Connect with us
Reklama




Ekonomika

Dekarbonizace má v Polsku šanci – někdy v budoucnosti

Published

on

Polská energetika stojí na prahu největší transformace od roku 2 007. Podle tamních expertů můžeme dnes hovořit o třech hlavních světových megatrendech. Prvním je digitalizace, dalším decentralizace a třetím dekarbonizace. Uvádíme zde argumenty o technologických změnách, o změnách politických, regulačních a společenských.

Co dál s uhlím?

Silným trendem v Evropě je odklon od uhlí v evropské energetice. Dekarbonizace je tak silná, že finanční instituce už s velkou nechutí rozhodují o financování energetiky z uhlí. Dekarbonizace už překročila politiku či ochranu životního prostředí a stala se defacto strategií modernizace a rozvoje energetického průmyslu.
V polském energetickém mixu dominuje energie z hnědého a černého uhlí. Omezení těžby uhlí v Polsku by mělo dalekosáhlé politické a společenské dopady. Podle polského ministra energetiky už polský stát nebude investovat do nových uhelných projektů. Role uhlí ještě dlouho zůstane podstatou energetické bezpečnosti Polska, ale bude postupně slábnout. Za hlavní úkol si Poláci dávají to, že konec polského uhlí musí proběhnout bez ekonomických, společenských a politických turbulencí.

Budoucnost polského uhlí bude příčinou mnoha konfliktů Varšavy s Bruselem. Evropský regulátor bude ingerovat do tvorby energetické politiky národních států. Investoři v energetice zase vidí, že velká část obyvatel je ochotna platit větší částky za energie, pokud budou svázány s ekologií, stavem ovzduší a jakosti života ve velkých polských městech.

Polsko ale nemá zatím k uhlí alternativu. Doplnění polského mixu o jadernou energii by bylo drahé, daleké a nejisté. Dodavatelé jaderné technologie a investoři mají dlouhodobé finanční potíže a stavba jaderné elektrárny znamená překračování rozpočtu i odkládání termínu dokončení. I přes to se v roce 2018, podle polského ministerstva energetiky, má uskutečnit výběrové řízení o stavbě polské jaderné elektrárny. Rozvoj plynové energetiky, který by mohl splnit podobnou stabilizující roli v polské energetice by znamenal zvýšení dovozu plynu. Je omezen cenou a plynovou infrastrukturou. Dekarbonizace má v Polsku tedy šanci – někdy v budoucnosti.

Rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování nákladů

Technologie obnovitelných zdrojů energie se vyvíjejí rychlostí, kterou mnozí odborníci nemohli předvídat. Ať už se nám to líbí nebo ne, snížení nákladů na energii z obnovitelných zdrojů energie bude vyvíjet technologický tlak na změny energetických systémů. Nižší investiční kapitál znamená postupné šíření přístupu k levné, bezolovnaté, bezproblémové a bezpečné energii – dodávané příjemci často bez centralizovaného distribučního systému.

To má jednoznačný dopad na rozvoj energetického průmyslu a vytvoření vědomého a poučeného konzumenta se všemi jeho důsledky – sociálními, ekonomickými a technickými.
Asi před deseti lety byly turbíny instalované v Polsku schopny vyrábět energii při rychlosti větru 10-15 m/s a nyní při 3-25 m/s. Je zaznamenán rychlý nárůst účinnosti větrné energie. Výkon jednotlivých pozemních turbín dosahuje 3 MW, zatímco před několika lety to bylo 1,5 MW. V polském větru je – schováno 25 GW a v mořském větru – 9 GW. Projekty mořských větrných farem mohou zajistit významný podíl neemisní energie v energetickém polském mixu v roce 2030. Vývoj větrné energie v Baltském oceánu by měl přispět k realizaci přeshraničních projektů, což napomůže splnění kapacitních požadavků mezinárodních energetických spojení.

V zemích EU se využití biomasy odhaduje na cca 20 % – v Polsku asi 7 %. A je to především výsledek spalování hmoty – tzv. agro a lesní biomasy. Tzv. „Zimní balíček“ má postupně eliminovat biomasu; Evropská komise po roce 2020 navrhla zachovat podporu pouze pro výrobu elektřiny z biomasy používané ve vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny, čímž se vyloučí podpora jiného spalování biomasy. Spalovny komunálního odpadu budou i nadále důležité. I když se úroveň recyklace zvýší, část odpadu bude muset být tepelně zpracována, čímž bude produkována energie a teplo. Tento specifický zdroj obnovitelné energie bude tak využíván v souladu se zájmy měst a životního prostředí.

Účinnost investic do OZE je a bude i nadále úzce spjata s modelem trhu s energií, se spotřebitelskými modely a standardy chování zákazníků. Nelze přehlížet rozhodující úlohu regulace. Případ německé Energiewende a polský ústup od větrné energie jsou extrémními příklady toho, jak mohou nařízení (na úrovni EU i na národní úrovni) posílit nebo oslabit rozvoj některých OZE.

Digitalizace

Digitalizace v energetice povede ke změně modelu spotřeby energie. Díky inteligentním měření a inteligentním síťovým nástrojům získávají spotřebitelé energie přístup k detailním informacím o vlastní spotřebě, různým cenovým úrovním v různých obdobích dne. Budou existovat příležitosti flexibilně reagovat na kolísání cen. To přispěje ke zlepšení energetické účinnosti a může tak ovlivnit i poptávku po energii a rozšířit rozvoj obchodních modelů v energetice. Digitalizace bude rovněž podporovat integraci OZE do energetického systému.

Proces digitalizace bude mít vliv na téměř všechny odvětví energetiky – změní účinnost konvenčních zdrojů energie. Měřící systém umožňuje automatické zpracování, přenos a správu dat a současně zajišťuje obousměrnou komunikaci mezi měřidly a distributorem, což zákazníkům umožňuje přístup k aktuálním informacím o spotřebě energie.

Efektu inteligence energetické sítě však nebude dosaženo pouze modernizací jejích jednotlivých prvků – přenosových vedení, měřičů energie, transformátorů nebo aplikací řízení. Dosáhneme toho (v Polsku) pouze prostřednictvím konvergence elektrických, telekomunikačních a informačních technologií, jakož i energetických a telekomunikačních sítí. Inteligentní rozvodná síť je také, a to především, inteligentní odběratel – vzdělaný, aktivní a vědomý si možností trhu s energií.

V oblasti digitalizace energie odborníci zdůrazňují význam sbližování mezi informačními technologiemi a provozními technologiemi. To bude největší změnou v nadcházejících letech. Klíčem k zahájení transformace celého polského energetického průmyslu může být vytápění. Tento sektor je potenciálem pro technologické a organizační inovace. Je to více než 50 GWt instalovaného výkonu čelící modernizaci. Ve světě prožívá teplárenství renesanci spojenou s vývojem obnovitelných zdrojů energie. V Polsku je místo pro biomasu, geotermální nebo solární energii – s největším nevyužitým potenciálem. Nové technologie v oblasti vytápění mají eliminovat lokální zdroje tepla a následné emise a smog. To je významný a málo využívaný potenciál. Sociální přijetí tohoto druhu činnosti bude rychle růst s ekologickým povědomím a trendem „zdravějšího života“.

Spotřeba elektřiny v Polsku se zvýší s rostoucí úrovní bohatství. Očekáváme větší spotřebu elektrické energie v domácnostech, ale tento trend bude slabší, než tomu bylo v západní Evropě, kde v minulosti nebyl tak silný důraz na energetickou účinnost.

Ceny energií se nevyhnutelně zvýší, protože absorbují náklady na modernizaci energetiky a změnu energetického mixu. Energetická účinnost (spolu s integrací evropských trhů s energií) bude klíčovým mechanismem pro omezení růstu nákladů na elektřinu.Důležitou roli hrají digitální technologie a pokročilá automatizace používaná například pro řízení osvětlení nebo jiné procesy optimalizující spotřebu energie ve výrobě, dopravě a komunální ekonomice.

Podíl elektromobilů na trhu poroste a od roku 2035 může představovat téměř 100 % všech prodaných nových vozů. To bude mít významný dopad na způsob spotřeby elektrické energie, bude absorbovat velkou část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (zejména v noci) a ve spojení s vývojem metod skladování energie (účinnější baterie), bude mít vliv na vývoj systémových služeb. Elektromobilita současně ovlivní vývoj distribuované energie a používání CNG, LNG a vodíku v dopravě změní tvář energetického a palivového sektoru.

Vývoj elektromobilu přiměje distributory k tomu, aby investovali do energetických sítí, které dříve nezohlednili. Klíčem k rozvoji elektromobilu bude vývoj účinných technik ukládání energie, přizpůsobených potřebám uživatelů zařízení, ale také potřebám energetického sektoru. Takové vylepšené technologie by se měly objevit na trhu během dvaceti let. Ukládání elektřiny přestane být překážkou „univerzální robotiky“, která umožní vývoj autonomních strojů.

Příležitostí k elektromobilitě v Polsku – přinejmenším v první, průkopnické fázi – je veřejná městská doprava. V několika městech v Polsku se v příštích několika letech objeví hybridní elektrické autobusy.
V centru výše popsaných transformací stojí odběratel energie. A není to jen prvek transformace, ale je to „zmocněnec“, který určuje jeho směr a dává mu svůj vlastní rozměr. Clientocentricity je koncept, který se stále častěji objevuje ve strategiích polských energetických společností.

Energetici sami vidí, že jejich vysoce specializované pole potřebuje, aby se stalo srozumitelnější pro příjemce, aby bylo jednodušší a dostupnější nejen v elektrické zásuvce, ale i na mobilním telefonu, tabletu či sociálních médiích. Reflexe těchto trendů je určena myšlenkou „Energy Plus“, která kombinuje prodej energie a celé řady doplňkových služeb, výhod a možností pro konvergujícího zákazníka prostřednictvím mechanismů založených na sdílení výhod. Tímto způsobem prodávající a dodavatelé energie utvářejí nový vztah se zákazníkem, jak individuálním, tak podnikatelským, a vytvářejí nová pravidla.

Všechny energetické skupiny v Polsku působí tímto směrem a nabízejí rozmanitost „energetického“ spektra služeb. Ve hře existují nejen další média (prodej plynu, telekomunikační služby) nebo reklamní nákupy, ale také např. zdravotní péče. Energie Plus je trend, který naznačuje schopnost distributora energie vytvářet další příjmy, které se mohou otevřít spoluprací s výrobci zboží a poskytovateli služeb. Tento trend, podporovaný komunikačními technologiemi a inteligentní sítí, vytváří vědomý a aktivní spotřebitel, který zná zboží, které kupuje, přizpůsobuje své balíčky podle svých potřeb a aplikuje zásady energetické účinnosti. Vědomý spotřebitel, vybavený novými nástroji a schopnostmi, má nová očekávání. Například chce vědět, z jakých zdrojů energie pochází jím kupovaná energie.

Důležitým trendem je výroba energie v zařízeních s relativně nízkým výkonem, které nejsou předmětem centrálního prodeje. Tento trend je jasně viditelný po celém světě a pomalu vstupuje i do Polska. Energie se spotřebuje v blízkosti zdroje, někdy na stejném místě, kde se vyrábí. To znamená omezení nebo dokonce vyloučení nákladů na přenos a distribuci. Množství a nezávislost zdrojů navíc zvyšuje bezpečnost systému napájení. Nepochybné výhody pro poučené odběratele jsou však doprovázeny komplikacemi pro velké výrobce energie a pro sektor přenosu a distribuce. Tento vnitřní rozpor se zdá být hlavní překážkou rozvoje a je také výzvou pro regulátora, jehož úlohou bude zavést pravidla, která ovlivní zájmy malých i velkých.
Rychlý vývoj rozptýlené energie znamená výrazné snížení objemu elektřiny, která proudí k zákazníkům z národního energetického systému. Výsledkem je zvýšení jednotkových poplatků za každou kilowatthodinu dodané energie z tohoto systému. To zase vede ke zvýšení ziskovosti investic do rozptýlených zdrojů. Někteří zákazníci budou chtít používat vlastní zdroje nebo se odpojit od centralizovaného systému. Je možné, že v něm zůstanou pouze ti, kteří nebudou schopni investovat do svých zdrojů.

Tato „spirála smrti“ bude výzvou pro velké, integrované energetické společnosti. Jedná se o jeden z nedostatků tarifních systémů. Diskuse o novém přístupu k tarifům pro provozovatele přenosových a distribučních soustav by měla začít co nejdříve.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se Polsko výrazně liší, pokud jde o využívání plynu jako zdroje energie. V Polsku jsou to asi 3 %, zatímco v Německu 12 % a v Nizozemsku více než 60 %. Plyn jako surovina v energetice má mnoho výhod. Plynové bloky mohou hrát důležitou roli v energetických systémech. Kromě toho je plyn díky své nízké emisivitě atraktivním palivem pro dálkové vytápění. Klíčem k dynamice tohoto trendu bude pravděpodobně cena modrého paliva, tedy nákladů na energii z jeho spalování. Předpokládá se, že náklady a organizační a technické překážky bránící využití plynu v energetickém průmyslu, zejména pro vytápění budou v budoucnu nižší.

Rozvoj plynové energetiky a případný nárůst dovozu plynu v budoucnu nebude znamenat zvýšenou energetickou závislost Polska. Za relativně krátkou dobu umožní nové investice do infrastruktury, stejně jako širší nabídku a jednodušší logistiku dodávek zkapalněného plynu, diverzifikaci zdrojů a směrů dodávek. Ceny zemního plynu po pádu východního dovozního dominantního postavení se přiblíží evropským tržním hodnotám. Aktivní a plánované investice – například terminál LNG ve Svinoústí nebo Baltic Pipe – ukazují udržitelnost tohoto trendu. Ať tak či onak, místo pro plyn v polském energetickém průmyslu a národním mixu jako jeho nezbytné součásti vypadá jistě, ačkoli to nebude hlavní role.

Raport vznikl jako kompilát deseti rozhovorů novinářů vydavatelství wnp.pl s největšími polskými energetickými odborníky, alespoň takto je prezentován.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko nadále podporuje uhlí, oproti zbytku Evropy si zajistí levné a bezpečné dodávky energie

Published

on

Polsko slaví úspěchy. Snižuje závislost na ruském plynu a Evropská unie (EU) mu povolila nadále dotovat uhelnou energetiku. Polsko podporou uhlí stojí v opozici jak vůči závěrům klimatické konference OSN v tamních Katovicích, tak vůči zbytku Evropy. Podpora OZE však znamená také rostoucí ceny elektřiny či tepla. Česká Poslanecká sněmovna proto navrhuje snížit DPH na teplo. Naopak cena ropy stále klesá.

Polsko dále usiluje o energetickou nezávislost na Rusku. Podepsalo smlouvu s USA o dovozu LNG na 20 let, dovážet začne pravděpodobně i z Norska. Polsko pomáhá s odklonem od ruské energetiky také sousedům. Svou rozvodnou síť propojí s Litvou pomocí podmořského kabelu. To pomůže celému Pobaltí napojit přenosovou soustavu na EU. Litva chce nezávislost na Rusku i v oblasti plynu. To se ovšem nemusí finančně vyplatit. Jakmile Litevci přistavili první loď s americkým LNG, Rusové o pětinu snížili cenu. 

Náš severní soused se po minulém týdnu raduje hned dvakrát. Evropská unie mu totiž udělila výjimku, země může nadále dotovat uhelné elektrárny. Toto rozhodnutí jde proti výsledkům katovické konference OSN o klimatu, jejíž závěry jsou ale obecně velmi vágní. Evropa jako celek se každopádně od uhlí odvrací, od pátku se netěží ani v legendárním německém Porúří. Poptávka po surovině na Sterém kontinentě ale paradoxně roste a cena stoupá.

Autor: Simon Dytrych, celý text na energyhub.eu

Continue Reading

Ekonomika

Polský sen o norském plynu se pomalu stává realitou

Published

on

Náklady na výstavbu plynovodu Baltic Pipe se mají pohybovat kolem 1,6 až 2,1 miliardy eur (41,4 až 54,3 miliard korun). V prvním čtvrtletí příštího roku by měla polská vláda zažádat o stavební povolení, aby mohla být zahájena výstavba mořské části plynovodu koncem jara 2020.

První dodávka zemního plynu je naplánována na říjen 2022, tedy na dobu, kdy má skončit platnost dlouhodobé polsko-ruské smlouvy o dodávkách zemního plynu. Polsko chce i po roce 2022 nadále spolupracovat s ruským Gazpromem, ale chce mít pevnější vyjednávací pozici a ruský Gazprom chce mít jako jednu z alternativ pro dodávky zemního plynu.

V loňském roce získala společnost PGNiG 70 % svého dovozu od společnosti Gazprom a v prvních třech čtvrtletích letošního roku se podíl zvýšil na 75 %.

Autor: Jan Moravec, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU

Published

on

Zástupci EU si uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do roku 2045. Dalšími náklady pak bude nákup emisních povolenek v letech 2020-2045, podle odhadů se bude jednat přibližně o 68-85 miliard euro (1 757–2 196 miliard korun). Z této studie vyplývá, že cesta k dosažení uhlíkové neutrality v polském elektroenergetickém sektoru bude ze své podstaty mnohem ambicióznější a složitější než v jiných regionech Evropy.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Petruška Šustrová: Stop nenávisti 16.1.2019
    Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze. Ten v pondělí po poledni zemřel. Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl […]
    Jaromír Piskoř
  • R.I.P. 15.1.2019
    Starosta severopolského přístavního města Gdaňsku Pawel Adamowicz podlehl následkům útoku mladého Poláka, při kterém politik utrpěl vážná poranění srdce. „Nemohli jsme vyhrát,“ prohlásil ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Mladý Polák podezřelý z vraždy si nedávno odpykal trest vězení za přepadení několika bank. Během pobytu za mřížemi se u něj objevily psychické problémy a soudní psychiatr mu […]
    Jaromír Piskoř
  • Stav Pawla Adamowicze je velmi vážný 14.1.2019
    Zranění, která utrpěl v neděli večer starosta polského Gdaňsku Pawla Adamowicze na charitativní akci, jsou velmi vážná. Novinářům to podle deníku Gazeta Wyborcza potvrdil jeden z lékařů, kteří po dobu pěti hodin místního politika operovali. Adamowicz utrpěl vážná poranění srdce. „Pacient žije. Klíčové budou nejbližší hodiny,“ řekl novinářům lékař Tomasz Stefaniak. Při operaci bylo třeba […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality