Connect with us
Reklama

Aktuality

Kaczyński na Majdanu

Published

on

Arsenij Jaceniuk, Jarosław Kaczyński a Witalij Kliczko Fot. Sergey Dolzhenko EPAJe listopad 2013. Do davu demonstrujícího proti ukrajinskému prezidentu Janukovyčovi na kyjevském Majdanu promlouvá lídr polské opoziční strany Právo a spravedlnost („konzervativní nacionalista“, jak bývá označován) Jarosław Kaczyński. Svůj projev končí svolání: Sláva Ukrajině. „Herojam sláva!“ odpovídá dav.

Za tento pokřik – pozdrav Ukrajinské povstalecké armády – se Kaczyńskému dostalo v Polsku hodně kritiky z řad kruhů, které jinak k jeho politice bývají pozitivně nakloněné. Pochválila ho naopak levicově-liberální Gazeta Wyborcza. Tato „momentka“ dobře ukazuje, proč se Polsko po roce 1989 nevrátilo nikdy k otázce Kresů v takové míře, jako Maďaři k Trianonu či Němci k osudu vysídlených. Nepsaný politický konsensus, zahrnující všechny relevantní síly od postkomunistů až po konzervativce, velí téma Kresů (včetně osudu zbytků polského obyvatelstva na těchto územích) „obětovat“ na oltáři výsostních bezpečnostních zájmů Polska, které v pařížském exilu formulovali někdy v 70. letech Jerzy Giedroyć (potomek litevských knížat) a Julian Mieroszewski. A tento kompromis ve zkratce zní: podmínkou existence nezávislého Polska je existence nezávislých (od Ruska) – Litvy, Běloruska a Ukrajiny.

Tento „nejvyšší princip“ stojí za aktivní „východní politikou“ Polska v rámci EU, posvěcuje intenzivní polské angažmá během oranžové revoluce či současnou podporu demonstrantům z Majdanu. Vede však také k paradoxu – jak na Ukrajině, tak na Litvě jsou to právě nejsilněji pro-evropské a proti-ruské síly, které zároveň nejvíce pěstují nacionalistické tradice, prosazují diskriminační politiku vůči polské menšině (Litva) či oslavují bojovníky UPA (Ukrajina). Stejné kruhy, které jsou spojenci Polska v boji za oslabení ruského vlivu v regionu, zároveň vehementně odmítají diskuzi o složitých otázkách společné minulosti, které by alespoň symbolicky zadostiučinily polským traumatům. Paměť o Kresech je tak do dnešního dne rukojmím velké politiky.

Přesto všechno nelze současné Polsko bez otázky Kresů dobře pochopit. A nejde jen o exotický kolorit, který toto dědictví zanechalo v jazyce, tradicích či kuchyni. Bez Kresů nepochopíme ani hlubší problém, který má Polsko s pochopením sebe sama a své role v regionu a Evropě. Překáží mu v tom totiž protikladné metanarace: národa, který byl obětí kolonizace ze strany svých mocnějších sousedů, ale zároveň má ve svých dějinách vlastní velkolepý kolonizační projekt, národa, který si není jistý, zda je malým monolitním národním státem, nebo zda by měl hrát roli regionální mocnosti obdařené posláním, které přesahuje pouhé uchování vlastní suverenity.

Celý článek Macieje Ruczaje zde

psáno pro demokratickystred.cz 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.