Connect with us
Reklama




Aktuality

Kulturní rozdíly mezi Čechy a Poláky

Published

on

EuropeumTéma kulturních podobností a rozdílů mezi Čechy a Poláky bylo v průzkumu mezi respondenty velmi oblíbené. Téměř každý rozhovor na toto téma začíná jazykovou podobností, která je však často jen zdánlivá, neboť mnohé slova mají v druhém jazyku jiný význam. To pak vede k legračním a někdy i lehce trapným situacím. Druhým tématem je zvuk jazyka, který je opět pro oba národy zvláštní. Pro Čechy je polština šišlavá, pro Poláky je pak čeština příliš zdrobnělá a podobná tak dětskému jazyku. Je přirozené, že některé předsudky, které mají či měli někteří Češi o Polácích, byly na základě osobní zkušenosti výrazně upraveny. Většina respondentů uvedla, že kulturní rozdíly nejsou příliš velké, že existují určité menší odlišnosti, ale jinak cítí s polskými partnery velkou spřízněnost. Někteří museli o rozdílech mezi Čechy a Poláky docela intenzivně přemýšlet. V následujících třech skupinách odpovědí jsou zaznamenány citace respondentů na dané téma.

Tradice
Tradice jsou v Polsku brány vážněji. Katolicismus tam hraje stále podstatnou roli ve společnosti. Zjistili jsme, že konce projektů nesmíme směřovat do postního období. Poláci je totiž berou o dost vážněji. My máme ve zvyku ukončení projektu společně oslavit a bylo zvláštní, když my jsme se veselili a naší polští kolegové ne. Byl jsem překvapen, že oproti předsudkům, které jsem měl, Poláci nepijí tolik alkoholu. Také moc nechodí do hospody. Když byli na návštěvě u nás, byli překvapeni, že tady chodíme do hospody i na oběd. Ženy v Polsku se oblékají elegantněji, muži jsou galantnější, také např. více tančí.

Autorita
V Polsku je větší úcta k autoritě. Polští dělníci byli překvapeni, když jsem si k nim coby starosta sedl v hospodě ke stolu. Zdálo se mi, že děti z polské školy měly k učiteli větší respekt, přitom byly živé stejně jako třeba děti z naší školy. Radnice, místní politici a úředníci mají v Polsku určitě větší kredit, systém je centralizovanější, město se snaží vše více řídit.
Polský úředník je více úředník z hlediska autority a svého úřadu. Používá většinou jen oficiální komunikační kanály. Český úředník se často snaží vést, vysvětlovat, má neformálnější přístup.

Charakter
Češi jsou více puntičkářští, vše více plánují, jsou praktičtější, pragmatičtější, mají větší orientaci na výsledek. Poláci jsou uvolněnější, ne tak ve stresu, často mají více nadšení, lepší vize. Češi více řeší rozpočet než Poláci. Všimli jsme si, že obecenstvo v Polsku je srdečnější a více komunikuje. Když jsme měli první česko-polsko-saské setkání, které mělo začít v 10:00, tak Němci přijeli v 9:30, my v 10:05 a Poláci v 10:30. Pozitivní je ten vývoj; když začínáme dnes, přijíždíme všichni v 10:00. Poláci berou věci vážněji a poctivěji. Češi jsou takoví Švejci. Snaží se často věc obejít, jsou až příliš flexibilní.

Vybráno ze  „Zhodnocení česko-polské přeshraniční spolupráce za období 2007 – 2013“ které je součástí projektu „Přeshraniční spolupráce mezi Polskem a Českou republikou“.  Napsal Radomír Špok
zdroj: europeum.org

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polské úřady udělily Norce azyl

Published

on

Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.

„Úřad pro záležitosti cizinců oficiálně přiznal azyl Norce Silji Garmové,“ napsal server Polska wirtualna. „Úřad uznal, že rodinu ohrožuje porušování lidských práv v Norsku a že je v zájmu republiky udělit jí ochranu,“ napsal na twitteru Jerzy Kwaśniewski z nevládní organizace, která Norce pomáhala. „Zásada ochrany rodiny jako ústavní zásada je podstatným prvkem státní politiky, jak domácí, tak zahraničí,“ dodal náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski.

Norka Silje Garmová, které úřady odebraly dvanáctiletou dceru na základě udání jejího otce, požádala o udělení azylu v Polsku v srpnu 2017. Ve vlasti jí hrozilo, že jí státní úředníci odeberou i mladší dceru Eiru, a to prý na základě udání, že zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života“. Pod petici na podporu udělení azylu Norce se podepsaly tisíce Poláků.

Proti udělení azylu se dvakrát, loni v lednu a v červenci, postavilo polské ministerstvo zahraničí. Argumentovalo, že právní situace žadatelky se mezitím změnila, protože její případ úřady v Norsku uzavřely a stáhly obvinění. Norka ale podala žádost o udělení azylu znovu. Ministerstvo tak změnilo názor a v prosinci vyjádřilo s udělením azylu souhlas, a tak procedura mohla dospět do konce.

ČTK/lidovky.cz

Continue Reading

Aktuality

Jak Poláci oceňují práci PiS?

Published

on

Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %).
Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky a snížení věku odchodu do důchodu.

37 % respondentů negativně hodnotí PiS za zneužívání vládnutí, porušování ústavy, omezování demokracie a způsob schvalování zákonů. 27 % respondentů vyjádřilo negativní hodnocení k reformě justice, kvalitě stání správy, rozdělování společnosti a zasévání nenávisti. Stejné procento negativně oceňuje politiku rozdávání. Špatnou zahraniční politiku vytýká PiS 17 % respondentů. 59 % respondentů si myslí, že PiS zapomíná na volební sliby, 31 % si myslí opak.

Continue Reading

Aktuality

Zemřel Jan Olszewski

Published

on

Ve čtvrtek 7. února zemřel polský právník a politik Jan Olszewski. Jeho život by se klidně dal vyprávět jako ilustrace dějin polského nenásilného boje s komunismem. Vzhledem k tomu, že se narodil v roce1930, stihl ještě jako třináctiletý vstoupit do tzv. Šedých zástupů, skautských oddílů, které pomáhaly slavné Armii Krajowé, a zúčastit se jako spojka Varšavského povstání proti německé okupaci.

Po válce vystudoval na Varšavské univerzitě práva a pracoval na ministerstvu spravedlnosti a v Polské akademii věd. Byl členem redakční rady týdeníku „Po Prostu“, kam psal mj. články požadující rehabilitaci Armii Krajowé v historické paměti a byl na dva roky postižen zákazem publikovat. Byl členem intelektuální skupiny Klub křivého kola a pracoval jako advokát, v šedesátých letech hájil v politických procesech odpůrce režimu, jako byli mimo jiné Jacek Kuroň, Karol Modzelewski, Janusz Szpotański nebo Adam Michnik. Po studentském povstání v březnu 1968 hájil pronásledované studenty, což mu na nějakou dobu vyneslo zákaz výkonu povolání.

V letech 1975 a 1976 podepsal dva kolektivní dopisy, protestující proti chystaným změnám polské ústavy, v níž mělo být mj. zakotveno nenarušitelné spojenectví se Sovětským svazem. V roce 1976 podepsal také prohlášení 14 intelektuálů, kteří se solidarizovali s dělnickými protesty, které mimochodem vedly ke vzniku Výboru na obranu dělníků. Jan Olszewski patřil k zakladatelům tohoto Výboru, byl spoluautorem řady jeho prohlášení, ale v seznamu členů záměrně nebyl uveden, aby mohl u procesů pronásledované dělníky hájit.

V září 1980 se podílel na zakládání nezávislého odborového svazu ve Varšavě. Když se 17. září sešli představitelé vznikajících nezávislých odborů v Gdaňsku, vystoupil tam Olszewski vedle Karola Modzelewského s návrhem, aby se vznikající odbory spojily do jedné velké celostátní organizace – vznikla tak slavná Solidarita. Jan Olszewski byl poradcem jejích celostátních orgánů a jedním z autorů různých prohlášení a statutu nezávislého odborového svazu. Po nastolení vojenského stavu a internaci vůdců Solidarity byl jejich obhájcem.

Účastnil se příprav kulatého stolu, u nějž na jaře 1989 zasedli představitelé moci s opozicí, a účastnil se jednání o reformách práva a soudnictví jako expert solidaritní strany. V roce 1991 byl zvolen do parlamentu a 6. prosince téhož roku se stal předsedou rady ministrů. V čele vlády však stál jen půl roku – v červnu 1992 totiž parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru poté, co ministr vnitra Antoni Macierewicz splnil takzvané lustrační usnesení, tj. požadavek téhož parlamentu a předložil seznam ústavních činitelů, kteří v minulosti působili jako agenti komunistické státní bezpečnosti. Poté byl Jan Olszewski ještě dvakrát zvolen do parlamentu, podílel se na vzniku nových stran a pracoval mj. v Ústavním soudu.

Polský prezident Andrzej Duda hodlá vyhlásit k úmrtí Jana Olszewského národní smutek, který, jak uvedl jeho mluvčí, bude delší než jeden den, protože Olszewski byl významným představitelem Polska.

Petruška Šustrová, Český rozhlas

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské úřady udělily Norce azyl 14.2.2019
    Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak Poláci oceňují práci PiS? 13.2.2019
    Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %). Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky […]
    Jaromír Piskoř
  • Muž se pomstil soudu, poplatek uhradil 30 kilogramy drobných 12.2.2019
    Jistý Polák, který se chtěl pomstít za liknavost justice, uhradil soudní poplatky drobnými o celkové hmotnosti 30 kilogramů. Do pokladny přinesl 750 zlotých (skoro 4500 korun) ve dvou pytlích, v nichž byly mince v hodnotě jednoho, dvou a pěti grošů (šest, 12 a 30 haléřů), informoval internetový portál onet.pl. Pracovnice pokladny 34letému muži jménem Andrzej […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality