Connect with us
Reklama

Aktuality

PETR JANYŠKA: Český diplomat komentuje volby nového polského prezidenta

Published

on

Komorowski byl dobrým prezidentem, ale špatným kandidátem. Naopak vítěz Duda dokázal nemožné

Existuje dvojí Polsko, liberální, otevřené světu, různorodosti, jinakosti, vyjíždějící za hranice, nemachistické, proevropské; a Polsko zahleděné do minulosti, ulpívající na národovectví, nedůvěře k logo lidovky czcizině, Německu, Evropě, útočné a frustrované, silně katolické. V těchto prezidentských volbách vyhrálo po osmi letech vlády liberálů to druhé.

Makroekonomicky je na tom Polsko dobře, jde stále dopředu, i v době krize bylo jedinou zemí kontinentu, která byla v plusu. Je šestou ekonomikou Evropy, pro Německo větším obchodním partnerem než Rusko. VPolsku se všude něco staví, zmodernizovali si vlaky, veměstech jezdí moderní klimatizované tramvaje, každoročně se otevírají velká muzea, filharmonie, univerzity, obří obchodní centra, nádraží. V takové situaci je těžké prohrát volby.

Prezident Bronisław Komorowski měl dlouho konstantní podporu 65 procent a jeho vítězství se bralo jako jednoznačné, což ukolébalo jeho elektorát. Porážka pak ukázala, že v národě dříme touha po změně a nespokojenost, že úspěchy z makroekonomických statistik mají k individuálnímu štěstí daleko. Na podzim budou parlamentní volby a najednou se zdá, že je až dosud vládnoucí Občanská platforma (PO) nemůže prohrát.

Komorowski prohrál, protože byl jako jediný kandidát spojován s osmi lety současné vlády, tvrdil, že země je v dobré situaci a že je třeba uvážlivě jít dál stejným způsobem. Prezentoval se jako záruka klidu a bezpečnosti, nestavěl lidi proti sobě.
Porazily ho episkopát, pro nějž nebyl nikdy dost pravověrný; ostře útočná, antagonistická kampaň pravicově populistických médií a nebývalá vlna nenávistných výroků a hejtů na internetu; touha mladých do 30 let po změně; jeho špatná, prakticky neexistující kampaň. Byl dobrým prezidentem, ale špatným kandidátem. Jeho heslo „Komorowski, prezident svobody“ by zabralo před 25 lety, dnes vyčpělo.

Pro Andrzeje Dudu hlasovaly souběžně dva zcela rozdílné elektoráty ale každý z protestních příčin: mladí do 30 let, kteří nezažili komunismus a zároveň ani vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského a kteří mají pocit, že v Polsku se nedá najít zajímavá práce a platy jsou malé. Azároveň konzervativní, katolický venkov.
Dudovi se podařila kvadratura kruhu – přitáhnout hlasy těch, kdo se domnívají, že se postkomunistická společnost mění příliš pomalu (mladí), a naopak těch, kdo se bojí, že se mění příliš rychle (venkov). Byl nový, neokoukaný, každý si do tohoto europoslance strany PiS projektoval svůj vzdor a své naděje.

Volila ho převážně vesnice a východ země, lidé nespokojení, s nižšími příjmy a nižším vzděláním, více muži než ženy (trochu machismus), všechny věkové kategorie kromě 30–39 let. Komorowski zvítězil ve velkých městech, na západě, u lidí s vyšším vzděláním a s dobrými příjmy (podnikatelé).

Bez levice Polsko je politicky specifické také v tom smyslu, že spor mezi pravicí a levicí je přehlušen rozdělením na liberální a konzervativně-katolickou část národa. Strukturovaná levice tu prakticky neexistuje. Sociální demokracii SLD není téměř slyšet, od voleb k volbám se potápí, do příštího parlamentu se zřejmě vůbec nedostane.
Umoci je částečně liberální, proevropská centristická pravice PO (liberální především ekonomicky, světonázorově je liberální jen část jejích poslanců) a v opozici útočná, nekonstruktivní národovecko-katolická pravice PiS. Sociálně slabé voličstvo, které v jiných zemích volí z povahy své situace levici, tápe. Země je politicky rozdělena do dvou táborů, opozice léta nikdy neudělala kompromis. Opoziční média i strany (PiS a menší strany napravo) na vládu léta útočí za použití všech populistických metod.

To, že se v Polsku žije daleko lépe než před deseti lety, neznamená, že se žije dobře všem. Je tu hodně bohatých, prosperující střední třída. Ale je tu i spousta lidí s velmi nízkými příjmy, část z nich pracuje na smlouvy o dílo bez sociálního pojištění či na dobu určitou, hodně mladých odjelo za prací na Západ.
Kaczyńskému se nedařilo po osm let vyhrát žádné volby. Snažil se proto vládu povalit jinak: masovými manifestacemi (u příležitosti četných výročí) končícími střety s policií. Od pádu letadla a smrti jeho bratra dvojčete Lecha u Smolensku se neustále snaží udělat z tragédie hlavní politické téma.

Zkušební balonek Duda složí přísahu 6. srpna. Tlak skutečnosti a reálpolitiky ho jistě povedou ke kompromisům. Zatím se neví, kým se obklopí. Jako europoslanec měl 16 placených asistentů, z nich se jistě bude rekrutovat jeho tým. Kaczyński ho určitě bude chtít obklopit svými lidmi, zároveň si ale těžké váhy bude chtít uchovat do parlamentních voleb. Duda se do podzimních voleb od něj jistě distancovat nebude, teprve jejich výsledek ukáže, jakou roli bude chtít a moci v zemi hrát. V kampani mnoho sliboval, sliby se ovšem často týkaly oblastí, kam nesahají pravomoci hlavy státu, ale vlády. Ostře se vymezoval proti všemu liberálnímu a zdůrazňoval jednomyslnost s církevní hierarchií.

Zároveň ukázal, že je pracovitý, energický, že se dovede poučit, že ví, co chce. Měl dobře zorganizovanou kampaň (šéfkou byla Beata Szydlová, bude teď jistě hrát velkou roli). Někteří tvrdí, že se v minulosti ukázal jako pragmatik a chladná hlava. Týden po volbách přišel s antagonizujícím prohlášenímna citlivé téma smolenské katastrofy: pomník obětem chce postavit před prezidentským palácem, město je proti, v minulosti si už odhlasovalo jiné místo. Zkušební balonek?

Celý text Lidové noviny z 10.06. 2015 – O autorovi| PETR JANYŠKA, publicista, žije a pracuje v Polsku – jako český diplomat.

Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 10.6.2015
Rubrika / pořad: Názory
Strana / zpráva 11
Autor: PETR JANYŠKA
Vítězství toho druhého Polska
ÚHEL POHLEDU

Pozn.: Tento text se nedostal do internetového vydání Lidovky.cz a je převzat z monitoringu médií. Vyšel minulý týden, ale podle mého názoru by měl být na internetu dohledatelný. jp

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.