Connect with us
Reklama



Co ochutnat

Hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí

Publikoval před

BigosBigos je jídlo, které se vesměs vaří v zimních měsících. Je holt tedy čas na toto téma. Do Polska se pravděpodobně dostal spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím pořádaných lovech (dle české wikipedie) a polské zdroje o původu slova uvádějí že má původ v „sekání na drobné kousky“.

Bigos je praktické a syté jídlo, které vydrží poživatelné delší dobu a i proto měl asi úspěch u armád, v tehdejší době se po dnešní Evropě potulujících. Existuje mnoho receptů přípravy Bigosu, ale liší se hlavně variantami různých přísad. Postatou je drobně nakrájené zelí a maso. Zelí kyselé a hlávkové, masa nelépe několik druhů a poslední době přibyla i varianta vegetariánská (?).

Receptů na Bigos je v samotném Polsku stovky a skoro by se dalo napsat, že každá polská rodina vaří svůj zaručeně nejlepší Bigos. Je to trochu jako s českou svíčkovou či segedínským gulášem. Můj vyzkoušený recept pochází z českého Slezska a od tradičního staropolského se moc neliší.

Ingredience:

1 kg hlávkového zelí
750 g kyselého zelí
30 – 50 g sušených hub
4 cibule
2 lžíce sádla
250 g vepřového masa
250 g hovězího masa
150 g uzeného bůčku
250 g libové klobásy
100 g sušených švestek
3 jablka
2 bobkové listy
10 zrnek celého pepře
5 zrnek nového koření
2-3 deci červeného stolního vína
dle chuti – sůl, mletý pepř, kmín, ocet, cukr (med)

Postup:

Sušené houby a švestky předem namočíme (zvlášť). Na drobno nasekané hlávkové zelí prolijeme vařící vodou. Na sádle osmahneme cibuli a na kostičky nakrájené ochucené hovězí maso, které zprudka krátce zatáhneme. Dodáme zelí, zalijeme trochou vody či vývaru, podle chuti a zvyku kmín či další přísady a dusíme. Když je hovězí maso měkké dodáme houby a švestky. V další pánvi či hrnci, k na sádle osmažené cibulce, přidáme bůček, vepřové maso a posléze kyselé zelí. Dusíme. Máme-li masa v obou hrncích měkká, spojíme obé do jednoho velkého hrnce, přidáme na hrubo nastrouhaná jablka, klobásu (raději ne moc tučnou) a zalijeme vínem. Pár minut podusíme a dle chuti okořeníme.

V tomto receptu se zachovává pravidlo, že hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí. Názory bigosologů se zde rozcházejí. Někteří maso připravují zvlášť na pánvích každé trochu jinak okořeněné, někteří bez dušení v zelí, ale dohromady na jedné pánvi. Variant přísad v závěrečném míchání je mnoho. Dodávají se další masa, například telecí, kachna či uzená žebra, ale také brambory nebo strouhaná červená řepa. V dochucovadlech figuruje mnohdy med, tvrdý alkohol, citron či různé byliny.

Bigos je prý nejlepší za 3 dny, když se všechny chutě spojí. Nejlepší Bigos v životě jsem jedl na horské chatě na polské straně Broumovské vrchoviny a paní domu tvrdila, že v tom zavařovacím hrnci ve sklepě na nás čekal 14 dnů. Každopádně Bigos dokáže velmi dobře „zestárnout“ i naporcovaný v mrazáku. Vegetariánskou variantu se sójovými kostkami a nevímčímještě bezmasým jsem nikdy neokusil, takže k ní nic smysluplného napsat nemohu.

jp

 

 

 

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Publikoval před

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Pokračovat ve čtení

Co ochutnat

Tlustý čtvrtek

Publikoval před

Poslední čtvrtek masopustu je v Polsku nerozlučně spjat s koblihami. Tradice oddávání se tomuto sladkému potěšení je v Polsku dlouhá několik století.  Dnes můžete v Polsku koupit koblihy téměř kdekoliv. Není divu, Poláci tento den zkonzumují kolem 100 milionů těchto sladkých plněných koulí, což je na jednoho „statistického Kowalského“ dvě a půl koblihy. I když jsou koblihy v supermarketech za velmi nízké ceny, polští spotřebitelé stojí i tři hodiny před vyhlášenými pekařstvími, aby sobě a svým blízkým zajistili tuto sladkou pochoutku. Druhů koblih je nepočítaně a na své si přijde každý. Polská tradice je pro jiné národy dosti málo pochopitelná obzvláště proto, že její termín je pohyblivý. Letos se slaví dnes. Příští rok až 28. února.

Pokračovat ve čtení

Co ochutnat

Pití piva na veřejnosti má být v Polsku zakázáno

Publikoval před

 

Podle návrhu poslanců PiS má v Polsku platit zákon, který dává tamním obcím právo omezit dostupnost alkoholu. Návrh zákona umožní obcím, aby mohly zakázat prodej alkoholu od 22 do 6. hodiny ranní. Zákaz se má týkat i piva nebo umožnit obcím omezit licencí prodej alkoholu v jednotlivých prodejnách. Zakázáno úplně má být pití alkoholu na veřejných místech s výjimkou míst k tomu určených. Jen radní obce mohou navíc vyznačit, kde takovýto zákaz na veřejných místech platit nebude.

(rmf24.pl)

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům 12.7.2018
    V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s […]
    Jaromír Piskoř
  • Policisté v Polsku přestali rozdávat pokuty po celé zemi 11.7.2018
    Pokud máte namířeno na dovolenou do Polska nebo přes něj alespoň jedete, nemusíte si nyní dělat velkou hlavu třeba s drobnými překročeními maximální povolené rychlosti. Polští policisté vás za takovou věc zastaví a domluví vám, žádný další postih ale následovat nebude. Opakuje se tak situace z jara letošního roku, kdy tehdy jen polské hlavní město […]
    Jaromír Piskoř
  • Rozdíly v zákonech o silničním provozu 11.7.2018
    V Polsku je v povinné výbavě hasicí přístroj a výstražný trojúhelník. Na obou stranách hranice platí na území obce maximální rychlost 50 km/hod.  Autor: Přeshraniční tým … celý text zde: 
    Jaromír Piskoř