Connect with us
Reklama




Aktuality

Energetika Polska

Published

on

energetikaHlavní energetickou surovinou v Polsku je uhlí z vlastních zásob, které se podílí na polské bilanci primární energie (dle ropného ekvivalentu Mtoe) zhruba 54%. Zbývající část energetických potřeb Polska je zajišťována ropou (27%), zemním plynem (13%) a OZE (6%).

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, Polsko se zavázalo ve shodě s předpisy EU zvýšit do r. 2020 jejich podíl na energetickém mixu na 15%. Uhlí přesto zůstane pro nejbližší léta významným zdrojem primární energie a faktorem energetické bezpečnosti Polska, nárůst spotřeby energie má v blízké budoucnosti krýt jaderná energetika.

Černé uhlí se na prvotních energetických zdrojích v Polsku podílí asi 41%. Těžba černého uhlí v období od r. 1990 prochází obdobím restrukturalizace. V letech 1990 až 2010 se těžba snížila z 150 mil. t. na zhruba 70 mil. tun ročně, což změnilo strukturu zahraničního obchodu černým uhlím. Od roku 2008 je Polsko jeho čistým dovozcem. V roce 2011 se i díky domácí poptávce rozdíl mezi dovozem a vývozem černého uhlí dále zvětšil, dovoz převýšil vývoj zhruba dvojnásobně. Největšími dovozci polského černého uhlí je Německo, Česko a Rakousko. Černé uhlí Polsko dováží především z Ruska (přes 7 mil. t), Česka (2 mil. t), USA (1,7 mil. t).

Hnědé uhlí tvoří 13% energetického mixu. Obdobně jako u černého uhlí, došlo v posledních dvaceti letech ke snížení jeho těžby ze 70 mil. na méně než 60 mil. t. ročně.

Polsko nemá velké vlastní zásoby ropy a je téměř úplně závislé na dovozu této energetické suroviny. V uplynulých letech těžba z domácích ložisek pokrývala mezi 2,5-5% roční polské spotřeby ropy. Čtyři pětiny těžby ropy realizuje skupina PGNiG S.A., vertikálně integrovaná, státem vlastněná a řízená kapitálová skupina PGNiG (Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo), která je ve 100% vlastnictví státu (prostřednictvím Ministerstva národního majetku PL). Druhou největší těžařskou firmou je společnost Lotos Petrobaltic. Zhruba 13 mil. t se dostává do Polska severní větví ropovodu Družba. Jeho polským provozovatelem je státní akciová společnost PERN. Kromě přepravy ropovody je britská a zejména norská ropa do Polska dovážena tankery přes ropný přístav v Gdaňsku. Největším zpracovatelem ropy je státní společnost PKN Orlen, který kontroluje 75% domácího trhu pohonnými hmotami. Druhým největším zpracovatelem ropy je státní společnost Lotos Polska.

Z celkové spotřeby plynu Polsko vytěží ze svých zdrojů kolem 30%, zbytek musí dovézt. Spotřeba zemního plynu v roce 2011 činila kolem 14,4 mld.m3, z vlastních zdrojů Polsko vytěžilo 4,2 mld.m3, 10,1 mld. m3 byl dovoz, zejména z Ruska a Německa. Struktura trhu plynem v Polsku je dlouhodobě neměnná. Téměř monopolní postavení v oblasti prospekce, těžby, skladování, distribuce a prodeje plynu v Polsku má skupina PGNiG, která kontroluje 98% polského trhu s plynem. PGNiG je majitelem všech zásobníků zemního plynu na území Polska a také šesti oddělených distributorských společností v jednotlivých regionech země. Polsko je důležitým teritoriem pro tranzit zemního plynu z poloostrova Jamal do Německa a ostatních západoevropských zemí. Vlastníkem je společnost SGT EuRoPol GAZ, ve které má PGNiG 48% podíl. Přenosovou soustavu na území Polska provozuje společnost OGP GAZ-SYSTEM SA (Operator Gazociągow Przesyłowych), která je 100% vlastněna státem prostřednictvím Ministerstva národního majetku PL. Na základě podepsání protokolu o změnách v mezivládní polsko-ruské dohodě o dodávkách ruského plynu z října 2010 byl podepsán dodatek ke kontraktu mezi polským PGNiG a ruskými Gazprom a Gazprom Export (jamalský kontrakt) z 25.9.1996, na jehož základě bude do r. 2022 dodávano do Polska ročně kolem 10,0 mld. m3 plynu. Polsko platí Gazpromu jednu z nejvyšších cen za plyn v Evropě. Do provozu bylo v září 2011 uvedeno mezisystémové spojení s Českem (interkonektor Stork mezi Třanovicemi a Skoczowem o kapacitě 0,5 mld. m3). Liberalizace trhu s plynem v Polsku pokračuje ztuha. Předseda polského Energetického regulačního úřadu (URE) schválil dne 24.7.2012 předpis „Instrukce k provozu a využívání přenosové sítě“ (IRiESP). Po převzetí řízení provozu polského úseku plynovodu Jamal od vlastníka plynovou EuRoPolGaz v roce 2011 (pod tlakem EK) společností GAZ-SYSTEM se jedná o další z aktivit, která směřuje k vytvoření liberálního trhu s plynem v Polsku ve smyslu nařízení třetího energetického balíčku EK. Polská vláda rovněž urychleně připravuje novelizaci Energetického zákona a snaží se tak napravit opožděnou implementaci třetího energetického balíčku v oblasti liberalizace trhu s plynem v Polsku, za což EK zahájila s Polskem řízení. Očekává se, že burza s plynem by měla začít fungovat také ještě v roce 2012. Nicméně ani vytvoření plynové burzy, jakkoliv je to liberalizační krok, nemusí vést k uvolnění polského trhu s plynem. Je potřebné počkat až na konečnou verzi energetického a plynového zákona, na definici zásad tvorby cen plynu. Zřejmě se nedá předpokládat, že by jedním z liberalizačních opatření byla likvidace monopolu PGNiG na uzavírání dlouhodobých kontraktů. Vláda bude přes své proklamace o liberalizaci trhu s energiemi (v důsledku vlivu politik EU) jen neochotně slevovat z trendu sledujícího zajištění strategické kontroly státu nad fungováním energetického sektoru.

Výroba elektrické energie v Polsku dosahuje 160 TWh ročně, t.j. kolem 4100 kWh na jednoho obyvatele (ČR 7020 kWh). Celkový instalovaný výkon všech elektráren činí 35 850 MW. Uhlí hraje dominantní roli v bilanci výroby a užití elektrické energie (90%) a výroba elektrické energie se tedy soustřeďuje v oblastech hlavní těžby kamenného, ale zejména hnědého uhlí, a v oblastech hlavní spotřeby (vojvodství Slezské, Lodžské, Mazowiecké, Opolské a Velkopolské). Firmě ČEZ patří elektrárna Skawina u Krakova (550 MW, plánované rozšíření o 600-1000 MW do r. 2015). Ta vlastní i teplárnu Chorzow (ELCHO Sp. z. o.o.). Polskou přenosovou soustavu provozuje společnost PSE-Operator S.A., vlastněná Ministerstvem národního majetku PL. Konsolidace elektroenergetického trhu v Polsku není dosud ukončena, stát vlastní většinové podíly ve vedoucích elektroenergetických společnostech. Vedoucí energetickou skupinou v Polsku Polska Grupa Energetyczna (PGE), je s podílem 40% na výrobě el.energie a 25% podílem na trhu distribuce v Polsku. Stát prostřednictvím Ministerstva státního majetku PL vlastní 69,29% podíl PGE. Skupina TAURON Polska Energia SA je druhým největším producentem elektrické energie v Polsku (14%). ČEZ se na výrobě el.energie v PL podílí zhruba 2%.

Celková propustnost polského elektroenergetického systému se zeměmi EU činí 2000-3000 MW (v závislosti od konfigurace systému) a je omezena přenosovými možnostmi uvnitř elektroenergetického systému Polska. Velké problémy proto způsobují Polsku (stejně jako ČR) přetoky el. energie z Německa, jehož elektroenergetická infrastruktura nezvládá přenos el. energie z větrných farem na severu Německa do jižní části země a do Rakouska, s nímž tvoří společnou obchodní zónu. K odstranění tohoto, z hlediska energetické bezpečnosti nevyhovujícího stavu (hrozba blackout), má sloužit plán výstavby transhraničních propojení do roku 2020. Vzhledem k tomu, že se situace s přetoky el.energie z Německa dramaticky zhoršuje, připravuje polská strana instalaci zařízení (transformátory s fázovým posuvem-PST), aby udržela přeshraniční toky el.energie z Německa na bezpečné úrovni. V této věci polský operátor PSEO konzultuje situaci s českým ČEPS a německým 50Hertz.

Energetická bezpečnost Polska

Problém energetické bezpečnosti je v Polsku velmi exponovaný a na rozdíl od západoevropských zemí (kde je nejdříve trh a ekologie) je na prvním místě. Závislost Polska na dovozu energetických surovin se postupně zvyšuje, nicméně v diskuzích o energetické bezpečnosti dominují úvahy o zastaralé energetické infrastruktuře, zejména pokud jde
o výrobu, přenos, či distribuci elektrické energie. Polské elektrárny jsou rovněž nepřizpůsobené emisním podmínkám ze strany unijních požadavků na ochranu životního prostředí. Během čtyř let budou muset polské elektrárny uzavřít staré energetické bloky
o celkovém výkonu 6000 MW, což je téměř 20% instalovaného výkonu v Polsku. Vzhledem k tomu, že se Polsko v elektroenergetice opírá především o uhlí, brání se tlaku EU na snižování emisí CO2 a tedy složení energetického mixu ve prospěch jiných technologií, převážně investičně náročných (Polsko na Radě pro životní prostředí dne 9.3.2012 opakovaně svým vetem zablokovalo přijetí Závěrů Rady ve věci návrhu EK, týkajícího se postupu EU při snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050). Polsko považuje rovněž EK o přijímání konkrétních redukčních cílů, pokud jde o emise skleníkových plynů po roce 2020 (milníky v letech 2030, 2040 a 2050), za předčasné a nereflektující jak současnou hospodářskou situaci v EU, tak hospodářskou úroveň jednotlivých ČS a v neposlední řadě dosavadní výsledky v projednávání energeticko-klimatické problematiky na celosvětové úrovni. Zásadní pozicí polské vlády je, že nehodlá renegociovat stávající klimaticko-energetický balíček, a to i přes nebo právě pro silný většinový tlak ze strany ČS o zostření redukčních cílů. Naopak požaduje, aby byly implementovány všechny mechanismy dosavadního balíčku. Ten je podle Polska na stole již dlouho, a přesto na něj partneři ze zemí mimo EU nijak nereagovali a bez globálního porozumění nemůže mít klimatická politika EU účinek na snižování C02 (v roce 2011 stouply celosvětově emise CO2 o 3%, přestože v EU a USA klesly o 1,9%, resp. 1,7%). Podle této polské úvahy nemá tedy zatím smysl redukční cíle dále zostřovat.Polské úsilí se proto v dalším období zaměří na zformování blokační menšiny z ČS, které se mohou podobně jako Polsko cítit ohrožovány ambiciozními redukčními emisními cíli EU (HU, SK, RO a CZ), s cílem definitivně zablokovat případnou další verzi Roadmap. Polsko také rozhodně nesouhlasí se snahou EK administrativními opatřeními zvyšovat cenu emisních povolenek.

Přes značný podíl pevných paliv v energetické bilanci země a jejich poměrně velké domácí zásoby však polská vláda ne zcela doceňuje problémy domácího sektoru hornictví, což se projevuje pomalou restrukturalizací a privatizací sektoru. Negativní roli sehrávají v této záležitosti i odbory. Resort hornictví je bez strategických investorů podkapitalizován, těžba domácího uhlí klesá a roste jeho dovoz.

Prognózy využívání paliv v polském hospodářství předvídají nárůst využití plynu a ropy
a zvýšenou potřebu jeho dovozu. Na rozdíl od dodávek ropy (91% polské potřeby se dováží z Ruska), kde je existující alternativou dovoz ropy z jiných zdrojů přes ropný terminál, je
v případě plynu možnost diverzifikace zdrojů silně závislá na stávající mezinárodní síti plynovodů (z hlediska diverzifikace zdrojů Polsku nevyhovující). Polsko je tak v dovozu plynu nyní bez náhrady závislé z 90% na dodávkách plynu z Ruska. V této souvislosti se Polsko těžko smiřovalo se stavbou rusko-německého plynovodu Nord Stream, který tuto závislost na ruském plynu podle něj dále prohlubuje.

Vládní nařízení stanovuje, že dovoz plynu z jedné země nesmí překračovat 88% a do roku 2020 má tento podíl být snížen až na 49%. S tímto cílem Polsko aktivně přistupuje k budování mezisystémových propojení (s využitím kofinancování z unijních zdrojů). Nedávno bylo dáno do provozu propojení české a polské sítě plynovodů mezi českými Třanovicemi a polským Skoczowem, které je jednou součástí severojižního koridoru Balt-Jaderské moře. Dalším řešením, kterým chce Polsko diverzifikovat své zdroje, je dovoz zkapalněného plynu přes terminály LNG. Počátkem roku zahájilo stavbu takového terminálu ve Svinoústí, který by po dokončení v roce 2014 mohl zabezpečovat až 1/3 polské spotřeby zemního plynu, nezávisle na dodávkách z Ruska.

Nárůst spotřeby elektrické energie v Polsku v blízké budoucnosti má krýt jaderná energetika (stavba první polské JE Żarnowiec byla zastavena v roce 1983), která má podle rozhodnutí vlády doplnit stávající energetický mix Polska. Podle aktuální vládní strategie Energetická politika do roku 2030, měl být první blok JE s instalovaným výkonem 3000 MW dokončen v roce 2020. Investor první polské JE, státní polská energetická skupina PGE, posunula ve své strategii rozvoje skupiny plánovaný termín dokončení prvního bloku první polské JE až na rok 2025. Druhý blok o stejném výkonu by měl být zprovozněn v roce 2029.

Polská veřejnost rovněž vkládá velké naděje do těžby břidlicového plynu. Polský Státní geologický institut (PIG) zveřejnil v březnu 2012 svůj odhad zásob nekonvenčního plynu a ropy v břidlicových vrstvách na polském území. Na rozdíl od dosavadních velmi hrubých a neověřených odhadů americké agentury EIA při ministerstvu energetiky USA a americké geologické firmy ARI (5,3 bln. m3) jde tentokrát o vědeckou zprávu, ve které byla analyzována data z let 1950-1990. Ta uvádí odhadované rozmezí 346 – 1920 mld. m3 plynu, přičemž za nejpravděpodobnější maximum se ve zprávě považuje hodnota 768 mld. m3. I tak je to zhruba 5,5 krát více, než činily dosud v Polsku zdokumentované zásoby konvenčního plynu (145 mld.m3), což by řadilo Polsko na třetí místo v Evropě (po Norsku a Nizozemí), pokud jde o těžitelné zásoby plynu. Podle Ministerstva hospodářství PL ani v případě těžby nekonvenčního plynu v PL nedojde k radikální změně energetické struktury Polska v nejbližších letech, tzn. že pro Polsko zůstává uhlí významným zdrojem primární energie a faktorem energetické bezpečnosti země.

ZDROJ: www.businessinfo.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading

Aktuality

Poslankyně opozice atakovaly předsedu PiS

Published

on

Ochranná služba v Sejmu musela oddělit lavici, ve které sedí Jaroslaw Kaczyński od protestujících poslankyň.

„Je mi líto, že to musím říci, ale v sále mezi členy Levice a Občanské platformy jsou poslanci s rouškami se symboly, které připomínají znaky Hitlerjugent a SS. Chápu však, že totální opozice odkazuje na totalitní vzorce.“ řekl na začátku zasedání Sejmu místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki.

Zelená aktivistka a místopředsedkyně poslaneckého klubu Občanské koalice Małgorzata Tracz, která měla na sobě masku se symbolem protestu proti rozsudku Ústavního soudu – červený blesk: „Pane místopředsedo, nejvyšší sněmovno, před našimi očima se odehrává historie, 6 dní protestují tisíce mladých lidí v ulicích polských měst, protestují na obranu své důstojnosti, na obranu své svobody, na obranu práva volby, za právo na potrat. Toto je válka a tuto válku prohrajete. A kdo je za tuto válku zodpovědný? Pane ministře Kaczyński, to je vaše odpovědnost.“

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř
  • Poslankyně opozice atakovaly předsedu PiS 27.10.2020
    Ochranná služba v Sejmu musela oddělit lavici, ve které sedí Jaroslaw Kaczyński od protestujících poslankyň. „Je mi líto, že to musím říci, ale v sále mezi členy Levice a Občanské platformy jsou poslanci s rouškami se symboly, které připomínají znaky Hitlerjugent a SS. Chápu však, že totální opozice odkazuje na totalitní vzorce.“ řekl na začátku […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality