Connect with us
Reklama




Kam na výlet

Dědictví po křižácích přitahuje české turisty

Published

on

Černý gryf (pták Noh) v erbu pomořanského vojvodství je také mytickým ochráncem Kašubů, zřejmě nejzajímavější etnické skupiny v Polsku. Tvor má vliv na charakter celého vojvodství, které je jako jeho obyvatelé – upravené, podnikavé a přívětivé k hostům.

Kašubští gburové (domácí) vědí, jak se o turisty postarat. Uvolní jim nejen své pokoje a místo u stolu, ale i místo v srdci. Mají rádi gadki (bajky s poučením), nabídnou vám tabák nebo pečené gofry ve tvaru mřížkovaného srdce. Snadno vás to chytne a přestanete jezdit kdekoliv jinde. Celé pomořansko je jako zavazadlo plné pokladů a s nimi spojených s nimi tajemství. Gdaňské národní muzeum přitahuje jako magnet triptykem Poslední soud Hanse Memlinga. V gotické katedrále v Pelplině můžete vidět jednu ze 47 na světě výtisků Gutenberkovy bible a ve Slupsku největší kolekci obrazů malíře Witkaceho.

Kartuziánský kostel v Kartuzech překvapuje střechou ve tvaru rakve a kamenné kruhy v Węsiorech a Odrach přitahují nejenom archeology, ale i … radisty. Jsou opravdu gotickými hřbitovy? Anebo astrologickým kalendářem? Nebo, jak tvrdí Kašubové, veselým svatebním průvodem zakletým do kamene Borovou tetou, strážkyní lesů?

Pomořanské vojvodství pečuje o rozsáhlé dědictví po řádu křižáků. Putujete-li Stezkou gotických hradů, budete mít možnost prohlédnout si největší cihlovou pevnost v Evropě nebo hrad v Malborku a rytířským životem pulzující pevnosti v Gniewě a Sztumě. Výjimečným místem je pevnost v Kwidzyně. Dochovalo se zde hradiště ze 14. století nebo postranní věž sloužící jako latrína.

Řeky pomořanského vojvodství jsou ideální pro sjíždění na kajacích. Żuławy protkané sítí kanálů je příjemné poznávat na kole, stejně jako pobřeží táhnoucí se od Ustky až do Krynice Morské.

Trávíte-li dovolenou na Helu (poloostrov), určitě si nenecháte ujít příležitost navštívit jediné fokárium v Polsku. V Pucku ochutnejte bantczi, neboli sušeného platejse připraveného po kašubsku. A nezapomeňte na jantar. Nejsnadněji je najdete po bouři.

polska.travel.pl/cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kam na výlet

Velikonoce v Polsku

Published

on

V oslavách Velikonoc se přímo vyžívají naši polští sousedé, známí svojí religiozitou. Právě proto je velikonoční týden k návštěvě zajímavých míst a vychutnání mimořádné atmosféry v Polsku ideální. Svátky slaví všichni, věřící i nevěřící. Vše začíná na tzv. Palmovou neděli, kdy se připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma. Lidé mu tehdy mávali palmovými ratolestmi, ale ty ve střední Evropě stěží najdete.

V Polsku je tedy nahrazují „palmami“ z různých materiálů, uměleckými výtvory připomínajícími obrovské svíčky z květin a listí. Aktivní při jejich výrobě jsou především děti a mnoho škol a kostelů organizuje soutěže. Ty nejkrásnější výtvory pocházejí z oblasti Malopolska, např. v Lipnici Moruwanej, tam se o nejkrásnější palmu soutěží už 60 let. Procesí vycházející z kostelíků své palmy představují obyvatelům měst a vesnic, následují mše a na závěr jsou výherci bohatě odměněni. 

KRASLICE NEBOLI PISANKI

Následující víkend v sobotu se malované pisanki utáboří v proutěných košíčcích spolu s kouskem chleba, dortíkem, nakrájenou šunkou či párkem, čokoládovým zajícem a jinými dobrotami. Vše je úhledně naaranžováno pod ozdobnou krajkou.

Mladé páry s dětmi, staré babičky i samotáři se vydají ve svých slavnostních šatech do kostela a zde si nechají košíčky posvětit. Poté si je odnášejí domů a malé děti zažívají opravdu slavnostní chvíle. O kousky požehnaných potravin se lidé také společně rozdělí, aby jim přinesly štěstí v nastávajícím roce.

Dobré jídlo nesmí ostatně během Velikonoc chybět. Bohatě se snídá, babičky pečou voňavé bábovky, připravují se speciální polévky se zeleninou a oblíbeným pokrmem je jehněčí.

Celý text na flowee.cz

 

Continue Reading

Kam na výlet

Perla polské části Krkonoš – městečko Karpacz

Published

on

Většina návštěvníků Krkonoš zavítá pouze do jejich české části a navštíví Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou. Pár dalších i menší střediska na české straně. Je to však škoda, protože v Polsku kousek za hranicemi se nachází i dvě zajímavá střediska – Szklarska Poręba s běžkaři oblíbenými Jakuszycemi a městečko Karpacz. V dnešním článku se podíváme právě do tohoto velmi rychle se rozvíjejícího střediska. Najdete zde širokou nabídku celoročního vyžití – od nádherného koupání přes řadu muzeí až po lyžařské tratě i turistické trasy. Výhledy na hřeben Krkonoš z polské strany patří k nezapomenutelným.

Městečko Karpacz leží přímo pod naší nejvyšší horou a jeho hranice dokonce zasahují až k samotné Sněžce. V současnosti zde žije asi 5 000 obyvatel, ale díky turistům si zde připadáte jako ve velkém živoucím městě. Však také Karpacz během roku navštíví až 200 000 turistů. Může se to zdát až příliš a opravdu během prázdninových víkendů může být příjezd a parkování poněkud komplikovanější, ale jakmile již v Karpaczi jednou jste, věřte, že se turisté rozptýlí.

Historie Karpacze (stejně jako sousední Szklarske Poręby) je spojena s Valony, kteří sem přišli z oblasti dnešní Belgie již ve 12.století. Toto území se jim velmi zalíbilo, protože se jednalo o oblast velmi bohatou na drahé kovy. Valoni v této oblasti našli zlato, drahokamy a hlavně pyrit, z nějž vyráběli již v této době kyselinu sírovou. Centrem valonské kultury byla Szklarska Poręba, ale osídlili i Karpacz a okolní vísky.

Dějiny Karpacze jsou dále spojeny s evangelíky, kteří zde nalezli útočiště během třicetileté války. V roce 1681 došlo ke stavbě kostelíka sv.Vavřince na Sněžce a od té doby se stal Karpacz centrem poutníků ze všech světových stran. V roce 1772 byla založena evangelická škola a v roce 1844 sem byl přenesen starý dřevěný kostelík z norského městečka Vang, ten je nyní jednou z největších atrakcí města.

V druhé polovině 19.století nastal v Evropě velký rozvoj turistiky. Samozřejmě ani Karpacz jako malebné městečko v horách nezůstala pozadu. Vznikla řada hotelů, penzionů, výletních restaurací, došlo k vyznačení turistických tras. Jen v horní části města bylo v roce 1914 12 hotelů a 54 penzionů, které měly dohromady až 1000 míst.

V roce 1945 se německá osada Krummhübel stala součástí Polska a byla přejmenována na Karpacz, v roce 1960 se stala městem. Další velký rozvoj turistiky nastal až v posledních letech, kdy se vybudovala pěší zóna, díky tunelu byla z centra města svedena doprava a město se tak stalo moderním turistickým střediskem.

Největší množství historických staveb pochází z 19.století. Jsou mezi nimi četné penziony, hotely, dokonce i 2 horské chaty (o těch pár slov níže) a 2 kostely nacházející se v centru města. Ze všech staveb je však rozhodně nejvíce jedinečný dřevěný kostelík Wang v horní části města. Tento kostelík postavený z borového dřeva pochází z vesničky Vang na jihu Norska. Vznikl na přelomu 12. a 13. století jako jeden zhruba z tisícovky tzv. Stavkirke – dřevěných sloupových kostelů. Tyto kostely jsou nejstarší dochované dřevěné kostely a jsou typické pro oblast Skandinávie. I tak se jich ale do současnosti dochovalo jen několik desítek. Kostely byly polychromovány a uvnitř najdeme bohaté nástěnné malby.

V 19.století se obyvatelé vesničky Vang rozohdli postavit si nový kostel. Bohužel neměli dostatek prostředků, tak se rozhodli stávající schátralý dřevěný kostel prodat. Norský malíř Johan Christian Dahl přesvědčil pruského krále Fridricha Viléma IV., aby kostel koupil pro berlínské muzeum. Cena byla tehdy 427 marek. Kostel se dostal postupně do Štětína, pak do Berlína a nakonec díky hraběnce von Reden, která žila na zámku v Bukovci (kousek pod Karpacze), došlo k jeho postavení v Karpaczi. Ani Karpacz, ani okolní vsi totiž žádný kostel neměly.

Kostel byl v bídném stavu. Musel být zrestaurován a řada částí se musela nechat vyrobit znovu na základě historických náčrtků. V roce 1844 se stal svatostánkem místních evangelíků a hlavní turistickou atrakcí celého města. Nejen samotná budova, ale i jeho poloha dodává na atraktivitě. Kostel je na jednom z nejvyšších míst města, odkud se otevírá nádherný výhled do celé kotliny pod Krkonošemi. Kolem kostelíka také vede jedna z nejkrásnějších turistických tras v Krkonoších.

Jak se pohybovat po městě a co kde najdete

Jak už jsem zmínil, v Karpaczi je hodně turistů a hlavní příjezdová silnice od města Jelenia Góra je poměrně frekventovaná. Na začátku města se nachází benzínová pumpa a odsud silnice stále stoupá. Nejprve minete 2 obchody – Biedronku a Netto, následuje kruhový objezd, kde je odbočka do části města Skalné (zde je jeden z bazénových komplexů Sandra Spa . viz níže). Kousíček za kruhovým objezdem najdeme odbočku do centra na nově vybudovanou pěší zónu. Projedeme tunelem (ten vede pod sjezdovkou Kolorowa) a stoupáme k další čerpací stanici. Zde je odbočka k několika sjezdovkám. Silnice stoupá dále k obrovskému hotelu Golębiewski (s velkým aquaparkem) a pokračuje až právě ke kostelíku Wang do Horního Karpacze (Karpacz Gorny). Zde na konečné autobusu se nacházejí běžecké tratě.

Autor: Jiří Hloušek celý text na sdetmipoevrope.cz

 

Continue Reading

Kam na výlet

Varšava očima Ewy Farné

Published

on

Varšava je město, ve kterém jsem rok žila. Cestuju tam pravidelně za prací už víc než 10 let… V první řade musíte být připravení na to, že historických domů tady moc neuvidíte. Varšava není mladé město, ale byla zcela zničena během 2. světové války. A možná právě proto má tolik co vyprávět… Pokud jste zvyklí na to, že hlavní město má vypadat jako Praha, pak vás Varšava nejspíš úplně neláká. Já to měla podobně, dokud jsem si nenašla svá oblíbená místa, která stojí za to vidět.

pokračování na polsko.travel

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jen o tom nikomu neříkej 17.5.2019
    O tom, jak silnou roli má v polské společnosti církev, netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Kořen katolické víry se v rodné zemi svatého papeže Jana Pavla II. nepodařilo vyrvat ani komunistům, ani jejich pozdějším následovníkům neomarxistům. Vnějším atakům se polští katolíci čelit naučili. Nyní však stojí před výzvou, zda se dokáží vypořádat s problémem mnohem rafinovanějším, […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku 17.5.2019
    Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou […]
    Jaromír Piskoř
  • Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům 17.5.2019
    Polsko se zatím k návrhu českých měst, aby si odpad odvezlo zpět do země, nevyjádřilo. Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk však naznačil, že země na toto nebude ochotna přistoupit. „Také máme problém s přeshraničním převozem nebezpečného odpadu. Máme podezření, že odpad byl přivezen do Polska i z České republiky, Velké Británie nebo Německa,“ řekl […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality