Connect with us
Reklama




Aktuality

Předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský o polském: Je to alarmující a šokující

Published

on

Deutsche Welle: Je pro vás zajímavé, co se děje s Ústavním soudem v sousedním Polsku?

Pavel Rychetský: Já bych nepoužil slovo „zajímavé“. Je to šokující a znepokojující. Ukazuje to krizi naší civilizace a nedostatek schopnosti bránit se proti reálným hrozbám právního státu a demokracie.Jde o geograficky nám blízké Maďarsko a Polsko, ale také Turecko a USA. Nicméně, zatímco v USA mají pravděpodobně dostatečně silné instituce pro zachování základů demokratického právního státu, to samé nelze říci o třech výše uvedených zemích. A situace v Polsku je mnohem horší, než o ní víme ze sdělovacích prostředků. Zdá se, že nejen politici, ale ani novináři se neodváží popsat to dostatečně přesně.

DW: Odkud takový názor?

PR: Z osobní zkušenosti. Před dvěma měsíci svolal předseda maďarského Ústavního soudu setkání předsedů Ústavních soudů Visegrádské skupiny. Poprvé v historii. Ještě se to nestalo. Potkávají se prezidenti, premiéři, ministři, aby si před rozhovory na fóru Evropské unie vyměnili zkušenosti nebo se jinak podpořili.

DW: A je něco zlého na setkání předsedů ústavních soudů?

PR: Než jsem přijel do Budapešti, měl jsem dojem, že chtějí využít mou účasti na tomto setkání, aby změny v Polsku a Maďarsku získaly svého druhu punc legálnosti. Ale to, co jsem slyšel od polského zástupce …

DW: Byla přítomna předsedkyně Julia Przyłębska?

PR: Ne, profesor Lech Morawski. Předpokládal jsem, že buď bude zcela neutrální, nebo se bude snažit, aby nás přesvědčil, že situace v Polsku není tak alarmující a ve skutečnosti je vše v pořádku a nejen že jsou zachovány principy demokracie, ale i právního státu. Byl to pravý opak.

DW: To znamená?

PR: Za prvé, popsal situaci v Polsku slovy, že v Polsku je válka. Už to mnou otřáslo. Pak vysvětlil, že to je válka mezi patrioty na jedné straně a zrádci a kolaboranty na straně druhé. Ve skutečnosti to bylo nenávistné vystoupení.
Slyšel jsem od něj také, že Ústavní soud nemůže přicházet s interpretací Ústavy. Že Ústava není majetkem soudu, ale celého národu. To mi připomíná časy Josifa Vissarionoviče Stalina.

Stručně řečeno: je evidentní, že když se v zemích s liberální demokracií začínají objevovat rysy autoritářství, autokraté se v první řadě snaží nějakým způsobem omezit třetí moc ve státě, která má hájit práva a svobody občanů.

DW: Soudní moc?

PR: Soudní moc, vzhledem k tomu, že ona je největší překážkou v úsilí o omezení demokracie, a především brání odstranění zásad právního státu. Protože vychází z principu, že zákon je nad politikou a že zákon, a v první řadě ústava, samozřejmě svým způsobem politiky omezuje. V naší ústavě máme taková slova: „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ Co to znamená? To je jasná definice toho, že ani parlament nemá právo dotknout se zásad demokracie a právního státu – a to i v případě, že by to bylo jednomyslné rozhodnutí.

DW: Ale Parlament má právo na změnu ústavy. A v tomto bodě?

PR: V souladu s naší naukou a naší judikaturou Ústavního soudu, takové právo nemá ani parlament. Ústavní soud České republiky již zrušil ústavní zákon přijatý oběma komorami parlamentu, a odvolal se právě na tento článek 9, odstavec 2, v němž se uvádí, že existuje několik zásad, kterých se nemá právo dotknout ani demokraticky zvolený parlament. Není to tak, že v demokracii má většina pravdu. Většina má pouze dočasné povolení. A ta pomíjivost znamená, že se nemůže odchýlit od základních zásad, které ústava tomuto státu dala.

DW: Ale přeci ji schválil parlament?

PR: Ano, ale ne tento. Jednalo se o první parlament, ústavní, který nám vložil do ústavy tyto nástroje ochrany základních hodnot, jako je například právo na život. Žádný parlament již nemá právo na obnovení trestu smrti, protože náš stát zakázal jeho použití.

DW: Hovořil jste o vážných obavách o tom, co se děje v Polsku. Můžete říci, co ve vás budí nepokoj?

PR: Především mi jde o osud demokratických hodnot a právního státu, ale také o nezávislé soudnictví a nezávislé sdělovací prostředky. V Polsku je prováděn masivní útok na nezávislé soudnictví a nezávislá média a je snaha o nasazení roubíku a zbavení jejich nezávislosti. Tento pokus začal Ústavním soudem a pokračuje Národní radou soudnictví, která má být ukončena, a v nové soudní radě mají soudci ztratit většinu.

DW: Mají být voleni parlamentem.

PR: A proto, onen základní princip dělby moci by byl porušen takovým způsobem, který by byl nepřijatelný.

DW: Zástupci vlády a PiS tvrdí, že v některých zemích EU podobné instituce volí parlamenty.

LP: Taková srovnání jsou irelevantní, protože tyto země neměly stejnou historii, stejnou zkušenost a především, stejně vyspělou demokracii. V naší zemi nemáme Nejvyšší soudní radu. Považuji to za deficit v našem systému. Na druhou stranu, nezávislost soudnictví je zaručena natolik, že se zatím nezdá, že by nám mohly hrozit pokusy o omezení nezávislosti soudnictví a odsunutí vlády soudů z rovnocenné pozice v rámci dělby moci ve státě. I když vždy se najdou politické síly, které by to chtěly.

DW: Myslíte si, že je možný zásah ze strany Evropské unie proti zemi, ve které je soudní moc omezována?

PR: Myslím si, že je to povinností Evropské unie. Na druhé straně, Unie v současné situaci, jak říkáme v České republice, tahá za kratší provaz. Máme před sebou Brexit a jsme v situaci, kdy by nerozvážné kroky mohly vést k dalšímu exitu. Takže hlavní odpovědnost je třeba hledat na národní úrovni. Polský národ musí usilovat o zachování těch hodnot, na kterých postavil svůj stát.

DW: Co by to znamenalo pro Českou republiku, pokud by situace v Polsku šla tím nejhorším možným směrem?

PR: Pro Českou republiku to by byla tragédie, protože historicky, a to zejména v naší novodobé historii, nás osud svedl dohromady. Polsko považuji za spojence, za národ, který je nám velmi blízký. Řeknu to obrazně: za lidi se stejnou krevní skupinou.

Autor: Aurelius M. Pędziwol (Rozhovor vyšel také v týdeníku Tygodnik Powszechny a byl převzat a komentován mnoha polskými médii.)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat

Published

on

Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani jedné země.

Za běžných okolností si člověk v dnešní Evropě často ani neuvědomí, že překročil státní hranice. Občas jsou ale hranice i dnes až bolestně hmotné. Záchranáři je při své práci překročit nemohou, pokud neexistuje příslušná mezinárodní smlouva. A její sepsání občas drhne. Kuriózní situace nastala na česko-polských hranicích. Zatímco pro hasiče se přeshraniční zásahy vyjednat podařilo, pro zdravotníky nikoli. Když tedy začne u hranic hořet, mohou Češi vyjet hasit do Polska a Poláci do Česka, ale odvézt zraněné pak už může pouze záchranná služba příslušné země. 

„Co nám nejvíc brání, abychom mohli legálně přejíždět hranice a poskytovat tam naše služby, je mezistátní dohoda, která nám udělí výjimku z pravidel pro poskytování zdravotních služeb na druhé straně,“ upřesnil ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Libor Seneta. Třeba v Krkonoších se o zraněného stará ten, kdo ho najde. Často totiž předem ani není jasné, na území kterého státu je. „Pakliže se jedná o pár desítek, stovek metrů, maximálně do půl kilometru, tak člověka samozřejmě nenecháme bez pomoci,“ ujistil Seneta. Správně by ale měla hraniční linie záchranáře zastavit i v horském terénu a šéf záchranky ujistil, že překračování hranice na horách „není plánované ani systematické“.

Česká strana čeká na polské připomínky ke smlouvě

Situace na polských hranicích je svérázná, s Rakouskem či Německem se vzájemné zásahy dávno podařilo domluvit. Jednání o rámcové smlouvě s Polskem probíhají s přestávkami již od roku 2012. „Věci se posouvají, ale ještě se nepodařilo dojít k dohodě a mít písemný dokument,“ přiznal náměstek královéhradeckého hejtmana Aleš Cabicar (TOP 09).

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové se nyní čeká na polské připomínky ke smlouvě. „Jejich zaslání pravidelně urgujeme,“ ujistila. Mluvčí polského ministerstva zdravotnictví Krzysztof Jakubiak uvedl, že jde o dlouhodobou práci. „Pouze hluboká analýza v počáteční fázi minimalizuje riziko problémů při provádění regionálních dohod,“ uvedl. Ani jedno ministerstvo si netroufá odhadnout, kdy by mohla být smlouva podepsána.

Pozitivní je podle záchranářů skutečnost, že obě strany mají alespoň společná cvičení, a tak se na budoucí spolupráci připravují.

Autor: mld, ČT24

Continue Reading

Aktuality

Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei

Published

on

Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže.

Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo firmy Huawei panuje též v NATO,“ řekl Brudziński a dodal, že organizace by měly společně rozhodnout, zda vyloučit Huawei ze svých trhů. Polsko chce pokračovat ve spolupráci s Čínou, ale potřebuje otevřít diskusi ohledně firmy Huawei, uzavřel ministr.

NATOaktual.cz

Continue Reading

Aktuality

Petruška Šustrová: Stop nenávisti

Published

on

Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.

Ten v pondělí po poledni zemřel.

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita. Adamowicz byl vystudovaný právník a jako politik velmi úspěšný, byl primátorem Gdaňsku více než 20 let, od roku 1998. V pondělí večer se v mnoha desítkách polských měst konaly smuteční pochody, shromáždění a mše, vyjádřily se desítky politiků včetně těch nejvyšších. Na shromážděních se recitovaly básně, pochody byly většinou mlčenlivé, hlavní heslo ovšem bylo společné: Stop nenávisti. Vražda zemi skutečně šokovala.

Útočník na pódiu před stovkami lidí vykřikoval, že gdaňský primátor zemře, protože on, vrah, byl nespravedlivě vězněn a ve vězení ho „mučila vláda Občanské platformy“.

Naučit se rozlišovat

Smutným paradoxem je, že Paweł Adamowicz už nebyl členem hlavní opoziční strany, kterou je Občanská platforma od voleb v roce 2015, v loňských volbách kandidoval do primátorské funkce za sdružení „Všechno pro Gdaňsk“. Stefan W., který je nyní obviněn a ve vazbě, byl v roce 2013 odsouzen na pět a půl roku za bankovní loupeže. Ve vězení u něj byla zjištěna schizofrenie. Propuštěn byl po vykonání trestu loni v prosinci. Šlo nepochybně o akt individuálního teroru, vraždu spáchal duševně chorý člověk, ovšem politici i všemožní veřejní činitelé, kteří se k ní vyjadřují, často mluví o neblahé atmosféře nenávisti, která v Polsku panuje. Polská společnost je hluboce rozdělená mezi stoupence vlády a opozice, kteří se přou, častují se různými urážkami, anebo spolu vůbec nemluví.

Opozice útočí na vládu, která jí oplácí stejným, pod proudem vzájemných osočení je často obtížné vyluštit, jaký je pravý stav věcí. Vládní politici – pro pořádek dodám, že ne všichni – bývají ochotni povzbuzovat i seskupení, která hlásají nenávist a dopouštějí se pod údajně vlasteneckými hesly násilných útoků. Podobnou situaci známe: i česká společnost je rozdělená, i u nás se kvůli politice rozpadla řada vztahů, stoupenci a odpůrci vlády si často nemohou přijít na jméno. Kdekdo kráčí za svou pravdou a nechce nic jiného slyšet, nevnímá argumenty a reaguje urážkami.

I u nás najdou extrémisté v politické vrstvě představitele, kteří jsou za projev podpory ochotni schválit i vystoupení, která by slušná společnost neměla tolerovat. Měli bychom se – v Polsku i u nás – naučit rozlišovat. Na kritice vlády samozřejmě není nic špatného, je ale pochybné pochodovat v jednom šiku s lidmi, kteří hlásají nenávist jako program. A měli bychom si dát pozor, zda nás nespokojenost neunáší příliš daleko, zda nepřekračujeme mez, za kterou už je běžné soužití nemožné.

Slova Stop nenávisti, která byla leitmotivem pondělních polských smutečních manifestací, opravdu není prázdné heslo. Pokud Polsko něco naléhavě potřebuje, je to snaha překlenout vzájemnou nesnášenlivost a pokusit se alespoň o vzájemnou komunikaci.

Petruška Šustrová, Rozhlas plus

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality