Connect with us
Reklama

Aktuality

Jourová se zbláznila, plácá nesmysly a měla by se stydět

Published

on

jourova zeroVyplácení unijních peněz členským zemím Evropské unie by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot. V rozhovoru s německým listem logo Parlamentní listyDer Spiegel to uvedla eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. Takové opatření by podle jejích slov hrozilo postihnout zejména Polsko.

„Každý, kdo žije v Evropě, musí akceptovat základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a dalších menšin. Kdo nechce respektovat zákon ani náš demokratický způsob života, neměl by žít v Evropě,“ odpověděla na otázku týkající se situace v Polsku a Maďarsku.

Podle Jourové by peníze Polsku mohly být kráceny v příštím rozpočtovém období od roku 2020, jehož přípravy ale začínají už letos. „Tyto země budou (s námi) sedět u stolu a budou mít právo se vyjádřit. Ale budou muset pochopit, že hájíme základní hodnoty EU,“ dodala na adresu Polska a Maďarska.ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o slovech eurokomisařky myslí a zda Polsko a Maďarsko porušují hodnoty, které Jourová uvedla. Drtivá většina politiků odsuzuje slova Jourové jako nepřípustný nátlak či vyhrožování a odmítají spojování těchto otázek se záležitostí dotací z EU. Někteří připomněli, že Jourová z ANO prosazovala v Evropské komisi kvóty na imigranty a že komise vyhrožuje odebráním dotací v tomto směru i České republice.„Vaše citace je nepřesná a zkreslená. Důležité ale je, že paní komisařka nemluví za hnutí ANO ani za českou vládu, ale může pouze vyjadřovat stanovisko Evropské komise jako celku. K tomu já nemám co dodat, zvláště ve světle toho, že včerejší agenturní zprávy říkají, že polská vláda chce omezit nezávislou soudní moc. Je v kompetenci Evropské komise to zkoumat a dát stanovisko, ale návrhy na omezení dotací jsou nepřijatelné. Hlavní slovo stejně bude mít Evropská rada,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz předseda hnutí ANO a první vicepremiér Andrej Babiš.

„Paní komisařka Jourová by neměla nikoho vyhazovat z Evropy… O právním státě, diskriminaci menšin a respektování hodnot má právo jednat Rada pro všeobecné záležitosti. Představitel komise by neměl spekulovat o sankcích, to mu nepřísluší. Jedině Evropská rada má nástroje (čl. 7). Aktivity členů komise jsou zde duplicitní a vyhrožování odebráním kohezních fondů mírně řečeno přešlapem,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD LubomírZaorálek.

„Žel paní eurokomisařka zapomněla na práva většiny, která jsou stejně hodná ochrany jako práva menšin a v tuto dobu jsou výrazně ohrožena nejen migrační krizí, ale i podivnou propagandou těch, kteří se dožadují práv, ale nerespektují povinnosti, které pro zajištění práva musejí být plněny,“ odpověděl redakci předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„To, co navrhuje paní komisařka Jourová, je dosti podivné a zcela nepřijatelné. Jaká je souvislost mezi jasně stanovenými unijními příspěvky a subjektivním hodnocením vnitropolitického vývoje v jednotlivých členských zemích? Podle mě žádná. Pokud chce paní Jourová – či komise – cokoliv v členských zemích kritizovat, jistě může, ale nelze to přenášet do jiné agendy EU. To je nesmysl,“ uvedl předseda ODS a poslanec Petr Fiala.

„Doporučuji, aby čeští politici či političky byli zdrženliví, co se týká prohřešků sousedů, a přečetli si evengelium, ve kterém je řeč o třísce a trámu,“ reagoval čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„Polsko a Maďarsko především, na rozdíl například od Německa, nekompromisně hájí hodnoty, které jim určují ústava a z jejího ducha vycházející zákony jejich zemí. Zákonodárci a představitelé obou zemí vzešli, na rozdíl od paní komisařky Jourové, z demokratických voleb a připadá mně pokrytecké, drzé a absurdní je kritizovat, ba dokonce vyhrožovat jim. Sečteno a podtrženo, paní komisařka Jourová s absencí mandátu z demokratických voleb nemá žádný skutečný mandát k těmto soudům. Pokud ovšem tímto mandátem necítí svoje neuvěřitelné materiální zabezpečení a servis, který si nezadá s královským dvorem Ludvíka XIV.,“ zlobí se předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Poláci i Maďaři patří do Evropy stejně jako Britové, Němci nebo my bez ohledu na to, jaké kdo má zákony. I když eurokomisaři v Bruselu s europoslanci vymýšlejí hrůzné paskvily, tak je z Evropy nikdo nevylučuje. Brusel a jeho protidemokratický styl diktátu suverénním národům a demokratickým zemím je ukázkovým příkladem diskriminace menších a zvláště východních zemí – diskriminací v kvalitě potravin počínaje, diktátem kvót na ilegální kolonisty konče. Paní Jourové z hnutí ANO doporučuji usilovně zametat před vlastním prahem v Bruselu a teprve poté rýpat do ostatních. Eurokomisařka Jourová dlouhodobě zrazuje zájmy většiny občanů České republiky, jelikož je spolutvůrcem kvót na přijímání imigrantů,“ soudí předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.

„Věci, co nejsou z mých šálků kávy, se sice dějí i v Polsku a Maďarsku – i když v každém z nich trochu jiné. Být ale kasta eurokomisařů opravdu tím, nač se pasuje, musela by zvednout hlas hlavně úplně jinde. Vzít si do parády ty, kdo na hodnoty evropské civilizace dupou ještě víc a s vážnějšími následky. Těm ale umí číst jen poníženě z pysku. Výhrůžky, že se přestanou vyplácet dotace, jsou hodně přes čáru. Bilance nových členských zemí vůči ‚staré EU‘ je v kolosálním  minusu. Jsme obětí nevídané loupeže za bílého dne. Hrají-li si teď ti, kdo se jí balíkují už čtvrtstoletí, na klášter štědré charity, je to nevkusná podívaná. Kráká-li ‚novou Evropu‘ za uši česká eurokomisařka, nasazuje si čepici přihrbeného šaška,“ zlobí se místopředseda KSČM JosefSkála.

„Lidi jako Jourová, kteří v Evropské komisi hlasovali pro migrační kvóty, by se měli stydět, omlouvat, a ne školit členské státy ohledně evropských hodnot,“ míní europoslanec Svobodných Petr Mach.

„Nemyslím si, že politika vyhrožování má být základem Evropské unie. Souhlasím s názorem, že pravidla EU mají platit pro všechny členské země. A vymahatelnost evropského práva má svá jasná pravidla. Stačí je pouze dodržovat a vymáhat. Je třeba také připomenout, že v EU existuje dvojí metr při posuzování evropských pravidel. Například se netrestá neplnění rozpočtových ukazatelů či pravidel společné měny. Tohle by se nemělo dít,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSDAntonín Seďa.

„Pravda je, že zejména v Polsku, ale i v Maďarsku zaznívají poslední dobou hlasy jak z temných časů – to už mnohdy není Evropa 21. století. To je festival bigotnosti a ultrakonzervatismu. Řeči o krácení dotací jsou ovšem dosti nešťastná diplomacie – na druhou stranu Polsko je poměrně prounijní, excesy, které se tu dějí, bych řešil jinými způsoby, které nebudou znepokojovat ostatní členské země – zpochybňovat dotace z politických důvodů je nepřijatelné,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

„Já bych si přál, aby se naše politická reprezentace chovala stejně jako ta polská a maďarská. Opravdu nevím, čím porušují evropské principy… Oni prostě háji zájmy svých zemí. Jestli se tyto zájmy dostávají do kolize s představami Bruselu, potom je to spíš problém jeho politiky. Vyhrožování sankcemi se mi z úst českého zástupce v Evropské komisi nelíbí. Tím spíš, že je nepřímo určeno i nám. Je to stále stejné téma. Chceme více, anebo méně Evropy? Podobné výroky, jako je ten, který přinesla ČTK, vedou k erozi EU,“ uvedl poslanec ANO Zdeněk Soukup.

„Paní Jourová je v tom nevinně. Prostě dostala od někoho skutečně vlivného pokyn. Ona sama není v postavení, že by mohla vyhrožovat členským státům odnětím eurodotací. Ten, kdo takové pokyny rozhodl vydat, přispívá k destabilizaci EU v roce klíčových voleb,“ míní europoslanec ČSSD Jan Keller.

„Paní Jourová se vůbec ‚vyznamenala‘ i dalšími pozoruhodnými výroky, jako třeba že když je auto ve smyku, je třeba přidat plyn, tedy ještě více integrovat EU. Dlouhodobý pobyt v Bruselu na ni má zjevně neblahý vliv,“ říká europoslanec ODS Jan Zahradil.

„Paní komisařka Jourová je jasnou představitelkou politické linie ANO 2011. Z jejích slov je zcela zřejmé, kdo ji platí. Jasně se ukazuje, že posílat úřednici subalterní úrovně do světa je další chyba personální politiky pana Babiše. Nyní se bojí, aby nebyla vystřídána, a pak plácá nesmysly. Tímto prohlášením otevřela oči českým voličům, kdo je to ANO 2011,“ uvedl poslanec KSČM Leo Luzar.

„V EU se musíme naučit více komunikovat. A osobně nesnáším jakékoliv vyhrožování zastavením dotací. EU není o dotacích. Je o spolupráci. A pokud tohle současní politici v čele Komise EU nepochopí, je těžké, je pak hájit,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Paní eurokomisařka Jourová se po dvou letech ve funkci rychle naučila zpívat píseň toho, koho chleba jí. Já už jen očekávám, kdy přijede do našeho parlamentu a vyčiní nám, že se špatně chováme k menšinám, a odůvodní to zprávou, kterou před pár dny vydaly USA na základě informací od administrativy bývalého prezidenta Obamy. Pokud bude celá Evropa klidná a stabilizovaná a bude pro život ráj na zemi (tak mohla být mnohými vnímána, a podotýkám mohla být, což už dávno neplatí), tak budu hodnotit, popřípadě i kritizovat dodržování základních hodnot v jednotlivých členských zemích. Nic takového, zejména v západní části EU, už dávno není pravda a já tak nebudu moralizovat jiné státy za odmítání multikulturalismu a jiných obdobných nesmyslů. EU a její představitelé se chovají typicky podle přísloví, že chcípající kobyla kope nejvíce. Je třeba si uvědomit, že politici jsou odpovědni občanům ve svých zemích, a pokud již dospěli ke stejnému závěru jako já, tedy o klinické smrti EU v této podobě, tak jednají přesně podle přísloví ‚košile bližší než kabát‘. Vystavovat politický účet svým politikům mají občané – voliči, nikoli euroúředník. Doporučil bych paní eurokomisařce vrátit se s těch bruselských výšin zpět na zem a začít vnímat realitu,“ uvedl poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Paní eurokomisařka Jourová má v hodnocení situace kolem ústavního soudu v Polsku a lidských práv v Maďarsku nepochybně pravdu a výhled na budoucí svázání dotací z EU nejen ekonomickými parametry, ale také parametry souvisejícími s hodnotami, na kterých Evropská unie stojí, je logický a smysluplný, a pokud nedojde ke zlepšení, tak bohužel i žádoucí. Chování států v oblasti lidských práv, ústavních principů souvisejících s demokratickým uspořádáním nebo zacházení s dětmi nejsou věcí svévole, kde je dovoleno vše, ať jde o principy Rady Evropy nebo smluvní ustanovení Evropské unie. Přijaté závazky nemohou členské země odhazovat jako použitý toaletní papír. A pokud to jejich politické establishmenty dělají, těžko se při takové destrukci mohou odvolávat na solidaritu ostatních,“ říká poslanec ANO Jiří Zlatuška.

„Komisařka Jourová uvedla pro německý Der Spiegel, že by považovala za vhodné vést diskusi o navázání finančních dotací na závazek dodržování základních evropských hodnot, mezi něž právní stát či ochrana menšin náleží. A to pro rozpočtovou periodu od roku 2021. Ilustrativně uvedla bezzubost Evropské komise vůči Polsku a Maďarsku, jimž Evropská komise vyčítá právě nerespektování zmíněných hodnot, a nemá nástroje na ovlivnění suverénních zemí. V současnosti se pro dotace zohledňují jen faktory ekonomické a technické – nikdo totiž nepředpokládal, že by členský stát EU mohl relativizovat samotné hodnoty EU. V době posilování pravicově nacionalistických a různorodě populistických uskupení, mnohdy podporovaných z Ruska, považuji za správné hledat nástroje, jež by mohla EU pro ochranu svých hodnot uplatnit,“ uvedl senátor TOP 09 Tomáš Czernin.

„Jourová? Ta stále nemůže uvěřit svému štěstí, kde se ocitla a jaký má plat. A tak opakuje, co slyší od Junckera a Schulze, a myslí si, že buduje novou Evropu. Z jaké je politické strany? Aha, ANO! Důležité je, že nechce zastavit čerpání dotací Andreji Burešovi,“ reagoval senátor ODS Tomáš Jirsa.

„Polsko i Maďarsko jsou především suverénní státy, což je z mého pohledu rozhodující, a o tom, že by v nich nebyly dodržovány zásady právního státu, mi není nic známo. Mám výhrady k tomu, co k nám občas doputuje z některých orgánů EU, a výroky eurokomisařky Jourové nejsou v tomto směru výjimkou. Paní Jourová by měla vysvětlit, podle čeho posuzuje situaci v těchto zemích, a také specifikovat, které zásady právního státu tyto země nedodržují. Podle mne by měly být postiženy především země, které dopustily pohyb cizinců v zemích EU bez možnosti zjistit jejich skutečnou totožnost. Tyto země dopustily, ba přímo iniciovaly protiprávní stav, nerespektování platných zákonů v řadě zemí EU. Pochopila bych, kdyby se výhrady, řekla bych dokonce výhrůžky, týkaly těchto zemí. Z výroků směrem k Maďarsku či Polsku jsem slušně řečeno v rozpacích a výroky tohoto druhu od kohokoli z reprezentantů zemí EU považuji za drzost. Občas mi to připadá, jako by tam země EU neposlaly svoji reprezentaci, ale něco jako výběr ‚nadlidí‘, vybavených schopností a hlavně kompetencí myslet za ty, kteří je tam vyslali. Jako by zapomněli, že existují daleko důležitější hodnoty, než jsou peníze EU. A právě Maďarsko  a Polsko to velmi dobře vědí,“ uvedla poslankyně ANO Jana Lorencová.

„Zase vyhrožování. Určitě by se měly respektovat obecné hodnoty a s tím bych i souhlasil. Ale funkcionáři EU by se rozhodně neměli stavět do role soudců států, které se snaží některé jevy řešit samostatně. Mám na mysli postoj Maďarska k imigraci, které má jeden ze směru na své hranici a vzhledem k tomu, ze slavná EU se chová tak, jak je známo, řeší tento problém po svém. A žádný rozumný člověk se Viktoru Orbánovi nediví. A místo toho, aby Jourová nabídla prostřednictvím EU nějaké řešení, uchyluje se k vyhrožování, ze Poláci a Maďaři přijdou o evropské dotace. Jak primitivní. I posuzování plnění dalších evropských standardů mi připadá poněkud farizejské a názor, že by neměli žít v Evropě, pokud je nebudou plnit, mi silně zavání po něčem velmi nepříjemném,“ uvedl poslanec KSČM Vojtěch Adam.

„Paní Jourová je živým důkazem toho, jak politici druhé až třetí kategorie, nikým nevolení, deformují projekt EU. Hodnoty, tradiční evropské hodnoty, zprznili především ti, kdo nám vnucují bezbřehou multikulturu. Ohrožují právě ony základní hodnoty naší kultury i naši bezpečnost. EU ano, ale bez Jourových a jí podobných!“ zlobí se poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„Paní Jourová se nám bohužel dosti odcizila,“ reagoval její stranický kolega, poslanec ANO Pavel Plzák.

„Nevím, podle jakých kritérií se zrovna Polsko a Maďarsko posuzují, že by neakceptovaly základní hodnoty. Sám si to nemyslím. A ženy jsou tam se svými právy na tom daleko líp než ve většině jiných zemí. EU nemá právo z obdobně uvedených nejasných důvodů zasahovat do dotací,“ reagoval senátor KSČM Václav Homolka.

„S názorem paní eurokomisařky Jourové nesouhlasím. Polsko a Maďarsko považuji za demokratické země. S diskriminací žen a menšin jsem se tam nesetkal. Paní eurokomisařka by takovéto silné prohlášení měla doložit konkrétně. Zvláště pokud se týká pozastavení vyplácení dotací z EU, čímž hrozí někteří evropští politici v jiných oblastech. Česká eurokomisařka by tuto rétoriku neměla používat,“ míní senátor ČSSD Jan Hajda.

„Ukazuje se, že EU chce používat dotace jako mocenský nástroj, jak země ovládat, nikoli jak v zemích vyvažovat hendikepy. A rovnost mužů a žen, jak si ji představuje EU, považuji za sociální inženýrství, které ženám úctu a respekt nezajistí, ba spíš naopak,“ říká poslanec ODS Petr Bendl.

„Paní eurokomisařka Jourová už v Bruselu evidentně zblbla a zeurovatěla. Ano, plně souhlasím s tím, že menšiny se diskriminovat nemají, jen za tím na rozdíl od paní eurokomisařky vidím hlavně rovnoprávnost postavení malých a velkých států v EU, a zejména jejich národních zájmů. A plně souhlasím i s absolutním respektováním rovnoprávnosti mužů a žen. Ale paní eurokomisařka, doufám, nemyslela Evropou se rozlézající islám, který rovnoprávnost žen a mužů neuznává. Polsko a Maďarsko tyto hodnoty podle mých osobních zkušeností určitě neporušují. Děsí mě, že tato dáma nás ‚zastupuje‘ v Bruselu,“ reagoval poslanec Karel Fiedler.

„Jsem poslancem v ČR. V Maďarsku či Polsku nežiji. Nepřísluší mi je tedy kritizovat. Maďary pak už vůbec ne. Nu a tu naši českou ‚hvězdu‘ jsem já do Evropské komise nenominoval. A ani otevřeně ji kritizovat nehodlám. Ne že by nebyl důvod. Ale je to dáma. Maká za tu horentní bruselskou mzdu a doživotní výsluhy jistě jen a pouze ‚pro lidi‘, ne? Vždyť i ona je člověk. Ano, je jí tak tedy jistě lépe – jak ve volbách slibovala. No a ‚na chudý lid musí bejt přísnost‘. Jak vidno, toto pravidlo je věčné. Jen je mi moc líto, jak tu svou před 27 lety znovunabytou svobodu vytrvale zase prodáváme, a tím ztrácíme za jakési eurodotace. Ale tohle se už dělo kdysi v Jeruzalémě. Jidáš se prý jmenoval…,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Zaráží mě, odkud či od koho získala eurokomisařka Jourová relevantní podklady a informace pro svá závažná tvrzení a obvinění. Já o tom žádné informace nemám a nikdo jiný s něčím podobným nepřišel. Polsko a Maďarsko jsou samostatné demokratické státy, takže věřím, že tam k ničemu takovému nedochází. S nadsázkou bych chtěla říci, že když jsem si dotaz přečetla, první, co mě napadlo, je to, že se paní Jourová špatně vyspala nebo zbláznila. Ona by v první řadě měla hájit práva občanů naší země,“ uvedla poslankyně Pavlína Nytrová.

„Silná prohlášení tohoto typu od EU směrem k národním státům vyvolávají odstředivé tendence. Byrokraté Unie by měli být více pokorní,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Pak už jen zbývá, aby paní Jourová nám ještě řekla, kdo ‚provinění‘ Polska a Maďarska bude posuzovat,“ reagoval senátor Zdeněk Nytra.

„Polsko a Maďarsko se chovají normálně. Není zač je trestat. Chovají se zodpovědněji než mnoho jiných členů EU,“ míní senátor ODS Jaroslav Zeman.

Zdroj: parlamentnilisty.cz celý text zde (Omlouváme se Parlamentním listům, za převzetí skoro celého článku a ankety. Máme mnoho čtenářů z Polska a její rozhovor pro Der Spiegel tam vzbudil značné protičeské emoce. jp)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle

Published

on

Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně za použití D’Hondtovy metody při sčítání hlasů. Oproti volbám v ČR silněji rezonuje nestejná velikost 41 volebních obvodů. Mají od 7 do 20 zvolitelných mandátů.

Opozičním lídrem je podle průzkumů Občanská platforma, častěji vystupující pod názvem Občanská koalice (OP + několik politiků z Nowoczesna, Polské iniciativy a Zelených). Následuje POLSKA 2050, neúspěšného kandidáta na polského prezidenta Szymona Hołowni. Možné šiky má posílit také Lewice (postkomunisté v koalici s modernější RAZEM a několika dalšími aktivistickými levicovými skupinami). Posledním výraznějším subjektem koalice má být PSL, neboli tradiční Lidovci.

Volebním průzkumům stále vládne vládní PiS a její koalice Sjednocená pravice (se Solidarna Polska Zbigniewa Ziobry), která do voleb půjde s jednou kandidátkou PiS, na které možná budou i další politici z jiných pravicových a křesťanských seskupení. O tom, jak bude kandidátní listina PiS vypadat rozhoduje předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je již dlouhodobě dominantním politickým lídrem a zakladatelem PiS. Je také tím, kdo drží pohromadě různé zájmové skupiny v PiS, ať už regionální či mocenské.

PiS by podle aktuálních průzkumů získalo asi 200 poslaneckých křesel a k samotnému vládnutí ji dnes chybí cca 10 % voličských hlasů. Opoziční koalice (OK+PL2050+Lewice+PSL) by v disponovala podle průzkumů asi 235 křesly, tedy křehkou většinou a zbytek křesel by obsadila proruská a pravicově populistická KONFEDERACE (1 mandát obsadí německá menšina).

Mnoho průzkumů voličské podpory, které se objevují v polských médiích je přizpůsobených zadavateli a je někdy těžké je brát i jen trochu vážně (podle jednoho má seskupení starostů a primátorů „Tak! Dla Polski“ 13 %). Vládní i opoziční strany mají své průzkumy a podle toho se také chovají. PiS stále neztratilo šanci a stále má možnost podzimní volby vyhrát. Opozice, pokud se sjednotí také. Je zde i možnost patového výsledku, kdy oba bloky budou mít málo křesel na to, aby sestavily vládu a mít za například ministra Korwin-Mikkeho z KONFEDERACE je nepředstavitelné zatím pro všechny.

PiS se dnes rozhoduje o tom, zda na své kandidátce bude mít politiky ze Solidarna Polska, kteří jsou dnes dosti podstatnou přítěží vládní koalice. Ztratilo by ale několik, možná rozhodujících, procent hlasů. Donald Tusk z Občanské platformy veřejně tlačí na Szymona Holowniu, aby nestřečkoval a zařadil se pod jeho vedením pod společný prapor. Ten se nechce nechat Tuskem pozřít a skončit jako Nowoczesna. Navíc by jej opustili voliči, kteří nechtějí volit ani Platformu ani PiS. Polští lidovci chtějí dva opoziční bloky, protože Tusk prohlásil, že na opoziční kandidátce nebude nikdo, kdo je proti potratům.

Do podzimních polských voleb máme ještě více než půl roku + léto a za tu dobu se může stát ještě mnoho. PiS určitě obohatí současnost štědrým sociálním slibem a varianta nedohody polských opozičních stran je velmi pravděpodobná. Je proto předčasné tvrdit, že vládní PiS či opoziční blok vyhraje natolik, že bude moci sestavit vládu. Touto optikou je proto zapotřebí brát dění na polské politické scéně, navíc u vědomí toho, že v Polsku se už ostrá volební kampaň rozběhla.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle 4.2.2023
    Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.