Connect with us
Reklama




Komentáře

Je čas ukončit komunismus v polském soudnictví

Published

on

„Polsko je vázáno zásadami právního řádu stejně jako Evropská unie. Reforma soudnictví v Polsku je potřebná. V dialogu mezi Varšavou a Komisí potřebujeme otevřenost a upřímnost. Věřím tomu, že polská subjektivita je slučitelná s myšlenkou sjednocené Evropy.“ uvedl polský premiér Morawiecki a jeho úřad potvrdil, že se polský premiér účastní lednové schůzky s předsedou Komise.
Před pár dny odlétal polský premiér z Bruselu předčasně kvůli neodkladným záležitostem zpět do Varšavy, s tím, že stejně je už neodvratné spuštění procedury evropské exekutivy proti Polsku. Timmermans, si je podle svých slov vědom, že radikální krok komise bude kritiky vnímaný jako útok na polskou suverenitu, ale Komise míní, že polská exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do fungování moci soudní, a proto je nucena zasáhnout.

Polský prezident Duda pár hodin po rozhodnutí Komise ohlašuje, že zákony o polské soudní reformě podepíše a dodává: „Chci vrátit Polsku pocit spravedlnosti a pan Timmermans mi to nezakáže. S ním není možno meritorně diskutovat, neslyší argumenty. Používá formu diktátu a my s diktátem nesouhlasíme. Nenarušujeme podíl moci soudní. Soudci nejsou nejvyšší a nedotknutelnou kastou. Všichni představitelé moci jsou povinni sloužit polské společnosti a státu. Je čas ukončit komunismus v polském soudnictví.“

„Jsou to mé zákony. Dobře odborníky připravené a není a nebylo proč je vetovat. Chtěl bych, aby si je evropské instituce přečetly. Máme co do činění s politikou realizovanou proti Polsku, do které od samého počátku montuje polská opozice. Slyšeli jsme parlamentní debatu a viděli jsme postoje europoslanců Občanské platformy a jejich hlasování proti Polsku.“ …. Polská opozice jej za to chce postavit před soudní Tribunál a spustit impeachment (to by ale musela v Polsku vyhrát volby).

To je dnešní rámec sporu mezi Komisí a Polskem. Nejde zde v první řadě o rozdílný odchod soudců a soudkyň do důchodu. Polsko totiž přestalo v Evropě na slovo poslouchat, dokonce se několikrát „šprajclo“ a dovolilo si se nějak moc kamarádit s USA. Po Německu chce dokonce peníze za škody způsobené nacisty a připravuje v tomto směru žalobu u amerických soudů. Onen tvrdý postoj polského prezidenta proti rozhodnutí Komise je dalším a dosud nepředstavitelným veřejným výpadem vůči Komisi. Náš severní soused bude i v budoucnu vůči Komisi „otevřeně upřímný“ a bude zajímavé sledovat, jak se k takové politice vůči Bruselu postaví nová česká exekutiva. Ono se totiž také může stát, že kvůli migrantům budeme za rok na tom stejně jako dnes Poláci.

jp

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře

Aureliusz Marek Pedziwol: Složitý úkol před Polskem. Zvládne to?

Published

on

Atentát na primátora Gdaňska, Pawla Adamowicze, a jeho smrt jsou známkou toho, že je nejvyšší čas ukončit válku, kterou dvě největší strany v Polsku vedou po mnoho let. „Pawel Adamowicz odešel. Báječný primátor nádherného Gdaňska. Bude jeho smrt počátkem morální a politické obnovy naší země?“ zeptal se na facebooku bývalý primátor Wroclawi Rafal Dudkiewicz.

Člověk by chtěl odpovědět: musí. Červená čára byla překročena – došlo ke katastrofě, kterou nikdo nečekál. V dějinach Polska vražda zřídka bývala nástrojem politického boje. V nezávislém Polsku jen jednou, v roce 1922, kdy byl zavražděn první polský prezident Gabriel Narutowicz, protože – jak řekl jeho vrah těsně po činu – byl zvolen za židovské peníze. V okamžiku po pobodání Adamovicze jeho vrah vykřikoval, že byl mučen Občanskou platformou – stranou vládnoucí v době, kdy byl poslán na pět let do vězení. Nebyl to však jen kriminálník, který už byl potrestán, ale možná i duševně nemocný. Zda byl útok politický, rozhodne soud. Jedna věc je jasná: vrah se nevyskytl zničeho nic. 

Polsko potřebuje jednotu

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita.
Už po léta je Polsko dějištěm propagandistické občanské války. Vedené jen slovy, ale velmi brutální. Začalo to krátce po volbách v roce 2005, kdy dvě strany, které vznikly z hnutí Solidarność, místo aby vytvořily očekávanou koalici, stanuly na dvou protilehlých březích propasti, která se mezi nimi náhle otevřela.

Úspěšná strana PiS – Právo a spravedlnost – vedena Jaroslawem Kaczyńskym založila svou vládu na technologii spočívající v zahajování pořád nových konfliktů a udržování vysokého napětí ve společnosti. To jí přivedlo po dvou letech k selhání, ale metody se nevzdala. Konflikt vypukl mnohonásobně silněji, když byly pohřbeny oběti smolenské katastrofy z roku 2010, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, dvojčete šéfa PiS. Předseda vlády Donald Tusk byl obviněn ze spoluúčasti na vraždě hlavy státu v domnělém atentátu na prezidentské letadlo. Důkazy nebyly nikdy předloženy.

Útoky nepřestaly ani po návratu PiS k moci před třemi lety, ale hlavní zatížení kampaně převzala znárodněná veřejná televize. Hlavním předmětem její bezohledné kampaně byl pořád Tusk, ale ostře napadeni byli také další politici Občanské platformy – mezi nimi i Pawel Adamowicz, který od roku 1998 nepřetržitě vládl v Gdaňsku. Byl obviňován z finančních machinací, na kterých se údajně neuvěřitelně obohatil. Ne, žádná výzva k násilí z veřejné antény nepadla. Polská televize však prezentovala oponenty vlády jako osoby, které jednají na úkor státu a národa. V této atmosféře to byla jen otázka času, kdy dojde ke katastrofě.

Dnes je nejdůležitější věcí zabránit dalšímu vyvrcholení propagandistické války. To je úkol pro vládnoucí, kteří musí v první řadě zavést radikální změnu jazyka v médiích, která ovládají. To je také úkolem opozice, která nesmí ani pomyslet na to, že by mohla na smrti primátora Gdaňska získat nějaký politický kapitál. Polsko nepotřebuje opakování kampaně, jakou zažívalo mnoho let po katastrofě v Smolensku. Polsko potřebuje opakovat roky, kdy se dokázalo sjednotit v desetimilionovém hnutí Solidarność. Nemůže dopustit, aby velký kapitál těch časů byl úplně a nenahraditelně ztracen. Je to obtížný úkol. Ale stále není nemožný.

Aureliusz Marek Pędziwol , Rozhlas plus

Continue Reading

Komentáře

Varšavské komunální volby

Published

on

V Polsku se na podzim chystají komunální volby. V současnosti na této úrovni dominuje liberální opozice a po volbách bude zřejmě rozložení podobné. Zajímavá je však situace v hlavním městě Varšavě.

Na přelomu října a listopadu proběhnou v Polsku komunální volby do několika stupňů samosprávy – zastupitelstev obcí (rada gminy), zastupitelstev okresů (rada powiatu – bez obdoby v českém prostředí) a šestnácti sněmiků vojvodství (obdoba zastupitelstev krajů).

Od našeho se zásadně liší i způsob voleb do obecních zastupitelstev – zastupitelé jsou voleni v jednomandátových obvodech v jediném kole, stejně tak je ovšem paralelně v jednom až dvou kolech (jako u českého Senátu) na území celé obce volen starosta nebo primátor – polsky podle velikosti obce wójt, burmistrz a prezydent miasta.

Obě vyšší úrovně už se českému politickému systému podobají. Strany jsou v orgánu zastoupeny proporčně (pětiprocentní volební práh) a z úspěšných kandidátů jsou vybráni čelní představitelé: starosta (polský termín z češtiny) v případě okresu/powiatu a maršálek v případě vojvodství. Ve většině vojvodství dnes vládne koalice liberální Občanské platformy s agrární Polskou lidovou stranou (v Dolnoslezském vojvodství je doplňuje levicová SLD, v Opolském zástupci německé menšiny), pouze v baště Práva a spravedlnosti Podkarpatském vojvodství vládne tato konzervativní strana sama.

V komunálních volbách tedy spíše dominuje liberální opozice, dnes vládnoucí strana PiS ani přes své vítězství v několika východních vojvodstvích nedokázala sestavit koalici. Narace dnešní opozice, že tyto volby budou počátkem porážky PiSu v evropských, prezidentských a především parlamentních volbách, je poměrně paradoxní.

Široce chápaná opozice může těžko zásadně neuspět (pokud bude současná vláda respektovat demokratická pravidla hry). I přesto, že opozice je roztříštěnější než před čtyřmi lety, dosáhne v konečném účtování při tvorbě koalic dobrého výsledku, neboť potenciál PiSu je daleko nižší.

Autor : Jan Škvrňák, celý text na denikreferendum.cz

 

Continue Reading

Komentáře

Konec Unie jakou známe?

Published

on

Rozhodnutí o výběru budoucího scénáře jde zcela mimo nás. Dnes v Bruselu nikoho zvlášť nezajímá, co si Češi, Maďaři nebo Poláci myslí. Jediné, co můžeme udělat, je připravit si vhodnou strategii ke zmírnění účinků potenciálních turbulencí. Je třeba si otevřeně říci – vzhledem k nedostatku naší politické a ekonomické připravenosti přijmout jednotnou měnu – že neexistuje žádná rozumná odpověď na otázku, co dělat, pokud by Italové společně s Francouzi přesvědčili Němce o reformě eurozóny. Jedinou nadějí je, že se tento scénář neuskuteční.

Autor: dr Marcin Kędzierski, celý text na na klubjagiellonski.pl

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality