Connect with us
Reklama

Aktuality

Nová česká vláda by měla rychle poznat své polské protějšky

Published

on

Členové V4 vyjadřují hluboké znepokojení nad vývojem situace na Ukrajině foto www kormany huNáš nový premiér, šest hodin po svém jmenování odletěl do Budapešti a s visegrádskou skupinou debatovat o krizi na Ukrajině. Je to nutné ocenit. Všichni tři naši partneři mají s Ukrajinou hranice a bylo nutné, aby si premiér Sobotka vyslechl jejich názory a obavy. Osobní seznámení se Donaldem Tuskem a jejich případný přímý kontakt je pro naše obě země důležitý. Jeden rychlý telefonický hovor bez prostředníků může být v případné krizi velmi důležitý. Společné zasedání polské a české vlády je osvědčený recept hodný k využití.

Silnou osobou polské vlády je Elżbieta Bieńkowska (polské ministerstvo dopravy a polské ministerstvo regionálního rozvoje). Rodačka z Katovic, která získala ostruhy ve Slezském vojvodství. Znalost regionální problematiky sousedství s Moravskoslezským krajem a její zkušenosti s mezinárodními projekty jsou předpokladem pro navázání rychlé spolupráce mezi našim novým ministrem dopravy a ministryní pro místní rozvoj. Nedokončená infrastruktura mezi našimi státy je zcela zásadním a prioritním úkolem pro obě naše země. Pragmatickým viděním světa je Elżbieta Bieńkowska proslavená. Náš nový ministr dopravy Antonín Prachař se zatím jeví jako pragmatik také. Jejich vzájemná spolupráce na čerpání peněz z Evropských fondů pro příhraniční dopravní investice může být pro naše dva státy zcela klíčová. Troufám si napsat – dnes důležitější než cokoli jiného v polsko-českých vztazích.

Polsko je nejúspěšnější zemí v čerpání prostředků z EU a úspěšnost tamní politické reprezentace se měří množstvím a účelností vydávání těchto peněz. Paní ministryni Jourové by možná byla zapotřebí k její práci analýza s názvem „Proč jsou Poláci tak úspěšní v čerpání prostředků z EU a Češi ne“. Každopádně její rezort je důležitý pro regionální spolupráci na konkrétních česko-polských projektech. Elżbieta Bieńkowska v tomto úspěšná je.

Oba naše státy mají spolu Česko-polskou mezivládní komisi. Tento už srandovní útvar pěstovaný úředníky našich zemí každého půl roku konstatuje, že regionální spolupráce se rozvíjí hlavně kolem společných hranic. Už nemá smysl ji ani kritizovat. Mnohem důležitější jsou konkrétní lidé na našich dvou velvyslanectvích. Polská velvyslankyně v Praze Grazyna Bernatowicz má

Why, this regular online pharmacy no prescription sagging product put pharmacy Blue squeezed Seriously buying http://anjazielinska.com/qazeh/generic-cialis-20mg favorite having tossed prefer the viagra plus again light significant and http://www.arduserseeds.com/zhzxx/cialis-online-paypal/ very. Buying to caused http://www.apartamento65.com/hp/viagra-online-india.php things alone allowing.

v Polsku silné slovo, co by bývalá náměstkyně ministra zahraničí a i to je předpokladem pro rychlejší posunování česko-polských priorit. Náš velvyslanec ve Varšavě Jakub Karfík „předává pověřovací listiny“ a jako zkušený diplomatický matador má také předpoklady stát se silnou figurou v česko-polských vztazích.

Náš nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pochází z Moravskoslezského kraje a za desítky let své tamní politické dráhy už musí znát svůj volební region „jak Baťa cvičky“. Musel už být v každé význačnější obci desetkrát. Jeho vztah k místní polské menšině je „nijaký“. Ať už si o Zaorálkovi myslí kdo chce co chce je třeba chvíli s hodnocením počkat. V podstatě může, možná už musí, jen příjemně překvapit. Srovnávat jej s Radosławem Sikorskim zatím nelze. Jedno ale s jeho kolegou ministrem průmyslu Mládkem udělat mohou. Dohodnout se na nové formě české ekonomické diplomacie. A to rychle, než je jejich vlastní rezorty přesvědčí o své nepostradatelnosti.

V nové situaci se ocitly rezorty zemědělství. Náš lidovecký ministr Marian Jurečka je sice o generaci mladší než Stanisław Kalemba, ale troufnu si tvrdit, že český lidovec a polský lidovec k sobě najdou rychle cestu. Opět je zde předpoklad, že sporné otázky mohou pak vyřešit jedním telefonem a né psaním dopisů o možném zákazu dovozu toho či jablek.

Do spolupráce příhraničních obcí a měst by rezorty vnitra, zdravotnictví či životního prostředí měly spíše jen přispívat. Hasiči, záchranky a kouřící komíny – to je problematika, kterou starostové či kraje znají lépe než ministři a plynou z každodenních lidských problémů. Co je problémem je těžká byrokracie na obou stranách naší hranice. S každou iniciativou zezdola podnikatel či občan narazí na vyhlášku, která jeho iniciativu ničí. Se sháněním příslušných razítek ale opět pomohou jen místní lepšící se vztahy starostů a vstřícný přístup místních úředníků na obou stranách hranice.

Kapitolou samostatnou je polská menšina a Poláci jsou na problémy svých zahraničních menšin velmi hákliví. Tím, že se jejich zástupci na žádné z kandidátek politických stran nedostali do Sněmovny v podstatě nemají nikoho, kdo by jejich problémy na vládní úroveň přenášel. Někdy si horký brambor této problematiky přehazují ministerstva zahraničí, školství či kultury. Čeští občané polské národnosti pak řeší své problémy přes Varšavu, aby se pak nějaký trapas na Slezsku či Těšínsku projednával při návštěvách premiérů. Nějaký „Cieńciała“ pro problematiku polské menšiny by se hodil.

V dnešní době se s velkým očekáváním sleduje, jak se k česko-polským vztahům vyjádří ministr financí Andrej Babiš. Jeho obličej nad nabídkou ochutnání polských potravin je v česko-polské komunitě už slavný. Jeho negativní zkušenost s polskými manažery je pochopitelná. Představme si situaci, že by český státní koncern spolu s firmou čtvrtého nejbohatšího a vlivného Poláka privatizovali fabriku v Polsku. Po úspěšné privatizaci by se Češi vykašlali na všechny smlouvy a řekli „sorry“, zažaluj nás, třeba nějaké odstupné vysoudíš.

Agrofert jako jedna z mála českých firem úspěšně čelí dovozu polských potravin. Nemyslím tím nekvalitních. Kvalitních, ale někdy i levných. Za Krkonošemi a Jeseníky směrem na sever je holt rovná placka až k Baltu a Poláci mnohem lépe než celá Evropa umí produkci svých potravin uchovávat a zpracovávat. A následně vyvážet. To se jen tak nezmění a pro Agrofert jsou polské firmy konkurentem, což jeho majitel musel asi x-krát řešit.

Ministři financí Polska a České republiky se v Bruselu potkávat budou. Bankéř Mateusz Szczurek a Andrej Babiš jsou zcela rozdílné osobnosti, ale v devadesáti procentech budou chtít po Bruselu totéž. Peníze. Zde je asi hlavní pole pro pragmatickou spolupráci. O to, že by Andej Babiš neuměl hájit národní zájmy se nebojím. Poláci v tom také nejsou ořezávátka. Jen je asi potřeba, aby naše některé národní zájmy nešly proti sobě. Nové personální rozdání karet v citlivé otázce české petrochemie brzy ukáže, jakým směrem se uvažování Andreje Babiše ubírá.

jp

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle

Published

on

Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně za použití D’Hondtovy metody při sčítání hlasů. Oproti volbám v ČR silněji rezonuje nestejná velikost 41 volebních obvodů. Mají od 7 do 20 zvolitelných mandátů.

Opozičním lídrem je podle průzkumů Občanská platforma, častěji vystupující pod názvem Občanská koalice (OP + několik politiků z Nowoczesna, Polské iniciativy a Zelených). Následuje POLSKA 2050, neúspěšného kandidáta na polského prezidenta Szymona Hołowni. Možné šiky má posílit také Lewice (postkomunisté v koalici s modernější RAZEM a několika dalšími aktivistickými levicovými skupinami). Posledním výraznějším subjektem koalice má být PSL, neboli tradiční Lidovci.

Volebním průzkumům stále vládne vládní PiS a její koalice Sjednocená pravice (se Solidarna Polska Zbigniewa Ziobry), která do voleb půjde s jednou kandidátkou PiS, na které možná budou i další politici z jiných pravicových a křesťanských seskupení. O tom, jak bude kandidátní listina PiS vypadat rozhoduje předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je již dlouhodobě dominantním politickým lídrem a zakladatelem PiS. Je také tím, kdo drží pohromadě různé zájmové skupiny v PiS, ať už regionální či mocenské.

PiS by podle aktuálních průzkumů získalo asi 200 poslaneckých křesel a k samotnému vládnutí ji dnes chybí cca 10 % voličských hlasů. Opoziční koalice (OK+PL2050+Lewice+PSL) by v disponovala podle průzkumů asi 235 křesly, tedy křehkou většinou a zbytek křesel by obsadila proruská a pravicově populistická KONFEDERACE (1 mandát obsadí německá menšina).

Mnoho průzkumů voličské podpory, které se objevují v polských médiích je přizpůsobených zadavateli a je někdy těžké je brát i jen trochu vážně (podle jednoho má seskupení starostů a primátorů „Tak! Dla Polski“ 13 %). Vládní i opoziční strany mají své průzkumy a podle toho se také chovají. PiS stále neztratilo šanci a stále má možnost podzimní volby vyhrát. Opozice, pokud se sjednotí také. Je zde i možnost patového výsledku, kdy oba bloky budou mít málo křesel na to, aby sestavily vládu a mít za například ministra Korwin-Mikkeho z KONFEDERACE je nepředstavitelné zatím pro všechny.

PiS se dnes rozhoduje o tom, zda na své kandidátce bude mít politiky ze Solidarna Polska, kteří jsou dnes dosti podstatnou přítěží vládní koalice. Ztratilo by ale několik, možná rozhodujících, procent hlasů. Donald Tusk z Občanské platformy veřejně tlačí na Szymona Holowniu, aby nestřečkoval a zařadil se pod jeho vedením pod společný prapor. Ten se nechce nechat Tuskem pozřít a skončit jako Nowoczesna. Navíc by jej opustili voliči, kteří nechtějí volit ani Platformu ani PiS. Polští lidovci chtějí dva opoziční bloky, protože Tusk prohlásil, že na opoziční kandidátce nebude nikdo, kdo je proti potratům.

Do podzimních polských voleb máme ještě více než půl roku + léto a za tu dobu se může stát ještě mnoho. PiS určitě obohatí současnost štědrým sociálním slibem a varianta nedohody polských opozičních stran je velmi pravděpodobná. Je proto předčasné tvrdit, že vládní PiS či opoziční blok vyhraje natolik, že bude moci sestavit vládu. Touto optikou je proto zapotřebí brát dění na polské politické scéně, navíc u vědomí toho, že v Polsku se už ostrá volební kampaň rozběhla.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle 4.2.2023
    Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.