Connect with us
Reklama




Ekonomika

Širokorozchodné železnice si budou konkurovat

Published

on

PKP LHS zadala vypracování Analýzy účelnosti a proveditelnosti prodloužení širokorozchodné železnice do Gliwic nebo do Kędzierzyn-Koźle a vybudování nového železničního přechodu v Orchówku u Włodawa. Měla by měla zohlednit potenciál, který souvisí s vývojem nového železničního spojení z Dálného východu do Evropy, tzv. Hedvábné stezky.

Od konce uplynulého desetiletí se čas od času objevují informace, že alternativní projekt rozšíření širokorozchodné železnice z Košic přes Bratislavu na Vídeň plánuje několik železnic, včetně ruských a rakouských. Jednání byla pozastavena především kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Studie proveditelnosti projektu ale byla dokončena v roce 2017. A koncem února ve Vídni zástupci ruských a rakouských drah potvrdili plány na vybudování širokorozchodných kolejí. Náklady byly odhadnuty na přibližně 6,5 miliardy eur. Začít stavět by se mělo v roce 2025.

Pokud by bylo toto spojení postaveno, přesunula by se na něj značná část tranzitu zboží z Dálného východu směřujícího do západní Evropy, který v současnosti vede přes Polsko. Vídeň by se stala centrálním překládacím uzlem ve střední Evropě a Češi by z toho pravděpodobně měli také prospěch, píše polský ekonomický portál wnp.pl.

PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa Sp. z o.o. (zkratka PKP LHS) je polská železniční společnost, zabývající se provozováním dráhy a nákladní drážní dopravy na širokorozchodné železniční trati Linia Hutnicza Szerokotorowa (LHS). V posledních letech objem zboží přepravovaného společností PKP LHS trvale roste. Zatímco objem přepravované železné rudy, jako rozhodujícího substrátu v činnosti PKP LHS, se udržuje na přibližně stálé úrovni, roste objem přeprav ostatního zboží (meziročně o více než 10 %). Pro provoz na LHS používá PKP LHS výhradně dieselové lokomotivy, protože uvedená trať není elektrizována.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Evropská komise schválila polskou podporu kogeneraci, spotřebitelé si připlatí

Published

on

Evropská komise schválila Polsku dvě nová opatření státní podpory v energetice. Podrobně ovšem ještě prověří další opatření – navrhované snížení poplatku za kapacitní mechanismy pro energeticky náročné podniky.

Polsko, které má z členských státu Evropské unie jedno z nejvyšších množství emisí CO2 na vyrobenou MWh, dostalo od Evropské unie zelenou pro finanční podporu ekologičtější kombinované výroby elektřiny a tepla. Finanční podpora může být poskytnuta pouze vysokoúčinným zdrojům, a to novým nebo renovovaným kogeneračním jednotkám, případně již existujícím paroplynovým kogeneračním elektrárnám. Podpora bude poskytovaná po dobu patnácti let ve formě prémie k tržní ceně elektřiny. 

Zajímavostí je, že pro podporu se budou moci kvalifikovat i přeshraniční zdroje. Obdobně je možné se přeshraničně kvalifikovat i pro podporu na obnovitelné zdroje a kogeneraci z Německa. Německo však národní legislativou stanovilo podmínku, že se podpory budou moci zúčastnit pouze zdroje ze zemí, se kterými má Německo uzavřeno dvoustranou mezinárodní smlouvu. Takovou smlouvu má Německu například s Dánskem, se kterým již proběhlo i několik aukcí.

Celkem mají být zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla podpořena částkou 5 mld. EUR (cca 130 mld. Kč) do roku 2028, přičemž tato podpora bude hrazena z regulovaných poplatků v koncové ceně elektřiny. S tím ovšem souvisí další růst ceny elektřiny nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které tak mohou být konkurenčně znevýhodněny oproti sousedním státům. Právě kvůli tomu bylo současně notifikováno schéma podpory, díky kterému poplatek na kogeneraci nebudou platit nejvíce energeticky náročné podniky. Obdobné zvýhodnění pro energeticky náročné podniky Polsko plánuje i s ohledem na poplatek za kapacitní mechanismy, i tomuto poplatku by se podniky mohly vyhnout, jestliže Evropská komise takové zvýhodnění schválí.

Ceny elektřiny v Polsku čeká nejisté období

Před spotřebiteli v Polsku tak s největší pravděpodobností stojí významné změny. Nejenže lze předpokládat, že neregulované ceny silové elektřiny porostou v důsledku úbytku výrobních kapacit a rostoucích nákladů na emisní povolenky, navíc se do cen promítnou i výše zmíněné poplatky za podporu kogenerace a kapacitních mechanismů. Vynětí energeticky náročných podniků z povinnosti poplatky platit pak pouze přenese zátěž na domácnosti a běžné podniky.

Není ovšem pravidlem, aby veškeré náklady platil konečný spotřebitel. Ceny energií jsou totiž obecně politicky velice populární téma. Již nyní sáhla polská vláda k relativně radikálnímu opatření a zastropovala ceny elektrické energie pro spotřebitele. To se pochopitelně setkalo s odporem především mezi obchodníky s energií a některým dle evropské organizace EFET hrozí dokonce bankrot.

Polská vláda za sebou jen v posledních letech má několik zásahů do podnikání v energetice, které podstatně otřásly s důvěrou ve stabilní investorské prostředí, a nelze se tak divit, že důvěra investorů není nejvyšší.

Autor: Martin Voříšek, oenergetice.cz

 

Continue Reading

Ekonomika

EU investuje z fondů politiky soudržnosti do zlepšení energetické bezpečnosti v Polsku

Published

on

Evropská komise vítá podpis dohody o poskytnutí grantu mezi polskou vládou a společností Polskie LNG na rozšíření terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Świnoujście v severozápadním Polsku na pobřeží Baltského moře.

Do rozšíření tohoto terminálu, který je jediným zařízením své velikosti v severní, střední a východní Evropě, je investováno téměř 128 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu uvedla: „Rozšíření terminálu Świnoujście pomůže diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu a zlepšit energetickou bezpečnost země. Jedná se o novou ukázku Energetické unie v praxi, podporovanou politikou soudržnosti EU.“

Současná investice přichází vzápětí po více než 250 milionech EUR z fondů politiky soudržnosti, které již byly do terminálu investovány, a více než 2 miliardách EUR investovaných do polské energetické infrastruktury od roku 2007. Projekt rozšíření terminálu je na evropském seznamu projektů společného zájmu ( PCI). Společně s projektem „Baltic Pipe“, na který byl v minulém týdnu poskytnut grant EU ve výši 215 milionů EUR , otevře nový LNG terminál ve Świnoujście trh s plynem v Polsku novým dodavatelům a zvýší tak rozmanitost a bezpečnost polských energetických zdrojů.

Projekt „Baltic Pipe“ umožní od roku 2022 přepravu plynu ze Severního moře na polský trh a dále do pobaltských států a sousedních zemí. Současně bude plynovod umožňovat dodávku plynu z Polska přes LNG terminál na dánský a švédský trh.

Zdroj: ec.europa.eu a prumyslovaekologie.cz

 

 

Continue Reading

Ekonomika

Zpoždění Nord Stream 2?

Published

on

„Je pozoruhodné, že se Polsko po tolika letech bezvýchodného vyjednávání zřeklo 80 % nárokovaného území. Je poněkud překvapivé, že Dánsko a Polsko ukončí 40 let trvající teritoriální spor ve chvíli, kdy má Dánsko vydat povolení [Nord Streamu 2],“ uvedl Danila Bochkarev, výzkumník EastWest Institute.

Dánsko a Polsko nyní společně staví plynovod Baltic Pipe s kapacitou 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Tento plynovod by mohl být částečně vnímán jako konkurent Nord Streamu 2. Bude totiž moci dodávat norský plyn do východní a jihovýchodní Evropy, která je do velké míry závislá na ruském plynu.

Zpoždění Nord Streamu 2 by dále pomohlo Ukrajině získat lepší vyjednávací pozici s ohledem na blížící se vyjednávání s Ruskem ohledně tranzitu přes Ukrajinu po roce 2019. Podle Pepeho by jakékoliv zpoždění projektu hrálo Ukrajině jednoznačně do karet.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jen o tom nikomu neříkej 17.5.2019
    O tom, jak silnou roli má v polské společnosti církev, netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Kořen katolické víry se v rodné zemi svatého papeže Jana Pavla II. nepodařilo vyrvat ani komunistům, ani jejich pozdějším následovníkům neomarxistům. Vnějším atakům se polští katolíci čelit naučili. Nyní však stojí před výzvou, zda se dokáží vypořádat s problémem mnohem rafinovanějším, […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku 17.5.2019
    Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou […]
    Jaromír Piskoř
  • Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům 17.5.2019
    Polsko se zatím k návrhu českých měst, aby si odpad odvezlo zpět do země, nevyjádřilo. Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk však naznačil, že země na toto nebude ochotna přistoupit. „Také máme problém s přeshraničním převozem nebezpečného odpadu. Máme podezření, že odpad byl přivezen do Polska i z České republiky, Velké Británie nebo Německa,“ řekl […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality