Connect with us
Reklama




Ekonomika

Elektřina z větrných farem na Baltském moři má proudit už za šest let

Published

on

Větrné elektrárny na moři jsou pravděpodobně nejdůležitější investicí polské společnosti PGE počátku 20. let. „V současné době jsou naše dva projekty – a my máme celkem tři licence v Baltském moři – ve fázi konečné dohody týkající se environmentálního rozhodnutí. Máme měření větru, brzy budeme mít geologické průzkumy.“ řekla Monika Morawiecka, ředitelka PGE Baltica na konferenci v Bruselu. Uvedla také, že spolupráce s Evropskou komisí je v této oblasti velmi dobrá: „Jsou velmi vstřícní. Už mluvíme o konkrétních řešeních, pokud jde o možnost využití evropských fondů“.
Dohoda o připojení byla rovněž uzavřena s polskými energetickými sítěmi. – Už víme, kde budou farmy připojeny k polské energetické síti. Doufáme, že první elektřina z těchto farem bude proudit do polské sítě na přelomu let 2025–2026.
„Projekty větrných farem jsou kvůli svému rozsahu kapitálově náročné, a proto PGE počítá se spolufinancováním z evropských fondů. Jedná se o investici několika miliard zlotých. Jakékoli prostředky, které lze získat před jejich výstavbou, pomohou výrazně snížit náklady.“ zdůraznila Morawicka.
Do roku 2030 chce PGE investovat miliardy zlotých do výstavby větrných farem v Baltském moři, aby byl na moři postaven větrný park o celkové kapacitě 3,5 GW. Polská vláda očekává, že prostřednictvím diverzifikace zdrojů energie, včetně v pobřežních větrných elektráren bude možné snížit podíl uhlí v energetickém mixu pod 60 % do roku 2030 (ze současných více než 80 procent).
V roce 2018 dosáhla spotřeba elektřiny v Polsku nejvyšší úrovně v historii, téměř 171 TWh. 49,84 % energie pochází z černého uhlí, 30 % z hnědého uhlí, 7 % z pobřežních větrných farem a 13,16 % procenta z jiných zdrojů. Návrh polské národní energetické politiky předpokládá, že první větrná farma na moři bude postavena po roce 2025. V roce 2030 mají mít farmy kapacitu 4,6 GW a v roce 2040 má pocházet 10,3 GW energie z pobřežních vod. Ministerstvo námořnictví a vnitrozemské plavby uvádí, že potenciál větrné energie v Baltském moři je 14 GW.
V Polsku jsou průkopníky projektů větrných elektráren na moři Polenergia a PGE, které jsou ve svých projektech nejdál. Zájem projevují i další společnosti, včetně PKN Orlen a Tauron. Investoři dnes rozhodují o umístění v oblasti 1,2 tisíce km2. Pro rozvoj pobřežní větrné energie na základě druhé verze plánu rozvoje Baltského moře bylo pak zajištěno asi 3,3 tisíce km2.
Větrná energie na moři je jedním z nejrychleji rostoucích energetických odvětví v Evropě. Svá zařízení na moři má v současné době 11 evropských zemí. Největším producentem je Velká Británie, kde instalovaná kapacita přesáhla 8 GW a do roku 2030 je plánováno dosáhnout 30 GW. Další pozice zaujímá Německo, Dánsko, Belgie a Nizozemsko.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

V roce 2020 se v Polsku očekává růst cen elektřiny, alkoholu a tabáku

Published

on

V příštím roce se očekává zvýšení spotřební daně u několika kategorií výrobků až o 3 %. Týká se to především cen nápojů s ethylalkoholem, vína, piva a tabáku. Vyplývá to z návrhu rozpočtu na rok 2020. Toto opatření by mělo do státní pokladny přinést až 1,15 mld zlotých. Poprvé od r. 1990 se očekává, že rozpočet nebude deficitní (výdaje i příjmy by se měly pohybovat okolo 429,5 mld zlotých).
Finální cena výrobků v obchodech by se u výše uvedených produktů mohla navýšit o cca 5-6 %. U elektřiny se předpokládá navýšení o 40 % u firem a o 20-30 % u domácností. Na růst ceny elektřiny nebude mít v příštím roce vliv pouze spotřební daň, ale i například dražší emisní povolenky CO2.

Vypracovala zahraniční kancelář CzechTrade Varšava, Ivo Šipl. Zdroj: businessinsider.com.pl, gov.pl, nowosci.com.pl

Continue Reading

Ekonomika

Naváže Kaczyński se staronovou vládou na polský ekonomický zázrak uplynulých let?

Published

on

Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok.

Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agentura S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.

Píše se rok 2019 a Právo a spravedlnost opět získává nadpoloviční většinu v klíčové dolní komoře parlamentu. Tentokrát však nikdo Polsku rating snižovat nehodlá. Polský zlotý v reakci na výsledky voleb dokonce posílil.

Díky růstu HDP na úrovni pěti procent ročně nabrala reálná konvergence neuvěřitelné tempo. Dvouciferná míra nezaměstnanosti se dostala na rekordně nízká tři procenta, takže také Polsko dnes trpí nedostatkem lidí na trhu práce. To vše se odehrálo při stabilně nízké inflaci a vyrovnané platební bilanci.

Bude pokračovat ekonomická fantazie?

Optimistický pohled na perspektivu dalších čtyř let vlády PiS ovšem vychází z pozitivní zkušenosti z posledních čtyř let. Polská ekonomika totiž prožila z makroekonomického pohledu fantastické období.

Pravda, vláda PiS se sice nevyvarovala výstřelků v podobě uplácení starších voličů třináctými důchody či snížení věku pro odchod do důchodu. Avšak vše se to odehrálo za postupné redukce deficitu a vládního dluhu.

Autor: Jan Bureš

Celý text na peak.cz

Continue Reading

Ekonomika

Nový polský zákon o veřejných zakázkách

Published

on

Poláci zásadně mění systém zadávání veřejných zakázek. Jak uvedla ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewicz, zadavatelé se nebudou orientovat pouze na nabízenou cenu, ale budou zohledňovat také kvalitu zboží, služeb a jejich význam pro životní prostředí.

Nový zákon, který nedávno schválil parlament, by tak měl zvýšit šance menších firem a podnikatelů, kteří nabízejí kvalitní služby, ale nejsou schopni konkurovat nízkou cenou. Zákon o veřejných zakázkách (Prawo Zamówień Publicznych – PZP) by měl platit od 1. ledna 2021. Změna je důležitá také pro české podnikatele zejména ve stavebnictví, kteří se účastní vyhlašovaných tendrů na polském trhu.

Veřejné zakázky jsou klíčovou formou účasti veřejného sektoru v ekonomice. V Polsku tímto způsobem objednává zboží, služby a stavební práce téměř 34 tisíc subjektů. V roce 2018 tvořil objem veřejných zakázek na základě PZP 202 miliard polských zlotých (1 PLN = 6 CZK), což bylo 9,55 % hrubého domácího produktu. (V roce 2017 to bylo 163 miliard zlotých a 8,2 % HDP.) Celková hodnota trhu veřejných zakázek, který zahrnuje také zakázky zadané mimo zákon PZP, se odhaduje na 234,6 miliardy zlotých v roce 2017 (174,3 miliardy zlotých v roce 2016).

Nový zákon by měl změnit současnou situaci, kdy systém zadávání zakázek se stal „klubem pro vybrané“ a byl stále méně konkurenceschopný. Malé a střední firmy se účastnily tendrů jen velmi omezeně, klesal počet zájemců o veřejné zakázky – v roce 2017 při 43 % řízení byla podána pouze jedna nabídka. Průměrný počet nabídek v jednotlivých tendrech v roce 2018 byl pouze 2,19 ve srovnání s 2,38 v roce 2017 a 2,87 v roce 2016. Současně tak stoupaly náklady státu, který v systému veřejných zakázek v roce 2018 vynaložil 202 miliard zlotých a 163 miliard zlotých v roce 2017.

Hlavním problémem, se kterým se veřejné zakázky v poslední době potýkaly, byly dramatické růsty cen stavebních materiálů. Dodavatelé byli v průběhu realizace smluv zaskočeni zvyšujícími se náklady, což vedlo k vypovězení smluv a zastavení prací na důležitých investicích, například při výstavbě nových rychlostních silnic a dálnic.

Nový zákon předpokládá, že uzavírané smlouvy budou obsahovat mechanismy, které budou chránit společnosti před nečekanými cenovými pohyby. Pokud se náklady zvýší, zvýší se také hodnota zakázky. Pokud naopak ceny prudce poklesnou, dodavatelé a zadavatel se rozdělí o zisk.

Celý text na businessinfo.cz

Autoři: Jan Tomášek, ekonomický diplomat, Katarzyna Baranowska, ekonomická specialistka.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Poláci nám často ukázali, jak se má bránit svoboda. Vzpomínka tehdejšího studenta na festival Wroclaw 89 11.11.2019
    Dva týdny před pádem režimu v Československu se v polské Vratislavi sešly tisíce odpůrců komunismu na festivalu nezávislé kultury. Zorganizovala ho polská opozice. Jak se to tehdy podařilo navzdory policii a proč je o festivalu dobré mluvit i po 30. letech o tom je pořad Ľubomíra Smatany. Nikdy předtím (ani nikdy potom) se nesešlo na […]
    Jaromír Piskoř
  • Tusk se nebude ucházet o křeslo polského prezidenta 11.11.2019
    Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý oznámil, že se nebude příští rok na jaře ucházet o křeslo polského prezidenta. Informují o tom polská média. O Tuskovi se spekulovalo jako o možném protikandidátovi současné hlavy státu Andrzeje Dudy, kterého podporuje vládnoucí národně konzervativní strana Právo a spravedlnost. Tusk si myslí, […]
    Jaromír Piskoř
  • Vážím si toho, že moje jméno v polském fotbale už něco znamená 11.11.2019
    Nováček polské Ekstraklasy Raków Czestochowa zatím nezná remízový výsledek – buď vyhrává, nebo prohrává, nic mezi tím a to i po čtrnácti odehraných kolech. Tým, jehož součástí jsou i čeští krajánci Tomáš Petrášek (27 let), Petr Scharz (27 let) a Daniel Bartl (30 let), zvítězil ve třech z posledních čtyř vystoupení a v tabulce ho […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality