Connect with us
Reklama




Co ochutnat

Pochoutky, které u cizinců vzbuzují třes

Published

on

czerninaPolský stůl je obrovskou ságou obsahující recepty a ingredience z celé Evropy. Od Litevců si Poláci zapůjčili recept na červený boršč na kvásku a bigos, od Němců vepřové koleno (golonka), od Francouzů okurkový salát (mizeria) a od Rusů pirohy (masem plněné taštičky), marinované houby a zavařeniny. Recept na faworki a koblihy dorazil od Vídně, po úspěšné ofenzívě Jana III. Sobieského proti Turkům.

Základem jídelníčku průměrného Poláka byl kdysi chléb, kaše, hrách, zelí a levné sledě – marinované, solené a uzené. Velký přínos pro rozvoj polské kuchyně má královna Bona Sforza, která s sebou přivedla nejen italské kuchaře, ale také mnoho druhů zeleniny, která je dnes základem polských polévek – petržel, celer a pórek. Královnina zeleninová zahrádka na krakovském Łobzowie existuje dodnes.

Polským exportním hitem je żur (żurek, moučná kyselice), neboli polévka z kysaného chleba a kysaných okurek. Dodnes se kvasí tradičním způsobem – v sudech ponořených do řeky Narwi. Máme také pochoutky, které u cizinců vzbuzují třes – krvavě červenou czerninu s kandovaným ovocem, dršťky, kravské jazyky v aspiku (ozorki).

Díky Židům se na polských stolech objevil kapr a bramborové placky, podávané s kysanou smetanou a cukrem. A brambory (kartofle, bulwy, pyry)… se zdají být dodnes v polské kuchyni prostě nenahraditelné. Jsou základem jídel v Suwalském regionu (cepeliny), Podlesí (babki a kiszki ziemniaczane), Kašubsku (pulki), Slezsku (kluski śląskie). Nechce se nám věřit, že v roce 1739, když se poprvé objevily v prodeji v koloniálu v Krakově, stály více než čokoláda!

Polská kuchyň vždy využívala bohatství bylin a koření: pepře, kmínu, hořčice, muškátového oříšku, nepostradatelného ke kořenění divočiny, jalovce, tymiánu přivezeného královnou Bonou a zapomenuté (neoprávněně) černuchy.

polsko.travel

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku

Published

on

Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů.

Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou například různé druhy obilných kaší, plněné pirohy, ryby a především hojné využívání lokálních surovin. Na rozdíl od České republiky, kde farmářské trhy zažívají boom až v posledních letech, Poláci mohli nakupovat čerstvé výpěstky zemědělců na místních trzích i za předchozího režimu.

Zdravější jsou i „nezdravá“ jídla

Ať už je to ovesná kaše s vysokým obsahem vlákniny, lehce stravitelná, přirozeně bezlepková jáhlová kaše, nebo pohanka, bohatá na antioxidanty a minerály, která je častou přílohou nahrazující brambory nebo knedlíky. Zdraví bezpochyby prospívá také obliba rybích pokrmů – Poláci si rádi dopřejí sledě v různých marinádách (nejčastěji smetanové omáčce na studeno), mořské ryby z Baltu, sladkovodní z Mazurských jezer nebo pstruhy z Kladské kotliny u českých hranic.

Chlodnik je základ 

K létu pak neodmyslitelně patří „chlodnik“, tedy studená polévka z červené řepy, salátové okurky a ředkviček zjemněná smetanou s typickou fialovou barvou, často podávaná s vařeným vejcem – zdravý oběd, který nasytí i ochladí. Legendární je „žurek“ – tradiční velikonoční polévka a zároveň „vyprošťovák“, jenž funguje podobně jako u nás česnečka. V různých částech Polska existují různé varianty, ale základem je domácí žitný kvásek s kořením, do kterého se přidává zelenina, maso, brambory a zjemňuje se smetanou…

Autor: Martin Chalupa, celý text na ctidoma.cz

Continue Reading

Co ochutnat

Lisiecká klobása na známkách Polské pošty

Published

on

Polská pošta propaguje polské zboží na známkách. Po sériích s městy, přírodou, Baltským mořem či solnými doly, byla vydána další známka ze série „polské regionální produkty“. Tentokrát se jedná o Lisieckou klobásu, chráněnou evropskou značkou a odkazující na původní recepturu tohoto produktu. Příležitostná známka byla vydána v nákladu 135 000 ks.

Lisiecká klobása je vyrobena z nejkvalitnějšího masa a obsahuje mimo jiné vepřovou šunku, koření, sůl, česnek či bílý pepř. Toto označení mohou používat jen výrobky vyrobené podle tradiční receptury v obcích Czernichów a Liszki v okrese Krakov.

Autorkou návrhu známky je Agnieszka Sancewicz a lze ji koupit v prodejnách Poczta Polska nebo na internetu – filatelistyka.poczta-polska.pl

Continue Reading

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Published

on

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Proč má PiS podporu poloviny polských voličů? 21.7.2019
    Vládní strana v Polsku – Právo a Spravedlnost – má podporu kolem 47 %. Necelé tři měsíce před tamními parlamentními volbami. V českých médiích, stejně jako v polských opozičních, se ale slaví, polská levice se dala už konečně dohromady. Je jedno, že sotva splácá podporu 9 % polských voličů. Česká média nepublikují rozhovory s polským […]
    Jaromír Piskoř
  • Koalice – populární slovo polské opozice 20.7.2019
    Polští Lidovci se rozhodli kandidovat do Sejmu samostatně (vytvořili si značku Koalicja Polska) a tím rozbili iniciativu šéfa Občanské platformy kandidovat podobně jako v eurovolbách (Evropská koalice) v širokém opozičním bloku do polského Sejmu a Senátu. Schetynova snaha o zachování jednoty polské opozice narazila na nechuť lidovců kandidovat na společné kandidátce s představiteli LGBT, což […]
    Jaromír Piskoř
  • Polská levice vytvořila Lewici 20.7.2019
    „Redakční kolegové a kolegyně, kterým bije srdce na levé straně si při sledování televize potají vzrušeně utírali slzy. Kdo by před dvěma lety uvěřil, že Biedroń, Zandberg a Czarzasty ohlásí společnou levicovou koalici.“ napsala Wyborcza o pocitech vlastních redaktorů. Spojení polské politické levice, tedy postkomunistické SLD, marxistické Razem a Wiosny není překvapivé. Biedrońova Wiosna směrovala […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality