Connect with us
Reklama

Aktuality

Polané se v zmatku plazí přes valy a srázy nazí

Published

on

Bolesław_ChrobryBoleslav I. byl velmi ambiciózním a energickým panovníkem i schopným vojevůdcem. Po celý život usiloval o upevnění knížecí moci, rozšíření své říše a povznesení její mezinárodní prestiže zřízením samostatné polské církevní organizace v čele s arcibiskupem a o získání královského titulu. K tomu se snažil využít dobrých vztahů s císařem Otou III. a papežskou kurií. Velmi tomu napomohla také mučednická smrt Slavníkovce Vojtěcha, císařova přítele. Po vyvraždění Slavníkovců nabídl totiž Boleslav Chrabrý, využívaje mocenských rozporů v Čechách, útočiště na svém dvoře těm členům rodu, kteří vraždění unikli, pražskému biskupu Vojtěchovi, jeho nejstaršímu bratru Soběborovi a jejich nevlastnímu bratru Radimovi. Vojtěch však chtěl dále na misii k pohanským Prusům, a Boleslav jeho plány podpořil.

Když Vojtěch nalezl roku 997 v Prusích svoji smrt, vykoupil kníže jeho ostatky (vyvážil je prý zlatem) a nechal je důstojně uložit v hnězdenském chrámu. Roku 1000 podnikli společně s Otou III. k Vojtěchovu hrobu pouť, aby slavnostně uctili památku nového světce. Při této příležitosti císař zřídil se souhlasem papeže Silvestra II. v sídelním Hnězdně arcidiecézi (její správy se jako první hnězdenský arcibiskup ujal Slavníkovec Radim) a přitom jí podřídil současně založená biskupství se sídly v Krakově, Vratislavi a Kolobřehu, jakož i již existující diecézi poznaňskou.

Podle nejstaršího polského kronikáře Galla Anonyma sňal prý Ota III. při slavnostním sezení „svůj diadém“ a vložil ho na skráně Boleslava Chrabrého, nazývaje ho „přítelem a spojencem římského lidu a spolupracovníkem říše“. Symbolicky tak vyjádřil, že polský panovník se bude podílet na jeho programu obnovy římské říše a stane se jakýmsi představitelem „Sclavinie“, slovanských zemí v jejím rámci. Povýšení na krále to však Boleslavu Chrabrému nevyneslo, přestože se někteří historici domnívají, že se tak stalo.

Oslabení českého knížectví po smrti Boleslava II. (999) využil Boleslav I. Chrabrý k přímým vojenským zásahům. Téměř vzápětí přepadl českou posádku v Krakově, pobil ji a připojil Malopolsko ke svému státu. Podobný osud potkal krátce nato i Moravu a část Slovenska, jež toužili získat uherští Arpádovci.

Další příležitost mu poskytly nesváry uvnitř přemyslovské dynastie. Když byl roku 1002 z Čech vyhnán neschopný a krutý vládce Boleslav III., obsadil polský kníže zemi a na pražský knížecí stolec dosadil jakéhosi Vladivoje, muže, jenž byl snad přemyslovského původu. Ten však záhy nato zemřel a vlády se znovu zmocnil, ovšem již také s polskou pomocí, vyhnaný Boleslav III. Třebaže slíbil milost všem svým protivníkům, nechal vzápětí po svém příchodu do Prahy vyvraždit příslušníky rodu Vršovců, z něhož pocházel i jeho zeť.

Čechové rozezlení takovým bezectným činem se obrátili s prosbou o pomoc na hnězdenský dvůr. Chrabrý povolal Boleslava III. k sobě, nechal pobít jeho doprovod, knížete pak oslepit a uvěznit (v žaláři zůstal až do své smrti roku 1037). Poté se ujal vlády v českém knížectví osobně. Pocházel ostatně po matce z přemyslovského rodu a byl bratrancem sesazeného knížete. Starší historiografie razila názor, že chtěl vytvořit pod svojí vládou mohutnou západoslovanskou říši.

V Čechách Boleslava Chrabrého zpočátku vítali jako osvoboditele od Boleslavovy krutovlády, ale všeobecné uznání si nezískal. Největší problém však pro něj představovala změna na říšském trůně, kde po smrti Oty III. (1002) nastoupil Jindřich II., který nepřiznal Boleslavu Chrabrému postavení, jehož nabyl za jeho předchůdce. Nabídl mu sice udělení Čech a Moravy v léno, když však ctižádostivý kníže odmítl, rozhodl se ho z knížectví vypudit a nastolit právoplatného dědice českého trůnu Přemyslovce Jaromíra.

Rychlý útok, jež podpořilo obyvatelstvo Čech, Poláky překvapil. I když tak řečený Dalimil jistě přehání, když píše o tom, jak „polské vojsko prchá v děsu“ a „Polané se v zmatku plazí přes valy a srázy nazí“, je jisté, že Boleslav Chrabrý Čechy urychleně opustil (1004). Mezi posledními polskými bojovníky odešel z Pražského hradu poslední Slavníkovec Soběslav a byl vzápětí nato zabit na mostě přes hradní příkop. Boleslav Chrabrý však dále ovládal Moravu, kterou postupně dobyl až kníže Oldřich kolem r. 1019.

zdroj: cs.wikipedia.org

Dobre relacje z zachodnim sąsiadem załamały się po niespodziewanej śmierci młodego cesarza w 1002 roku. Bolesław wykorzystał wewnętrzne walki w Rzeszy i zajął ważny rejon przedpola Odry: Miśnię, Milsko i Łużyce. Kiedy władzę w Niemczech ostatecznie przejął Henryk II, zaakceptował on zdobycze Chrobrego, przekazując mu je na zasadzie lenna. Jedynie Miśnię oddał we władanie sprzymierzonemu z księciem polskim margrabiemu Guncelinowi. Relacje zostały unormowane, jednak zorganizowanie nieudanego zamachu na życie Bolesława przywróciło ryzyko konfliktu. Do wojny nie doszło, a książę Polski przystąpił do interwencji w Czechach, gdzie w roku 1003 zmarł książę Władywoj. Chrobry na tronie osadził wcześniej wygnanego Bolesława III Rudego. Prawdopodobnie na prośby opozycji czeskiej w tym samym roku raz jeszcze wmieszał się w sprawy czeskie – oślepił Bolesława Rudego, a następnie sam objął tron w Pradze i ogłosił się księciem Czech, nie chciał jednak złożyć hołdu królowi niemieckiemu, jak zwykli to byli czynić władcy czescy. Stało się to m.in. pretekstem do wojny Polski z cesarstwem.

W 1002 Chrobry sam rozpoczął wojnę, atakując Miśnię. Henryk odpowiedział wyprawą zbrojną w roku następnym. Pierwsza ofensywa nie odniosła skutku, ale już w 1004 władca Rzeszy zaatakował Czechy i obalił władzę Bolesława w tym państwie. Przy Polsce pozostały Morawy i Słowacja.

zdroj: pl.wikipedia.org

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

„Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra

Published

on

Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert.

Liz pravidelně vystupuje ve vlivných televizních pořadech, aby prezentovala svůj pohled na politiku a genderové otázky The Today Show, The Daily Show, MSNBC, CNN, ABC News, Fusion, Al-Jazeera America a BBC World. Prostřednictvím svého aktivismu a kreativního přístupu k žurnalistice si Liz dala za úkol zvednout hlas těch, kteří často nejsou vyslyšeni. Než se Liz stala novinářkou, pracovala v sociálním centru pro lidi s postižením a jako výzkumná pracovnice a konzultantka. 

Speciální akce s Liz Plank se uskuteční 6. září na Ekonomickém fóru v Karpaczi.

Continue Reading

Aktuality

100 dnů do říjnových voleb v Polsku

Published

on

Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita.

Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a KONFA). To se zatím jeví jako nereálné. Při tvrdém postoji prezidenta Dudy jsou pak nejpravděpodobnější variantou předčasné volby v únoru 2024, které ale KONFA chtít nebude. Následující variantou je pak menšinová vláda PiS s plovoucí tolerancí, která ale vyústí v politickou nestabilitu.

Nejsilnějším politickým hráčem v Polsku je stále vládní Právo a Spravedlnost. Oproti volbám v roce 2019 ztratilo ale 10 % svých voličů. Stále však operuje s podporou třetiny polských voličů a má největší podporu mezi voliči 50+ a důchodci. PiS má dominantní pozici v menších polských městech, hlavně na východě Polska.

Druhou nejsilnější formací je Občanská koalice (Platforma a menší liberální strany). Jejímu lídrovi Donaldu Tuskovi se nepovedlo spojit opozici do jediné kandidátky antiPiS a to hlavně pro zásadní ideové rozpory mezi postkomunistickou Lewicí a PSL či POLSKA 2050. Donald Tusk také přehnal své osobní politické ambice, velmi a velmi chtěl být dominantním opozičním vůdcem, což negovalo koaliční předvolební potenciál. Liberální Občanská koalice má své voliče ve všech věkových skupinách a silnou pozici ve velkých polských městech.

KONFEDERACE se překvapivě stala černým koněm polské politiky. Historicky vznikla jako seskupení malých národoveckých, pravicových a populistických stran. V roce 2022 a 2023 se ale různým způsobem zbavovala největších populistů a po začátku ukrajinsko-ruské války i politiků, kteří otevřeně podporovali ruskou politiku. Poté, co z vrcholných funkcí odešli matadoři typu Janusz Korwin-Mikke (80) a byl silně upozaděn známý proruský populista Grzegorz Braun se vrcholných funkcí chopila mladší generace v čele s Krzysztofem Bosakem (41) a Sławomirem Mentzenem (36). Jejich pravicově-populistická a národovecká politika má dnes v Polsku silnou podporu u mladých mužských voličů a je rovnoměrně rozprostřena po celém Polsku.

POLSKA 2050 měla svého času u liberálních polských voličů podporu 25 % na úkor Občanské koalice. Po návratu Donalda Tuska se ale tato část putujících voličů přesunula zpět a lídr POSKA 2050 Szymon Hołownia proto musel uzavřít koalici s tradiční Polskou lidovou stranou. Toto „manželství z rozumu“ se vymezuje jak vůči PiS tak Občanské koalici a napadá „věčný duopol“ na polské polické scéně s tím, že se obrací na polské voliče, kteří nechtějí volit ani jednu z většinových formací. POLSKA 2050 má podporu ve větších polských městech a PSL na polské vesnici.

Lewice je konglomerát postkomunistů, sociálních demokratů, levicových aktivistů a členů LGBT organizací. Jejich voliči jsou rovnoměrně rozloženi po celém Polsku a jejich podpora se ve volebních průzkumech pohybuje od 7 do10 %.

Patová situace, která v Polsku pravděpodobně nastane je mnohými polskými novináři a analytiky prezentována jako „jasná koalice“ PiS a KONFEDERACE, ale od politiků KONFEDERACE je ve směru k PiS slyšet tvrdá předvolební kritika. PiS zatím předvolebně útočí pouze na svého odvěkého konkurenta – Občanskou platformu a o ostatní opoziční strany se nestará. To se ale poslední měsíc před volbami může změnit.

100 dnů před volbami je většina voličů již rozhodnuta. Všude v Evropě. Předvolební půtky se tedy týkají tak 10 – 15 % nerozhodnutých voličů. Ti svou podporu nakonec nějak rozdělí, a to nejčastěji těm nejsilnějším. V Polsku tedy ještě můžeme počítat s matematicky možnou koalicí PiS a POLSKA 50/PSL. Méně již se čtyřkoalicí anPiS – OK, POLSKA 2050, PSL a Lewice. Rozhodně půjde o každé křeslo a letošní kampaň bude proto nejtvrdší z možných.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

Sinusoidy

Published

on

Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.

Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.

Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“

Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.

Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.

Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“

Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.

Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • „Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra 25.8.2023
    Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert. Liz pravidelně […]
    Jaromír Piskoř
  • 100 dnů do říjnových voleb v Polsku 8.7.2023
    Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita. Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a […]
    Jaromír Piskoř
  • Sinusoidy 14.3.2023
    Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti.  Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.