Connect with us
Reklama




Aktuality

Československo-polský spor o Těšínsko 1918–1920

Published

on

mapa TěšínskaRozpad habsburské monarchie postavil české a polské představitele před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nástupnické státy. Provizorní dohoda o rozdělení pravomocí mezi místními představiteli byla uzavřena 5. listopadu 1918 a odrážela převahu Poláků na tomto území. Dle této dohody spadalo pod polskou správu 77 procent území Těšínského knížectví, takže města jako Bohumín, Karviná, Těšín, Třinec a Jablunkov se ocitla na polské straně. moderní dějinyI když šlo pouze o provizorní dohodu, která neměla předjímat definitivní hranice obou států, polští představitelé ji tak brzy začali vykládat, což českou stranu znepokojilo a vedlo v lednu 1919 k obsazení Těšínska československým vojskem. To vyvolalo přirozeně obrovské pobouření mezi všemi uvědomělými Poláky a vedlo k přenesení sporu na mírovou konferenci v Paříži. Původně měl být na sporném území uspořádán plebiscit, který by zjistil vůli obyvatel, ale to se ukázalo jako neproveditelné. K vyřešení sporu tak došlo arbitráží velmocí v červenci 1920. Dle tohoto rozhodnutí získalo Československo celý ostravsko-karvinský revír a košicko-bohumínskou dráhu, která tehdy představovala jediné železniční spojení českých zemí se Slovenskem. Toto rozhodnutí však bylo mezi Poláky vnímáno jako naprosto nespravedlivé a pouze dočasné.

Ivo Baran: Polská menšina v Moravskoslezském kraji

Historie v bodech:

19. 10. 1918 vznikla Rada Narodowa Ksiectwa Cieszyńskiego s cílem připojit celé Těšínsko k Polsku.

Po státním převratu v českých zemích vznikl 29. 10. 1918 Český zemský národní výbor pro Slezsko.

Počátkem listopadu1918 se čs. nár. výbor s polskou nár. radou v Orlové dohodl na prozatímním rozdělení území a kompetencí. ČSR má zájem na ovládnutí ostravsko-karvinské uhelné pánve a košicko-bohumínské železniční dráhy.
Poláci argumentují svou početní převahou na Těšínsku, Čechoslováci historickou přináležitostí Těšínska k českým zemím.
Od prosince 1918 probíhají diplomatická jednání.

Na Těšínsko z čs. iniciativy vyslána britská mise, aby prozkoumala poměry.

Na 26. ledna 1919 plánovány volby na polském území včetně Poláky ovládané části Těšínska.
Česká strana se obává, že volby budou zmanipulovány a jejich výsledek využit jako argument pro připojení Těšínska k Polsku.

23. ledna zahájena „sedmidenní válka“ – česká ofenziva vedená plukovníkem Josefem Šejdárkem vytlačila polské jednotky z Bohumína, Karviné a Těšína až ke Skoczowu.

30. ledna vydán rozkaz k zastavení postupu. Padlo zhruba 50 Čechoslováků a 90 Poláků.

Boje na Těšínsku vedly k diplomatickému zákroku velmocí.

V únoru na Těšínsko vyslána mezinárodní komise.

Nařízena evakuace čs. jednotek z části zabraného území – provedena narychlo a provázena organizačními zmatky.
Po evakuaci dočasně zřízeno neutrální pásmo mezi čs. a polskou částí Těšínska. V pásmu se zdržovali zločinci a pašeráci, šířily se zde choroby – úřady zde nemohly zasahovat. Demarkační linie střežena francouzskými a italskými jednotkami – kompetenční spory s čs. a polskými útvary.

V září 1919 stanovena nová demarkační linie – podobná původní linii z listopadu 1918. Konečné rozdělení Těšínska se mělo řídit výsledky chystaného plebiscitu – lidového hlasování. Zřízena mezinárodní plebiscitní komise, jí podléhají čs. a polská komise.  Plán plebiscitu z počátku vítán hlavně polskou stranou, následně však vyvstaly spory, kdo všechno bude mít právo hlasovat (dle věku, bydliště atd.). Proběhlo pouze „zkušební“ kolo plebiscitu na Frýdecku, kde převážila česká strana.
Francie má zájem o dobré vztahy s ČSR i Polskem, předseda plebiscitní komise francouzský hrabě de Manneville Čechy i Poláky obviňován z protežování protistrany

Polsko je současně ve válce s bolševickým Ruskem – obviňování Čechů z podpory bolševismu.

Vyhrocené projevy národnostního napětí.

Propuštění či vyhánění polských dělníků z továren.

Oboustranné nucené vystěhovávání.

Útoky na učitele, komunální politiky a jiné veřejné činitele.

Vznikají české i polské polovojenské organizace.

Během jara a počátkem léta 1920 vyhrocení poměrů – polské útoky na četnické stanice a úřady,
např. v Šumbarku zabiti tři četníci

Na čs. stranu se během konfliktu připojila i většina místních Němců, Židů obávajících se antisemitských nálad v Polsku, i tzv. koždoňovců…

Koždoňovci (někdy též zjednodušené označovaní jako Šlonzáci) nazýváni podle Josefa Koždoně (1873–1949). Skupina obyvatel hovořících polsky, ale hlásících se k svébytné „slezanské“ identitě. Kulturně mají blíže k Němcům, odmítají polský nacionalismus.

Češi a Poláci se vzájemně viní z krutostí během sedmidenní války.

Čechoslovákům vyčítáno údajné sabotování polského boje proti bolševikům.

Rozvoj letákové a novinové propagandy obou stran.

Protipolskou propagandu vyvíjejí i koždoňovci (satirický časopis Nasz kocur).

V důsledku násilností upuštěno od plánovaného plebiscitu.

Na konferenci ve Spa v červenci 1920 rozhodnuto o definitivním rozdělení Těšínska mezi ČSR a Polsko.
ČSR získala uhelnou pánev i strategickou železniční trať.

Město Těšín rozděleno na Cieszyn a Český Těšín.

Na obou stranách zůstala jistá nespokojenost – Češi věřili, že by plebiscitem získali celé Těšínsko; místní Poláci dohodu vnímali jako zradu polské vlády.

Zdroj: Moderní-Dějiny.cz

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

„Jebać PiS“ – slogan, který pomohl Dudovi vyhrát volby

Published

on

Stávající polský prezident Duda vyhrál prezidentské volby v Polsku a získal tak druhý prezidentský mandát. Výsledky ukazují těsný poměr 51:49 %.

Anti-PiS opětovně nevyhrálo a Občanská koalice bude muset pro budoucí výhru změnit taktiku. Rafal Trzaskowski se ukázal být dobrým volebním lídrem, ale místo na pódiu je v prezidentském klání jen jedno. Primátor Varšavy má před sebou možnost velmi solidní politické kariéry a stal se dnes nejvýraznější politickou postavou Občanské platformy.

Konzervativní jádro PiS nebude s průběhem dalšího prezidentského mandátu Andrzeje Dudy spokojeno. Ve druhém mandátu se chce odpovídat „jen Bohu, národu a historii“. Vládnoucí Sjednocená pravice nemá uvnitř sebe sama nijak růžové vztahy a do parlamentních voleb v roce 2023 se bude muset změnit, aby měla šanci opětovně uspět. Její podpora mezi mladými voliči či podnikateli je už mizivá. PiS zachraňují voliči 50+ a důchodci.

Nebývalé ostrá prezidentská kampaň byla plna emocí. Veřejnoprávní média podporovaly stávajícího prezidenta propagandou, která byla někdy za hranou vkusu a novinářské normality. Stejně se ale chovaly opoziční média. Srážka emocionálních výpadů vygradovala do sloganu „Jebać PiS“, ve volebním tichu politiky Platformy používaném v podobě „***** ***“. Tento slogan byl natolik kontraproduktivní, že zvedl z postelí i chromé důchodce.

Onen slogan ale bude na každém kroku provázet Ty polské politiky, kteří si najednou uvědomili, že takto natvrdo rozdělená polská politická scéna Polsku škodí v mnoha úrovních. Domácích, ekonomických i mezinárodních. Ono tradiční polské politické schéma, kdy si nikdo nepřizná chybu a svůj případný přešlap komentuje ještě většími přešlapy konkurence, je zamotaný kruh, ze kterého se stávající generace polské politické reprezentace nevymotá.

Konzervativní polovina polských voličů letos těsně převážila nad liberálnější polovinou. Starý lišák Kaczyński zase vyhrál a bude opět oslavován a proklínán. Jeho konstrukce politiky slavila úspěch. Bez něj je ovšem PiS a Sjednocená pravice jen množinou politiků. Pro polskou křesťanskou pravici bude zásadní, zda si Kaczyński vychová svého nástupce. Pokud se mu to podaří, může PiS v Polsku vládnout ještě dlouho.

Continue Reading

Aktuality

Duda má větší podporu než mu předpověděl volební průzkum

Published

on

Polská volební komise zveřejnila dílčí výsledky prezidentských voleb z 87,16 % obvodů. Z nich plyne, že Andrzej Duda má vyšší podporu než v průzkumu IPSOS a dosahuje více než 45 %.

Podle údajů PKW získal z 23 734 (celkem 27 230) volebních obvodů současný prezident Andrzej Duda 45,24 % hlasů (7 246 743 hlasů). Na druhém místě skončil Rafał Trzaskowski s 28,92 %. Kandidát Občanské koalice získal po sčítání výsledků z 87,16 % obvodů 4 632 734 hlasů.

Velké, dosud nesečtené obvody (ve velkých městech), ale stávajícímu prezidentovi tolik přát nebudou. 

Continue Reading

Aktuality

Trzaskowski zachránil Občanskou platformu

Published

on

Necelé tři týdny před prvním kolem prezidentských voleb v Polsku je kampaň v plném proudu. „Otevřete krabici s botami a vyleze Rafał Trzaskowski“. Kandidát Občanské platformy a stávající primátor Varšavy není u nás zatím moc známý. Levicový liberál, hovořící anglicky, francouzsky, španělsky, rusky a italsky – studoval mimo jiné na Oxford University (1995) či pařížském European Union Institute for Security Studies. V roce 2004 se stal doktorem humanistických věd na Varšavské univerzitě. 

Trzaskowski není žádným politickým nováčkem a jeho post ve Varšavě mu umožňuje být současnému prezidentovi důstojným protikandidátem. Małgorzata Kidawová-Błońská jím nebyla. Byla proto vedením Platformy, po odkladu voleb kvůli epidemii, nahrazena právě Trzaskowskim. Platformě se podařilo mobilizovat své voliče, Trzaskowski musel získat ve velmi krátké době 100 000 podpisů. Podle Platformy jich za týden získal 1 600 000 a v podpoře v průzkumech se vrátil tam, kde Małgorzata Kidawová-Błońská začínala – ke 30 % podpory polských voličů. Již tento samotný fakt je záchranou Občanské platformy, co by lídra polské opozice, protože Małgorzata Kidawová-Błońská končila na 2 %. 

V Polsku se tedy schyluje opět ke tradičnímu souboji PiS – PO tentokráte ve druhém kole polských prezidentských voleb. Trzaskowski a stávající polský prezident Duda budou bojovat o středové voliče v menších polských městech, kteří se o politiku moc nezajímají, ale volit ve druhém kole voleb půjdou. Podle polských volebních analytiků je to těchto několik set tisíc voličů, kteří rozhodnou. 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • „Jebać PiS“ – slogan, který pomohl Dudovi vyhrát volby 13.7.2020
    Stávající polský prezident Duda vyhrál prezidentské volby v Polsku a získal tak druhý prezidentský mandát. Výsledky ukazují těsný poměr 51:49 %. Anti-PiS opětovně nevyhrálo a Občanská koalice bude muset pro budoucí výhru změnit taktiku. Rafal Trzaskowski se ukázal být dobrým volebním lídrem, ale místo na pódiu je v prezidentském klání jen jedno. Primátor Varšavy má […]
    Jaromír Piskoř
  • Duda má větší podporu než mu předpověděl volební průzkum 29.6.2020
    Polská volební komise zveřejnila dílčí výsledky prezidentských voleb z 87,16 % obvodů. Z nich plyne, že Andrzej Duda má vyšší podporu než v průzkumu IPSOS a dosahuje více než 45 %. Podle údajů PKW získal z 23 734 (celkem 27 230) volebních obvodů současný prezident Andrzej Duda 45,24 % hlasů (7 246 743 hlasů). Na […]
    Jaromír Piskoř
  • Trzaskowski zachránil Občanskou platformu 11.6.2020
    Necelé tři týdny před prvním kolem prezidentských voleb v Polsku je kampaň v plném proudu. „Otevřete krabici s botami a vyleze Rafał Trzaskowski“. Kandidát Občanské platformy a stávající primátor Varšavy není u nás zatím moc známý. Levicový liberál, hovořící anglicky, francouzsky, španělsky, rusky a italsky – studoval mimo jiné na Oxford University (1995) či pařížském […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality