Connect with us
Reklama

Aktuality

EU usiluje o vyvážený postup k dosažení pokroku v oblasti klimatu na konferenci ve Varšavě

Published

on

EKNa konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat 11.–22. listopadu ve Varšavě, se EU chystá prosadit vyvážený soubor rozhodnutí, na jehož základě bude možné dosáhnout pokroku v mezinárodním úsilí v oblasti klimatu.

Rozhodnutí by měla přispět k lepšímu provádění již schválených opatření v této oblasti, zrychlit další snižování celosvětových emisí skleníkových plynů do roku 2020 a připravit půdu pro novou právně závaznou celosvětovou dohodu o klimatu, která by měla být přijata do roku 2015 a která by měla obsahovat závazky všech zemí k omezování emisí.

Valentinas Mazuronis, litevský ministr životního prostředí, jehož země v současné době předsedá Radě EU, prohlásil: „Zasedání ve Varšavě je důležitým krokem v plnění závazků, které byly až dosud přijaty, v hledání způsobů, jak učinit z krátkodobých opatření ambicióznější cíle, a v přípravě dohody na rok 2015. EU navrhla pro stanovení ambiciózních závazků pro dohodu chystanou na rok 2015 postupný proces, který by zahrnoval fázi hodnocení a který tvoří pevný základ pro rozhodnutí přijatá ve Varšavě.“

Connie Hedegaardová, komisařka EU pro oblast klimatu, k tomu dodala: „Je třeba zdůraznit, že varšavskou konferencí nekončí jednání o celosvětové dohodě o klimatu, která má být uzavřena v roce 2015. Bude to však důležité setkání, jehož cílem je dosáhnout pokroku a vytvořit základ pro jednání v Paříži v roce 2015. Ve Varšavě se musíme dohodnout na stanovení smělých závazků pro dohodu plánovanou na rok 2015 a dalším snižování emisí do konce tohoto desetiletí. Všechny země musí být připraveny předložit své ambiciózní závazky na summitu vedoucích světových činitelů v oblasti změny klimatu, který svolal generální tajemník OSN Pan Ki-moon na září příštího roku.“

Dohoda z roku 2015
Naléhavě je třeba dosáhnout pokroku v koncepci, oblasti působnosti a struktuře globální dohody, která má být přijata nejpozději do roku 2015 a která má vstoupit v platnost v roce 2020. EU chce, aby varšavská konference potvrdila dosavadní pokrok a naplánovala činnost, kterou je třeba vykonat v roce 2014 tak, aby návrh znění byl k dispozici v dostatečném předstihu před květnem 2015.

Ve Varšavě musí být zejména dohodnout postup, podle něhož všechny strany stanoví pro účely dohody z roku 2015 své ambiciózní závazky ke snižování emisí po roce 2020. Tento postup by měl zahrnovat časový harmonogram pro přípravu jejich závazků v roce 2014, ustanovení o poskytování informací, kterými své závazky zdůvodní, a hodnotící fázi zajišťující, že závazky budou celkově dostatečně ambiciózní na to, aby se globální oteplování udrželo pod hranicí 2 °C ve srovnání s teplotou před industrializací.

Opatření do roku 2020
Třebaže EU i dalších více 80 zemí přijaly závazky ke snížení emisí do roku 2020, v úhrnu nejsou tyto závazky ještě dostatečně ambiciózní, aby svět mohl udržet oteplování pod hranicí 2 °C. EU by uvítala, kdyby se ministři, kteří se zúčastní konference ve Varšavě, zasadili o zvýšení cíle stanoveného pro období do roku 2020, což rovněž přispěje k uzavření ambiciózní dohody v roce 2015.

EU by rovněž uvítala, kdyby země, které tak dosud neučinily, předložily své závazky ke snížení emisí pro rok 2020 ještě před konferencí ve Varšavě. Konference by měla schválit postup, na jehož základě by všechny strany zvážily, jak by v roce 2014 mohly posílit svá opatření ke snížení emisí do roku 2020.

EU také vyzývá k další mezinárodní spolupráci na posílení cílů ke snížení emisí do roku 2020. Existuje značný potenciál k dalšímu snižování emisí, mimo jiné zvýšením úsilí v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie, fluorovaných skleníkových plynů, reformy dotací na fosilní paliva a emisí z letecké a lodní dopravy.

