Connect with us
Reklama




Ekonomika

Naimski: První polská jaderná elektrárna bude postavena v roce 2033

Published

on

V letech 2040 – 2045 bude kolem 20 % produkce elektrické energie v Polsku pocházet z jaderných zdrojů – řekl v úterý v vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski.
„Do dvaceti let bychom měli postavit šest reaktorů, bude to až 6 GW elektřiny a bude to asi 20 % spotřeby energie v Polsku“ řekl Naimski.

Vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu uvedl, že první polská jaderná elektrárna je plánována na rok 2033. „Bude to s největší pravděpodobností na pobřeží Polska“ – dodal. Naimski zdůraznil, že v Polsku se plánuje více než jedna jaderná elektrárna. „Je to stále diskutováno, ale bude více než jedna, pravděpodobně dvě“ – zdůraznil.
„Víme, jaký model chceme v Polsku mít. Chceme stálého investora, s nímž budeme spolupracovat, a který bude partnerem projektu. Nehledáme úvěry, nehledáme na finančních trzích. Hledáme partnera, který s námi bude investovat a společně tento projekt provozovat “ dodal Naimski.

V červnu, při návštěvě prezidenta Dudy ve Washingtonu bylo podepsáno americkým ministrem energetiky Rickem Perrym a vládním zmocněncem pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotrem Naimskim Memorandum o spolupráci v oblasti civilního využití jaderné energie.
Prezident Duda na společné tiskové konferenci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu poděkoval za memorandum. „Doufám, že budeme schopni tento program realizovat společně s přínosem k ochraně životního prostředí, ve prospěch ochrany klimatu ve světě a bezpečnosti mé vlasti,“ řekl Duda. „Tato dohoda zlepší energetickou bezpečnost Polska a posílí naše obchodní vazby,“ řekl Trump píše polský PAP.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

V roce 2020 se v Polsku očekává růst cen elektřiny, alkoholu a tabáku

Published

on

V příštím roce se očekává zvýšení spotřební daně u několika kategorií výrobků až o 3 %. Týká se to především cen nápojů s ethylalkoholem, vína, piva a tabáku. Vyplývá to z návrhu rozpočtu na rok 2020. Toto opatření by mělo do státní pokladny přinést až 1,15 mld zlotých. Poprvé od r. 1990 se očekává, že rozpočet nebude deficitní (výdaje i příjmy by se měly pohybovat okolo 429,5 mld zlotých).
Finální cena výrobků v obchodech by se u výše uvedených produktů mohla navýšit o cca 5-6 %. U elektřiny se předpokládá navýšení o 40 % u firem a o 20-30 % u domácností. Na růst ceny elektřiny nebude mít v příštím roce vliv pouze spotřební daň, ale i například dražší emisní povolenky CO2.

Vypracovala zahraniční kancelář CzechTrade Varšava, Ivo Šipl. Zdroj: businessinsider.com.pl, gov.pl, nowosci.com.pl

Continue Reading

Ekonomika

Naváže Kaczyński se staronovou vládou na polský ekonomický zázrak uplynulých let?

Published

on

Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok.

Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agentura S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.

Píše se rok 2019 a Právo a spravedlnost opět získává nadpoloviční většinu v klíčové dolní komoře parlamentu. Tentokrát však nikdo Polsku rating snižovat nehodlá. Polský zlotý v reakci na výsledky voleb dokonce posílil.

Díky růstu HDP na úrovni pěti procent ročně nabrala reálná konvergence neuvěřitelné tempo. Dvouciferná míra nezaměstnanosti se dostala na rekordně nízká tři procenta, takže také Polsko dnes trpí nedostatkem lidí na trhu práce. To vše se odehrálo při stabilně nízké inflaci a vyrovnané platební bilanci.

Bude pokračovat ekonomická fantazie?

Optimistický pohled na perspektivu dalších čtyř let vlády PiS ovšem vychází z pozitivní zkušenosti z posledních čtyř let. Polská ekonomika totiž prožila z makroekonomického pohledu fantastické období.

Pravda, vláda PiS se sice nevyvarovala výstřelků v podobě uplácení starších voličů třináctými důchody či snížení věku pro odchod do důchodu. Avšak vše se to odehrálo za postupné redukce deficitu a vládního dluhu.

Autor: Jan Bureš

Celý text na peak.cz

Continue Reading

Ekonomika

Nový polský zákon o veřejných zakázkách

Published

on

Poláci zásadně mění systém zadávání veřejných zakázek. Jak uvedla ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewicz, zadavatelé se nebudou orientovat pouze na nabízenou cenu, ale budou zohledňovat také kvalitu zboží, služeb a jejich význam pro životní prostředí.

Nový zákon, který nedávno schválil parlament, by tak měl zvýšit šance menších firem a podnikatelů, kteří nabízejí kvalitní služby, ale nejsou schopni konkurovat nízkou cenou. Zákon o veřejných zakázkách (Prawo Zamówień Publicznych – PZP) by měl platit od 1. ledna 2021. Změna je důležitá také pro české podnikatele zejména ve stavebnictví, kteří se účastní vyhlašovaných tendrů na polském trhu.

Veřejné zakázky jsou klíčovou formou účasti veřejného sektoru v ekonomice. V Polsku tímto způsobem objednává zboží, služby a stavební práce téměř 34 tisíc subjektů. V roce 2018 tvořil objem veřejných zakázek na základě PZP 202 miliard polských zlotých (1 PLN = 6 CZK), což bylo 9,55 % hrubého domácího produktu. (V roce 2017 to bylo 163 miliard zlotých a 8,2 % HDP.) Celková hodnota trhu veřejných zakázek, který zahrnuje také zakázky zadané mimo zákon PZP, se odhaduje na 234,6 miliardy zlotých v roce 2017 (174,3 miliardy zlotých v roce 2016).

Nový zákon by měl změnit současnou situaci, kdy systém zadávání zakázek se stal „klubem pro vybrané“ a byl stále méně konkurenceschopný. Malé a střední firmy se účastnily tendrů jen velmi omezeně, klesal počet zájemců o veřejné zakázky – v roce 2017 při 43 % řízení byla podána pouze jedna nabídka. Průměrný počet nabídek v jednotlivých tendrech v roce 2018 byl pouze 2,19 ve srovnání s 2,38 v roce 2017 a 2,87 v roce 2016. Současně tak stoupaly náklady státu, který v systému veřejných zakázek v roce 2018 vynaložil 202 miliard zlotých a 163 miliard zlotých v roce 2017.

Hlavním problémem, se kterým se veřejné zakázky v poslední době potýkaly, byly dramatické růsty cen stavebních materiálů. Dodavatelé byli v průběhu realizace smluv zaskočeni zvyšujícími se náklady, což vedlo k vypovězení smluv a zastavení prací na důležitých investicích, například při výstavbě nových rychlostních silnic a dálnic.

Nový zákon předpokládá, že uzavírané smlouvy budou obsahovat mechanismy, které budou chránit společnosti před nečekanými cenovými pohyby. Pokud se náklady zvýší, zvýší se také hodnota zakázky. Pokud naopak ceny prudce poklesnou, dodavatelé a zadavatel se rozdělí o zisk.

Celý text na businessinfo.cz

Autoři: Jan Tomášek, ekonomický diplomat, Katarzyna Baranowska, ekonomická specialistka.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Poláci nám často ukázali, jak se má bránit svoboda. Vzpomínka tehdejšího studenta na festival Wroclaw 89 11.11.2019
    Dva týdny před pádem režimu v Československu se v polské Vratislavi sešly tisíce odpůrců komunismu na festivalu nezávislé kultury. Zorganizovala ho polská opozice. Jak se to tehdy podařilo navzdory policii a proč je o festivalu dobré mluvit i po 30. letech o tom je pořad Ľubomíra Smatany. Nikdy předtím (ani nikdy potom) se nesešlo na […]
    Jaromír Piskoř
  • Tusk se nebude ucházet o křeslo polského prezidenta 11.11.2019
    Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý oznámil, že se nebude příští rok na jaře ucházet o křeslo polského prezidenta. Informují o tom polská média. O Tuskovi se spekulovalo jako o možném protikandidátovi současné hlavy státu Andrzeje Dudy, kterého podporuje vládnoucí národně konzervativní strana Právo a spravedlnost. Tusk si myslí, […]
    Jaromír Piskoř
  • Vážím si toho, že moje jméno v polském fotbale už něco znamená 11.11.2019
    Nováček polské Ekstraklasy Raków Czestochowa zatím nezná remízový výsledek – buď vyhrává, nebo prohrává, nic mezi tím a to i po čtrnácti odehraných kolech. Tým, jehož součástí jsou i čeští krajánci Tomáš Petrášek (27 let), Petr Scharz (27 let) a Daniel Bartl (30 let), zvítězil ve třech z posledních čtyř vystoupení a v tabulce ho […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality