Connect with us
Reklama

Co ochutnat

Hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí

Published

on

BigosBigos je jídlo, které se vesměs vaří v zimních měsících. Je holt tedy čas na toto téma. Do Polska se pravděpodobně dostal spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím pořádaných lovech (dle české wikipedie) a polské zdroje o původu slova uvádějí že má původ v „sekání na drobné kousky“.

Bigos je praktické a syté jídlo, které vydrží poživatelné delší dobu a i proto měl asi úspěch u armád, v tehdejší době se po dnešní Evropě potulujících. Existuje mnoho receptů přípravy Bigosu, ale liší se hlavně variantami různých přísad. Postatou je drobně nakrájené zelí a maso. Zelí kyselé a hlávkové, masa nelépe několik druhů a poslední době přibyla i varianta vegetariánská (?).

Receptů na Bigos je v samotném Polsku stovky a skoro by se dalo napsat, že každá polská rodina vaří svůj zaručeně nejlepší Bigos. Je to trochu jako s českou svíčkovou či segedínským gulášem. Můj vyzkoušený recept pochází z českého Slezska a od tradičního staropolského se moc neliší.

Ingredience:

1 kg hlávkového zelí
750 g kyselého zelí
30 – 50 g sušených hub
4 cibule
2 lžíce sádla
250 g vepřového masa
250 g hovězího masa
150 g uzeného bůčku
250 g libové klobásy
100 g sušených švestek
3 jablka
2 bobkové listy
10 zrnek celého pepře
5 zrnek nového koření
2-3 deci červeného stolního vína
dle chuti – sůl, mletý pepř, kmín, ocet, cukr (med)

Postup:

Sušené houby a švestky předem namočíme (zvlášť). Na drobno nasekané hlávkové zelí prolijeme vařící vodou. Na sádle osmahneme cibuli a na kostičky nakrájené ochucené hovězí maso, které zprudka krátce zatáhneme. Dodáme zelí, zalijeme trochou vody či vývaru, podle chuti a zvyku kmín či další přísady a dusíme. Když je hovězí maso měkké dodáme houby a švestky. V další pánvi či hrnci, k na sádle osmažené cibulce, přidáme bůček, vepřové maso a posléze kyselé zelí. Dusíme. Máme-li masa v obou hrncích měkká, spojíme obé do jednoho velkého hrnce, přidáme na hrubo nastrouhaná jablka, klobásu (raději ne moc tučnou) a zalijeme vínem. Pár minut podusíme a dle chuti okořeníme.

V tomto receptu se zachovává pravidlo, že hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí. Názory bigosologů se zde rozcházejí. Někteří maso připravují zvlášť na pánvích každé trochu jinak okořeněné, někteří bez dušení v zelí, ale dohromady na jedné pánvi. Variant přísad v závěrečném míchání je mnoho. Dodávají se další masa, například telecí, kachna či uzená žebra, ale také brambory nebo strouhaná červená řepa. V dochucovadlech figuruje mnohdy med, tvrdý alkohol, citron či různé byliny.

Bigos je prý nejlepší za 3 dny, když se všechny chutě spojí. Nejlepší Bigos v životě jsem jedl na horské chatě na polské straně Broumovské vrchoviny a paní domu tvrdila, že v tom zavařovacím hrnci ve sklepě na nás čekal 14 dnů. Každopádně Bigos dokáže velmi dobře „zestárnout“ i naporcovaný v mrazáku. Vegetariánskou variantu se sójovými kostkami a nevímčímještě bezmasým jsem nikdy neokusil, takže k ní nic smysluplného napsat nemohu.

jp

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku

Published

on

Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů.

Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou například různé druhy obilných kaší, plněné pirohy, ryby a především hojné využívání lokálních surovin. Na rozdíl od České republiky, kde farmářské trhy zažívají boom až v posledních letech, Poláci mohli nakupovat čerstvé výpěstky zemědělců na místních trzích i za předchozího režimu.

Zdravější jsou i „nezdravá“ jídla

Ať už je to ovesná kaše s vysokým obsahem vlákniny, lehce stravitelná, přirozeně bezlepková jáhlová kaše, nebo pohanka, bohatá na antioxidanty a minerály, která je častou přílohou nahrazující brambory nebo knedlíky. Zdraví bezpochyby prospívá také obliba rybích pokrmů – Poláci si rádi dopřejí sledě v různých marinádách (nejčastěji smetanové omáčce na studeno), mořské ryby z Baltu, sladkovodní z Mazurských jezer nebo pstruhy z Kladské kotliny u českých hranic.

Chlodnik je základ 

K létu pak neodmyslitelně patří „chlodnik“, tedy studená polévka z červené řepy, salátové okurky a ředkviček zjemněná smetanou s typickou fialovou barvou, často podávaná s vařeným vejcem – zdravý oběd, který nasytí i ochladí. Legendární je „žurek“ – tradiční velikonoční polévka a zároveň „vyprošťovák“, jenž funguje podobně jako u nás česnečka. V různých částech Polska existují různé varianty, ale základem je domácí žitný kvásek s kořením, do kterého se přidává zelenina, maso, brambory a zjemňuje se smetanou…

Autor: Martin Chalupa, celý text na ctidoma.cz

Continue Reading

Co ochutnat

Lisiecká klobása na známkách Polské pošty

Published

on

Polská pošta propaguje polské zboží na známkách. Po sériích s městy, přírodou, Baltským mořem či solnými doly, byla vydána další známka ze série „polské regionální produkty“. Tentokrát se jedná o Lisieckou klobásu, chráněnou evropskou značkou a odkazující na původní recepturu tohoto produktu. Příležitostná známka byla vydána v nákladu 135 000 ks.

Lisiecká klobása je vyrobena z nejkvalitnějšího masa a obsahuje mimo jiné vepřovou šunku, koření, sůl, česnek či bílý pepř. Toto označení mohou používat jen výrobky vyrobené podle tradiční receptury v obcích Czernichów a Liszki v okrese Krakov.

Autorkou návrhu známky je Agnieszka Sancewicz a lze ji koupit v prodejnách Poczta Polska nebo na internetu – filatelistyka.poczta-polska.pl

Continue Reading

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Published

on

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • „Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra 25.8.2023
    Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert. Liz pravidelně […]
    Jaromír Piskoř
  • 100 dnů do říjnových voleb v Polsku 8.7.2023
    Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita. Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a […]
    Jaromír Piskoř
  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.