Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko začne s kapacitními aukcemi již v listopadu

Published

on

Podle úterního prohlášení ministra energetiky se bude první polská kapacitní aukce konat již 15. listopadu. Elektrárny budou soutěžit o poskytování záložního výkonu pro zajištění bezpečnosti dodávek pro rok 2021. V této první aukci si chce polský stát zajistit výkon 22,7 GW. Další aukce budou následovat v prosinci.

Další dvě kapacitní aukce, ve kterých se bude soutěžit o poskytování záložního výkonu pro roky 2022 a 2023, pak proběhnou v prosinci. Výkon soutěžený v těchto dvou následujících aukcích bude mírně vyšší ve srovnání s první aukcí (23 GW a 23,3 GW). Aukce je podle ministra energetiky otevřená jak uhelným elektrárnám, tak plynovým i obnovitelným zdrojům. 

Polsko následně plánuje pořádat aukce na roční bázi. Od roku 2025 se pak budou aukcí moci účastnit také zahraniční elektrárny, které ovšem budou moci získat pouze roční kontrakt. Polské elektrárny mohou na rozdíl od těch zahraničních získat i víceleté kontrakty. Maximální délka kontraktu pro polské elektrárny závisí na tom, jak moc znečišťují životní prostředí – ty nejšetrnější mohou získat kontrakt až na 17 let. Polsko se tak zařadí se svým kapacitním trhem po bok Francie či Velké Británie, které již mají kapacitní mechanismy na svých trzích zavedené.

Poslední šance pro budovaný blok Ostroleka C

V posledních dnech mediálním prostorem rezonuje téma plánované dostavby elektrárny Ostroleka C, což má být poslední nově vybudovaný polský uhelný blok. V souvislosti s regulací kapacitních mechanismů ze strany EU se objevily úvahy o možné ztrátovosti tohoto projektu. Právě kvůli tomu, že EU plánuje uhelným zdrojům omezit možnost podílet se na kapacitních mechanismech, může totiž být ohrožena ekonomická efektivita investice do nového bloku. Aukce plánované na poslední dva měsíce letošního roku tak pravděpodobně budou poslední před schválením nové unijní legislativy.

Aukce konané v letošním roce budou poslední šancí pro blok C elektrárny Otroleka, jak si zajistit účast v kapacitních mechanismech. EU totiž plánuje vyloučit z této formy podpory zdroje, které emitují více než 550 kg/MWh,“ upřesňuje pro server Montel právník Wojciech Kukula.

Za projektem výstavby bloku Ostroleka C stojí polské státní společnosti Enea a Energa, které si snaží zajistit financování nového uhelného bloku. Podle informací serveru Montel mělo dojít k předběžné dohodě na poskytnutí finančních prostředků ve výší až 1 miliarda zlotých (5,95 miliardy Kč) na financování výstavby od polského fondu Fizan Energeia. Celková výše nákladů na výstavbu bloku se odhaduje na 6 miliard zlotých (35,67 miliardy Kč) s tím, že každá ze zmíněných státních společností má investovat 1 miliardu zlotých.

Autor: Tomáš Molek, oenergetice.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko nadále podporuje uhlí, oproti zbytku Evropy si zajistí levné a bezpečné dodávky energie

Published

on

Polsko slaví úspěchy. Snižuje závislost na ruském plynu a Evropská unie (EU) mu povolila nadále dotovat uhelnou energetiku. Polsko podporou uhlí stojí v opozici jak vůči závěrům klimatické konference OSN v tamních Katovicích, tak vůči zbytku Evropy. Podpora OZE však znamená také rostoucí ceny elektřiny či tepla. Česká Poslanecká sněmovna proto navrhuje snížit DPH na teplo. Naopak cena ropy stále klesá.

Polsko dále usiluje o energetickou nezávislost na Rusku. Podepsalo smlouvu s USA o dovozu LNG na 20 let, dovážet začne pravděpodobně i z Norska. Polsko pomáhá s odklonem od ruské energetiky také sousedům. Svou rozvodnou síť propojí s Litvou pomocí podmořského kabelu. To pomůže celému Pobaltí napojit přenosovou soustavu na EU. Litva chce nezávislost na Rusku i v oblasti plynu. To se ovšem nemusí finančně vyplatit. Jakmile Litevci přistavili první loď s americkým LNG, Rusové o pětinu snížili cenu. 

Náš severní soused se po minulém týdnu raduje hned dvakrát. Evropská unie mu totiž udělila výjimku, země může nadále dotovat uhelné elektrárny. Toto rozhodnutí jde proti výsledkům katovické konference OSN o klimatu, jejíž závěry jsou ale obecně velmi vágní. Evropa jako celek se každopádně od uhlí odvrací, od pátku se netěží ani v legendárním německém Porúří. Poptávka po surovině na Sterém kontinentě ale paradoxně roste a cena stoupá.

Autor: Simon Dytrych, celý text na energyhub.eu

Continue Reading

Ekonomika

Polský sen o norském plynu se pomalu stává realitou

Published

on

Náklady na výstavbu plynovodu Baltic Pipe se mají pohybovat kolem 1,6 až 2,1 miliardy eur (41,4 až 54,3 miliard korun). V prvním čtvrtletí příštího roku by měla polská vláda zažádat o stavební povolení, aby mohla být zahájena výstavba mořské části plynovodu koncem jara 2020.

První dodávka zemního plynu je naplánována na říjen 2022, tedy na dobu, kdy má skončit platnost dlouhodobé polsko-ruské smlouvy o dodávkách zemního plynu. Polsko chce i po roce 2022 nadále spolupracovat s ruským Gazpromem, ale chce mít pevnější vyjednávací pozici a ruský Gazprom chce mít jako jednu z alternativ pro dodávky zemního plynu.

V loňském roce získala společnost PGNiG 70 % svého dovozu od společnosti Gazprom a v prvních třech čtvrtletích letošního roku se podíl zvýšil na 75 %.

Autor: Jan Moravec, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU

Published

on

Zástupci EU si uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do roku 2045. Dalšími náklady pak bude nákup emisních povolenek v letech 2020-2045, podle odhadů se bude jednat přibližně o 68-85 miliard euro (1 757–2 196 miliard korun). Z této studie vyplývá, že cesta k dosažení uhlíkové neutrality v polském elektroenergetickém sektoru bude ze své podstaty mnohem ambicióznější a složitější než v jiných regionech Evropy.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Petruška Šustrová: Stop nenávisti 16.1.2019
    Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze. Ten v pondělí po poledni zemřel. Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl […]
    Jaromír Piskoř
  • R.I.P. 15.1.2019
    Starosta severopolského přístavního města Gdaňsku Pawel Adamowicz podlehl následkům útoku mladého Poláka, při kterém politik utrpěl vážná poranění srdce. „Nemohli jsme vyhrát,“ prohlásil ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Mladý Polák podezřelý z vraždy si nedávno odpykal trest vězení za přepadení několika bank. Během pobytu za mřížemi se u něj objevily psychické problémy a soudní psychiatr mu […]
    Jaromír Piskoř
  • Stav Pawla Adamowicze je velmi vážný 14.1.2019
    Zranění, která utrpěl v neděli večer starosta polského Gdaňsku Pawla Adamowicze na charitativní akci, jsou velmi vážná. Novinářům to podle deníku Gazeta Wyborcza potvrdil jeden z lékařů, kteří po dobu pěti hodin místního politika operovali. Adamowicz utrpěl vážná poranění srdce. „Pacient žije. Klíčové budou nejbližší hodiny,“ řekl novinářům lékař Tomasz Stefaniak. Při operaci bylo třeba […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality