Connect with us
Reklama




Aktuality

Náčelník státu

Published

on

Už před nějakou dobou jsem si do kalendáře zapsala, že 5. prosince to bude sto padesát let, co se narodil Józef Piłsudski, a že bych to měla připomenout, protože to nejspíš nikdo jiný neudělá. I vydala jsem se začátkem tohoto týdne na besedu o Piłsudském, jenže mě tam nepustili, neb jsem neměla pozvánku. No, pozvánku jsem si neobstarala, poněvadž jsem nevěděla, že beseda bude jen po zvané, byla to tedy moje chyba. A tak jsem odcházela přecpanými ulicemi přeplácanými předvánoční výzdobou a měla jsem vztek na sebe i na svět, který se zas jednou ukázal být složitější, než jsem si myslela.

Ale radši k tomu Piłsudskému. Do zvolení Karola Wojtyly papežem by bezkonkurenčně zvítězil ve všech polských průzkumech a anketách dotazujících se na největšího Poláka dvacátého století, kdyby byly svobodné. A dodnes je osobností podobně legendární jako u nás T. G. Masaryk. Oba jsou nepochybně právem pokládáni za zakladatele státu, oba založili legie bojující za první světové války po boku mocností Dohody. Oba měli ve své zemi obrovskou autoritu. A tak jako byl Masaryk nazýván „tatíčkem“, říkali Poláci Józefu Piłsudskému důvěrně „dědek“ – tedy ne že by ho tak na ulici oslovovali, v tom jim bránila úcta. Podobností by se našlo víc – a daly by se z nich vyvozovat docela zábavné paralely a protiklady v českých a polských přístupech k dějinám, ke státnosti a podobně.

Totéž ovšem platí i o rozdílech mezi oběma slavnými muži. O Masarykovi se traduje, že byl bytostný demokrat – Piłsudski v roce 1926 uskutečnil státní převrat, což se za demokratické označit vskutku nedá. Masaryk byl univerzitní profesor, Piłsudski byl voják. Masaryk fakticky založil vlastní stranu, Piłsudski byl od mládí socialista a prohlásil: „Vystoupil jsem z tramvaje socialismu na zastávce jménem nezávislost.“

Porozumět osobnosti Józefa Piłsudského není pro Nepoláky úplně jednouché, což je způsobeno hlavně tím, že málo známe polské dějiny: překvapivé může být už to, že se nenarodil na území dnešního Polska. Jenže Polsko tehdy neexistovalo, rodná ves Piłsudského ležela ve Vilenské gubernii tehdejšího ruského carství… Tradice někdejší Polsko-litevské unie však trvala, a právě za obnovní nějakého takového soustátí, jež by sahalo od Baltského moře až k Černému, Piłsudski bojoval. Jak víme, neúspěšně, i když se odkazy na představu „Mezimoří“ jako nárazníkové zóny mezi Evropou a Ruskem čas od času objeví. S tím souvisí další stránka Piłsudského státnických představ; rozhodně totiž nebyl nacionalista v moderním smyslu toho slova. Jeho vlastenectví se nevztahovalo k „národu“, nýbrž ke státu. Polský národ se podle něj skládal z Poláků, Ukrajinců, Bělorusů, Litevců, Němců a Židů, případně i příslušníků dalších národností, prostě z občanů polského státu. Skoro bych řekla, že stojí za to prozkoumat tento postoj podrobněji, mohl by se dnes, kdy se tolik lidí bojí jinakosti, docela hodit.

LN, 1.12.2017 (neviditelnypes.cz)

Petruška Šustrová

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Použitý právní trik vyhovuje všem

Published

on

Rebelující bývalý místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin se vydal na krátkou a zprvu zajímavou cestu od koalice s PiS přes jednání s polskou opozicí, polský prezidentem, vyvoláním politické krize, aby nakonec skončil – opět v koalici s PiS. Zprvu sebevědomý Gowin postupně pochopil, že jednání s polskou opozicí nejenže nedopadly tak nějak přirozeně nedohodou, ale došlo mu, že polská opozice se jej snažila pouze využít proti PiS. Krize ve Sjednocené pravici, jejíž všichni poslanci kandidovali na kandidátkách PiS je tedy dočasně zažehnána, ale Gowinův pochod z pozice zneuznaného lídra malé koaliční strany do pozice lídra rozštěpené malé koaliční strany zapomenut jistě nebude.

V průběhu své cesty Gowinův názor na odklad voleb o dva roky dostával trhliny, několikrát jej změnil a ustupoval. Jeho politický projekt možné dohody s polskou opozicí nakonec ale zcela zkrachoval. Je příznačné, že Lewice, také složená ze tří subjektů, se „zrádcem“ vůbec nejednala. Gowin si uvědomil, že v jistém momentu přehřál motor a nic jiného, než zpátečka už v jeho notně obouchaném vehiklu zařadit nešla.

PiS ústy svých mluvčích pomalu utahovalo šrouby. Rebelující poslanci Porozuienie měli být vyloučeni z poslaneckého klubu Sjednocené pravice. Otevřelo také téma možné demise vlády a mimořádných parlamentních voleb spojených s odloženými prezidentskými. O menšinové vládě se neuvažovalo. Tuto variantu po zkušenostech z roku 2007 stávající politici PiS už nikdy zkoušet nebudou. Mediální tlak a nervozita ve vládním táboře s blížícím se zásadním hlasováním viditelně stoupaly.

Poslední silnou pákou, která Gowinovi zůstala byla loajalita několika poslanců Porozumienie. Politiků, které Gowin dosadil na kandidátky PiS. Dnes se nikdo nedozví, kolik by jich nakonec nehlasovalo pro odmítnutí veta Senátu (novely volebního zákona o korespondenčních volbách). Možná až osm z osmnácti. Jakékoli ideje v tu chvíli shořely a šlo už jen o politické přežití Porozuienie. Nakonec, na přímluvu polského prezidenta Dudy a premiéra Morawieckého Jaroslaw Kaczyński svolil, na poslední chvíli došlo k jednání a …. kostrbatý kompromis o odkladu polských voleb spatřil světlo světa. PiS muselo, i pro technické problémy s organizací voleb, podstatně couvnout od svých proklamovaných záměrů. Ve jménu zachování vládní koalice však ale couvlo nejvíce za posledních několik let a Jaroslaw Kaczyňski boj o květnové volby prohrál. Ovšem jeho uskupení dál vládne a rozhoduje.

Dohoda Kaczyński – Gowin byla potvrzena hlasováním o korespondenčním zákoně a polské vládě nic nebrání provést volby například 23. května. Kaczyński ale takovéto dohody neporušuje a příští týden bude předložena novela, kterou má naformulovat Porozumienie a zhmotnit tak odklad voleb na červenec.

Gowinova politická kariéra přes Unii svobody pokračovala v Občanské platformě. Gowin byl ministrem spravedlnosti v Tuskově vládě a také kandidátem na předsedu Občanské platformy, kdy neúspěšně konkuroval Donaldu Tuskovi. Starší politici Občanské platformy jej tedy důvěrně znají. Jeho silnou povahovou vlastností je „hra na sebe“, což podpořilo očekávání politiků Občanské platformy, že Gowin rozbije stávající většinovou vládní koalici. V podstatě onou představou už žili a prezidentská kandidátka Platformy Małgorzata Kidawová-Błońská dokonce už veřejně plánovala růžovou budoucnost vlády opozice. Dohoda Kaczyńského s Gowinem ono natěšené očekávání zcela potopila. Nastalo obrovské opoziční zklamání, které se mimo jiné projevilo silným očerňováním Jaroslawa Gowina. Odhlédneme-li ale od často kontraproduktivního „antiPiS“ může být polská opozice také spokojená. Došlo k odkladu voleb, což opozice silně a dlouho prosazovala s odvoláním na bezpečnost polských občanů v průběhu vrcholu epidemie v Polsku.

Použitý právní trik – neuskutečnění voleb, které byly vyhlášeny před koronovirovou krizí, tedy tak trochu vyhovuje všem.

Continue Reading

Aktuality

Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta

Published

on

V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika.

Asi je to dočasné, ale polská vláda je mnohem rozumnější ohledně řešení ekonomických dopadů krize než česká. 212 miliard zlotých (1 zl = tržně 6,047 Kč) bylo určeno vládou „prvním antikrizovým zákonem“ (druhý už projednává polský Sejm) na pomoc polské ekonomice se silným dodatečným reklamním sdělením: „kupujme polské výrobky“.

Staronový prezident

Polsko ovšem postihla krize ohledně prezidentských voleb, které se mají uskutečnit 10. května. Opoziční kandidáti propadli v průzkumech k podpoře kolem 10 % a stávající prezident Duda zaparkoval v číslech 53 % a výše, což mu dává velkou pravděpodobnost zvolení již v první kole voleb. Polská opozice se už více než měsíc usiluje o odklad prezidentských voleb, což by Občanské platformě dovolilo vyměnit její kandidátku Małgorzatu Kidawovovou-Błońskou. Ta se propadla z 25 % podpory na 13 % jen proto, že osobně nezvládla tlak a v podstatě se psychicky zhroutila.

Natolik, že její přebrepty a zásadní neznalost fungování ekonomiky je už kontraproduktivní pro samotnou podporu opozičního stranického lídra – Občanskou platformu. Ta dnes musí řešit „co s ní“. Odklad voleb a nové primární volby v Občanské platformě by bylo pro ni jediným řešením. Kotníky jí totiž úspěšně okopávají polští lidovci a levicová koalice. V takovém případě by se o funkci kandidáta Občanské platformy (když to tedy jinak nelze) dozajista přihlásil Donald Tusk.

Drsný Kaczyński

Pnutí je ale i uvnitř vládní koalice. Svou šanci chtěl využít (na základě průzkumů, že 70 % Poláků nechce v koronavirové krizi jít k urnám) Jarosaw Gowin, místopředseda vlády a šéf strany Porozumienie, která uvnitř vládní koalice disponuje hlasy 18 poslanců. I druhá součást vládní koalice Solidarna Polska je nespokojena s nárůstem podpory dominující PiS, ale její předseda Zbigniew Ziobro už z PiS jednou odešel a trvalo mu několik let, aby se mohl „nějak“ pod křídla PiS vrátit. Jeho role vůči reformě polského soudnictví je nepřenositelná a trpělivý ministr spravedlnosti Ziobro do sporu s Jaroslawem Kaczyńským už nepůjde.

Předseda Porozumienie Jarosław Gowin, stejně jako mnoho polských pravicových komentátorů a publicistů očekával nutný odklad prezidentských voleb. „Nelze volit v krizovém stavu epidemie“. Kaczyński ale zůstal neoblomný. Po velmi drsném vyjednávání prosadil svou vůli a korespondenční a technicky speciální prezidentské volby se v květnu v Polsku s největší pravděpodobností uskuteční. Gowin, který se chtěl s opozicí dohodnout na odkladu voleb (Gowin navrhl prodloužení mandátu polského prezidenta o dva roky, které jako možnou variantu podpořilo i PiS) u opozice neuspěl a podal demisi.

Zachoval si politický pragmatismus a jako předseda Porozumienie zatím neodešel z vládní koalice a navrhl na místopředsedkyni vlády Jadwigu Emilewicz, ministryni rozvoje, odpovědnou za řešení krize vůči malým a středním podnikatelům. Jeho vlastní poslanci jej totiž v zásadním hlasování v Sejmu většinově nepodpořili a neodmítli korespondenční volby. Podle Gowinova vyjádření pro protivládní Onet.pl on sám připravuje nový politický projekt. Gowin tím ale porušil koaliční smlouvu s PiS a vydal se k samostatnému provádění politiky.

Nová hvězda

Na vládních tisových konferencích o řešení problémů s koronavirovou krizí najednou vystupuje rétoricky dobře vybavená šestačtyřicetiletá místopředsedkyně Porozuienia Jadwiga Emilewiczová a srozumitelně prezentuje ekonomické vize polské vlády o tom, jak zvládat epidemii, tak, aby co nejméně uškodila polské ekonomice. Také upozorňuje na to, že některá opatření se budou v průběhu času aktualizovat a upravovat podle vývoje epidemie. Emilewiczová pragmaticky hodnotí stávající stav schvalování zákona o korespondenčních volbách: „Ze Senátu se za necelý měsíc do Sejmu vrátí zákon o volbách a my v té době budeme znát stav epidemie v Polsku a podle něj se budeme rozhodovat. Máme také dost času přesvědčit opozici o odkladu prezidentských voleb podle návrhu Jaroslawa Gowina“.

Prezidentské volby se tedy v květnu v Polsku pravděpodobně uskuteční. Zda to kvůli Senátu, který je většinově opoziční, bude 10., 17., 24. či 31. května ještě není jisté. Možnost krátkodobého odkladu voleb má podle navrhovaného zákona předsedkyně Sejmu.

Tedy, až bude stání správa technicky připravena na krizový způsob voleb, prezidentské volby se „bavorským způsobem“ uskuteční i přes protesty polské opozice. Poláci obdrží volební tiskoviny poštou (podobně jako u nás) a budou obálky vhazovat do velkých „poštovních schránek“, které budou pod dohledem umístěny v obcích na veřejných prostranstvích, a tedy bez nutnosti dohledu okrskových volebních komisí v místnostech, jejichž ustanovení chtěla opozice kvůli epidemii bojkotovat. Větší obálka bude obsahovat identifikační formulář voliče a zalepenou menší obálku s volebním lístkem. Okresní volební komise překontroluje identifikaci voliče, zda je zaregistrován ve volebních seznamech a menší zalepenou obálku s volebním lístkem vhodí do urny. Technické podrobnosti pak má stanovit ústřední volební komise.

Onen model voleb je v Polsku i při omezení pohybu kvůli epidemii pro velkou část voličů přijatelný (dnes 60 %). Jediný, kdo má zcela dominující vliv na to, zda se nakonec prezidentské volby v Polsku uskuteční (i přes politickou vůli PiS) je polský ministr zdravotnictví Szumowski (PiS). Ten si vymínil, že podle dat o rozsahu a průběhu epidemie se v druhé polovině dubna rozhodne, zda by uskutečnění voleb ve výše naznačeném modelu, z pohledu ryze zdravotního, Polákům neuškodilo. Pokud ministr zdravotnictví Szumowski řekne NE, nemá šanci ani Jaroslaw Kaczyński a volby budou v Polsku nejdříve počátkem srpna. Jeho poslední prohlášení ale ukazují na to, že takovéto korespondenční hlasování je pro něj přijatelné. Nepřijatelné je pro opoziční aktivisty, polské Greenpeace a o jejich ústavnosti pochybuje i Věra Jourová. Tento způsob voleb vyvolává také silné znepokojení i u některých levicových a liberálních europoslanců. PiS podle nich zneužívá epidemii.

Pád vlády? Jen teroreticky

Objevují se spekulace, že může dojít i k mimořádným parlamentním volbám kvůli ztrátě většiny Sjednocené pravice v Sejmu. Podpora PiS v průzkumech je dnes velmi vysoká a nepotřebuje malé koaliční strany vedené Gowinem či Ziobrem. Je tedy evidentní, že poslanci Porozumienie či Solidarna Polska by pro mimořádné parlamentní volby v dohledné době nehlasovali. Občanská platforma by v případných mimořádných volbách získala určitě méně mandátů, než má nyní. Ve stávající situaci je i pro ni rozpuštění parlamentu nevýhodné.

Polská politická scéna se po ukončení epidemie dá do pohybu. Jaroslaw Kaczyński předpovídá pokles preferencí své PiS, protože dojde k ekonomické krizi a dopady budou v Polsku citelné. Gowin sází na to, že se postaví se svou malou stranou do čela nějakému novému politickému proudu. Opoziční PSL a Lewice chtějí dohnat v průzkumech Občanskou platformu, která se ocitla v potížích a její nové vedení není schopno kromě kritiky PiS nic srozumitelně pozitivního vymyslet. Nejmenší Konfederace pak kritikou všeho a všech doplňuje onen polský kolorit.

Vládní koalice dnes disponuje většinou 5 hlasů v polském Sejmu. Pokud by ale byla Gowinem vytvořena dohoda s celou opozicí, je teoreticky možné odstavit PiS a vytvořit vládu antiPiS v čele s Jaroslawem Gowinem (takovéto řešení by musela podpořit nejméně polovina poslanců Porozumienie a všichni poslanci opozice).

Představa je to sice značně absurdní – feministky a homosexuální poslanci hlasující spolu s patriotickými národovci – ale teoreticky to možná varianta je. Takovémuto vládnutí by prakticky bránil pouze prezident z PiS, který by mohl účinně vetovat zákony koalice antiPiS. Nic zatím neukazuje na to, že by se o podobnou sebevražednou variantu Jaroslaw Gowin nyní pokoušel, ale je jasné, že osobní důvěru Jaroslawa Kaczyńského ztratil a jeho budoucí osobní politické vize se od stávající koalice Sjednocené pravice budou lišit.

Autor je polonista 

(článek vyšel 14. dubna na webu Reflexu) 

 

 

 

 

Continue Reading

Aktuality

Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených?

Published

on

Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, že k pondělku měli v Polsku 177 nakažených a 4 mrtvé. Podle ministra budou Poláci rádi, když do konce příštího týdne budou mít jen 2000 nemocných. Vrchol pandemie v Polsku má nastat za 3 – 4 týdny.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Použitý právní trik vyhovuje všem 8.5.2020
    Rebelující bývalý místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin se vydal na krátkou a zprvu zajímavou cestu od koalice s PiS přes jednání s polskou opozicí, polský prezidentem, vyvoláním politické krize, aby nakonec skončil – opět v koalici s PiS. Zprvu sebevědomý Gowin postupně pochopil, že jednání s polskou opozicí nejenže nedopadly tak nějak přirozeně nedohodou, ale […]
    Jaromír Piskoř
  • Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta 28.4.2020
    V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika. Asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených? 17.3.2020
    Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality