Connect with us
Reklama




Komentáře

Polská vládní většina prosadila své

Published

on

Polská Národní rada soudnictví (Krajowa Rada Sądownictwa, dále jen Rada ) je ústavním orgánem zajišťujícím nezávislost soudů a nezávislost soudců a skládá se z 25 členů. Soudce Rady (15) dosud vybírali představitelé soudců a z definice jsou členy také předseda Nejvyššího soudu, předseda Nejvyššího správního soudu, ministr spravedlnosti, 4 poslanci, 2 senátoři a zmocněnec polského prezidenta. Mandát člena Rady je čtyřletý.

Polský ministr spravedlnosti Ziobro systém výběru členů Rady z řad soudců samotnými soudci nedávno napadl a včera mu polským Sejmem prošla novela, která právo volit do Rady její členy předává do rukou poslancům.
Rada se vyjadřuje se ke jmenování a odvolávání předsedů a místopředsedů obecných a vojenských soudů. Jen v roce 2016 Rada prověřovala 1 410 kandidátů na soudce. Rada doporučila prezidentovi ke jmenování v roce 2016 415 polských soudců.

Polská opozice velmi hlasitě protestovala a podle ní je to další konec demokracie v Polsku. Změna těch , kteří vybírají členy komise, která navrhuje prezidentovi kandidáty na soudce je z pohledu soudců a opozičních politiků omezením soudní moci. V České republice podobnou Radu nemáme, takže se logicky nehádáme, kdo a jak má vybírat „vybíratele“.

jp

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře

Aureliusz Marek Pedziwol: Složitý úkol před Polskem. Zvládne to?

Published

on

Atentát na primátora Gdaňska, Pawla Adamowicze, a jeho smrt jsou známkou toho, že je nejvyšší čas ukončit válku, kterou dvě největší strany v Polsku vedou po mnoho let. „Pawel Adamowicz odešel. Báječný primátor nádherného Gdaňska. Bude jeho smrt počátkem morální a politické obnovy naší země?“ zeptal se na facebooku bývalý primátor Wroclawi Rafal Dudkiewicz.

Člověk by chtěl odpovědět: musí. Červená čára byla překročena – došlo ke katastrofě, kterou nikdo nečekál. V dějinach Polska vražda zřídka bývala nástrojem politického boje. V nezávislém Polsku jen jednou, v roce 1922, kdy byl zavražděn první polský prezident Gabriel Narutowicz, protože – jak řekl jeho vrah těsně po činu – byl zvolen za židovské peníze. V okamžiku po pobodání Adamovicze jeho vrah vykřikoval, že byl mučen Občanskou platformou – stranou vládnoucí v době, kdy byl poslán na pět let do vězení. Nebyl to však jen kriminálník, který už byl potrestán, ale možná i duševně nemocný. Zda byl útok politický, rozhodne soud. Jedna věc je jasná: vrah se nevyskytl zničeho nic. 

Polsko potřebuje jednotu

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita.
Už po léta je Polsko dějištěm propagandistické občanské války. Vedené jen slovy, ale velmi brutální. Začalo to krátce po volbách v roce 2005, kdy dvě strany, které vznikly z hnutí Solidarność, místo aby vytvořily očekávanou koalici, stanuly na dvou protilehlých březích propasti, která se mezi nimi náhle otevřela.

Úspěšná strana PiS – Právo a spravedlnost – vedena Jaroslawem Kaczyńskym založila svou vládu na technologii spočívající v zahajování pořád nových konfliktů a udržování vysokého napětí ve společnosti. To jí přivedlo po dvou letech k selhání, ale metody se nevzdala. Konflikt vypukl mnohonásobně silněji, když byly pohřbeny oběti smolenské katastrofy z roku 2010, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, dvojčete šéfa PiS. Předseda vlády Donald Tusk byl obviněn ze spoluúčasti na vraždě hlavy státu v domnělém atentátu na prezidentské letadlo. Důkazy nebyly nikdy předloženy.

Útoky nepřestaly ani po návratu PiS k moci před třemi lety, ale hlavní zatížení kampaně převzala znárodněná veřejná televize. Hlavním předmětem její bezohledné kampaně byl pořád Tusk, ale ostře napadeni byli také další politici Občanské platformy – mezi nimi i Pawel Adamowicz, který od roku 1998 nepřetržitě vládl v Gdaňsku. Byl obviňován z finančních machinací, na kterých se údajně neuvěřitelně obohatil. Ne, žádná výzva k násilí z veřejné antény nepadla. Polská televize však prezentovala oponenty vlády jako osoby, které jednají na úkor státu a národa. V této atmosféře to byla jen otázka času, kdy dojde ke katastrofě.

Dnes je nejdůležitější věcí zabránit dalšímu vyvrcholení propagandistické války. To je úkol pro vládnoucí, kteří musí v první řadě zavést radikální změnu jazyka v médiích, která ovládají. To je také úkolem opozice, která nesmí ani pomyslet na to, že by mohla na smrti primátora Gdaňska získat nějaký politický kapitál. Polsko nepotřebuje opakování kampaně, jakou zažívalo mnoho let po katastrofě v Smolensku. Polsko potřebuje opakovat roky, kdy se dokázalo sjednotit v desetimilionovém hnutí Solidarność. Nemůže dopustit, aby velký kapitál těch časů byl úplně a nenahraditelně ztracen. Je to obtížný úkol. Ale stále není nemožný.

Aureliusz Marek Pędziwol , Rozhlas plus

Continue Reading

Komentáře

Varšavské komunální volby

Published

on

V Polsku se na podzim chystají komunální volby. V současnosti na této úrovni dominuje liberální opozice a po volbách bude zřejmě rozložení podobné. Zajímavá je však situace v hlavním městě Varšavě.

Na přelomu října a listopadu proběhnou v Polsku komunální volby do několika stupňů samosprávy – zastupitelstev obcí (rada gminy), zastupitelstev okresů (rada powiatu – bez obdoby v českém prostředí) a šestnácti sněmiků vojvodství (obdoba zastupitelstev krajů).

Od našeho se zásadně liší i způsob voleb do obecních zastupitelstev – zastupitelé jsou voleni v jednomandátových obvodech v jediném kole, stejně tak je ovšem paralelně v jednom až dvou kolech (jako u českého Senátu) na území celé obce volen starosta nebo primátor – polsky podle velikosti obce wójt, burmistrz a prezydent miasta.

Obě vyšší úrovně už se českému politickému systému podobají. Strany jsou v orgánu zastoupeny proporčně (pětiprocentní volební práh) a z úspěšných kandidátů jsou vybráni čelní představitelé: starosta (polský termín z češtiny) v případě okresu/powiatu a maršálek v případě vojvodství. Ve většině vojvodství dnes vládne koalice liberální Občanské platformy s agrární Polskou lidovou stranou (v Dolnoslezském vojvodství je doplňuje levicová SLD, v Opolském zástupci německé menšiny), pouze v baště Práva a spravedlnosti Podkarpatském vojvodství vládne tato konzervativní strana sama.

V komunálních volbách tedy spíše dominuje liberální opozice, dnes vládnoucí strana PiS ani přes své vítězství v několika východních vojvodstvích nedokázala sestavit koalici. Narace dnešní opozice, že tyto volby budou počátkem porážky PiSu v evropských, prezidentských a především parlamentních volbách, je poměrně paradoxní.

Široce chápaná opozice může těžko zásadně neuspět (pokud bude současná vláda respektovat demokratická pravidla hry). I přesto, že opozice je roztříštěnější než před čtyřmi lety, dosáhne v konečném účtování při tvorbě koalic dobrého výsledku, neboť potenciál PiSu je daleko nižší.

Autor : Jan Škvrňák, celý text na denikreferendum.cz

 

Continue Reading

Komentáře

Konec Unie jakou známe?

Published

on

Rozhodnutí o výběru budoucího scénáře jde zcela mimo nás. Dnes v Bruselu nikoho zvlášť nezajímá, co si Češi, Maďaři nebo Poláci myslí. Jediné, co můžeme udělat, je připravit si vhodnou strategii ke zmírnění účinků potenciálních turbulencí. Je třeba si otevřeně říci – vzhledem k nedostatku naší politické a ekonomické připravenosti přijmout jednotnou měnu – že neexistuje žádná rozumná odpověď na otázku, co dělat, pokud by Italové společně s Francouzi přesvědčili Němce o reformě eurozóny. Jedinou nadějí je, že se tento scénář neuskuteční.

Autor: dr Marcin Kędzierski, celý text na na klubjagiellonski.pl

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality