Connect with us
Reklama




Co ochutnat

Hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí

Published

on

BigosBigos je jídlo, které se vesměs vaří v zimních měsících. Je holt tedy čas na toto téma. Do Polska se pravděpodobně dostal spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím pořádaných lovech (dle české wikipedie) a polské zdroje o původu slova uvádějí že má původ v „sekání na drobné kousky“.

Bigos je praktické a syté jídlo, které vydrží poživatelné delší dobu a i proto měl asi úspěch u armád, v tehdejší době se po dnešní Evropě potulujících. Existuje mnoho receptů přípravy Bigosu, ale liší se hlavně variantami různých přísad. Postatou je drobně nakrájené zelí a maso. Zelí kyselé a hlávkové, masa nelépe několik druhů a poslední době přibyla i varianta vegetariánská (?).

Receptů na Bigos je v samotném Polsku stovky a skoro by se dalo napsat, že každá polská rodina vaří svůj zaručeně nejlepší Bigos. Je to trochu jako s českou svíčkovou či segedínským gulášem. Můj vyzkoušený recept pochází z českého Slezska a od tradičního staropolského se moc neliší.

Ingredience:

1 kg hlávkového zelí
750 g kyselého zelí
30 – 50 g sušených hub
4 cibule
2 lžíce sádla
250 g vepřového masa
250 g hovězího masa
150 g uzeného bůčku
250 g libové klobásy
100 g sušených švestek
3 jablka
2 bobkové listy
10 zrnek celého pepře
5 zrnek nového koření
2-3 deci červeného stolního vína
dle chuti – sůl, mletý pepř, kmín, ocet, cukr (med)

Postup:

Sušené houby a švestky předem namočíme (zvlášť). Na drobno nasekané hlávkové zelí prolijeme vařící vodou. Na sádle osmahneme cibuli a na kostičky nakrájené ochucené hovězí maso, které zprudka krátce zatáhneme. Dodáme zelí, zalijeme trochou vody či vývaru, podle chuti a zvyku kmín či další přísady a dusíme. Když je hovězí maso měkké dodáme houby a švestky. V další pánvi či hrnci, k na sádle osmažené cibulce, přidáme bůček, vepřové maso a posléze kyselé zelí. Dusíme. Máme-li masa v obou hrncích měkká, spojíme obé do jednoho velkého hrnce, přidáme na hrubo nastrouhaná jablka, klobásu (raději ne moc tučnou) a zalijeme vínem. Pár minut podusíme a dle chuti okořeníme.

V tomto receptu se zachovává pravidlo, že hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí. Názory bigosologů se zde rozcházejí. Někteří maso připravují zvlášť na pánvích každé trochu jinak okořeněné, někteří bez dušení v zelí, ale dohromady na jedné pánvi. Variant přísad v závěrečném míchání je mnoho. Dodávají se další masa, například telecí, kachna či uzená žebra, ale také brambory nebo strouhaná červená řepa. V dochucovadlech figuruje mnohdy med, tvrdý alkohol, citron či různé byliny.

Bigos je prý nejlepší za 3 dny, když se všechny chutě spojí. Nejlepší Bigos v životě jsem jedl na horské chatě na polské straně Broumovské vrchoviny a paní domu tvrdila, že v tom zavařovacím hrnci ve sklepě na nás čekal 14 dnů. Každopádně Bigos dokáže velmi dobře „zestárnout“ i naporcovaný v mrazáku. Vegetariánskou variantu se sójovými kostkami a nevímčímještě bezmasým jsem nikdy neokusil, takže k ní nic smysluplného napsat nemohu.

jp

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Lisiecká klobása na známkách Polské pošty

Published

on

Polská pošta propaguje polské zboží na známkách. Po sériích s městy, přírodou, Baltským mořem či solnými doly, byla vydána další známka ze série „polské regionální produkty“. Tentokrát se jedná o Lisieckou klobásu, chráněnou evropskou značkou a odkazující na původní recepturu tohoto produktu. Příležitostná známka byla vydána v nákladu 135 000 ks.

Lisiecká klobása je vyrobena z nejkvalitnějšího masa a obsahuje mimo jiné vepřovou šunku, koření, sůl, česnek či bílý pepř. Toto označení mohou používat jen výrobky vyrobené podle tradiční receptury v obcích Czernichów a Liszki v okrese Krakov.

Autorkou návrhu známky je Agnieszka Sancewicz a lze ji koupit v prodejnách Poczta Polska nebo na internetu – filatelistyka.poczta-polska.pl

Continue Reading

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Published

on

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Continue Reading

Co ochutnat

Tlustý čtvrtek

Published

on

Poslední čtvrtek masopustu je v Polsku nerozlučně spjat s koblihami. Tradice oddávání se tomuto sladkému potěšení je v Polsku dlouhá několik století.  Dnes můžete v Polsku koupit koblihy téměř kdekoliv. Není divu, Poláci tento den zkonzumují kolem 100 milionů těchto sladkých plněných koulí, což je na jednoho „statistického Kowalského“ dvě a půl koblihy. I když jsou koblihy v supermarketech za velmi nízké ceny, polští spotřebitelé stojí i tři hodiny před vyhlášenými pekařstvími, aby sobě a svým blízkým zajistili tuto sladkou pochoutku. Druhů koblih je nepočítaně a na své si přijde každý. Polská tradice je pro jiné národy dosti málo pochopitelná obzvláště proto, že její termín je pohyblivý. Letos se slaví dnes. Příští rok až 28. února.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jan Pavel II – mše 15.10.2018
    18 – 19 hod., úterý 16. října, mše ke 40. výročí zvolení Jana Pavla II. papežem – Katedrála sv. Víta Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Pořádá Polský institut v Praze
    Jaromír Piskoř
  • Je to s podivem, ale premiéři našich zemí úzce spolupracují 15.10.2018
    Mateusz Morawiecki a Andrej Babiš ladili noty před summitem EU. Shodli se hlavně na postoji k migraci a v negativním přístupu k navyšování peněz pro Frontex. Polsko má zájem na opuštění cesty tvrdého Brexitu. Oba premiéři se potkávají velmi často. Morawiecki bude na oslavách vzniku ČR a obě vlády zasednou společně v půlce listopadu nad […]
    Jaromír Piskoř
  • Jeden z nich bude prezidentem Varšavy 13.10.2018
    Rafał Trzaskowski versus Patrik Jaki, volební souboj, který v Polsku nenechává nikoho chladným. Prezident hlavního města je pro polskou politiku výrazné křeslo, podobně jako křeslo primátora Prahy. Poslanec, bývalý ministr v Tuskově vládě a šéf volebního štábu současné prezidentky města Rafał Trzaskowski je kandidátem Občanské platformy (dnes širší Koalice). Jeho velmi výrazné vedení v průzkumech […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality