polsku přímo úměrně míře religiozity,“ říkají průzkumy.

Zároveň také ukazuje, co je pro ni největší hrozbou: nechat se ukolébat vlastní silou, příliš se sblížit s establishmentem, zapomenout na to, že jejím živlem je pohyb, nikoli strnulost.

autor: Maciej Ruczaj, ranní úvaha na Rozhlas Vltava

Continue Reading

Poláci v Česku

Jak se u nás žije polským kněžím

Published

on

Edward Walczyk se během prvních let v Česku setkal s kněžími, kteří strávili léta ve vězeních, poznal členy podzemní církve i zástupce sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kteří kolaborovali s režimem. „Viděl jsem, jak se spolu učili komunikovat, odpustit si a najít jednotu ve víře. Fascinovalo mě to. Myslím, že jsem sem přišel ve správnou dobu.“ 

Začátky Walczykova působení byly ve srovnání s polskou realitou neobvyklé i v jiných ohledech. „Neznám mnoho případů, kdy by někdo přišel do cizí země a po dvou měsících se ocitl ve farnosti, kde sice nemohl být farářem, protože ještě nebyl vysvěcený, ale zároveň dostal materiální zodpovědnost za několik dalších farností,“ říká kněz, který začal pracovat v Kralupech nad Vltavou. Zpočátku prý také lidem příliš nerozuměl, a tak na všechno odpovídal „ano“. „S tím byli spokojení. Po třech měsících jsem se rozkoukal a začal říkat ‚ne‘, což už bylo horší,“ směje se. Po vysvěcení, které proběhlo v Česku, se začal starat o osm farností, z nichž některé jsou dnes sloučené, o 13 kostelů a tři městečka. „Byl jsem takzvaně bohatý farář, to by se mi v Polsku nestalo,“ říká Walczyk.

Autorka: Zuzana Válková, celý text na ihned.cz

Continue Reading

Poláci v Česku

Čím dál víc Poláků dává děti do českých škol

Published

on

Stále více Poláků raději zapisuje své děti do českých škol a školek. Na Těšínsku, kde působí školy s vyučováním v polštině, je již každý třetí žák z polského Těšína a okolí, upozornil polský list Gazeta Wyborcza. „Úroveň výuky je vyšší, osnovy se plní, fungují tu logo Týdenškolní družiny, mimoškolní aktivity, zapojování rodičů a je větší disciplína,“ vysvětlil deník důvody vzestupu obliby českého školství. Jde o české školy, ve kterých se vyučuje v polštině. Původně vznikly pro polskou menšinu žijící na Těšínsku. V současnosti zde žije okolo 30 tisíc Poláků. Právě kvůli nim vznikly více než dvě desítky základních škol, ve kterých se vyučuje v polštině. Ale učí se podle českých osnov, a právě to se rodičům z Polska líbí.

Autor ČTK, celý článek zde

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Každý si přišel na své 13.11.2018
    Po pár dnech lze už bez emocí hodnotit varšavský Pochod Nezávislosti. Skončil úspěchem pro vládnoucí PiS hlavně proto, že varšavský dav převyšující 200 000 demonstrujících lidí nerozbil jediné okno, nezapálil jediné auto, nikdo nebyl zraněn ani zatčen. Navzdory mnoha emocionálním mediálním titulkům i ze strany českých médií. Obzvláště jeden z dílny zahraniční redakce MF Dnes […]
    Jaromír Piskoř
  • Pochod 11.11. bude i přes zákaz, jeho patronem se stal prezident Duda 7.11.2018
    Polský Pochod Nezávislosti ke stému výročí vzniku Polska a dění kolem něj je svým způsobem ukázkou polského moderního politického myšlení – emoce a stálé řešení nějaké krize. Polské občanské postoje jsou ovšem, jako všude na světě, blahobyt a stabilita. Polská europoslankyně za Občanskou platformu Róża Thun navrhla před nedávnem Evropskému parlamentu obecnou rezoluci o zákazu […]
    Jaromír Piskoř
  • Sikorski se vrací do hry 7.11.2018
    Známý polský politik Radosław Sikorski chce být europoslancem. Podle informací deníku Gazeta Wyborzca se má stát tahounem kandidátky opoziční Občanské platformy do jarních voleb do europarlamnetu. Nejenom pro Poláky je to překvapivá zpráva, Sikorski se z politiky stáhl po skandálu před třemi lety. Oficiálně informace sice nebyla jak Sikorskim, tak Platformou potvrzena, ale Wyborzca o […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality