Connect with us
Reklama




Aktuality

Proměna Polska začala

Published

on

lukas-skraba-11767Polská vláda premiérky Beaty Szydłové má za sebou prvních sto dní ve funkci. Zatímco všude v Evropě se řeší údajné ohrožení demokracie u našich sousedů, nová garnitura se soustřeďuje spíše na ekonomické reformy. Řada předvolebních slibů se sice ještě stále projednává, ale některé, například bankovní daň, již vešly v platnost. Na tiskové konferenci shrnující dosavadní působení kabinetu Práva a spravedlnosti označila premiérka Szydłová jako největší úspěch schválení programu Rodina 500+, tedy nejdůležitějšího bodu loňské kampaně.

500+ a plán Morawieckého

Projekt 500+ zavádí od dubna letošního roku měsíční příspěvek ve výši 500 zlotých, tedy něco přes 3000 korun, na druhé a každé další dítě až do jeho plnoletosti, přičemž rodiny s nízkými příjmy obdrží peníze už na prvního potomka. Ačkoli na první pohled návrh připomíná sociální podporu, vláda ho chápe jako nástroj pro změnu demografického vývoje – bude určen pro všechny bez ohledu na velikost příjmů a jeho cílem je zastavit úbytek obyvatel, který nemilosrdně předpovídají prognózy.

Odborníci se shodují, že jde o nejzásadnější reformu v této oblasti v novodobé historii země. Jenom za letošní rok bude vyplácení příspěvků, které využije zhruba 2,7 milionu rodin, stát 105 miliard korun. Odpůrci namítají, že nízký počet novorozenců vyplývá mimo jiné z nestabilního pracovního trhu nebo nedostatečného bytového fondu, což 500+ neřeší. Program ale představuje pouze první krok k nápravě dlouhodobě podfinancovaného a neutěšeného stavu oblasti podpory rodin. Týdeník Do Rzeczy porovnal investice zemí Evropské unie do prorodinné politiky a naši sousedé nedopadli vůbec dobře. Pro srovnání, podle odhadů týdeníku je na tuto problematiku určeno v Polsku třikrát méně prostředků než v České republice.

Téměř současně s programem 500+ byla prezentována i dlouhodobá ekonomická strategie vlády, takzvaný plán Morawieckého. Mateusz Morawiecki, dříve úspěšný bankovní manažer, byl po volbách pověřen řízením nového superministerstva pro rozvoj. Podle jeho diagnózy se polská ekonomika v současnosti nachází ve stavu, kdy se dosavadní recepty na úspěch založené na levné pracovní síle, podpoře zahraničních investic na úkor vlastních podniků a unijních dotacích vyčerpaly a je třeba hledat nové. Problémem je také slabost státních institucí, zejména při výběru daní, nebo v porovnání se západními zeměmi nízké HDP.

Komplexní plán počítá s obnovou průmyslu a větší inovativností, které dopomohou zejména legislativní úpravy zjednodušující vedení firem nebo těsnější spolupráce průmyslu a vědeckovýzkumných institucí. Dále vláda sází na výraznější podporu polského exportu a s tím spojenou ekonomickou diplomacii. Opominuta nesmí být ani zmiňovaná demografie, na což navazuje 500+, nebo rovnoměrný regionální rozvoj, který by měl zmírňovat viditelné rozdíly mezi velkými městy a zbytkem země.

Kde na to vzít? Předpokládá se využití peněz ze státních, unijních, mezinárodních i soukromých fondů, ovšem s penězi je nutno nakládat prozíravě. Morawiecki se na prezentaci svého plánu vyjádřil v tom smyslu, že není potřeba stavět další akvaparky, ale rozumně investovat. Podle analytického centra Jagelonského klubu je velkou neznámou právě financování, konkrétně zda se předpokládaná výše prostředků z nejrůznějších zdrojů bude shodovat s realitou. Dále není jisté, jak bude reagovat soukromý sektor, jehož zvýšenou aktivitu plán předpokládá. Ministr také může narazit na zkostnatělý systém státního aparátu, který nebude schopen být dostatečně pružný, aby naplnil očekávané cíle.

Začátek dlouhé cesty

Ambiciózní plán radikální proměny země byl tím, co Právo a spravedlnost svým voličům slibovalo. Průzkumy ukazují, že právě ekonomické projekty budou rozhodující pro hodnocení nové vlády spíše než debaty kolem ústavních soudců, o nichž hystericky informují zahraniční média.

Kabinet premiérky Szydłové se vydal na dlouhou cestu, která se po prvních sto dnech nedá příliš dobře zhodnotit. Zásadnějším milníkem bude pravděpodobně až první půlrok, během kterého vláda přislíbila zavést všechny důležité reformy. Z pohledu vůdčí osobnosti nejsilnější polské strany však ani několikaměsíční řízení země nemůže zdaleka naplnit představu dostatečné proměny, Jarosław Kaczyński pro deník Financial Times mluvil dokonce o tom, že k dosažení vytyčeného cíle by jeho strana potřebovala až dvě volební období.

Autor: LUKÁŠ SKRABA, polonista, e-mail: skraba.lukas@gmail.com, psáno pro Lidové noviny

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality