Aktuality
Otec Rydzyk – rychlá ruka
V Česku poměrně málo známý zdatný polský církevní finanční manažer, politický a mediální hráč. Má v Polsku asi tolik příznivců, jako nepřátel. Otec Tadeusz Rydzyk je zakladatel a ředitel polského katolického Rádia Maryja, zakladatel a ředitel Televize Trwam, zakladatel a ředitel Nadace Lux Veritatis a zakladatel a první rektor soukromé Vysoké školy sociální a mediální kultury v Toruni. Dožil se sedmdesáti let. Jeho příběh je zajímavý.
V letech 1987-1991 pracoval jako kaplan v klášteře v německém Oberstaufen a spolupracoval tam s místní pobočkou Radio Maria International w Balderschwang (je členem Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – katolické řeholní kongregace, jejíž členové jsou nazýváni redemptoristé). Po návratu do Polska založil polské katolické Rádio Maryja. Za několik let se tato radiostanice stala silným mediálním nástrojem a šiřitelem konzervativních polských katolických názorů.
Od rádia nebylo daleko k novinám a z iniciativy Otce Rydzyka vznikly celopolské katolické noviny „Nasz Dziennik“. Jeho náklad se dnes podle odhadů pohybuje kolem padesáti tisíc prodaných výtisků (deník nepředává data o svém prodeji). Jeho internetové stránky čte cca 120 000 čtenářů měsíčně. Po dlouhých tahanicích a demonstracích získala předloni katolická Televize Trwam (od 2003 satelitní) licenci na celoplošné pozemní televizní vysílání a je možné ji sledovat na 95 % polského území. Televizi Trwam vlastní Nadace Lux Veritatis.
Mediální katolický holding Otce Rydzyka je pochopitelně trnem v oku polským liberálům a pochopitelně se v jeho programech často objevují politické názory prezentované opoziční PiS či jinými menšími polskými katolickými stranami.
„Bez Otce Rydzyka by byla polská politická scéna zcela jiná.“ píše ve svém článku i u nás známý polský novinář týdeníku „Do Rzecy“ Piotr Semka a pokračuje: „Je možno jej považovat za spolutvůrce Polska po roku 1989. Měl vliv na politickou a ideovou podobu Polska a na vnitřní pocity polské katolické církve. Bez Otce Rydzyka by postavení polské katolické církve v polské společnosti bylo nesrovnatelně slabší. V tomto smyslu se Otec Rydzyk stal výraznou postavou moderní polské historie na stejné úrovni jako Lech Walesa, bratři Kaczyńští, Aleksander Kwaśniewski či Donald Tusk.“
„Katolická církev by neměla v Polsku takovou sílu, kdyby se v devadesátých letech nenašla skupina polských politiků, kteří si vzali katolická hesla za své. Sílu polskému katolicizmu dávají i charizmatičtí kaplani, kteří dokáží kolem sebe sjednotit lidi, dávají jim pocit sounáležitosti a mají um je mobilizovat ke společnému dílu. Jedním z takových je i Otec Rydzyk.“ píše Tomasz Terlikowski ve stejném čísle „Do Rzeczy”.
Otec Rydzik neodchází do důchodu. Má před sebou další úkol. Dostavět Chrám Jana Pavla II. v Toruni. V pondělí „Nasz Dziennik“ přinesl jeho text:
Jsme rodinou boží a polskou. Prostřednictvím modlitby a evangelizace budujeme království našeho Boha Spasitele. První je modlitba, zvláště pak modlitba růžence, ke které zveme vždy a jejím prostřednictvím prosila a prosí za nás sama Panna Maria.
Milovaní, již 18. května 2016, na výročí narození Jana Pavla II., chceme zasvětit chrám tomuto největšímu z Poláků a Slovanů. Máme proto ještě hodně práce. Dnes pracujeme uvnitř i vně chrámu, mimo jiné na presbytáři, který bude replikou vatikánské kaple Jana Pavla II. s autentickým obrazem Panny Marie Čenstochovské, před kterým se modlil za Církev svatou v Polsku a ve světě Jan Pavel II. celou dobu svého pontifikátu. Také my se budeme moci pomodlit před tímto obrazem.
Postavili jsme podlaží zdobené trnovou korunou po obvodu chrámu pod zastaveními Křížové cesty. S polskými lidovými emblémy: krakovskými, horalskými, kurpiowskými. Jsou dokončeny vitráže a mozaiky, fresky s biblickými výjevy a zobrazeni jsou tam velcí Poláci od Měška po Jana Pavla II. Dokončuje se výroba nábytku, lavic, zpovědnic, zařízení sakristie či laviček do Kaple Historie. Čekáme na seznam jmen Poláků, kteří byli povražděni za záchranu Židů v době II. světové války, který bude v kapli umístěn. Připravuje jej skupina kolem pátera, profesora Pawla Rytla-Adryanika.
Objednali jsme zvony – tzv. carillony, které budou znít různými melodiemi na náměstí před chrámem. Započali jsme práci na stavbě chrámových varhan. Má to trvat dva roky. Nestihneme je tedy dokončit před vysvěcením chrámu. Práce je hodně. Děláme ji tolik, na kolik máme daný měsíc peníze.
Zveme všechny rodáky, všechny, kteří milují Jana Pavla II. a jsou Panu Bohu za něj vděčni, ke spolupráci na stavbě tohoto výrazu vděčnosti a Boží chvály, svědectví pro budoucí pokolení, svědectví naší lásky k Pánu Bohu, Nejsvětější Matce, svatému Janu Pavlovi II. a naší milované vlasti.
Jména dárců finančních prostředků na stavbu chrámu od tisíce zlotých výše budou umístěny na mramorových tabulkách na stěnách chrámu. Jména dalších se objeví v digitální knize chrámu. Bůh vám žehnej za vaše modlitby, laskavost, spolupráci v evangelizaci Polska a světa. Bůh žehnej rodině Rádia Maryja a všem, kteří chtějí být rozsévači evangelia – jak nás pojmenoval a hovořil k nám Jan Pavel II.
Čím více nás společně bude, tím rychleji a více dobra učiníme. Spěcháme. Bůh žehnej za spolupráci, za porozumění, za laskavost. Prosíme dál. Probuďte další lidi, aby se připojili k našemu dílu – všechny Poláky, všechny věřící, všechny lidi dobré vůle.
Tento text je ukázkou formy postupu Otce Rydzyka ve shánění finančních prostředků. S touto činností začal už v roce 1997, kdy se účastnil práce Výboru pro záchranu gdaňské loděnice. Sbírka na záchranu trvala dva roky, do doby než se ukázalo, že koupit loděnici už nelze. Po převzetí gdaňské loděnice gdyňskou byly podle prohlášení v Rádiu Maryja kontaktováni dárci, aby se rozhodli, zda jim budou peníze vráceny či zda jejich peníze mohou být použity na jiné dobročinné účely. Podle deníku „Gazeta Wyborcza“ byla sbírka nezákonná a její vyúčtování nebylo nikdy zveřejněno. Po několika trestních oznámeních byl v roce 2011 Otec Rydzyk potrestán pokutou za organizování nelegálních sbírek.
V roce 2007 si Centrum Shimona Wiesenthala stěžovalo na Otce Rydzyka papeži Benediktu XVI. a žádalo o odvolání ze všech jeho funkcí za „antisemitská vyjádření“. O rok později, při oslavách 20. Výročí Radia Maryja, papež Benedikt XVI. vyjádřil uznání Otci Ryzdzykovi a udělil mu své požehnání.
Otec Rydzyk v průběhu setkání s europoslanci v roce 2011 označil postup polské vlády k jeho ekonomickému činění za totalitární a vyslovil antisemitskou narážku, že: „Je polskou tragédií, že od roku 1939 Polsko neřídí Poláci. Nejde o krev či občanství. Oni nemilují polsky, nemají polské srdce.“ Polské ministerstvo zahraničí si diplomatickou nótou stěžovalo Vatikánu, který ale zůstal chladným.
Otec Rydzyk má v Polsku hlavně v intelektuálských kruzích mnoho nepřátel, za to má mnoho fanatických obdivovatelek, posluchaček Rádia Maryja, kterým se v Polsku dost pejorativně přezdívá Mohérové barety, podle charakteristických pokrývek hlavy starších dam.
Asi největší protesty katolického seskupení Otce Rydzyka se konaly po odmítnutí žádosti o celoplošnou televizní licenci pro Televizi Trwam. Polská „velká televizní Rada“ (KRRiT) počátkem roku 2012 žádost Nadace Lux Veritatis odmítla. S tím, že členové Rady (zvoleni vládní koalicí) nebudou podléhat nátlaku. Odmítnutí bylo pochopitelně odůvodněno formálními důvody. Polští liberálové a provládní novináři slavili.
Otec Rydzyk se ale nevdal. Svolával demonstrace, jemu spříznění poslanci protestovali a celá věc se stala pro vládu Donalda Tuska postupně značně nepříjemnou. Nikdo se s katolickými politiky nedokázal na ničem shodnout. Koaliční lidovci pod tlakem svých vesměs katolických voličů zvedali toto téma při každé příležitosti. Opoziční PiS v Sejmu blokovala, co mohla. Stížnosti a žaloby řešil i polský Ústavní soud. Polští kněží při kázáních neopomínali připomínat věřícím, že „modlitba za naši televizi už nestačí“.
Postupně unaveně odpadali a rezignovali všichni, kteří byli proti tomu, aby katolickou televizi mohli sledovat všichni polští televizní diváci. Po roce a půl „velká televizní Rada“ licenci Televizi Trwam udělila (5.7.2013). Otec Rydzyk, který se v průběhu protestů takticky vyjadřoval velmi umírněně, Radě poděkoval. Poděkoval také všem, kteří podporovali jeho úsilí o udělení licence. Poděkoval polskému episkopátu, polským biskupům, kněžím, senátorům, poslancům, organizátorům 175 pochodů na obranu TV Trwam, lidem kteří sbírali podpisy pod petici (2,5 milionů podpisů) adresovanou Radě a také účastníkům demonstrace před sídlem Rady, která s malými přestávkami trvala více než rok.
Otec Rydzyk ještě musí i mediálně pracovat. Před dvěma měsíci vyhlásil dramatický apel ke svým divákům a posluchačům, aby systematicky pomáhali. Aby si odpustili měsíčně krabičku cigaret, protože mu v posledních měsících vysychají příjmy. Náklady na Televizi Trwam jsou značné (2,5 mil zl měsíčně za šíření signálu) a protože se TV Trwam už nějaký čas neobjevuje v průzkumech sledovanosti (v Polsku Nielsen) odvolává se Otec Rydzyk na výsledky studie Evropského institutu studií a analýz, který vede europoslanec spřízněný s Rádiem Maryja prof. Miroslaw Piotrowski. Podle „studie“ Televizi Trwam sleduje denně 6,5 mil. diváků. Obávám se, že tato studie reklamní agentury a inzerenty nepřesvědčí. Ostatně čísla poslechovosti Radia Maryja také klesají.
Otec Rydzyk – rychlá ruka, jak mu jeho nepřející přezdívají, si jistě nějak poradí. Ostatně jeho dlouhý a celkem úspěšný tah na branku ukazuje, že katolická církev v Polsku je velká a silná. Je možné, že po těch mnoha letech už étos Otce Rydzyka rezne, ale i případný krach jeho mediálních projektů by s polskou katolickou církví moc nepohnul. Je vidět i ústup jeho vlivu na tvorbu kandidátních listin jemu spřízněných katolických stran. PiS už jen velmi odměřeně reaguje na jeho žádosti o volitelná místa na kandidátkách pro jeho lidi. A že už to uvnitř partají vře, je jasné, protože parlamentní volby jsou v Polsku letos na podzim.
https://www.youtube.com/watch?v=f3fzy4H4VyY
Otec Rydzyk, dej mu Bůh ještě energii a mnoho let aktivního života, je postavou v Polsku, kterou přehlédnou nelze. Můžeme si o něm myslet, podle gusta, své. Rozhodně bez něj by Polsko dnes bylo jiné. Lepší či horší. Bůh ví.
Jaromír Piskoř
Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.
Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.
Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“
Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.
Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.
Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“
Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.
Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.
„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.
Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,
Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP. K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.
Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.
Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.
Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.
Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.
Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.
PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující.
- Sinusoidy 14.3.2023Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]Jaromír Piskoř
- Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]Jaromír Piskoř
- Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]Jaromír Piskoř
