Connect with us
Reklama



Ekonomika

Skokově roste dovoz uhlí do Evropy

Publikoval před

Tomasz Rogala, ředitel polské PGG uvedl na Evropském hospodářském kongresu, že v roce 2017 bylo nutno importovat do EU 172 milionů tun uhlí, což představuje asi půl milionu pracovních míst mimo EU, zatím co celá environmentální zátěž zůstala v Evropě. Kvůli svým energetickým potřebám Španělsko, Holandsko a Itálie zaznamenaly více než desetiprocentní růst využití tohoto paliva. Všechny rychle se rozvíjející země poptávají uhlí. Čína, i navzdory obrovské vlastní produkci potřebuje 3,5 miliardy tun, což je polovina světové spotřeby – ohlásila nutnost importu uhlí. Poptávka roste a Rusové a producenti v Jižní Americe na ni reagují.

Rogala připomněl, že před několika lety bylo hlavní zprávou, že potřeba uhlí bude menší, zatímco jiné zdroje energie je měly nahradit. Museli jsme se připravit na snížení produkce. PGG zastavila produkci 10 milionu tun. Uhelný sektor, jehož investiční náročnost trvá od 2 do 7 let, ale musí vědět, jaká bude poptávka po uhlí. Pokud se objeví euforie snižování spotřeby a po dvou nebo třech letech je to jinak, znamená to nedostatek respektu k číslům. Tento rok plánuje skupina PGG vytěžit 30 milionů tun uhlí a jednou z jejich priorit je realizace plánovaných investic – řekl, prezident PGG.

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko má zájem o podíly v amerických exportních terminálech

Publikoval před

Poradce polské vlády v oblasti energetické infrastruktury Piotr Naimski začátkem června řekl, že polský dominantní producent a distributor zemního plynu PGNiG jedná s americkými společnostmi o kapitálové účasti v exportních terminálech pro LNG. Cílem PGNiG je získání přístupu k americkému LNG. „PGNiG prověřuje podobné příležitosti. Víme, že vedení společnosti vede jednání s americkými společnostmi. Je to záležitost nalezení správného partnera. PGNiG zvažuje tyto možnosti, což je v souladu s firemní strategií získat nové zdroje plynu,“ vysvětluje Piotr Naimski.

Naimski dodal, že PGNiG uvažuje o vytvoření partnerství se středně velkým nebo i menším producentem břidlicového plynu „Každý z nich má svůj plyn a snaží se jej prodat. Tyto společnosti také přemýšlejí o podílech v exportních terminálech nebo dokonce o výstavbě vlastních menších terminálů. Tyto podniky jsou svojí velikostí vhodné pro naše potenciální investory,“ dodal Naimski.

PGNiG se snaží diverzifikovat své zdroje LNG ve snaze o snížení závislosti na ruském plynu. Podle zahraničního serveru Platts vyprší dlouhodobý kontrakt mezi PGNiG a Gazpromem v roce 2022 a PGNiG neplánuje jeho prodloužení. V současné době má PGNiG dlouhodobý kontrakt na dodávky LNG s katarskou státní společností Qatargas a pětiletý kontrakt se společností Centrica na dovoz LNG z USA.

Autor: Jan Budín, celý text na oenergetice.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Velká hra polského atomového dědka

Publikoval před

Lidé z PKN Orlen formou due diligence zkoumají již několik týdnů holding Lotos, druhou největší polskou petrochemickou firmu. Vše proto, aby zajistili fúzi obou polských polostátních firem. Navíc premiér Morawiecki celý proces vytrhl z lůna ministerstva energie a podřídil jej svému úřadu premiéra. Debaty o fúzi těchto firem se v Polsku vedou více než deset let a pochopitelně vedení Lotosu nikdy v minulosti neskákalo radostně z toho, že je pohltí větší bratr. Po personálních změnách se pocit Lotosu moc nezměnil, ale už není veřejně otevřeně prezentován. Polský ministr energie Tchórzewski se do procesu fúze petrochemických firem otevřeně nezapojoval a pro jeho ministerstvo bylo dosti viditelné, že se mezi dosavadní konkurenty moc plést nechce a jeho ministerstvo energie v tomto případě evidentně energií nesršelo.

Jak nový šéf Orlenu Obajtek, tak polský premiér Morawiecki se nikdy nevyjádřili pozitivně o účasti PKN Orlen ve financování polského atomového programu. Ministr Tchórzewski takový nápad měl, ale již hovoří o tom, že někdy veřejně diskutuje o svých vizích, které nejsou názorem celé vlády, ale že musí zkoušet, kolik kritiky či souhlasu se mu po jeho slovech zpětným efektem vrátí.
Po polské plánované investici do nového plynovodu je petrochemie a ropa druhým příkladem, kdy je strategické rozhodování podřízeno přímo úřadu premiéra. Ministerstvu energie tedy zůstává jen elektřina a strategické rozhodování o atomu, větrnících na Baltu či dostavbě uhelných bloků. Už i rozhodování o zdvojení stavby plynových bloků pro výrobu elektřiny v elektrárně na horní Odře šlo jaksi mimo ministerstvo energie.  

Ministr Tchórzewski nedávno prohlásil, že rozhodování o větrnících na Baltu bez rozhodnutí o polské atomové energetice neučiní. Dokonce to cíleně zdůraznil a přirovnal dnešní emoce kolem obnovitelné energetiky na moři k dávným emocím polských horníků proti zavedení jaderné energetiky v Polsku. Vše se tedy nakonec točí kolem peněz na budoucí energetický mix a kolem strategického rozhodování o možném budoucím přesunu části polské energetiky z jihu Polska na sever a následných obrovských investicích do přenosové soustavy v Polsku. Polský „atomový dědek“ Tchórzewski hraje tedy svoji poslední velkou hru a chce se ve funkci dožít pozitivního rozhodnutí o stavbě jaderné elektrárny v Polsku. Jenže je nasnadě, že si s financováním celého atomového programu nějak neví rady, a navíc mu s tím nikdo pomoci nechce.

Polsko nemůže počítat s tím, že by od Evropské unie dostalo na výstavbu nové jaderné elektrárny nějaké prostředky. Za to, pokud jde o větrníky na Baltu (které rostou v Německu jak houby po dešti) to je jiné kafe. Němci vlastní podstatné patenty a výrobou kolem větrných farem se v Německu zabývá 160 000 zaměstnanců. Bylo by tedy jistě mnohem jednodušší a „proevropské“ učinit rozhodnutí o stavbě polských větrníků a vydat se německou cestou podpořenou evropskými penězi. To lze pochopitelně udělat i bez rozhodnutí o stavbě nové jaderné elektrárny. Ovšem asi s novým ministrem energie.

Není tedy Polsku co závidět. Jejich rozhodování o budoucím energetickém mixu bude ještě provázeno mnoha emocemi. Ještě že nám z moře větry nedofouknou, slunce svítí průměrně, atomové elektrárny máme už dvě a už se jen dohadujeme, kolik výkonu v budoucnu budeme, například pro elektroautomobily, potřebovat.

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Unipetrol nevyplatí dividendu

Publikoval před

Představenstvo Unipetrolu návrh zveřejněný jako regulatorní oznámení na webu firmy nijak nekomentovalo. Návrh managementu v čele s Krzysztofem Zdziarskim musí schválit valná hromada. Ta se v Unipetrolu obvykle koná v červnu, její přesné datum zatím není stanoveno. Půjde spíše o formalitu, protože polský PKN Orlen kontroluje od letošního března přes 95 procent akcií této petrochemické skupiny. 

Většinovým majitelem Unipetrolu je PKN Orlen od roku 2005. Svůj podíl 63 procent navýšil PKN vykoupením dalších akcionářů, jimž loni v prosinci nabídl, že za jejich akcie dá 380 korun za kus. Většina z nich tuto nabídku využila. Klíčové bylo rozhodnutí finanční skupiny J&T a s ní spojených investorů, kteří přes firmy Paulinino a Entris drželi téměř čtvrtinu Unipetrolu. J&T získala za akcie přes 16 miliard korun. Předtím tvrdě kritizovala polský management a byla i hlavním tahounem boje za vyplácení dividend.

Ozval se naopak menšinový akcionář Tomáš Hájek, který je hlavní tváří skupiny drobných akcionářů Unipetrolu, kteří svoje akcie neprodali. “Je to jedna velká ostuda a je to v příkrém rozporu s veškerými dřívějšími prohlášeními a sliby, které se ukázaly jako lživé,” komentoval Hájek rozhodnutí na Twitteru. Tato akcionářská skupina uvádí, že kontroluje jedno procento podílů. Svoje akcie nechtějí prodat za méně než 400 korun.

Polský PKN Orlen tento týden oznámil, že chce zbylých 5,97 procenta akcií Unipetrolu do konce roku vykoupit a stáhnout akcie z pražské burzy. Akcionářům opět nabídl za prodej 380 korun. Celkem by tak Orlen musel vyplatit na získání stoprocentní kontroly dalších 4,1 miliardy korun. Na výkup akcií PKN Orlen dosud vydal celkem 3,5 miliardy zlotých (asi 21 miliard korun). Poláci za ně zaplatili z volné hotovosti a částečně z úvěrů.

Autor: Petr Zenkner, celý text na ihned.cz

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jaroslaw Kaczyński byl ohrožen na životě 15.6.2018
    Jaroslaw Kaczyński, předseda polské vládní stany Právo a Spravedlnost strávil měsíc v nemocnici, oficiálně s diagnózou pochroumaného kolena. To že tam byl tak dlouho, bez oficiálních zpráv o stavu jeho zdraví, bylo příčinou mnoha spekulací. Vládní politici o jeho nemoci nehovořili, tisková mluvčí opakovala, že předseda úřaduje z nemocničního lůžka a v nemocnici se čas […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko jsme podpořili jen verbálně 15.6.2018
    Polsko bude čelit disciplinárnímu řízení, což je další etapa procedury pro odebrání hlasovacích práv v Evropské radě. Podle informací ze zákulisí Polsko podpořilo pouze Maďarsko a verbálně a jen prohlášením, že onen postup je předčasný Slovensko a Česká republika. 14 zemí se vyjádřilo pro onen postup (mimo jiné Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Irsko či Litva) […]
    Jaromír Piskoř
  • Muzeum polské vodky 14.6.2018
    „Polská vodka je neoddělitelnou součástí polské kultury a významným vyváženým artiklem, který je díky své znamenité chuti a vytříbené kvalitě oslavovaný po celém světě. Návštěvníci se zde dozví o bohaté historii, tradici a výrobních metodách,“ vysvětlil výkonný ředitel nadace Polish Vodka Foundation Andrzej Szumowski. Podle zástupců instituce jde dokonce o první muzeum v zemi, které […]
    Jaromír Piskoř