Konkrétně v případě fluorovaných plynů EU chce, aby varšavská konference vyslala jasný signál vyzývající strany Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, aby přijaly opatření k postupnému snižování HFC, skupiny skleníkových plynů se silným účinkem.

Provádění přijatých rozhodnutí
Třetí oblastí, v níž je zapotřebí přijmout ve Varšavě rozhodnutí, je dosažení pokroku při provádění opatření schválených na předchozích zasedáních.

Patří sem i otázka, jak postupovat v případě ztrát a škod způsobených změnou klimatu v obzvlášť zranitelných rozvojových zemích. Varšava se musí rovněž zabývat otázkou financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. Jednání ministrů na vysoké úrovni o otázkách financování by mělo přispět k nastolení konsensu o dalším postupu.

K dalším otázkám, o nichž je třeba rozhodnout, patří dokončení přípravy pravidel pro transparentnost u dosud přijatých závazků a podrobných pravidel pro provádění druhého kontrolního období Kjótského protokolu, které probíhá v letech 2013 až 2020.

Financování EU v oblasti klimatu v roce 2013
EU a členské státy jako největší světový poskytovatel oficiální rozvojové pomoci předloží ve Varšavě zprávu o svém pokračujícím poskytování finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země. EU a členské státy se zavázaly, že v období 2010–2012 poskytnou 7,2 miliardy EUR na financování „rychlého startu“ pro rozvojové země, a tento příslib překročily poskytnutím celkem 7,34 miliardy EUR, z toho 2,67 miliard EUR v loňském roce. Ačkoli pro rok 2013 žádná taková povinnost pro financování opatření v oblasti klimatu neplatí, EU a řada členských států oznámila dobrovolné příspěvky pro rozvojové země ve výši 5,5 miliardy EUR a podle posledního hodnocení tuto částku s největší pravděpodobností dodrží.

Tisková zpráva Evropské komise

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle

Published

on

Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně za použití D’Hondtovy metody při sčítání hlasů. Oproti volbám v ČR silněji rezonuje nestejná velikost 41 volebních obvodů. Mají od 7 do 20 zvolitelných mandátů.

Opozičním lídrem je podle průzkumů Občanská platforma, častěji vystupující pod názvem Občanská koalice (OP + několik politiků z Nowoczesna, Polské iniciativy a Zelených). Následuje POLSKA 2050, neúspěšného kandidáta na polského prezidenta Szymona Hołowni. Možné šiky má posílit také Lewice (postkomunisté v koalici s modernější RAZEM a několika dalšími aktivistickými levicovými skupinami). Posledním výraznějším subjektem koalice má být PSL, neboli tradiční Lidovci.

Volebním průzkumům stále vládne vládní PiS a její koalice Sjednocená pravice (se Solidarna Polska Zbigniewa Ziobry), která do voleb půjde s jednou kandidátkou PiS, na které možná budou i další politici z jiných pravicových a křesťanských seskupení. O tom, jak bude kandidátní listina PiS vypadat rozhoduje předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je již dlouhodobě dominantním politickým lídrem a zakladatelem PiS. Je také tím, kdo drží pohromadě různé zájmové skupiny v PiS, ať už regionální či mocenské.

PiS by podle aktuálních průzkumů získalo asi 200 poslaneckých křesel a k samotnému vládnutí ji dnes chybí cca 10 % voličských hlasů. Opoziční koalice (OK+PL2050+Lewice+PSL) by v disponovala podle průzkumů asi 235 křesly, tedy křehkou většinou a zbytek křesel by obsadila proruská a pravicově populistická KONFEDERACE (1 mandát obsadí německá menšina).

Mnoho průzkumů voličské podpory, které se objevují v polských médiích je přizpůsobených zadavateli a je někdy těžké je brát i jen trochu vážně (podle jednoho má seskupení starostů a primátorů „Tak! Dla Polski“ 13 %). Vládní i opoziční strany mají své průzkumy a podle toho se také chovají. PiS stále neztratilo šanci a stále má možnost podzimní volby vyhrát. Opozice, pokud se sjednotí také. Je zde i možnost patového výsledku, kdy oba bloky budou mít málo křesel na to, aby sestavily vládu a mít za například ministra Korwin-Mikkeho z KONFEDERACE je nepředstavitelné zatím pro všechny.

PiS se dnes rozhoduje o tom, zda na své kandidátce bude mít politiky ze Solidarna Polska, kteří jsou dnes dosti podstatnou přítěží vládní koalice. Ztratilo by ale několik, možná rozhodujících, procent hlasů. Donald Tusk z Občanské platformy veřejně tlačí na Szymona Holowniu, aby nestřečkoval a zařadil se pod jeho vedením pod společný prapor. Ten se nechce nechat Tuskem pozřít a skončit jako Nowoczesna. Navíc by jej opustili voliči, kteří nechtějí volit ani Platformu ani PiS. Polští lidovci chtějí dva opoziční bloky, protože Tusk prohlásil, že na opoziční kandidátce nebude nikdo, kdo je proti potratům.

Do podzimních polských voleb máme ještě více než půl roku + léto a za tu dobu se může stát ještě mnoho. PiS určitě obohatí současnost štědrým sociálním slibem a varianta nedohody polských opozičních stran je velmi pravděpodobná. Je proto předčasné tvrdit, že vládní PiS či opoziční blok vyhraje natolik, že bude moci sestavit vládu. Touto optikou je proto zapotřebí brát dění na polské politické scéně, navíc u vědomí toho, že v Polsku se už ostrá volební kampaň rozběhla.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Jak si Andrej Babiš koleduje

Published

on

V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi jasné, že mimo dárky na rozloučenou se budou prezidenti bavit i o českých prezidentských volbách.

V Polsku politicky velmi silný prezident Duda si Zemana docela váží. Na rozdíl od české politické scény jej v žádném případě nepohřbíval, když Zeman trpěl v nemocnici. I obecněji měl Duda k Zemanovi kladný vztah, a dokonce jakousi měrou jej trochu i obdivoval.

Česká média spekulují, že má Zeman žehlit Babišovo předvolební plácání. Je pravděpodobné, že to Zeman s jízlivostí sobě vlastní udělá, ale za způsob a formu mu Babiš poděkovat asi nebude moci. To vztah Babiše a premiéra Morawieckého měl a má jiný vývoj. Svého času Morawiecki Babiše potřeboval, a dokonce přiletěl do Karlových Varů na filmový festival jen kvůli schůzce s Babišem. Babiš byl na oplátku na pohřbu otce polského premiéra Kornela Morawieckého a Polsko a Česká republika byly tehdy motorem ke změně evropské azylové politiky.

Vztah Morawieckého a Babiše ale tak půl roku před parlamentními volbami v ČR silně ochladl. Proč? Můžeme jen spekulovat. Bylo toho asi více než jen Turów. V česko-polských diplomatických kruzích se šušká, že si Babiš řekl o nějakou výhodu v Polsku pro Agrofert a Morawiecki jej s tím poslal někam. Zda je tato pomluva pravdivá se asi nedozvíme. Zda to bylo jen zdůvodnění ochladnutí Poláků vůči Babišovi, protože si přečetli české volební průzkumy a přirozeně už v nějakých vztazích s Babišem neviděli budoucnost – je pravděpodobnější.

Morawiecki a Babiš ale, co by premiéři, tak trochu spolu na evropské půdě ve své době „pašovali koně“. Babiš dnes v tranzu běhá s vysavačem a pokouší se nasát nespokojené hlasy všech zklamaných voličů, přizpůsobuje tomu jazyk a vypouští negativní nesmysly, které by uvažující politik nepoužil. Neměl by se ale otírat o Polsko. Kdo ví, na co si Poláci mohou vzpomenout, ostatně jej znají za ty roky dobře, už od privatizace Unipetrolu.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polská opozice nabírá dech, ale má i záchvaty kašle 4.2.2023
    Podle českého scénáře se polská opozice pokouší v Polsku sešikovat do široké koalice, aby měla vůbec šanci porazit v podzimních polských volbách polské Právo a Spravedlnost. Polské volby jsou technicky trochu jiné, než známe my, ale zas tolik rozdílů zde nevidíme. Senát se volí ve stejnou dobu jako Sejm. 100 senátorů v jednomandátových okrscích a 460 poslanců poměrně […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak si Andrej Babiš koleduje 24.1.2023
    V prezidentském předvolebním duelu se Andrej Babiš dost prostoduše vyjádřil o „nepomoci“ Polsku v případě jeho napadení. Reakce ze strany polských politiků byly svižné, ale přeci jen se ozývali spíše europoslanci či novináři a mluvčí. První polské lize už Babiš za reakci nestojí. Dnes se pravděpodobně naposledy sejde dosluhující český prezident Zeman s prezidentem Dudou. Je asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.