Connect with us
Reklama

Aktuality

Nová česká vláda by měla rychle poznat své polské protějšky

Published

on

Členové V4 vyjadřují hluboké znepokojení nad vývojem situace na Ukrajině foto www kormany huNáš nový premiér, šest hodin po svém jmenování odletěl do Budapešti a s visegrádskou skupinou debatovat o krizi na Ukrajině. Je to nutné ocenit. Všichni tři naši partneři mají s Ukrajinou hranice a bylo nutné, aby si premiér Sobotka vyslechl jejich názory a obavy. Osobní seznámení se Donaldem Tuskem a jejich případný přímý kontakt je pro naše obě země důležitý. Jeden rychlý telefonický hovor bez prostředníků může být v případné krizi velmi důležitý. Společné zasedání polské a české vlády je osvědčený recept hodný k využití.

Silnou osobou polské vlády je Elżbieta Bieńkowska (polské ministerstvo dopravy a polské ministerstvo regionálního rozvoje). Rodačka z Katovic, která získala ostruhy ve Slezském vojvodství. Znalost regionální problematiky sousedství s Moravskoslezským krajem a její zkušenosti s mezinárodními projekty jsou předpokladem pro navázání rychlé spolupráce mezi našim novým ministrem dopravy a ministryní pro místní rozvoj. Nedokončená infrastruktura mezi našimi státy je zcela zásadním a prioritním úkolem pro obě naše země. Pragmatickým viděním světa je Elżbieta Bieńkowska proslavená. Náš nový ministr dopravy Antonín Prachař se zatím jeví jako pragmatik také. Jejich vzájemná spolupráce na čerpání peněz z Evropských fondů pro příhraniční dopravní investice může být pro naše dva státy zcela klíčová. Troufám si napsat – dnes důležitější než cokoli jiného v polsko-českých vztazích.

Polsko je nejúspěšnější zemí v čerpání prostředků z EU a úspěšnost tamní politické reprezentace se měří množstvím a účelností vydávání těchto peněz. Paní ministryni Jourové by možná byla zapotřebí k její práci analýza s názvem „Proč jsou Poláci tak úspěšní v čerpání prostředků z EU a Češi ne“. Každopádně její rezort je důležitý pro regionální spolupráci na konkrétních česko-polských projektech. Elżbieta Bieńkowska v tomto úspěšná je.

Oba naše státy mají spolu Česko-polskou mezivládní komisi. Tento už srandovní útvar pěstovaný úředníky našich zemí každého půl roku konstatuje, že regionální spolupráce se rozvíjí hlavně kolem společných hranic. Už nemá smysl ji ani kritizovat. Mnohem důležitější jsou konkrétní lidé na našich dvou velvyslanectvích. Polská velvyslankyně v Praze Grazyna Bernatowicz má

Why, this regular online pharmacy no prescription sagging product put pharmacy Blue squeezed Seriously buying http://anjazielinska.com/qazeh/generic-cialis-20mg favorite having tossed prefer the viagra plus again light significant and http://www.arduserseeds.com/zhzxx/cialis-online-paypal/ very. Buying to caused http://www.apartamento65.com/hp/viagra-online-india.php things alone allowing.

v Polsku silné slovo, co by bývalá náměstkyně ministra zahraničí a i to je předpokladem pro rychlejší posunování česko-polských priorit. Náš velvyslanec ve Varšavě Jakub Karfík „předává pověřovací listiny“ a jako zkušený diplomatický matador má také předpoklady stát se silnou figurou v česko-polských vztazích.

Náš nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pochází z Moravskoslezského kraje a za desítky let své tamní politické dráhy už musí znát svůj volební region „jak Baťa cvičky“. Musel už být v každé význačnější obci desetkrát. Jeho vztah k místní polské menšině je „nijaký“. Ať už si o Zaorálkovi myslí kdo chce co chce je třeba chvíli s hodnocením počkat. V podstatě může, možná už musí, jen příjemně překvapit. Srovnávat jej s Radosławem Sikorskim zatím nelze. Jedno ale s jeho kolegou ministrem průmyslu Mládkem udělat mohou. Dohodnout se na nové formě české ekonomické diplomacie. A to rychle, než je jejich vlastní rezorty přesvědčí o své nepostradatelnosti.

V nové situaci se ocitly rezorty zemědělství. Náš lidovecký ministr Marian Jurečka je sice o generaci mladší než Stanisław Kalemba, ale troufnu si tvrdit, že český lidovec a polský lidovec k sobě najdou rychle cestu. Opět je zde předpoklad, že sporné otázky mohou pak vyřešit jedním telefonem a né psaním dopisů o možném zákazu dovozu toho či jablek.

Do spolupráce příhraničních obcí a měst by rezorty vnitra, zdravotnictví či životního prostředí měly spíše jen přispívat. Hasiči, záchranky a kouřící komíny – to je problematika, kterou starostové či kraje znají lépe než ministři a plynou z každodenních lidských problémů. Co je problémem je těžká byrokracie na obou stranách naší hranice. S každou iniciativou zezdola podnikatel či občan narazí na vyhlášku, která jeho iniciativu ničí. Se sháněním příslušných razítek ale opět pomohou jen místní lepšící se vztahy starostů a vstřícný přístup místních úředníků na obou stranách hranice.

Kapitolou samostatnou je polská menšina a Poláci jsou na problémy svých zahraničních menšin velmi hákliví. Tím, že se jejich zástupci na žádné z kandidátek politických stran nedostali do Sněmovny v podstatě nemají nikoho, kdo by jejich problémy na vládní úroveň přenášel. Někdy si horký brambor této problematiky přehazují ministerstva zahraničí, školství či kultury. Čeští občané polské národnosti pak řeší své problémy přes Varšavu, aby se pak nějaký trapas na Slezsku či Těšínsku projednával při návštěvách premiérů. Nějaký „Cieńciała“ pro problematiku polské menšiny by se hodil.

V dnešní době se s velkým očekáváním sleduje, jak se k česko-polským vztahům vyjádří ministr financí Andrej Babiš. Jeho obličej nad nabídkou ochutnání polských potravin je v česko-polské komunitě už slavný. Jeho negativní zkušenost s polskými manažery je pochopitelná. Představme si situaci, že by český státní koncern spolu s firmou čtvrtého nejbohatšího a vlivného Poláka privatizovali fabriku v Polsku. Po úspěšné privatizaci by se Češi vykašlali na všechny smlouvy a řekli „sorry“, zažaluj nás, třeba nějaké odstupné vysoudíš.

Agrofert jako jedna z mála českých firem úspěšně čelí dovozu polských potravin. Nemyslím tím nekvalitních. Kvalitních, ale někdy i levných. Za Krkonošemi a Jeseníky směrem na sever je holt rovná placka až k Baltu a Poláci mnohem lépe než celá Evropa umí produkci svých potravin uchovávat a zpracovávat. A následně vyvážet. To se jen tak nezmění a pro Agrofert jsou polské firmy konkurentem, což jeho majitel musel asi x-krát řešit.

Ministři financí Polska a České republiky se v Bruselu potkávat budou. Bankéř Mateusz Szczurek a Andrej Babiš jsou zcela rozdílné osobnosti, ale v devadesáti procentech budou chtít po Bruselu totéž. Peníze. Zde je asi hlavní pole pro pragmatickou spolupráci. O to, že by Andej Babiš neuměl hájit národní zájmy se nebojím. Poláci v tom také nejsou ořezávátka. Jen je asi potřeba, aby naše některé národní zájmy nešly proti sobě. Nové personální rozdání karet v citlivé otázce české petrochemie brzy ukáže, jakým směrem se uvažování Andreje Babiše ubírá.

jp

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading

Aktuality

Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv

Published

on

„Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní tajemnice Małgorzata Jarosińska-Jedynak a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Náměstek Razumkov poznamenal, že na Západě pokračuje odpor proti vstupu jeho země do EU a země západní Evropy si nevšímají enormních výdajů, které Rusko investuje do zničení jednoty západních partnerů. Mělo by se vypracovat společné stanovisko – to ukázala válka. Pouze sjednoceni můžeme vyhrát proti agresorovi. Dobré vztahy je třeba znovu vybudovat na mnoha úrovních, od parlamentu až po regiony. Na Ukrajině samozřejmě existují politické spory, ale politici nebudou rozdělovat společnost v její touze stát se součástí evropské rodiny. Nejsme moc daleko od sebe a máme podobné problémy. Správní reformy je třeba provést hned, nesmíme čekat na konec války. Máme základ a možnosti reformovat zemi. Zde je příkladem pro Ukrajinu Polsko a Německo,

Ossi Savolainen zahájil svůj projev zdůrazněním, že jeho region je skutečně progresivním regionem ve Finsku, který klade důraz na ochranu životního prostředí a chce být do roku 2030 plně bezemisní. Starosta zaznamenal některé problémy vyplývající z implementace kohezní politiky. Zdůraznil, že finanční prostředky poskytnuté EU pak vláda rozděluje na národní úrovni, často nespravedlivě. Prostředky jdou do méně rozvinutých regionů, což zpomaluje přechod k nulovým emisím v regionu Helsinky-Uusimaa. Starosta zdůraznil, že jeho region se zaměřuje na inovace a prosazování zelené politiky. Má vizi a chce ji realizovat – na to ale potřebuje finance. Důležitou rolí kohezní politiky je rozvoj inovací – na výzkum této problematiky je v regionu vyčleněno 5 % HDP.  K dosažení úspěchu je však nutná spolupráce na mnoha úrovních – jak s územními samosprávnými celky, tak s výzkumnými institucemi.

Dokonce i Aleksander Hagen zdůraznil, že Norové, kteří nejsou členy EU, spolupracují s EU v mnoha aspektech života. Starosta zdůraznil význam kohezní politiky v dnešním světě. Jediným řešením je konstruktivní dialog, protože každý si musí uvědomit, jak velký vliv na svou zemi má. Politická neshody musí vést ke konečné dohodě. Vždy je třeba hledat společného jmenovatele, zejména v diskusích o politice soudržnosti, která je tak důležitá pro budoucí, lepší Evropu.

Ministryně Małgorzata Jarosińska-Jedynak zdůraznila, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských fondů – dostali jsme 76 miliard PLN. Bohužel unijní verze kohezní politiky je rigidní a nepružná. Peníze z programů pomoci nelze použít na jiné než plánované účely. A zároveň se objevil problém pandemie, války a uprchlíků z Ukrajiny. Polsko nemůže převést finanční prostředky na pomoc Ukrajincům v Polsku, protože evropští technokrati s takovým krokem nesouhlasí. „Rigidní“ programy pomoci nelze použít k jiným účelům, než je plánováno. EU zavedla nové podmínky pro příjem pomoci – tzv horizontální podmínka vztahující se k Listině základních práv. A na tomto základě zdržuje výplatu finančních prostředků. Dosud jsme obdrželi 5 miliard PLN – 1,5 % z vyjednaných prostředků. Další prostředky mají být k dispozici za 5–6 měsíců. Velkým problémem je však nedostatečná flexibilita kohezní politiky.

 

 

Maršál Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski připustil, že v místních samosprávách panovala určitá úzkost spojená s odporem EU vůči vyplácení prostředků na regionální operační programy. Jsou však realizovány – jde o vypisování soutěží které nelze nechat na později. Situace vojvodství je složitá – Dolnośląskie není chudý region, ale není stejné – jsou zde bohatší okresy, ale i chudší. Existují rozdíly, které je třeba odstranit. Maršálek zdůraznil, že je optimista a že dobře zavedená politika soudržnosti přispěje k rozvoji regionu a sníží vnitřní disproporce.

Continue Reading

Aktuality

Kdo není s námi je s PiS

Published

on

Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS v jednotlivých volebních obvodech pouze jednoho kandidáta.

Takováto dohoda by v České republice asi nebyla možná nejen kvůli střídavému mandátu českých senátorů, dvoukolovém systému, ale i kvůli tomu, že kandidáti na senátora jsou většinou místní politici vybíraní základními jednotkami politických stran a hnutí, kde centrální vedení má jen odpovědnost za případné excesy. V Polsku ale byla dohoda ve volbách v roce 2019 překvapivě úspěšná, i když nebyla ze sta procent naplněna. Polská opozice se proto o něco podobného pokouší opět.

PiS před volbami v roce 2019 nepřikládalo dohodě nějakou velkou váhu a nijak se proti ní nevymezovalo. Když pak někteří sebejistotou přetékající kandidáti splakali nad výsledkem dopadlo to pro PiS 49:51. Tomu se letos chce PiS vyhnout a dokonce přeskupilo svou stranickou organizační strukturu podle množství a rozlohy senátních obvodů. Popularita PiS klesla od posledních voleb o 10 % a i když se jí podařilo zastavit pokles preferencí, bude velmi těžké přesvědčit dostatečný počet voličů o tom, aby antiPiS celkově nevyhrál. Rozhoduje se ale u volebních uren a poučení z prohry v roce 2019 by mělo být pro PiS silně motivující. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř
  • Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv 9.3.2023
    „Politika soudržnosti a směry rozvoje současných regionů“ – to je téma plenárního zasedání druhého dne letošního HSR. V diskusi, kterou vedl Jan Rokita, se na pódiu sešli zástupci několika evropských zemí. Ukrajinu zastupoval náměstek Dmytro Razumkov, Finsko starosta regionu Helsinki-Uusimaa Ossi Savolainen, Norsko starosta regionu Inlandet Even Aleksander Hagen. Za polskou stranu se zúčastnila státní […]
    Jaromír Piskoř
  • Kdo není s námi je s PiS 4.3.2023
    Polská opozice míří k dohodě ve společném postupu ve volbách do polského Senátu. V Polsku se do Senátu volí jednokolově, ve stejný den jako do Sejmu, formou jednomandátových obvodů a celý Senát (tedy 100 křesel) najednou. Dohoda má spočívat v tom, že Občanská koalice, Lewice, PL 2050, PSL a Hnutí samospráv budou stavět proti PiS […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.