Connect with us
Reklama




Ekonomika

Dekarbonizace má v Polsku šanci – někdy v budoucnosti

Published

on

Polská energetika stojí na prahu největší transformace od roku 2 007. Podle tamních expertů můžeme dnes hovořit o třech hlavních světových megatrendech. Prvním je digitalizace, dalším decentralizace a třetím dekarbonizace. Uvádíme zde argumenty o technologických změnách, o změnách politických, regulačních a společenských.

Co dál s uhlím?

Silným trendem v Evropě je odklon od uhlí v evropské energetice. Dekarbonizace je tak silná, že finanční instituce už s velkou nechutí rozhodují o financování energetiky z uhlí. Dekarbonizace už překročila politiku či ochranu životního prostředí a stala se defacto strategií modernizace a rozvoje energetického průmyslu.
V polském energetickém mixu dominuje energie z hnědého a černého uhlí. Omezení těžby uhlí v Polsku by mělo dalekosáhlé politické a společenské dopady. Podle polského ministra energetiky už polský stát nebude investovat do nových uhelných projektů. Role uhlí ještě dlouho zůstane podstatou energetické bezpečnosti Polska, ale bude postupně slábnout. Za hlavní úkol si Poláci dávají to, že konec polského uhlí musí proběhnout bez ekonomických, společenských a politických turbulencí.

Budoucnost polského uhlí bude příčinou mnoha konfliktů Varšavy s Bruselem. Evropský regulátor bude ingerovat do tvorby energetické politiky národních států. Investoři v energetice zase vidí, že velká část obyvatel je ochotna platit větší částky za energie, pokud budou svázány s ekologií, stavem ovzduší a jakosti života ve velkých polských městech.

Polsko ale nemá zatím k uhlí alternativu. Doplnění polského mixu o jadernou energii by bylo drahé, daleké a nejisté. Dodavatelé jaderné technologie a investoři mají dlouhodobé finanční potíže a stavba jaderné elektrárny znamená překračování rozpočtu i odkládání termínu dokončení. I přes to se v roce 2018, podle polského ministerstva energetiky, má uskutečnit výběrové řízení o stavbě polské jaderné elektrárny. Rozvoj plynové energetiky, který by mohl splnit podobnou stabilizující roli v polské energetice by znamenal zvýšení dovozu plynu. Je omezen cenou a plynovou infrastrukturou. Dekarbonizace má v Polsku tedy šanci – někdy v budoucnosti.

Rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování nákladů

Technologie obnovitelných zdrojů energie se vyvíjejí rychlostí, kterou mnozí odborníci nemohli předvídat. Ať už se nám to líbí nebo ne, snížení nákladů na energii z obnovitelných zdrojů energie bude vyvíjet technologický tlak na změny energetických systémů. Nižší investiční kapitál znamená postupné šíření přístupu k levné, bezolovnaté, bezproblémové a bezpečné energii – dodávané příjemci často bez centralizovaného distribučního systému.

To má jednoznačný dopad na rozvoj energetického průmyslu a vytvoření vědomého a poučeného konzumenta se všemi jeho důsledky – sociálními, ekonomickými a technickými.
Asi před deseti lety byly turbíny instalované v Polsku schopny vyrábět energii při rychlosti větru 10-15 m/s a nyní při 3-25 m/s. Je zaznamenán rychlý nárůst účinnosti větrné energie. Výkon jednotlivých pozemních turbín dosahuje 3 MW, zatímco před několika lety to bylo 1,5 MW. V polském větru je – schováno 25 GW a v mořském větru – 9 GW. Projekty mořských větrných farem mohou zajistit významný podíl neemisní energie v energetickém polském mixu v roce 2030. Vývoj větrné energie v Baltském oceánu by měl přispět k realizaci přeshraničních projektů, což napomůže splnění kapacitních požadavků mezinárodních energetických spojení.

V zemích EU se využití biomasy odhaduje na cca 20 % – v Polsku asi 7 %. A je to především výsledek spalování hmoty – tzv. agro a lesní biomasy. Tzv. „Zimní balíček“ má postupně eliminovat biomasu; Evropská komise po roce 2020 navrhla zachovat podporu pouze pro výrobu elektřiny z biomasy používané ve vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny, čímž se vyloučí podpora jiného spalování biomasy. Spalovny komunálního odpadu budou i nadále důležité. I když se úroveň recyklace zvýší, část odpadu bude muset být tepelně zpracována, čímž bude produkována energie a teplo. Tento specifický zdroj obnovitelné energie bude tak využíván v souladu se zájmy měst a životního prostředí.

Účinnost investic do OZE je a bude i nadále úzce spjata s modelem trhu s energií, se spotřebitelskými modely a standardy chování zákazníků. Nelze přehlížet rozhodující úlohu regulace. Případ německé Energiewende a polský ústup od větrné energie jsou extrémními příklady toho, jak mohou nařízení (na úrovni EU i na národní úrovni) posílit nebo oslabit rozvoj některých OZE.

Digitalizace

Digitalizace v energetice povede ke změně modelu spotřeby energie. Díky inteligentním měření a inteligentním síťovým nástrojům získávají spotřebitelé energie přístup k detailním informacím o vlastní spotřebě, různým cenovým úrovním v různých obdobích dne. Budou existovat příležitosti flexibilně reagovat na kolísání cen. To přispěje ke zlepšení energetické účinnosti a může tak ovlivnit i poptávku po energii a rozšířit rozvoj obchodních modelů v energetice. Digitalizace bude rovněž podporovat integraci OZE do energetického systému.

Proces digitalizace bude mít vliv na téměř všechny odvětví energetiky – změní účinnost konvenčních zdrojů energie. Měřící systém umožňuje automatické zpracování, přenos a správu dat a současně zajišťuje obousměrnou komunikaci mezi měřidly a distributorem, což zákazníkům umožňuje přístup k aktuálním informacím o spotřebě energie.

Efektu inteligence energetické sítě však nebude dosaženo pouze modernizací jejích jednotlivých prvků – přenosových vedení, měřičů energie, transformátorů nebo aplikací řízení. Dosáhneme toho (v Polsku) pouze prostřednictvím konvergence elektrických, telekomunikačních a informačních technologií, jakož i energetických a telekomunikačních sítí. Inteligentní rozvodná síť je také, a to především, inteligentní odběratel – vzdělaný, aktivní a vědomý si možností trhu s energií.

V oblasti digitalizace energie odborníci zdůrazňují význam sbližování mezi informačními technologiemi a provozními technologiemi. To bude největší změnou v nadcházejících letech. Klíčem k zahájení transformace celého polského energetického průmyslu může být vytápění. Tento sektor je potenciálem pro technologické a organizační inovace. Je to více než 50 GWt instalovaného výkonu čelící modernizaci. Ve světě prožívá teplárenství renesanci spojenou s vývojem obnovitelných zdrojů energie. V Polsku je místo pro biomasu, geotermální nebo solární energii – s největším nevyužitým potenciálem. Nové technologie v oblasti vytápění mají eliminovat lokální zdroje tepla a následné emise a smog. To je významný a málo využívaný potenciál. Sociální přijetí tohoto druhu činnosti bude rychle růst s ekologickým povědomím a trendem „zdravějšího života“.

Spotřeba elektřiny v Polsku se zvýší s rostoucí úrovní bohatství. Očekáváme větší spotřebu elektrické energie v domácnostech, ale tento trend bude slabší, než tomu bylo v západní Evropě, kde v minulosti nebyl tak silný důraz na energetickou účinnost.

Ceny energií se nevyhnutelně zvýší, protože absorbují náklady na modernizaci energetiky a změnu energetického mixu. Energetická účinnost (spolu s integrací evropských trhů s energií) bude klíčovým mechanismem pro omezení růstu nákladů na elektřinu.Důležitou roli hrají digitální technologie a pokročilá automatizace používaná například pro řízení osvětlení nebo jiné procesy optimalizující spotřebu energie ve výrobě, dopravě a komunální ekonomice.

Podíl elektromobilů na trhu poroste a od roku 2035 může představovat téměř 100 % všech prodaných nových vozů. To bude mít významný dopad na způsob spotřeby elektrické energie, bude absorbovat velkou část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (zejména v noci) a ve spojení s vývojem metod skladování energie (účinnější baterie), bude mít vliv na vývoj systémových služeb. Elektromobilita současně ovlivní vývoj distribuované energie a používání CNG, LNG a vodíku v dopravě změní tvář energetického a palivového sektoru.

Vývoj elektromobilu přiměje distributory k tomu, aby investovali do energetických sítí, které dříve nezohlednili. Klíčem k rozvoji elektromobilu bude vývoj účinných technik ukládání energie, přizpůsobených potřebám uživatelů zařízení, ale také potřebám energetického sektoru. Takové vylepšené technologie by se měly objevit na trhu během dvaceti let. Ukládání elektřiny přestane být překážkou „univerzální robotiky“, která umožní vývoj autonomních strojů.

Příležitostí k elektromobilitě v Polsku – přinejmenším v první, průkopnické fázi – je veřejná městská doprava. V několika městech v Polsku se v příštích několika letech objeví hybridní elektrické autobusy.
V centru výše popsaných transformací stojí odběratel energie. A není to jen prvek transformace, ale je to „zmocněnec“, který určuje jeho směr a dává mu svůj vlastní rozměr. Clientocentricity je koncept, který se stále častěji objevuje ve strategiích polských energetických společností.

Energetici sami vidí, že jejich vysoce specializované pole potřebuje, aby se stalo srozumitelnější pro příjemce, aby bylo jednodušší a dostupnější nejen v elektrické zásuvce, ale i na mobilním telefonu, tabletu či sociálních médiích. Reflexe těchto trendů je určena myšlenkou „Energy Plus“, která kombinuje prodej energie a celé řady doplňkových služeb, výhod a možností pro konvergujícího zákazníka prostřednictvím mechanismů založených na sdílení výhod. Tímto způsobem prodávající a dodavatelé energie utvářejí nový vztah se zákazníkem, jak individuálním, tak podnikatelským, a vytvářejí nová pravidla.

Všechny energetické skupiny v Polsku působí tímto směrem a nabízejí rozmanitost „energetického“ spektra služeb. Ve hře existují nejen další média (prodej plynu, telekomunikační služby) nebo reklamní nákupy, ale také např. zdravotní péče. Energie Plus je trend, který naznačuje schopnost distributora energie vytvářet další příjmy, které se mohou otevřít spoluprací s výrobci zboží a poskytovateli služeb. Tento trend, podporovaný komunikačními technologiemi a inteligentní sítí, vytváří vědomý a aktivní spotřebitel, který zná zboží, které kupuje, přizpůsobuje své balíčky podle svých potřeb a aplikuje zásady energetické účinnosti. Vědomý spotřebitel, vybavený novými nástroji a schopnostmi, má nová očekávání. Například chce vědět, z jakých zdrojů energie pochází jím kupovaná energie.

Důležitým trendem je výroba energie v zařízeních s relativně nízkým výkonem, které nejsou předmětem centrálního prodeje. Tento trend je jasně viditelný po celém světě a pomalu vstupuje i do Polska. Energie se spotřebuje v blízkosti zdroje, někdy na stejném místě, kde se vyrábí. To znamená omezení nebo dokonce vyloučení nákladů na přenos a distribuci. Množství a nezávislost zdrojů navíc zvyšuje bezpečnost systému napájení. Nepochybné výhody pro poučené odběratele jsou však doprovázeny komplikacemi pro velké výrobce energie a pro sektor přenosu a distribuce. Tento vnitřní rozpor se zdá být hlavní překážkou rozvoje a je také výzvou pro regulátora, jehož úlohou bude zavést pravidla, která ovlivní zájmy malých i velkých.
Rychlý vývoj rozptýlené energie znamená výrazné snížení objemu elektřiny, která proudí k zákazníkům z národního energetického systému. Výsledkem je zvýšení jednotkových poplatků za každou kilowatthodinu dodané energie z tohoto systému. To zase vede ke zvýšení ziskovosti investic do rozptýlených zdrojů. Někteří zákazníci budou chtít používat vlastní zdroje nebo se odpojit od centralizovaného systému. Je možné, že v něm zůstanou pouze ti, kteří nebudou schopni investovat do svých zdrojů.

Tato „spirála smrti“ bude výzvou pro velké, integrované energetické společnosti. Jedná se o jeden z nedostatků tarifních systémů. Diskuse o novém přístupu k tarifům pro provozovatele přenosových a distribučních soustav by měla začít co nejdříve.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se Polsko výrazně liší, pokud jde o využívání plynu jako zdroje energie. V Polsku jsou to asi 3 %, zatímco v Německu 12 % a v Nizozemsku více než 60 %. Plyn jako surovina v energetice má mnoho výhod. Plynové bloky mohou hrát důležitou roli v energetických systémech. Kromě toho je plyn díky své nízké emisivitě atraktivním palivem pro dálkové vytápění. Klíčem k dynamice tohoto trendu bude pravděpodobně cena modrého paliva, tedy nákladů na energii z jeho spalování. Předpokládá se, že náklady a organizační a technické překážky bránící využití plynu v energetickém průmyslu, zejména pro vytápění budou v budoucnu nižší.

Rozvoj plynové energetiky a případný nárůst dovozu plynu v budoucnu nebude znamenat zvýšenou energetickou závislost Polska. Za relativně krátkou dobu umožní nové investice do infrastruktury, stejně jako širší nabídku a jednodušší logistiku dodávek zkapalněného plynu, diverzifikaci zdrojů a směrů dodávek. Ceny zemního plynu po pádu východního dovozního dominantního postavení se přiblíží evropským tržním hodnotám. Aktivní a plánované investice – například terminál LNG ve Svinoústí nebo Baltic Pipe – ukazují udržitelnost tohoto trendu. Ať tak či onak, místo pro plyn v polském energetickém průmyslu a národním mixu jako jeho nezbytné součásti vypadá jistě, ačkoli to nebude hlavní role.

Raport vznikl jako kompilát deseti rozhovorů novinářů vydavatelství wnp.pl s největšími polskými energetickými odborníky, alespoň takto je prezentován.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polákům se podařilo omezit šedou ekonomiku v palivech

Published

on

Příjmy polského státního rozpočtu v roce 2017 za prodeje realizované společností PKN ORLEN se ve srovnání s rokem 2015 zvýšily o více než 25 %, to je zhruba o 7 miliard zlotých. Souvisí to s nárůstem legálních prodejů pohonných hmot v Polsku. Ukazují se tak hmatatelné výsledky a účinnost zavedených předpisů zaměřených na odstranění šedé ekonomiky, protože daňové sazby spojené s prodejem pohonných hmot se v Polsku výrazně nezměnily.

„Palivový balíček“ prosazený vládou v roce 2016, byl zaměřen na snížení šedé ekonomiky v průmyslu paliv. PKN ORLEN odhaduje, že se díky účinnému boji proti šedé ekonomice legální trh motorové nafty zvýšil asi o 30 %, což bylo jedním z hlavních faktorů, které pozitivně ovlivnily finanční výsledky kapitálové skupiny ORLEN v posledních dvou letech. Přeneslo se to následně také přímo do zvýšení příjmů státního rozpočtu.

„Během 6 měsíců letošního roku společnost PKN ORLEN zaplatila státnímu rozpočtu téměř 17 miliard zlotých v souvislosti s prodejem pohonných hmot. Takto vysoká částka už po prvním pololetí je důsledkem vytěsnění šedé zóny při obchodování s palivy. Znamená to, že zákony připravené a realizované předsedou vlády Morawieckým jsou v této oblasti účinně prosazovány.“ uvedl Daniel Obajtek, předseda představenstva PKN ORLEN.

Podíl stínové ekonomiky na trhu s palivy byl v posledních letech jedním z klíčových problémů jejich výrobců. Srovnání trendů spotřeby mezi roky 2011 a 2017 naznačuje, že skutečná spotřeba nafty v letech 2012-2016 musela být rozhodně vyšší, než byla oficiálně zveřejňována. Je tedy pravděpodobné, že stínová ekonomika v letech 2014 – 2015 v Polsku, pravděpodobně překročila 3 miliony tun, tedy více než 20% trhu.

Podle tiskové zprávy PKN Orlen

Continue Reading

Ekonomika

ORLEN a TAURON chtějí v Čechách spolupracovat

Published

on

Přední polské energetické společnosti PKN ORLEN a TAURON podepsaly předběžnou dohodu, která stanoví podmínky pro poskytnutí pozemků pro možný projekt výstavby tepelné elektrárny v České republice. V této dohodě se TAURON a PKN ORLEN zavázaly vytvořit pracovní skupinu pro budoucí spolupráci, v jejímž rámci by společnost ze skupiny ORLEN poskytla TAURONU pozemky pro případnou výstavbu moderní elektrárny v českých Neratovicích. Členy týmu, který povede a bude koordinovat TAURON, by byli zástupci obou firem.
Součástí plánovaného projektu je výstavba vysoce účinného zařízení na výrobu elektrické energie a tepla ve formě páry, která by byla dodávána mj. do jedné z největších chemických firem v České republice – do společnosti Spolana.
„Státní podniky by měly spolupracovat a měly by si navzájem pomáhat, kdykoli to je možné a ekonomicky proveditelné. Jednou z našich nejvyšších priorit je dále rozvíjet polské investice ve střední a východní Evropě a právě cíle této předběžné smlouvy jsou přesně v souladu s touto strategií. Zejména proto, že neustále zkoumáme možnosti investovat do nových chemických technologií a výrobních zařízení v České republice. Důležitým kritériem proveditelnosti podobných projektů je přitom možnost zajistit si přístup k dodávkám energie za maximálně výhodných cenových podmínek,“ uvedl předseda představenstva PKN ORLEN Daniel Obajtek.
V případě realizace by plánovaná elektrárna mohla mj. vyrábět elektřinu pro obchodní společnost TAURON Czech s.r.o., která by ji následně prodávala na českém nebo polském trhu.
„Bezpečnost dodávek energie patří mezi naše hlavní priority, a proto analyzujeme projekty, které by diverzifikovaly naše zdroje. Energetické projekty, na nichž se podílejí dvě významné polské společnosti, jsou v souladu s vládní strategií odpovědného růstu,“ uvedl předseda představenstva TAURON Polska Energia Filip Grzegorczyk s tím, že „vzhledem ke skutečnosti, že TAURON má v České republice svého obchodníka s elektrickou energií, má zájem na tom, aby na daném trhu měl i moderní a účinné zařízení na výrobu energie“.

Diverzifikace zdrojů na výrobu energie ve skupině TAURON

TAURON provádí důslednou diverzifikaci svých zařízení na výrobu energie. Výstavba elektrárny Jaworzno o výkonu 910 MW, která je vlajkovou lodí skupiny, je dokončena již z 80 %, a proto je již možné zahájit práce na jejím zprovoznění. Elektrárna by měla být dokončena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 a měla by se stát vysoce účinným zdrojem energie (ve skutečnosti by měla nabídnout nejvyšší netto účinnost ve své třídě v Polsku na úrovni 45,9 %), což významnou měrou přispěje k energetické bezpečnosti Polska.
Skupina se rovněž snaží zvyšovat i podíl větrné energie. Společnost TAURON Polska Energia byla například přizvána k jednáním o koupi pěti větrných parků ve vlastnictví skupiny in.ventus v severní části Polska. Jejich celkový instalovaný výkon činí zhruba 200 MW.

orlen.pl

Continue Reading

Ekonomika

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Published

on

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám. Popularita uhlí klesá a pozornost se obrací i k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům.

Polsko: Žádná strategie, pouze „ad hoc“ systém

Polskému energetickému mixu vévodí uhlí a země má také nejméně diverzifikovaný energetický mix z celé EU. Roli uhlí v polské ekonomice obhajovaly všechny vlády po roce 1989 včetně té současné. Před rokem polský ministr pro energetiku Krzysztof Tchórzewski dokonce uvedl, že Polsko nejenže neupustí od uhlí, ale že jeho podíl v energetickém mixu v roce 2050 bude stále asi 50%.

Polské uhlí ale v porovnání s dovozem ze zemí mimo Evropu není konkurenceschopné. Objem dovozu tak roste, zejména pokud jde o import z Ruska. Ruské uhlí je dokonce i po přičtení ceny za transport zhruba o 20 % levnější než polské a má vyšší kvalitu. Co se geopolitiky týče, situace je ale velmi rozporuplná – stačí vzít v potaz, jak Polsko silně volá po nezávislosti EU na Rusku, zejména v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. 

Až 60 % polské energetické infrastruktury je navíc starší než 30 let. Polovina by přitom měla být uzavřena do roku 2035, alespoň podle plánu na omezení emisí, který je součástí Pařížské klimatické dohody a unijní energetické a klimatické strategie. Někteří odborníci hovoří o čistých uhelných technologiích. Pro jejich uvedení do praxe je ale zapotřebí uhlí, které přichází čím dál více právě ze zahraničí. Reálný stav je tedy v rozporu s politickým narativem, který polskou energetickou bezpečnost zakládá na národním pokladu, tedy na uhlí.

„Země by se měla snažit o snižování emisí skleníkových plynů prostřednicím zdrojů, které tolik emisí neprodukují, tedy plynu a obnovitelných zdrojů. Je ovšem zároveň nutné zajistit stabilní dodávky. To znamená, že sto procent obnovitelných zdrojů by se nemělo stát naším cílem,“ uvedl Wojciech Jakóbik z portálu BiznesAlert.pl.

„Pokud Polsko nediverzifikuje svůj energetický mix do roku 2050, snížíme naše emise CO2 pouze o 7 %. V případe diverzifikace snížíme CO2 asi o 62 % a v případě scénáře založeného na obnovitelných zdrojích asi o 80 %,“ vysvětlila pro EURACTIV Joanna Maćkowiak-Panderová z energeticky zaměřeného think tanku Forum Energii.

Přestože vláda prosazuje uhlí, jeho těžba se již několik let systematicky omezuje a tento proces bude pokračovat i nadále. Posilovat bude naopak plyn, OZE a možná i jaderná energie.

Hlavním problémem polské energetické strategie je nerozhodnost. Polsko svůj přístup po dlouhá léta obhajovalo nevyzpytatelností světového energetického trhu, technologickým vývojem i externími požadavky, jako jsou mezinárodní klimatické dohody poháněné i ambiciózními plány EU pro omezování skleníkových plynů, zvyšování konkurenceschopnosti EU na globálním energetickém trhu a na deklaratorní úrovni i zvyšování energetické bezpečnosti a nezávislosti.

Polská vláda s obtížemi vytváří svou energetickou strategii již několik let a stále to nemá konce. Jako leitmotiv veřejných prohlášení se pravidelně objevuje jaderná energie. Ta ale představuje výzvu kvůli časově náročné výstavbě, vysokým výdajům a kontroverzím okolo dodavatelských zemí. Na druhou stranu, ať už se v energetice dohodne cokoli, bude to stejně jako jádro vyžadovat nákladné investice a také zahraniční technologie.

Podle ministerstva energetiky a vládní deklarace by měla být energetická strategie hotová do konce roku. Její vytvoření je velice důležité pro energetické firmy, které potřebují jasnou vizi pro plánování investic. Bez strategie by bylo také těžké hodnotit úspěch Polska jako země, v níž se bude letos konat mezinárodní klimatický summit COP24. Jakýkoli strategický plán pro rok 2030 navíc posílí diskusi a Polsko se díky němu může začít soustředit na dosažení určitých cílů. Plánovaná a organizovaná transformace stojí vždy méně než nekoordinovaná modernizace, říká Joanna Maćkowiak-Panderová.

 

Autorky: Adéla Denková a Karolina Zbytniewska | Celý text na EURACTIV.cz 

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jeden z nich bude prezidentem Varšavy 13.10.2018
    Rafał Trzaskowski versus Patrik Jaki, volební souboj, který v Polsku nenechává nikoho chladným. Prezident hlavního města je pro polskou politiku výrazné křeslo, podobně jako křeslo primátora Prahy. Poslanec, bývalý ministr v Tuskově vládě a šéf volebního štábu současné prezidentky města Rafał Trzaskowski je kandidátem Občanské platformy (dnes širší Koalice). Jeho velmi výrazné vedení v průzkumech […]
    Jaromír Piskoř
  • Polákům se podařilo omezit šedou ekonomiku v palivech 13.10.2018
    Příjmy polského státního rozpočtu v roce 2017 za prodeje realizované společností PKN ORLEN se ve srovnání s rokem 2015 zvýšily o více než 25 %, to je zhruba o 7 miliard zlotých. Souvisí to s nárůstem legálních prodejů pohonných hmot v Polsku. Ukazují se tak hmatatelné výsledky a účinnost zavedených předpisů zaměřených na odstranění šedé […]
    Jaromír Piskoř
  • ORLEN a TAURON chtějí v Čechách spolupracovat 13.10.2018
    Přední polské energetické společnosti PKN ORLEN a TAURON podepsaly předběžnou dohodu, která stanoví podmínky pro poskytnutí pozemků pro možný projekt výstavby tepelné elektrárny v České republice. V této dohodě se TAURON a PKN ORLEN zavázaly vytvořit pracovní skupinu pro budoucí spolupráci, v jejímž rámci by společnost ze skupiny ORLEN poskytla TAURONU pozemky pro případnou výstavbu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality