Connect with us
Reklama




Aktuality

Náš soused se proměnil víc, než kterákoli jiná země Evropy

Published

on

Například zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (ta sdružuje 36 ekonomicky rozvinutých států včetně česka) ze září letošního roku, označuje Polsko za „jeden z nejpůsobivějších příběhů růstu na světě“, který trvá nepřetržitě od roku 1991. Je to věc nevídaná, která dokazuje, jak se náš severní soud rychle mění. Zajímavé přitom je, že obyvatelé této země zůstávají nadále velmi úzkým způsobem spojeny se svojí historií, o jejíž výklad se vášnivě a rádi přou. Nikdo sice nezpochybňuje, že Polsko zažívá ve srovnání s minulostí mimořádně dobré a plodné časy, ale padají také otázky, jak mimořádně rychlá změna společnosti, odráží posledních 100 let?

Nešlo by to i lépe?

„Posledních sto let bylo pro Polsko velmi dramatických a není pochyb o tom, že pro většinu této doby byl osud pro nás poměrně nepříznivý. Když ale analyzujeme naši historii, musíme se ptát, kolik viny lze svalovat na osud a kolik viny je příčinou našich slabostí,“ řekl nedávno ekonom Witold Orłowski, rektor univerzity Vistula, která vznikla v roce 1996 a byla jednou z prvních vysokých soukromých škol po pádu komunismu v Polsku.

Profesor Orłowski vydal koncem října knihu Jiné Polsko? 1918–2018: Alternativní scénáře naší historie, ve které poukazuje mimo jiné na to, že často dominantní je v polské společnosti nedostatek schopnosti spolupracovat a definovat společné zájmy. Dodává, že tajemství úspěchu polské proměny v posledních dvou-třech desetiletích je jakýsi zázrak bezprecedentní spolupráce elit i široké veřejnosti alespoň v opravdu zásadních věcech, za které považuje členství v NATO a v Evropské unii.

Rektor Orłowski vidí ale budoucí úskalí jinde a má obavu, zda se právě vzhledem k posledním sto letům, dokážou Poláci dohodnout tak, aby situaci ustáli. „Stojíme na prahu nové, velké technologické a ekonomické revoluce. Země, které se k ní úspěšně připojí, udrží a posílí svoji hospodářskou a politickou pozici. Ti, kteří to nezvládnout, se ocitnou v bolestivé degradaci. My si s tím poradíme pouze tehdy, když správně diagnostikujeme své silné a slabé stránky, dokáže spolupracovat s cizinou a realizujeme další strategické kroky k modernizaci. V roce 1918 se Polsko zrodilo díky skutečnému zázraku. Dnes opět potřebujeme takový zázrak,“ prohlásil nedávno Witold Orłowski.

Ten je stejně jako sociolog Michał Łuczewski, členem Národní rady rozvoje, což je více než stočlenný poradní orgán polského prezidenta Andrzeje Dudy. Jenže Łuczewski vidí situaci jinak než Orłowski. Shoda panuje na tom, že ekonomické úspěchy jsou nesporné a země prochází velkou změnou. Nuance pohledu na vývoj společnosti jsou odlišné.

„Evropská unie nerozumí Polsku. Pro nás hraje daleko důležitější roli víra a tradice. Svým způsobem jsme v tom byli i na evropském poli vždy sami, odráží se to i v naší historii,“ vysvětloval mi letos v lednu při našem setkání Michał Łuczewski, který učí sociologii na Varšavské univerzitě a je také zástupce ředitele think tanku Centrum Myśli Jana Pawła II., které pečuje o odkaz názorů zemřelého papeže, který byl polským rodákem a nadále zůstává nezpochybnitelnou ikonou země.

Další pohled na polskou „stoletou“ proměnu nabízí Igor Janke, novinář, publicista a vydavatel. Ten i s odkazem na historii upozorňuje, že země zažívá „vnitřní válku“, kdy se sváří vláda a opozice a jejich příznivci. „V podstatě nikdy to nebylo jinak,“ vysvětluje Janke. Nabízí ale i jeden další pohled, který málo vnímají i Češi. „Poláci jsou nesmírně podnikaví a pracovití. Neustále se o něco snaží. Když jdete ve Varšavě po ulici, někdy cítíte, jak město vibruje, jak mnoho lidí vlastně nechodí, ale běhá za svým snem. Týká se to i velkých a malých firem. Poláci chtějí být tak úspěšní, jako Němci. Takže kromě války politické a společenské, je zde i nový, velký a důležitý fenomén, který je odlišný od naší minulosti – je zde pozitivní válka o úspěch,“ říká Igor Janke.

Co by bylo kdyby?

Bez ohledu na to, jak se dnes Polsko vyvíjí, kam spěje a jak je polská společnost rozdělená, letošní výročí 100. let nezávislosti, podobně jako nedávné výročí založení Československa, láká i k alternativnímu výkladu dějin. Náš severní soused je pro tento účel jako stvořený, protože v moderní době zažil hrůzy, utrpení a přemety, o kterých se českým zemím ani nezdálo.

Kdyby nebylo velké bitvy u Varšavy v srpnu 1920. Polská vojska zde rozdrtila sovětskou Rudou armádu, která útočila na polskou metropoli. Porážkou Rusů byl zničen sen bolševiků o spojení s německými, či francouzskými komunisty a ovládnutí Evropy. Nevíme, co by se stalo, kdyby Poláci tehdy prohráli, ale dá se předpokládat, že i vývoj v předválečném Československu by mohl být jiný.

Právě Polsko je také nejvýraznějším symbolem děsivých hrůz druhé světové války a tragédie jménem holocaust, což si ale svět uvědomil až o mnoho let později. V Polsku žilo nejvíce Židů a právě proto zde Němci zřídili hlavní část své vyhlazovací mašinérie. Méně se už ovšem ví o plánované likvidaci polských elit. Polská paměť o válce je přitom pro mnohé na Západě i Východě trnem v oku, protože obsahuje zkušenost s okupací německou i sovětskou. Pro zemi, která měla čtvrtou největší spojeneckou armádu, to nebyl příběh se šťastným koncem – byla sice na straně vítězů, ale skončila pod další okupaci.

Kdoví, jak by se vyvíjel komunismus ve střední a východní Evropě, kdyby v roce 1980 nevzniklo nezávislé odborové hnutí Solidarita, které mělo kromě pracovních a sociálních požadavků, také politické nároky. O odvaze a odhodlání Poláků svědčí to, že na jaře 1981 měla Solidarita až 10 milionů členů, přičemž celkový počet obyvatel byl 36 milionů. Umí si někdo představit, že by se více než čtvrtina obyvatel tehdejšího Československa postavila otevřeně proti režimu? To u nás nebylo možné ani náhodou.

Obrovský dopad na věřící i nevěřící v totalitních evropských zemích mělo v říjnu 1978 také zvolení papeže Jana Pavla II., což byl polský katolický kněz Karol Wojtyła. Myslet si o tom může každý, co chce, ale právě to, že papežem byl Polák, daleko více ovlivnilo jeho jednání směrem k režimům, které utlačovali lidi, než kdyby to byl příslušník jiného národa.

Podobně jako Češi, mají také Poláci různé verze své národní hymny: Původní a zkrácenou, oficiální. Také ta polská původní má část, která se dnes už nezpívá. Přitom i slova z oficiální hymny nám mohou na rozdíl od sladkého Kde domov můj, znít tvrdě: Ještě Polsko nezhynulo, dokud my žijeme. Co nám cizí přesila vzala, šavlí si vezmeme zpět. Zkrácená verze dnes vynechává zmínky o nepřátelských národech, jako byli Němci a Moskalové (což je v Polsku hanlivé označení pro Rusy). Nezkrácená podoba se naopak zpívala pro zdůraznění vzdoru za komunismu v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době po vyhlášení výjimečného stavu po vojenském puči v roce 1981. Z pohledu současníků je to už i v případě původní verze hymny jen minulost, protože Polsko prochází rychlou změnou a dívá se jinam. Jak se to projeví za dalších 100 let? Těžko říct, ale jedním si můžeme být jisti – Poláci budou vždy i kvůli tomu, co zažili, velmi výjimečným zjevem na mapě Evropy.

Autor: Viliam Buchert, celý text na reflex.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Lubnauerová: Není koalice bez koaličního partnera

Published

on

„V obecné rovině je to konec Občanské koalice. Ta měla být novou kvalitou. Vždy jsem doufala a snila jsem o tom, že je možné něco vybudovat podle nových pravidel. Podle zásad založených na důvěře, partnerství a především rozmanitosti. To, co se stalo znamená, že Občanská platforma změnila svůj název – uvedla Katarzyna Lubnauerová předsedkyně strany Nowoczesna v rozhovoru v ranní relaci polského rádia „Sygnały Dnia“.

Kamila Gasiuk-Pihowicz, místopředsedkyně Nowoczesne a šéfová jejího poslaneckého klubu dnes odešla ze strany a stane se místopředsedkyní poslaneckého klubu Občanské platformy, která jej přejmenovala na klub Občanské platformy – Občanská koalice. Na cestě z klubu do klubu ji doprovodilo dalších několik poslanců. Klub strany Nowoczesna v Sejmu tak ztratil svůj status organizovaným odchodem své vlastní předsedkyně. Smutně humorný primát v polské politice. Polská média spekulují, že to Kamila udělala za Schetynův příslib volitelného místa na kandidátce do Evropského parlamentu.

Její jedno z mnoha vysvětlení je takovéto: „Výsledky místních voleb by měly být pro nás jasným signálem, že Poláci očekávají činy nikoli slova. Očekávají praktickou jednotu a praktickou spolupráci, nikoli věčné vyjednávání.“

Jízlivé komentáře posunu na polské politické scéně – spolknutí Nowoczesné Občanskou platformou budou ještě chvíli znít, ale očekávaný krok prostě nastal. Finančně zruinovaná Nowoczesna (paradoxně kvůli chybě účetního – manžela Kamily Gasiuk-Pihowicz) nemohla po vyštípání ze strany bývalého zakladatele Ryszarda Petru (17. listopadu 2018 založil stranu Teraz!) v praktické rovině přežít.

V politické rovině není co dodat ke slovům nastupující hvězdy polské levicové scény Roberta Biedroně: „Po tom, co se stalo, bude každý, kdo uslyší o politických aliancích, velmi opatrný. To, co se stalo s Nowoczesnou, je pro všechny z nás mementem. Byl jsem obviňován z toho, že jsem snílek či malý kluk, že nevidím vážnost okamžiku a že se musím připojit k Platformě a Občanské koalici a nic nekombinovat. Dnes se ukázalo, že jsem dobře udělal, když jsem se odvrátil od tohoto projektu. Ten se zaměřil, pouze na posílení Občanské platformy a nikoli na posílení demokracie v naší zemi.“

Continue Reading

Aktuality

Lech Walesa a omluva Jaroslawovi Kaczyńskému

Published

on

Soud v Gdańsku odsoudil Lecha Walesu k omluvě za to, že veřejně tvrdil o Jaroslawovi Kaczyńském, že to on je zodpovědný za pád letadla s jeho bratrem a polskou delegací u Smolenska. Lech Walesa se svou „bodrostí“ dnes uráží politiky vládní strany PiS – tak nějak kde se dá. Jeho prohlášení zavání často jakýmsi uhranutím sama nad sebou: „Přivedu dva miliony lidí na demonstraci proti vládě“ nebo žádal Brusel: „Nerad mluvím o Polsku špatně, ale nemám na výběr. Pokud jste v klubu, do kterého nepatříte, musí vás z něj vyhodit. Ztráta práva hlasování (v EU) je málo, musí nás vyhodit.“

Lech Walesa je podporován a citován polskými opozičními médii, ale u Poláků se už větší autoritě netěší. Ta byla drsně narušena zveřejněním jeho podpisu spolupráce s tajnou komunistickou policií a hloupostmi, kterými vysvětloval své tehdejší mimořádné příjmy (výhry v loterii).

Jaroslaw Kaczyński nepoužívá běžně žaloby, je zkušeným politikem, který má pro kritiku vůči sobě hodně posunuté hranice tolerance. Co ale nesnáší a vždy na to drsně reaguje je házení špíny na jeho tragicky zemřelého bratra Lecha Kaczyńského. To ostatně bylo podstatou žaloby a soudkyně, ačkoli podle průběhu soudu vůbec nebyla na straně Jaroslawa Kaczyńského, to musela uznat. Walesa nemusí platit odškodné, ale to, že se ON musí omluvit je neočekávané. Výrok není pravomocný

Continue Reading

Aktuality

Opravdu v Polsku vznikne stálá americká vojenská základna?

Published

on

Usilují o to už různé polské vlády, říká Radoslaw Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí. Já sám jsem podepsal dohodu o jedné americké základně. V Polsku jsme doufali, že bude v Česku druhá. U nás měly být rakety, u vás radar. Ten ale nebude a u nás bude mnohem menší protiraketová základna.

Bavíme se o tom, zda by se americká rotační přítomnost nemohla změnit například podle norského vzoru: umístit u nás vybavení pro vojáky, kteří by dorazili, kdyby se něco dělo. Myslím, že nové členské země potřebují výraznou přítomnost spojenců, aby dokázaly odstrašovat. Ale ne zase tolik, aby snížily vlastní bezpečnost. Kdyby to byla třeba jedna nebo dvě brigády na členský stát, tak by Rusko nemělo právo být znepokojené a my bychom měli větší jistotu.

autor: Martin Ehl, celý rozhovor na aktuálně.cz

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU 13.12.2018
    Zástupci EU si uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do […]
    Jaromír Piskoř
  • Lubnauerová: Není koalice bez koaličního partnera 6.12.2018
    „V obecné rovině je to konec Občanské koalice. Ta měla být novou kvalitou. Vždy jsem doufala a snila jsem o tom, že je možné něco vybudovat podle nových pravidel. Podle zásad založených na důvěře, partnerství a především rozmanitosti. To, co se stalo znamená, že Občanská platforma změnila svůj název – uvedla Katarzyna Lubnauerová předsedkyně strany […]
    Jaromír Piskoř
  • Lech Walesa a omluva Jaroslawovi Kaczyńskému 6.12.2018
    Soud v Gdańsku odsoudil Lecha Walesu k omluvě za to, že veřejně tvrdil o Jaroslawovi Kaczyńském, že to on je zodpovědný za pád letadla s jeho bratrem a polskou delegací u Smolenska. Lech Walesa se svou „bodrostí“ dnes uráží politiky vládní strany PiS – tak nějak kde se dá. Jeho prohlášení zavání často jakýmsi uhranutím […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality