Connect with us
Reklama

Aktuality

Jeden z nich bude prezidentem Varšavy

Published

on

Rafał Trzaskowski versus Patrik Jaki, volební souboj, který v Polsku nenechává nikoho chladným. Prezident hlavního města je pro polskou politiku výrazné křeslo, podobně jako křeslo primátora Prahy.

Poslanec, bývalý ministr v Tuskově vládě a šéf volebního štábu současné prezidentky města Rafał Trzaskowski je kandidátem Občanské platformy (dnes širší Koalice). Jeho velmi výrazné vedení v průzkumech se týden před prvním kolem voleb smrsklo na pár procent. Stále je ovšem pravděpodobným vítězem voleb ve druhém kole, protože jej budou volit levicoví voliči, kteří v kole prvním dají hlas svému postkomunistickému kandidátovi.

Takové podpoře se může těšit z pravé strany ve druhé kole voleb i Patrik Jaki, kandidát vládní PiS. Jenže takových voličů je ve Varšavě nemnoho. Jaki, poslanec a náměstek ministra spravedlnosti na sebe upozornil ve funkci předsedy vyšetřovací komise varšavský restitucí, které měly i kriminální pozadí a výsledky činnosti komise stály svobodu mimo jiné i několik bývalých úředníků varšavského magistrátu. Aféra byla také příčinou vzdání se kandidatury stávající prezidentky Varšavy Hanny Gronkiewicz-Waltz, už také bývalé místopředsedkyně Občanské platformy.

Trzaskowski začal svou volební kampaň před třemi měsíci dosti slabě a oproti drzému a pracovitému Jakimu v prvních dnech hodně ztrácel. Je ovšem pravděpodobné, že se rozumně šetřil pro finále kampaně, které pro něj představuje ještě peprných 21 dnů (2. kolo voleb je 4. listopadu). Má podporu celého tábora antiPiS, od mediální divize Gazety Wyborcze, po varšavskou kavárnu či levicová feministická hnutí. Problém je v tom, že jeho osud je tak trochu podobný bývalému polskému prezidentovi Komorowskému, který nakonec těsně prohrál s Andrzejem Dudou.

Jaki, kandidát PiS, který zatím není členem strany (vystoupil ze Solidarna Polska a směřuje do PiS), byl Kaczyńským nakonec upřednostněn před jinými kandidáty hlavně proto, že je o hodně mladší než generace postarších politiků PiS, a i kdyby volby nakonec prohrál, výrazně na sebe v kampani politicky pozitivně upozornil. Nálady voličů se za dva letní měsíce podstatně změnily a dnes už vůbec není jisté, zda nakonec prohraje. Kaczyński v roce 2002 vyhrál kampaň a prezidentem Varšavy se stal jeho zemřelý bratr Lech Kaczyński. Politická situace byla tehdy jiná, ale rozhodl chladný mozek a ten se dá očekávat v konci kampaně i od týmu PiS.

Pro druhá kola voleb starostů a prezidentů měst bude velmi důležité, s jakým výsledkem za týden skončí volby do zastupitelstev vojvodství (obdoba našich krajů). Ta mají v kompetenci rozdělovat finanční prostředky (i z eurofondů). Součástí polské volební kampaně je totiž tak trochu novum. PiS nepokrytě říká ústy svých politiků střední úrovně (zatím), že bude velký rozdíl, jaké zastupitelstvo a jaký starosta či prezident města požádá o státní dotace (například do infrastruktury), o kterých rozhoduje vláda. Tedy jednoduše – zvolíš-li voliči opozici, na její sliby se nenajdou v rozpočtu peníze. Ono to fakticky v Polsku (a nejen v Polsku) funguje za každé vlády už několik desetiletí, ale jako předvolební účinný argument na nerozhodnuté voliče to zatím nikdo neměl odvahu použít. PiS to dnes používá i ve Varšavě (premiér Morawiecki ovšem něco podobného 14.10. vyloučil, s tím že peníze jsou všech varšavských občanů).

Výsledek voleb ve Varšavě je tedy otevřený a bude záležet na posledních dnech kampaně. Oba nesmiřitelné tábory jsou schopny mít v rezervě i špínu na konkurenci a o překvapení tak nemusí být nouze. Míra emocí v Polsku stoupá, volební klání na všech úrovních už trvají dlouho a jde se do finále. Poláci berou volby vážně, teď se holt volí a vše ostatní musí počkat.

Volební preference: 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2021 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.