Connect with us
Reklama




Aktuality

Poláci nám často ukázali, jak se má bránit svoboda. Vzpomínka tehdejšího studenta na festival Wroclaw 89

Published

on

Dva týdny před pádem režimu v Československu se v polské Vratislavi sešly tisíce odpůrců komunismu na festivalu nezávislé kultury. Zorganizovala ho polská opozice. Jak se to tehdy podařilo navzdory policii a proč je o festivalu dobré mluvit i po 30. letech o tom je pořad Ľubomíra Smatany.

Nikdy předtím (ani nikdy potom) se nesešlo na jednom místě tolik odpůrců komunismu z různých zemí jako toho 2. listopadu 1989 v polské Vratislavi.

Polsko-československá solidarita tam zorganizovala Festival nezávislé kultury, na který přijelo kolem pěti tisíc lidi, především z Československa. Další tisíce se na festival nedostaly, protože je zastavila policie na hranicích. Pár dni před sametovou revolucí se totiž nemohlo cestovat svobodně ani do Polska.

Pokoutně za Karlem Krylem
Před univerzitou stojí nakrátko ostříhaný padesátník sportovní postavy a zkoumavě se rozhlíží. Tady někde Luboš Pelikán čekal před 30 lety, aby se dostal na seminář, kde mluvili takové hvězdy jako Roger Scruton a Timothy Garton Ash nebo třeba vydavatelé exilové literatury Pavel Tigrid či Jiří Pelikán.

„Tenkrát se vážně bavili o tom, že s komunisty se bude muset udělat stejný proces jako v Norimberku s nacisty.“ říká Luboš Pelikán tehdy student Pedagogické fakulty v Plzni. Sám žádné disidenty osobně neznal, jenom mu vadili komunisté a chtěl se podívat na akci, o které slyšel z vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

„Hlavně nás lákal Karel Kryl. Kvůli němu jsme jeli. Jenže hranice byla neprůjezdná, tak jsme jeli z Plzně přes Boží dar, přes Německo. Úplná šílenost, ale dostali jsme se až do Wroclavi.“

To byl také důvod, proč se tisíce lidí na festival nedostaly. Hudebník Vladimír Merta jel s přáteli přes Náchod. „Vytáhli nás ven, sebrali pozvání do Polska a poslali zpátky. Po deseti hodinách jsme se zase vraceli liduprázdnou krajinou do Prahy.“

Do Vratislavi naopak dorazil třeba Mikoláš Chadima s celou kapelou, z Ostravy Jaromír Nohavica, ze Švédska přijel Jaroslav Hutka a z Nizozemí Vlastimil Třešňák. Nevětší hvězdou byl ale Karel Kryl. Vystoupil na jeviště vyprodaného velkého divadla, kam se namačkalo přes patnáct set lidí. „Dobrý den po dvaceti letech,“ následoval potlesk a Kryl vtipkoval dál. „Mám trému, není snadné hrát poprvé v životě před vlastním publikem.“
Ve Vratislavi byl tenkrát i Jiří Machálek z Plzně. Půjčil si na cestu od táty ruského žigulíka, účel ale raději zatajil. „Pro mě to byl především obrovský nádech svobody. A kdyby nepřišla po dvou týdnech revoluce i nás, tak by dojem z festivalu byl mnohem větší. Ale události doma to totálně přehlušily.“

Jirka Machálek s kamarádem Lubošem Pelikánem napsali na jednu šedivou vratislavskou zeď nápis Jakeši, táhni! A vyfotografovali se u ní s celou partou z Plzně. „Nedávno jsem ty diáky objevil v šuplíku. Vezli jsme to zpátky přes hranici a vůbec nás nenapadlo, že nás můžou prošacovat,“ říká Pelikán.

Poprvé se také před universitou Pelikán seznamuje s hlavním organizátorem festivalu a tehdejším disidentem Mirosławem Jasińskim. „Připravovali jsme festival asi půl roku a nečekali jsme, že přijede tolik lidí. Odhaduji to na pět tisíc.“

Přestože polští disidenti dělali festival na koleně, potřebovali peníze. Prostory jim univerzita a divadlo poskytly zdarma, od švédské nadace Charty 77 dostali 4 000 dolarů a největší část poslala washingtonská Nadace pro rozvoj demokracie, a to 8 500 dolarů.

Podle jejího tehdejšího předsedy Carla Gershmana to prý byly nejlépe investované v její historii. „V podstatě jeden dolar na účastníka. Když přijel Gershman do Vratislavi, tak nevěřil vlastním očím,“ říká i dnes viditelně spokojený Mirosław Jasiński.

Polská pomoc
Tak velké množství lidí se nemělo ve studené podzimní Vratislavi kde ubytovat. Pomohli místní lidé. „Rozebrali si nás lidi ve městě. Taky jsme u někoho bydleli jen tak. Poláci byli úžasní,“ říká Jiří Machálek.

Medaile pro Miloše Jakeše. Pouhé dva dny před 17. listopadem ho ocenil svaz studenstva
V té době panoval v Polsku naprostý nedostatek základního zboží. V obchodech nebyly skoro žádné potraviny, nebyl benzín, chybělo všechno. „Ten rozdíl mezi Československem a Polskem byl do očí bijící,“ říká Petruška Šustrová, která se jako jedna z mála československých disidentů do Vratislavi dostala a to také velkou oklikou letadlem přes Varšavu.

„Poláci neměli jídlo, ale měli svobodu. A dobře to věděli. Několikrát mi říkali, neboj se, i vás brzy komuna padne. Já jsem tomu samozřejmě nevěřila, a když jsem přijela do Prahy a vyprávěla to přátelům, tak si ťukali na hlavu a říkali, že bych už radši neměla nikam jezdit, že mi to nedělá dobře,“ směje se bývalá mluvčí Charty 77 a dnes překladatelka z polštiny Šustrová.

autor: Ľubomír Smatana, celý text na plus.rozhlas.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených?

Published

on

Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, že k pondělku měli v Polsku 177 nakažených a 4 mrtvé. Podle ministra budou Poláci rádi, když do konce příštího týdne budou mít jen 2000 nemocných. Vrchol pandemie v Polsku má nastat za 3 – 4 týdny.

Continue Reading

Aktuality

Odklad voleb v Polsku? Zatím ne

Published

on

Koronavirus v Polsku zasáhl do polské předvolební prezidentské kampaně. Donald Tusk vyzval k odkladu voleb. Tomasz Siemoniak, místopředseda opoziční Občanské platformy musel (stejně jako opozice u nás) veřejně přiznat, že vládní opatření jsou nutná a historicky poprvé za mnoho let, tak polská opozice podpořila vládu.  Volební kampaň a vzedmutí krizové národní pospolitosti nejde dohromady.

Je zatím čas, volby mají být 10. května. Organizační termíny pro tvorbu volebních komisí znamenají, že o odložení voleb by se mělo v Polsku rozhodnout nejpozději v polovině dubna. Jenže lze i později a lze si představit, že o tak výhodnou pozici se polský prezident Duda nebude chtít připravit. Doufejme, že si naši severní sousedé budou moci dovolit uspořádat normální volby v normální termínu a že do té doby bude už po epidemii. 

 

Continue Reading

Aktuality

V prezidentské kampani dominuje marketing

Published

on

Małgorzata Kidawová-Błońská z Občanské platformy a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz minulý víkend co by kandidáti na polského prezidenta vyhlásili své programové priority. Jsou velmi těžko uskutečnitelné s parlamentní většinou Sjednocené pravice a stávající prezident Duda má dnes 46 % podpory voličů a stoupá. Podpora kandidátce Platformy klesá pod 24 % a lidovecký kandidát na žebříčku také stoupá, pravda v jiné dimenzi – má podporu těsně nad 10 % polských voličů.

Polské prezidentské volby 2020 se budou konat v neděli 10. května 2020. Pokud žádný z polských prezidentských kandidátů nezíská více než polovinu platných hlasů, bude se druhé kolo voleb konat 24. května. Funkční období současného prezidenta Andrzeje Dudy končí 6. srpna.

Porovnáme-li předcházející prezidentské kampaně v Polsku, můžeme už dnes směle prohlásit, že letošní kampaň bude nejbrutálnější za posledních 30 let. Polským opozičním kandidátům jde od počátku kampaně pouze o vyvolávání emocí. Podle týden starého prohlášení Małgorzaty Kidawové-Błońské by měla polská vláda zveřejnit utajené případy napadení Poláků koronavirem. Ty (zatím) nejsou, ale vše tak trochu vypadá, jako by si je opozice přála, aby mohla poukazovat na neschopnost vlády epidemii zvládnout. Podle některých politiků Platformy měla zpráva o prvním napadení Poláka koronavirem přehlušit volební konferenci Małgorzaty Kidawové-Błońské. Nic takového se nestalo a důvěryhodnost kandidátky Platformy dostala naplácáno. Ovšem z pohledu volebního marketingu se opoziční kandidátka chovala zcela správně.

V Polsku podobně jako u nás mizí z pultů supermarketů trvanlivé potraviny a společenská atmosféra houstne. Mimořádně na výzvu prezidenta Dudy zasedl Sejm a po pěti letech je ve vzájemné shodě s opozicí připravován zákon o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí a bojem proti COVID-19. Najednou se už nejedná o nesmyslnou teorii spiknutí lékařů, vládních úředníků, novinářů, politiků a jánevímkoho, ale poslanci mající od volebních štábů přeci jen odstup, jsou schopni se na vcelku technickém znění zákona shodnout a s pozitivním vyzněním pro celou politickou scénu. 

Polský prezident Duda stojí před rozhodnutím, zda podepsat zákon o dofinancování polské televize TVP, což je podle průzkumů velmi nepopulární krok a podle některých informací hledá útěkovou variantu, která by znamenala, že podepíše, ale za to žádá hlavu ředitele televize Jacka Kurského. Toto řešení je ale pro PiS nepřijatelné a Duda to musí vědět. Duda tím, že otálí s podpisem parlamentem schválené dotace, tak využívá manévrovací prostor a chce si dupnout, aby byl za více na PiS nezávislého. Jeho případné veto zákona je z marketingového hlediska správně, a navíc Jaroslawowi Kaczyńskému tím ukáže, že ve druhém funkčním období by mohl být ještě více na PiS nezávislejším prezidentem.

Hvězdou konference lidoveckého kandidáta byla jeho manželka Paulina Kosiniak-Kamysz, která vyhlásila program „manželky prezidenta“. Opět vcelku dobrý marketingový tah, na který musel volební štáb prezidenta i přes nesouhlas manželky prezidenta Dudy „pustit“ její charitativní činnost, kterou ta zase „nijak ze své přirozené skromnosti“ nedává na odiv.

Za pár vět stojí také zklamání členů SLD ze „svého“ kandidáta Lewice Roberta Biedronie. Už měl mít podle jejich očekávání nad 20 % podpory v průzkumech, ale má sotva 10 %. Jeho volebnímu štábu se tak nedostává podpory členů SLD v regionech, kteří přestali věřit v jeho úspěch, a navíc se o něj zajímá polská prokuratura, která vyšetřuje získávání prostředků jeho Nadace v roce 2017, když byl primátorem v Slupsku. Zde už žádný marketing nepomůže. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených? 17.3.2020
    Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, […]
    Jaromír Piskoř
  • Odklad voleb v Polsku? Zatím ne 14.3.2020
    Koronavirus v Polsku zasáhl do polské předvolební prezidentské kampaně. Donald Tusk vyzval k odkladu voleb. Tomasz Siemoniak, místopředseda opoziční Občanské platformy musel (stejně jako opozice u nás) veřejně přiznat, že vládní opatření jsou nutná a historicky poprvé za mnoho let, tak polská opozice podpořila vládu.  Volební kampaň a vzedmutí krizové národní pospolitosti nejde dohromady. Je […]
    Jaromír Piskoř
  • V prezidentské kampani dominuje marketing 2.3.2020
    Małgorzata Kidawová-Błońská z Občanské platformy a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz minulý víkend co by kandidáti na polského prezidenta vyhlásili své programové priority. Jsou velmi těžko uskutečnitelné s parlamentní většinou Sjednocené pravice a stávající prezident Duda má dnes 46 % podpory voličů a stoupá. Podpora kandidátce Platformy klesá pod 24 % a lidovecký kandidát na žebříčku také […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality