Connect with us
Reklama




Aktuality

Kulturní rozdíly mezi Čechy a Poláky

Published

on

EuropeumTéma kulturních podobností a rozdílů mezi Čechy a Poláky bylo v průzkumu mezi respondenty velmi oblíbené. Téměř každý rozhovor na toto téma začíná jazykovou podobností, která je však často jen zdánlivá, neboť mnohé slova mají v druhém jazyku jiný význam. To pak vede k legračním a někdy i lehce trapným situacím. Druhým tématem je zvuk jazyka, který je opět pro oba národy zvláštní. Pro Čechy je polština šišlavá, pro Poláky je pak čeština příliš zdrobnělá a podobná tak dětskému jazyku. Je přirozené, že některé předsudky, které mají či měli někteří Češi o Polácích, byly na základě osobní zkušenosti výrazně upraveny. Většina respondentů uvedla, že kulturní rozdíly nejsou příliš velké, že existují určité menší odlišnosti, ale jinak cítí s polskými partnery velkou spřízněnost. Někteří museli o rozdílech mezi Čechy a Poláky docela intenzivně přemýšlet. V následujících třech skupinách odpovědí jsou zaznamenány citace respondentů na dané téma.

Tradice
Tradice jsou v Polsku brány vážněji. Katolicismus tam hraje stále podstatnou roli ve společnosti. Zjistili jsme, že konce projektů nesmíme směřovat do postního období. Poláci je totiž berou o dost vážněji. My máme ve zvyku ukončení projektu společně oslavit a bylo zvláštní, když my jsme se veselili a naší polští kolegové ne. Byl jsem překvapen, že oproti předsudkům, které jsem měl, Poláci nepijí tolik alkoholu. Také moc nechodí do hospody. Když byli na návštěvě u nás, byli překvapeni, že tady chodíme do hospody i na oběd. Ženy v Polsku se oblékají elegantněji, muži jsou galantnější, také např. více tančí.

Autorita
V Polsku je větší úcta k autoritě. Polští dělníci byli překvapeni, když jsem si k nim coby starosta sedl v hospodě ke stolu. Zdálo se mi, že děti z polské školy měly k učiteli větší respekt, přitom byly živé stejně jako třeba děti z naší školy. Radnice, místní politici a úředníci mají v Polsku určitě větší kredit, systém je centralizovanější, město se snaží vše více řídit.
Polský úředník je více úředník z hlediska autority a svého úřadu. Používá většinou jen oficiální komunikační kanály. Český úředník se často snaží vést, vysvětlovat, má neformálnější přístup.

Charakter
Češi jsou více puntičkářští, vše více plánují, jsou praktičtější, pragmatičtější, mají větší orientaci na výsledek. Poláci jsou uvolněnější, ne tak ve stresu, často mají více nadšení, lepší vize. Češi více řeší rozpočet než Poláci. Všimli jsme si, že obecenstvo v Polsku je srdečnější a více komunikuje. Když jsme měli první česko-polsko-saské setkání, které mělo začít v 10:00, tak Němci přijeli v 9:30, my v 10:05 a Poláci v 10:30. Pozitivní je ten vývoj; když začínáme dnes, přijíždíme všichni v 10:00. Poláci berou věci vážněji a poctivěji. Češi jsou takoví Švejci. Snaží se často věc obejít, jsou až příliš flexibilní.

Vybráno ze  „Zhodnocení česko-polské přeshraniční spolupráce za období 2007 – 2013“ které je součástí projektu „Přeshraniční spolupráce mezi Polskem a Českou republikou“.  Napsal Radomír Špok
zdroj: europeum.org

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro MF DNES

Published

on

Polsko je v drůbežím mase soběstačné z 283 procent. Poskytuje exportní dotace jeden zlotý, tedy šest korun, na kilogram. Kuřata se dovážejí ze Slovenska do Polska, kde se porazí a kuřecí maso se veze zpátky jen kvůli dotacím. Polští zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění, odvádějí nižší daně. Mají úplně jiné podmínky. Když Češi v roce 2004 domlouvali podmínky při vstupu do EU, večer už bouchali šampaňské. Poláci jednali přes noc a mají lepší podmínky. Je to i tím, že jsou větší.

Chtěli jsme přece volný trh bez hraničních kontrol a platí nějaká pravidla a kontrolní mechanismy.
Kdo chce vyvézt přebytky do Česka, udělá to. Problém ale je, že podnákladové dovozy narážejí na český zákon o cenách, který jednoznačně říká, že ten, kdo prodává spotřebiteli, nesmí od dodavatele požadovat nižší cenu, než jsou náklady a přiměřený zisk. Jenomže my toto právo nevymáháme. Pomohlo by také, kdyby u sebe měla celní správa veterináře a policistu, mohli by pak zastavit každé auto a provést kontrolu nejen dokladů, ale i kvality zboží. Skončily by černé dovozy.

Ale k tomu byste potřeboval armádu úředníků.
Nejde o to, zastavit každé auto, ale o možnost zkontrolovat každé auto. Nikdo by zároveň nevěděl, že přijde kontrola.

Cožpak dnes někdo v potravinářském závodě nebo u distributora tuší, kdy mu zazvoní kontrola?
Vím z praxe, jak to funguje. Všichni, vědí, kde kontroly budou, takže se nenajde nic nebo jen minimum. Nebo si to konkurence mezi sebou zavolá. Systémové řešení se neuplatňuje. Vyrazte v neděli ráno k polským hranicím od Náchoda až po Český Těšín. Valí se to sem v tunách, máte plný mail nabídek masa za 18 korun za drůbeží čtvrtky. Nabízejí vám to bez papíru, s papírem, s DPH nebo bez, jak chcete. Neříkám, že všechno je načerno, míří sem obojí.

Autor: Filip Horáček, celý rozhovor na idnes.cz

Continue Reading

Aktuality

Polský způsob výběru DPH

Published

on

„V roce 2016, kdy se ještě nepodařilo realizovat naši reformu, jsme udělali první akce, jinak a na zcela jiné úrovni. Každý den tehdy vjíždělo do Polska 750 cisteren s palivem. Zavedli jsme permanentní kontroly na hranicích, tedy všichni kontrolní daňoví úředníci byli převeleni na tento úkol. Najednou se počet snížil na 150 cisteren denně. Obrat na čerpacích stanicích státního Orlenu a Lotosu se okamžitě zvýšil. V průběhu roku se to projevilo na konkrétních penězích a z DPH jsme získali dalších 8 mld. PLN.“ řekl dnešní polský ministr financí Marian Banaś na setkání Klubů Gazety Polske.

Continue Reading

Aktuality

Tusk na bílém koni nepřijede

Published

on

„Myslím si, že se Donald Tusk nevrátí do polské politiky“ řekla v Radio Zet Joanna Mucha, poslankyně Občanské platformy. To je informace, o které již delší čas spekulují polská média, ale přímo z tábora Občanské platformy, tedy formace, které je Donald Tusk čestným předsedou, se prozatím takto jasně nikdo nevyjádřil.

Donald Tusk si ještě vrátka k návratu a kandidatuře na polského prezidenta neuzavřel, ale podle průzkumů moc šancí nemá. Po prohraných volbách Evropské koalice navíc zcela ochladly jeho vztahy s Gregorzem Schetynou, předsedou Občanské platformy. Donald Tusk, který končí v čele Evropské rady se poohlíží po nějakém teplém místě uvnitř evropských struktur, spekulují polští komentátoři. Bude to mít ale těžké, na tiskové konferenci Juncker – Tusk, si prostořeký končící šéf EK dělal z Tuska šprťouchlata a ten to nesl dosti nešťastně (https://www.youtube.com/watch?v=lKH5m1yQe-I).

Onen mýtus polské opozice, že Tusk přijede na bílém koni je tak už nenávratně v ….

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Ukrajinec omdlel v práci, polská šéfová ho nechala umřít v lese 24.6.2019
    Ukrajinský dělník Vasyl Čornej omdlel při práci v polském podniku na výrobu rakví. Jeho polská šéfová, místo aby zavolala sanitku, ho odvezla do lesa a tam ho nechala. Ukrajinec zemřel, napsal v pondělí polský list Gazeta Wyborcza. Na Ukrajině po něm zůstala žena, tři malé děti a staří rodiče. „Nebyl nemocný, neupadal do bezvědomí, neměl […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko s podporou Česka zablokovalo přijetí cílů pro klimatickou neutralitu v roce 2050 24.6.2019
    Hlavní představitelé členských států nedosáhli ve čtvrtek v Bruselu dohody o dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050. Znění rezoluce, které obsahovalo zmínky o cíli pro tento rok, bylo vetováno především Polskem, podpořeným Českou republikou a Maďarskem, píše portál oenergetice.cz. Závěry summitu tedy nakonec vyzývají Evropskou komisi a Radu pouze k zajištění přechodu na klimaticky […]
    Jaromír Piskoř
  • Už dvacet let jsem tu knihu nečetl 24.6.2019
    Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí. […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality