Connect with us
Reklama



Ekonomika

Dekarbonizace má v Polsku šanci – někdy v budoucnosti

Publikoval před

Polská energetika stojí na prahu největší transformace od roku 2 007. Podle tamních expertů můžeme dnes hovořit o třech hlavních světových megatrendech. Prvním je digitalizace, dalším decentralizace a třetím dekarbonizace. Uvádíme zde argumenty o technologických změnách, o změnách politických, regulačních a společenských.

Co dál s uhlím?

Silným trendem v Evropě je odklon od uhlí v evropské energetice. Dekarbonizace je tak silná, že finanční instituce už s velkou nechutí rozhodují o financování energetiky z uhlí. Dekarbonizace už překročila politiku či ochranu životního prostředí a stala se defacto strategií modernizace a rozvoje energetického průmyslu.
V polském energetickém mixu dominuje energie z hnědého a černého uhlí. Omezení těžby uhlí v Polsku by mělo dalekosáhlé politické a společenské dopady. Podle polského ministra energetiky už polský stát nebude investovat do nových uhelných projektů. Role uhlí ještě dlouho zůstane podstatou energetické bezpečnosti Polska, ale bude postupně slábnout. Za hlavní úkol si Poláci dávají to, že konec polského uhlí musí proběhnout bez ekonomických, společenských a politických turbulencí.

Budoucnost polského uhlí bude příčinou mnoha konfliktů Varšavy s Bruselem. Evropský regulátor bude ingerovat do tvorby energetické politiky národních států. Investoři v energetice zase vidí, že velká část obyvatel je ochotna platit větší částky za energie, pokud budou svázány s ekologií, stavem ovzduší a jakosti života ve velkých polských městech.

Polsko ale nemá zatím k uhlí alternativu. Doplnění polského mixu o jadernou energii by bylo drahé, daleké a nejisté. Dodavatelé jaderné technologie a investoři mají dlouhodobé finanční potíže a stavba jaderné elektrárny znamená překračování rozpočtu i odkládání termínu dokončení. I přes to se v roce 2018, podle polského ministerstva energetiky, má uskutečnit výběrové řízení o stavbě polské jaderné elektrárny. Rozvoj plynové energetiky, který by mohl splnit podobnou stabilizující roli v polské energetice by znamenal zvýšení dovozu plynu. Je omezen cenou a plynovou infrastrukturou. Dekarbonizace má v Polsku tedy šanci – někdy v budoucnosti.

Rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování nákladů

Technologie obnovitelných zdrojů energie se vyvíjejí rychlostí, kterou mnozí odborníci nemohli předvídat. Ať už se nám to líbí nebo ne, snížení nákladů na energii z obnovitelných zdrojů energie bude vyvíjet technologický tlak na změny energetických systémů. Nižší investiční kapitál znamená postupné šíření přístupu k levné, bezolovnaté, bezproblémové a bezpečné energii – dodávané příjemci často bez centralizovaného distribučního systému.

To má jednoznačný dopad na rozvoj energetického průmyslu a vytvoření vědomého a poučeného konzumenta se všemi jeho důsledky – sociálními, ekonomickými a technickými.
Asi před deseti lety byly turbíny instalované v Polsku schopny vyrábět energii při rychlosti větru 10-15 m/s a nyní při 3-25 m/s. Je zaznamenán rychlý nárůst účinnosti větrné energie. Výkon jednotlivých pozemních turbín dosahuje 3 MW, zatímco před několika lety to bylo 1,5 MW. V polském větru je – schováno 25 GW a v mořském větru – 9 GW. Projekty mořských větrných farem mohou zajistit významný podíl neemisní energie v energetickém polském mixu v roce 2030. Vývoj větrné energie v Baltském oceánu by měl přispět k realizaci přeshraničních projektů, což napomůže splnění kapacitních požadavků mezinárodních energetických spojení.

V zemích EU se využití biomasy odhaduje na cca 20 % – v Polsku asi 7 %. A je to především výsledek spalování hmoty – tzv. agro a lesní biomasy. Tzv. „Zimní balíček“ má postupně eliminovat biomasu; Evropská komise po roce 2020 navrhla zachovat podporu pouze pro výrobu elektřiny z biomasy používané ve vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny, čímž se vyloučí podpora jiného spalování biomasy. Spalovny komunálního odpadu budou i nadále důležité. I když se úroveň recyklace zvýší, část odpadu bude muset být tepelně zpracována, čímž bude produkována energie a teplo. Tento specifický zdroj obnovitelné energie bude tak využíván v souladu se zájmy měst a životního prostředí.

Účinnost investic do OZE je a bude i nadále úzce spjata s modelem trhu s energií, se spotřebitelskými modely a standardy chování zákazníků. Nelze přehlížet rozhodující úlohu regulace. Případ německé Energiewende a polský ústup od větrné energie jsou extrémními příklady toho, jak mohou nařízení (na úrovni EU i na národní úrovni) posílit nebo oslabit rozvoj některých OZE.

Digitalizace

Digitalizace v energetice povede ke změně modelu spotřeby energie. Díky inteligentním měření a inteligentním síťovým nástrojům získávají spotřebitelé energie přístup k detailním informacím o vlastní spotřebě, různým cenovým úrovním v různých obdobích dne. Budou existovat příležitosti flexibilně reagovat na kolísání cen. To přispěje ke zlepšení energetické účinnosti a může tak ovlivnit i poptávku po energii a rozšířit rozvoj obchodních modelů v energetice. Digitalizace bude rovněž podporovat integraci OZE do energetického systému.

Proces digitalizace bude mít vliv na téměř všechny odvětví energetiky – změní účinnost konvenčních zdrojů energie. Měřící systém umožňuje automatické zpracování, přenos a správu dat a současně zajišťuje obousměrnou komunikaci mezi měřidly a distributorem, což zákazníkům umožňuje přístup k aktuálním informacím o spotřebě energie.

Efektu inteligence energetické sítě však nebude dosaženo pouze modernizací jejích jednotlivých prvků – přenosových vedení, měřičů energie, transformátorů nebo aplikací řízení. Dosáhneme toho (v Polsku) pouze prostřednictvím konvergence elektrických, telekomunikačních a informačních technologií, jakož i energetických a telekomunikačních sítí. Inteligentní rozvodná síť je také, a to především, inteligentní odběratel – vzdělaný, aktivní a vědomý si možností trhu s energií.

V oblasti digitalizace energie odborníci zdůrazňují význam sbližování mezi informačními technologiemi a provozními technologiemi. To bude největší změnou v nadcházejících letech. Klíčem k zahájení transformace celého polského energetického průmyslu může být vytápění. Tento sektor je potenciálem pro technologické a organizační inovace. Je to více než 50 GWt instalovaného výkonu čelící modernizaci. Ve světě prožívá teplárenství renesanci spojenou s vývojem obnovitelných zdrojů energie. V Polsku je místo pro biomasu, geotermální nebo solární energii – s největším nevyužitým potenciálem. Nové technologie v oblasti vytápění mají eliminovat lokální zdroje tepla a následné emise a smog. To je významný a málo využívaný potenciál. Sociální přijetí tohoto druhu činnosti bude rychle růst s ekologickým povědomím a trendem „zdravějšího života“.

Spotřeba elektřiny v Polsku se zvýší s rostoucí úrovní bohatství. Očekáváme větší spotřebu elektrické energie v domácnostech, ale tento trend bude slabší, než tomu bylo v západní Evropě, kde v minulosti nebyl tak silný důraz na energetickou účinnost.

Ceny energií se nevyhnutelně zvýší, protože absorbují náklady na modernizaci energetiky a změnu energetického mixu. Energetická účinnost (spolu s integrací evropských trhů s energií) bude klíčovým mechanismem pro omezení růstu nákladů na elektřinu.Důležitou roli hrají digitální technologie a pokročilá automatizace používaná například pro řízení osvětlení nebo jiné procesy optimalizující spotřebu energie ve výrobě, dopravě a komunální ekonomice.

Podíl elektromobilů na trhu poroste a od roku 2035 může představovat téměř 100 % všech prodaných nových vozů. To bude mít významný dopad na způsob spotřeby elektrické energie, bude absorbovat velkou část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (zejména v noci) a ve spojení s vývojem metod skladování energie (účinnější baterie), bude mít vliv na vývoj systémových služeb. Elektromobilita současně ovlivní vývoj distribuované energie a používání CNG, LNG a vodíku v dopravě změní tvář energetického a palivového sektoru.

Vývoj elektromobilu přiměje distributory k tomu, aby investovali do energetických sítí, které dříve nezohlednili. Klíčem k rozvoji elektromobilu bude vývoj účinných technik ukládání energie, přizpůsobených potřebám uživatelů zařízení, ale také potřebám energetického sektoru. Takové vylepšené technologie by se měly objevit na trhu během dvaceti let. Ukládání elektřiny přestane být překážkou „univerzální robotiky“, která umožní vývoj autonomních strojů.

Příležitostí k elektromobilitě v Polsku – přinejmenším v první, průkopnické fázi – je veřejná městská doprava. V několika městech v Polsku se v příštích několika letech objeví hybridní elektrické autobusy.
V centru výše popsaných transformací stojí odběratel energie. A není to jen prvek transformace, ale je to „zmocněnec“, který určuje jeho směr a dává mu svůj vlastní rozměr. Clientocentricity je koncept, který se stále častěji objevuje ve strategiích polských energetických společností.

Energetici sami vidí, že jejich vysoce specializované pole potřebuje, aby se stalo srozumitelnější pro příjemce, aby bylo jednodušší a dostupnější nejen v elektrické zásuvce, ale i na mobilním telefonu, tabletu či sociálních médiích. Reflexe těchto trendů je určena myšlenkou „Energy Plus“, která kombinuje prodej energie a celé řady doplňkových služeb, výhod a možností pro konvergujícího zákazníka prostřednictvím mechanismů založených na sdílení výhod. Tímto způsobem prodávající a dodavatelé energie utvářejí nový vztah se zákazníkem, jak individuálním, tak podnikatelským, a vytvářejí nová pravidla.

Všechny energetické skupiny v Polsku působí tímto směrem a nabízejí rozmanitost „energetického“ spektra služeb. Ve hře existují nejen další média (prodej plynu, telekomunikační služby) nebo reklamní nákupy, ale také např. zdravotní péče. Energie Plus je trend, který naznačuje schopnost distributora energie vytvářet další příjmy, které se mohou otevřít spoluprací s výrobci zboží a poskytovateli služeb. Tento trend, podporovaný komunikačními technologiemi a inteligentní sítí, vytváří vědomý a aktivní spotřebitel, který zná zboží, které kupuje, přizpůsobuje své balíčky podle svých potřeb a aplikuje zásady energetické účinnosti. Vědomý spotřebitel, vybavený novými nástroji a schopnostmi, má nová očekávání. Například chce vědět, z jakých zdrojů energie pochází jím kupovaná energie.

Důležitým trendem je výroba energie v zařízeních s relativně nízkým výkonem, které nejsou předmětem centrálního prodeje. Tento trend je jasně viditelný po celém světě a pomalu vstupuje i do Polska. Energie se spotřebuje v blízkosti zdroje, někdy na stejném místě, kde se vyrábí. To znamená omezení nebo dokonce vyloučení nákladů na přenos a distribuci. Množství a nezávislost zdrojů navíc zvyšuje bezpečnost systému napájení. Nepochybné výhody pro poučené odběratele jsou však doprovázeny komplikacemi pro velké výrobce energie a pro sektor přenosu a distribuce. Tento vnitřní rozpor se zdá být hlavní překážkou rozvoje a je také výzvou pro regulátora, jehož úlohou bude zavést pravidla, která ovlivní zájmy malých i velkých.
Rychlý vývoj rozptýlené energie znamená výrazné snížení objemu elektřiny, která proudí k zákazníkům z národního energetického systému. Výsledkem je zvýšení jednotkových poplatků za každou kilowatthodinu dodané energie z tohoto systému. To zase vede ke zvýšení ziskovosti investic do rozptýlených zdrojů. Někteří zákazníci budou chtít používat vlastní zdroje nebo se odpojit od centralizovaného systému. Je možné, že v něm zůstanou pouze ti, kteří nebudou schopni investovat do svých zdrojů.

Tato „spirála smrti“ bude výzvou pro velké, integrované energetické společnosti. Jedná se o jeden z nedostatků tarifních systémů. Diskuse o novém přístupu k tarifům pro provozovatele přenosových a distribučních soustav by měla začít co nejdříve.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se Polsko výrazně liší, pokud jde o využívání plynu jako zdroje energie. V Polsku jsou to asi 3 %, zatímco v Německu 12 % a v Nizozemsku více než 60 %. Plyn jako surovina v energetice má mnoho výhod. Plynové bloky mohou hrát důležitou roli v energetických systémech. Kromě toho je plyn díky své nízké emisivitě atraktivním palivem pro dálkové vytápění. Klíčem k dynamice tohoto trendu bude pravděpodobně cena modrého paliva, tedy nákladů na energii z jeho spalování. Předpokládá se, že náklady a organizační a technické překážky bránící využití plynu v energetickém průmyslu, zejména pro vytápění budou v budoucnu nižší.

Rozvoj plynové energetiky a případný nárůst dovozu plynu v budoucnu nebude znamenat zvýšenou energetickou závislost Polska. Za relativně krátkou dobu umožní nové investice do infrastruktury, stejně jako širší nabídku a jednodušší logistiku dodávek zkapalněného plynu, diverzifikaci zdrojů a směrů dodávek. Ceny zemního plynu po pádu východního dovozního dominantního postavení se přiblíží evropským tržním hodnotám. Aktivní a plánované investice – například terminál LNG ve Svinoústí nebo Baltic Pipe – ukazují udržitelnost tohoto trendu. Ať tak či onak, místo pro plyn v polském energetickém průmyslu a národním mixu jako jeho nezbytné součásti vypadá jistě, ačkoli to nebude hlavní role.

Raport vznikl jako kompilát deseti rozhovorů novinářů vydavatelství wnp.pl s největšími polskými energetickými odborníky, alespoň takto je prezentován.

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko premiantem regionu

Publikoval před

Polská ekonomika v Q 2 mezičtvrtletně zrychlila a aspiruje na titul premianta regionu, domácí poptávka ale zůstává hlavním příspěvkem k celkové dynamice. Není vyloučen ani růst investic přes 10 % y/y, k těm soukromým by se měly přidat i veřejné. Důvodem jsou jak nadcházející komunální a krajské volby, které se uskuteční na podzim, tak i nutnost čerpat EU fondy.

Celý text na kurzy.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům

Publikoval před

V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s elektřinou problémům, kdy může být potenciálně ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny v těchto zemích.

Kapacitní mechanismus je princip, kdy je elektrárna placena za to, že drží záložní kapacitu, která může být v případě potřeby uvedena provozu. Smyslem může být například pokrytí poptávky po elektřině v případě, že elektřinu nejsou schopné vyrábět obnovitelné zdroje.

V únoru 2018 Evropská komise schválila systém kapacitních mechanismů pro 6 členských států. Konkrétně se jednalo o Belgii, Francii, Německo, Řecko, Itálii a Polsko a tři různé druhy kapacitních mechanismů.

Nicméně již dva týdny po tomto schválení Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu volil ve prospěch zpřísnění pravidel kapacitních mechanismů obecně. Po roce 2020 nové elektrárny fungující v záloze nebudou moci být z těchto účelů dotovány. Později, po roce 2025, pak bude ukončena podpora i již existujícím záložním elektrárnám. Součástí zpřísnění pravidel je také emisní limit 550 g CO2/kWh pro tyto elektrárny. Elektrárny emitující více emisí by tak nemohly být do kapacitních mechanismů zahrnuty.

Polsko: Uhelné elektrárny budou vyloučeny
Podle slov Filipa Grzegorczyka, viceprezidenta Polské elektrické asociace (PKEE), Polsko potřebuje kapacitní mechanismy z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek. Kromě dalšího podle něj polský kapacitní trh podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů.

Nicméně velkým problémem pro Polsko je tzv. Emission Performance Standard reprezentovaný již zmiňovaným emisním limitem 550 g CO2/kWh. Kapacitní mechanismy tohoto státu jsou založené na uhelných a plynových elektrárnách. Přísnější emisní limit, který je součástí nových pravidel kapacitních mechanismů, přitom uhelné elektrárny z těchto záloh de facto vylučuje.

Itálie: Posílení, nebo oslabení trhu?
Také italský trh s elektřinou čelí významným rizikům. Komise Polsku a Itálii v únoru 2018 schválila tzv. market-wide kapacitní mechanismy. Obě tyto země mají již delší dobu strukturální problémy s kvalitou dodávek elektřiny. V rámci market-wide opatření pak mohou poskytovatelé získat finanční náhradu za to, že jsou k dispozici k výrobě elektřiny nebo v případě demand response za to, že jsou k dispozici ke snížení své spotřeby elektrické energie.

Autor: Jana Červinková, celý text na  oenergetice.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Polská jaderná elektrárna se odebírá pod kytky

Publikoval před

Polská debata o jaderné energetice nabírá už humorně depresivní momenty. Odborníci a ministerstvo energie mají už vše hotovo a čeká se na politické rozhodnutí. To však nepřichází. Různé atomové komise a úřady se nudou baví vytvářením variant co bude a co nastane když … Tisíce stran bylo popsáno a odpovězeno na všechny otázky. Dokonce polští atomoví odborníci už sami hledají relevantní otázky, na které nebylo odpovězeno v mezinárodní či vnitřní debatě. Je ovšem otázkou bez odpovědi, jak rychle bude klesat cena energie z obnovitelných zdrojů. Také je otázkou, jak odborné argumenty jaderných odborníků rezonují se zažitým polským mechanismem uhelných energetiků. O otázce nerozlousknutého ořechu financování nemluvě. A polská opozice hladově čeká na téma, kterého by mohla využít proti vládnímu uskupení.

Projekt stavby polské jaderné elektrárny opět dosáhl dalšího mrtvého bodu. Řečeno bylo vše a emoce pomalu převažují nad chladným pragmatismem. (viz debata v komisi polského Sejmu)

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polsko premiantem regionu 15.8.2018
    Polská ekonomika v Q 2 mezičtvrtletně zrychlila a aspiruje na titul premianta regionu, domácí poptávka ale zůstává hlavním příspěvkem k celkové dynamice. Není vyloučen ani růst investic přes 10 % y/y, k těm soukromým by se měly přidat i veřejné. Důvodem jsou jak nadcházející komunální a krajské volby, které se uskuteční na podzim, tak i […]
    Jaromír Piskoř
  • Volyňsko-haličský masakr byl dílem racionálně uvažujících lidí 12.8.2018
    A Martin Veselka popisuje, jak Grzegorz Motyka sám interpretuje tento zločin. „Podle něj toto kolektivní násilí, které se na území dnešní Ukrajiny a východního Polska dělo, je vždy dílem racionálně uvažujících a plánujících lidí, kteří toto své jednání velmi pečlivě promysleli a naplánovali a mysleli při tom na to, aby se vyhnuli zodpovědnosti za spáchané […]
    Jaromír Piskoř
  • Konstytucja (Ústava) 12.8.2018
    „Oblékání“ pomníků trvá podle polských médií už několik dnů a většinou jde o akce aktivistů občanského Výboru na obranu demokracie (KOD). Trička už navlékli na pomníky astronoma Mikuláše Koperníka, skladatele Fryderyka Chopina, ale i fiktivních postav – štětínského námořníka, vratislavských skřítků, varšavské mořské panny Syrenky, krakovského draka, lodžského Medvídka Ušáčka a mnoha dalších. Aktivisté protestují […]
    Jaromír Piskoř