Connect with us
Reklama



Ekonomika

Dekarbonizace má v Polsku šanci – někdy v budoucnosti

Publikoval před

Polská energetika stojí na prahu největší transformace od roku 2 007. Podle tamních expertů můžeme dnes hovořit o třech hlavních světových megatrendech. Prvním je digitalizace, dalším decentralizace a třetím dekarbonizace. Uvádíme zde argumenty o technologických změnách, o změnách politických, regulačních a společenských.

Co dál s uhlím?

Silným trendem v Evropě je odklon od uhlí v evropské energetice. Dekarbonizace je tak silná, že finanční instituce už s velkou nechutí rozhodují o financování energetiky z uhlí. Dekarbonizace už překročila politiku či ochranu životního prostředí a stala se defacto strategií modernizace a rozvoje energetického průmyslu.
V polském energetickém mixu dominuje energie z hnědého a černého uhlí. Omezení těžby uhlí v Polsku by mělo dalekosáhlé politické a společenské dopady. Podle polského ministra energetiky už polský stát nebude investovat do nových uhelných projektů. Role uhlí ještě dlouho zůstane podstatou energetické bezpečnosti Polska, ale bude postupně slábnout. Za hlavní úkol si Poláci dávají to, že konec polského uhlí musí proběhnout bez ekonomických, společenských a politických turbulencí.

Budoucnost polského uhlí bude příčinou mnoha konfliktů Varšavy s Bruselem. Evropský regulátor bude ingerovat do tvorby energetické politiky národních států. Investoři v energetice zase vidí, že velká část obyvatel je ochotna platit větší částky za energie, pokud budou svázány s ekologií, stavem ovzduší a jakosti života ve velkých polských městech.

Polsko ale nemá zatím k uhlí alternativu. Doplnění polského mixu o jadernou energii by bylo drahé, daleké a nejisté. Dodavatelé jaderné technologie a investoři mají dlouhodobé finanční potíže a stavba jaderné elektrárny znamená překračování rozpočtu i odkládání termínu dokončení. I přes to se v roce 2018, podle polského ministerstva energetiky, má uskutečnit výběrové řízení o stavbě polské jaderné elektrárny. Rozvoj plynové energetiky, který by mohl splnit podobnou stabilizující roli v polské energetice by znamenal zvýšení dovozu plynu. Je omezen cenou a plynovou infrastrukturou. Dekarbonizace má v Polsku tedy šanci – někdy v budoucnosti.

Rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování nákladů

Technologie obnovitelných zdrojů energie se vyvíjejí rychlostí, kterou mnozí odborníci nemohli předvídat. Ať už se nám to líbí nebo ne, snížení nákladů na energii z obnovitelných zdrojů energie bude vyvíjet technologický tlak na změny energetických systémů. Nižší investiční kapitál znamená postupné šíření přístupu k levné, bezolovnaté, bezproblémové a bezpečné energii – dodávané příjemci často bez centralizovaného distribučního systému.

To má jednoznačný dopad na rozvoj energetického průmyslu a vytvoření vědomého a poučeného konzumenta se všemi jeho důsledky – sociálními, ekonomickými a technickými.
Asi před deseti lety byly turbíny instalované v Polsku schopny vyrábět energii při rychlosti větru 10-15 m/s a nyní při 3-25 m/s. Je zaznamenán rychlý nárůst účinnosti větrné energie. Výkon jednotlivých pozemních turbín dosahuje 3 MW, zatímco před několika lety to bylo 1,5 MW. V polském větru je – schováno 25 GW a v mořském větru – 9 GW. Projekty mořských větrných farem mohou zajistit významný podíl neemisní energie v energetickém polském mixu v roce 2030. Vývoj větrné energie v Baltském oceánu by měl přispět k realizaci přeshraničních projektů, což napomůže splnění kapacitních požadavků mezinárodních energetických spojení.

V zemích EU se využití biomasy odhaduje na cca 20 % – v Polsku asi 7 %. A je to především výsledek spalování hmoty – tzv. agro a lesní biomasy. Tzv. „Zimní balíček“ má postupně eliminovat biomasu; Evropská komise po roce 2020 navrhla zachovat podporu pouze pro výrobu elektřiny z biomasy používané ve vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny, čímž se vyloučí podpora jiného spalování biomasy. Spalovny komunálního odpadu budou i nadále důležité. I když se úroveň recyklace zvýší, část odpadu bude muset být tepelně zpracována, čímž bude produkována energie a teplo. Tento specifický zdroj obnovitelné energie bude tak využíván v souladu se zájmy měst a životního prostředí.

Účinnost investic do OZE je a bude i nadále úzce spjata s modelem trhu s energií, se spotřebitelskými modely a standardy chování zákazníků. Nelze přehlížet rozhodující úlohu regulace. Případ německé Energiewende a polský ústup od větrné energie jsou extrémními příklady toho, jak mohou nařízení (na úrovni EU i na národní úrovni) posílit nebo oslabit rozvoj některých OZE.

Digitalizace

Digitalizace v energetice povede ke změně modelu spotřeby energie. Díky inteligentním měření a inteligentním síťovým nástrojům získávají spotřebitelé energie přístup k detailním informacím o vlastní spotřebě, různým cenovým úrovním v různých obdobích dne. Budou existovat příležitosti flexibilně reagovat na kolísání cen. To přispěje ke zlepšení energetické účinnosti a může tak ovlivnit i poptávku po energii a rozšířit rozvoj obchodních modelů v energetice. Digitalizace bude rovněž podporovat integraci OZE do energetického systému.

Proces digitalizace bude mít vliv na téměř všechny odvětví energetiky – změní účinnost konvenčních zdrojů energie. Měřící systém umožňuje automatické zpracování, přenos a správu dat a současně zajišťuje obousměrnou komunikaci mezi měřidly a distributorem, což zákazníkům umožňuje přístup k aktuálním informacím o spotřebě energie.

Efektu inteligence energetické sítě však nebude dosaženo pouze modernizací jejích jednotlivých prvků – přenosových vedení, měřičů energie, transformátorů nebo aplikací řízení. Dosáhneme toho (v Polsku) pouze prostřednictvím konvergence elektrických, telekomunikačních a informačních technologií, jakož i energetických a telekomunikačních sítí. Inteligentní rozvodná síť je také, a to především, inteligentní odběratel – vzdělaný, aktivní a vědomý si možností trhu s energií.

V oblasti digitalizace energie odborníci zdůrazňují význam sbližování mezi informačními technologiemi a provozními technologiemi. To bude největší změnou v nadcházejících letech. Klíčem k zahájení transformace celého polského energetického průmyslu může být vytápění. Tento sektor je potenciálem pro technologické a organizační inovace. Je to více než 50 GWt instalovaného výkonu čelící modernizaci. Ve světě prožívá teplárenství renesanci spojenou s vývojem obnovitelných zdrojů energie. V Polsku je místo pro biomasu, geotermální nebo solární energii – s největším nevyužitým potenciálem. Nové technologie v oblasti vytápění mají eliminovat lokální zdroje tepla a následné emise a smog. To je významný a málo využívaný potenciál. Sociální přijetí tohoto druhu činnosti bude rychle růst s ekologickým povědomím a trendem „zdravějšího života“.

Spotřeba elektřiny v Polsku se zvýší s rostoucí úrovní bohatství. Očekáváme větší spotřebu elektrické energie v domácnostech, ale tento trend bude slabší, než tomu bylo v západní Evropě, kde v minulosti nebyl tak silný důraz na energetickou účinnost.

Ceny energií se nevyhnutelně zvýší, protože absorbují náklady na modernizaci energetiky a změnu energetického mixu. Energetická účinnost (spolu s integrací evropských trhů s energií) bude klíčovým mechanismem pro omezení růstu nákladů na elektřinu.Důležitou roli hrají digitální technologie a pokročilá automatizace používaná například pro řízení osvětlení nebo jiné procesy optimalizující spotřebu energie ve výrobě, dopravě a komunální ekonomice.

Podíl elektromobilů na trhu poroste a od roku 2035 může představovat téměř 100 % všech prodaných nových vozů. To bude mít významný dopad na způsob spotřeby elektrické energie, bude absorbovat velkou část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (zejména v noci) a ve spojení s vývojem metod skladování energie (účinnější baterie), bude mít vliv na vývoj systémových služeb. Elektromobilita současně ovlivní vývoj distribuované energie a používání CNG, LNG a vodíku v dopravě změní tvář energetického a palivového sektoru.

Vývoj elektromobilu přiměje distributory k tomu, aby investovali do energetických sítí, které dříve nezohlednili. Klíčem k rozvoji elektromobilu bude vývoj účinných technik ukládání energie, přizpůsobených potřebám uživatelů zařízení, ale také potřebám energetického sektoru. Takové vylepšené technologie by se měly objevit na trhu během dvaceti let. Ukládání elektřiny přestane být překážkou „univerzální robotiky“, která umožní vývoj autonomních strojů.

Příležitostí k elektromobilitě v Polsku – přinejmenším v první, průkopnické fázi – je veřejná městská doprava. V několika městech v Polsku se v příštích několika letech objeví hybridní elektrické autobusy.
V centru výše popsaných transformací stojí odběratel energie. A není to jen prvek transformace, ale je to „zmocněnec“, který určuje jeho směr a dává mu svůj vlastní rozměr. Clientocentricity je koncept, který se stále častěji objevuje ve strategiích polských energetických společností.

Energetici sami vidí, že jejich vysoce specializované pole potřebuje, aby se stalo srozumitelnější pro příjemce, aby bylo jednodušší a dostupnější nejen v elektrické zásuvce, ale i na mobilním telefonu, tabletu či sociálních médiích. Reflexe těchto trendů je určena myšlenkou „Energy Plus“, která kombinuje prodej energie a celé řady doplňkových služeb, výhod a možností pro konvergujícího zákazníka prostřednictvím mechanismů založených na sdílení výhod. Tímto způsobem prodávající a dodavatelé energie utvářejí nový vztah se zákazníkem, jak individuálním, tak podnikatelským, a vytvářejí nová pravidla.

Všechny energetické skupiny v Polsku působí tímto směrem a nabízejí rozmanitost „energetického“ spektra služeb. Ve hře existují nejen další média (prodej plynu, telekomunikační služby) nebo reklamní nákupy, ale také např. zdravotní péče. Energie Plus je trend, který naznačuje schopnost distributora energie vytvářet další příjmy, které se mohou otevřít spoluprací s výrobci zboží a poskytovateli služeb. Tento trend, podporovaný komunikačními technologiemi a inteligentní sítí, vytváří vědomý a aktivní spotřebitel, který zná zboží, které kupuje, přizpůsobuje své balíčky podle svých potřeb a aplikuje zásady energetické účinnosti. Vědomý spotřebitel, vybavený novými nástroji a schopnostmi, má nová očekávání. Například chce vědět, z jakých zdrojů energie pochází jím kupovaná energie.

Důležitým trendem je výroba energie v zařízeních s relativně nízkým výkonem, které nejsou předmětem centrálního prodeje. Tento trend je jasně viditelný po celém světě a pomalu vstupuje i do Polska. Energie se spotřebuje v blízkosti zdroje, někdy na stejném místě, kde se vyrábí. To znamená omezení nebo dokonce vyloučení nákladů na přenos a distribuci. Množství a nezávislost zdrojů navíc zvyšuje bezpečnost systému napájení. Nepochybné výhody pro poučené odběratele jsou však doprovázeny komplikacemi pro velké výrobce energie a pro sektor přenosu a distribuce. Tento vnitřní rozpor se zdá být hlavní překážkou rozvoje a je také výzvou pro regulátora, jehož úlohou bude zavést pravidla, která ovlivní zájmy malých i velkých.
Rychlý vývoj rozptýlené energie znamená výrazné snížení objemu elektřiny, která proudí k zákazníkům z národního energetického systému. Výsledkem je zvýšení jednotkových poplatků za každou kilowatthodinu dodané energie z tohoto systému. To zase vede ke zvýšení ziskovosti investic do rozptýlených zdrojů. Někteří zákazníci budou chtít používat vlastní zdroje nebo se odpojit od centralizovaného systému. Je možné, že v něm zůstanou pouze ti, kteří nebudou schopni investovat do svých zdrojů.

Tato „spirála smrti“ bude výzvou pro velké, integrované energetické společnosti. Jedná se o jeden z nedostatků tarifních systémů. Diskuse o novém přístupu k tarifům pro provozovatele přenosových a distribučních soustav by měla začít co nejdříve.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se Polsko výrazně liší, pokud jde o využívání plynu jako zdroje energie. V Polsku jsou to asi 3 %, zatímco v Německu 12 % a v Nizozemsku více než 60 %. Plyn jako surovina v energetice má mnoho výhod. Plynové bloky mohou hrát důležitou roli v energetických systémech. Kromě toho je plyn díky své nízké emisivitě atraktivním palivem pro dálkové vytápění. Klíčem k dynamice tohoto trendu bude pravděpodobně cena modrého paliva, tedy nákladů na energii z jeho spalování. Předpokládá se, že náklady a organizační a technické překážky bránící využití plynu v energetickém průmyslu, zejména pro vytápění budou v budoucnu nižší.

Rozvoj plynové energetiky a případný nárůst dovozu plynu v budoucnu nebude znamenat zvýšenou energetickou závislost Polska. Za relativně krátkou dobu umožní nové investice do infrastruktury, stejně jako širší nabídku a jednodušší logistiku dodávek zkapalněného plynu, diverzifikaci zdrojů a směrů dodávek. Ceny zemního plynu po pádu východního dovozního dominantního postavení se přiblíží evropským tržním hodnotám. Aktivní a plánované investice – například terminál LNG ve Svinoústí nebo Baltic Pipe – ukazují udržitelnost tohoto trendu. Ať tak či onak, místo pro plyn v polském energetickém průmyslu a národním mixu jako jeho nezbytné součásti vypadá jistě, ačkoli to nebude hlavní role.

Raport vznikl jako kompilát deseti rozhovorů novinářů vydavatelství wnp.pl s největšími polskými energetickými odborníky, alespoň takto je prezentován.

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Evropská komise má někdy stejný názor jako Polsko

Publikoval před

„Projekt Nord Stream 2 se realizuje, i když se do země ještě nekoplo.“ řekl energetický expert a šéfredaktor portálu BiznesAlert Wojciech Jakóbik a dodal: „nicméně již rozděluje evropské země, které mají na tento projekt různé názory“. Zdůraznil, že „Německo chce levný plyn z Ruska a Nord Stream 2 namísto Ukrajiny učiní tuto zemi hlavním zprostředkovatelem dodávek plynu do Evropy.“ Zároveň expert poznamenal, že „Poláci a několik dalších zemí střední Evropy poukazují na to, že tento projekt je zcela neslučitelný se společnou evropskou energetickou politikou odsouhlasenou také Němci, podle níž má EU zmenšovat a nezvyšovat závislost na ruském plyn.“ Podle něj je to také rána pro východní politiku Evropské unie, která předpokládá podporu Ukrajině.

Směrnice o plynu a námitky Německa

„Evropská komise navrhla v listopadu změnu směrnice EU o plynárenství. Cílem je jasně uvést, že podmořské části plynovodů v rámci EU podléhají ustanovením třetího energetického balíčku. Tato iniciativa by mohla ohrozit ziskovost projektu Nord Stream 2. Evropská komise počítá s novými nařízeními, které mají urychleně vstoupit v platnost. Aby k tomu mohlo dojít, musí být známo také stanovisko Evropského parlamentu. Hlasování výboru EP o nařízení se uskuteční 21. února. Evropská komise je v tomto bodě na straně Polska, pokud jde o přímé podřízení plynovodu pod právo EU a její antimonopolní předpisy. Proti tomuto řešení je Německo a požaduje další analýzy.“- zdůraznil Jakóbik a dodal: „Možná jde o pokus o odložení tohoto nařízení do doby, kdy už se nemůže vztahovat na Nord Stream 2, který má být už příští rok vybudován.“

Podpora energetických společností

Jakóbik také řekl, že investující společnosti do Nord Stream 2 jsou také z Německa. „Za těmito společnostmi z Německa jsou samozřejmě i německé zájmy, které neustále, ale tajně chrání celý podnik ochranným deštníkem. Někdy to dělají téměř okamžitě, například když ministr zahraničí Sigmar Gabriel bránil projekt před hospodářskými sankcemi USA. Trvají pak na co nejrychlejší realizaci Nord stream 2 a zpomalují práce na čemkoli, co může projekt zpozdit.“

„Z polského hlediska je výhodné, že Evropská komise má stejný názor jako Polsko a je to naší devízou v této záležitosti. Je to také důkaz, že v určitých situacích mohou Poláci používat orgány EU k obraně svých zájmů „- shrnul Jakóbik.

 

Co je to Nord Stream 2?

Nord Stream 2 je 1 200 km dlouhý dvourourový plynovod z Ruska do Německa přes Baltské moře. Přenosová kapacita je 55 miliard kubických metrů suroviny ročně. Plynovod musí být hotov do konce roku 2019, protože Rusko má v úmyslu přestat transportovat plyn plynovody na území Ukrajiny. Polsko, pobaltské státy a Ukrajina jsou proti tomuto projektu. Německá vláda projekt podporuje a tvrdí, že Nord Stream 2 je projekt podnikatelský a nepolitický. Financování zajišťují německé společnosti Uniper a Wintershall, jakož i francouzská Engie, rakouská OMV a britsko-holandský Royal Dutch Shell.

(podle polské PAP a biznesalert.pl)

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Za privatizaci polské chemičky se zavírá

Publikoval před

O privatizaci polské chemičky Ciech měl zájem i Zdeněk Bakala. Hovoří o tom na odposleších tehdy nejbohatší Polák Jan Kulzyk. Dnes je kolem koupě kontrolního podílu polské chemičky (2014), vyrábějící např. sodu, velká privatizační aféra. Byl obviněn,  zadržen a poslán do vazby tehdejší náměstek ministra státního majetku za vlády koalice PO-PSL a jeden z dalších tehdejších vysokých úředníků ministerstva (aktualizováno: oba dva zadržené polský soudce do vazby dnes nakonec neposlal a budou vyšetřováni na svobodě). Po smrti Jana Kulczyka, který koupil státní podíl v chemičce, se stal předsedou dozorčí rady Ciech s.a. jeho syn Sebastian Kulzcyk.

V celém případu jde o cenu, kterou Kulczyk za podíl v chemičce polskému státu zaplatil. Šlo o to, že v roce 2012 byla s účastí státu provedena celková restrukturalizace podniku a odborné analýzy dokládají, že výsledná cena za akcie, kterou nakonec Kulzyk zaplatil, byla cca o 100 mil. zlotých nižší, než být měla.

Odposlechy podnikatelů a vysoce postavených polských politiků z varšavských restaurací a hotelů tehdy organizoval jeden z dalších polských podnikatelů prostřednictvím číšníků. K mnohým nahrávkám se nakonec dostala polská média a „odposlechová aféra“ upozornila na temná zákoutí polské politiky a byznysu. Aféra vypukla za vlády Donalda Tuska a měla silný vliv na volební neúspěch tehdejší vládní koalice.

Jan Kulczyk figuroval na třech zveřejněných nahrávkách: se svým podřízeným Wawrzynowiczem, kde probírali politické krytí privatizace Ciechu, s tehdejším šéfem polského Nejvyššího kontrolního úřadu Krzysztofem Kwiatkowskim hovořili o novele zákona o podnikání a trestní odpovědnosti podnikatelů a s Radoslawem Sikorskim, tehdejším ministrem zahraničí probíral tehdy nejbohatší Polák potenciální ovládnutí ukrajinské energetiky. Polská protikorupční policie vyšetřuje privatizaci Ciech s.a. od roku 2015 a společně s prokurátory shromáždila velké množství různých podkladů a polský nejvyšší prokurátor a ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro naznačil, že zadržených může být mnohem více. 

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Polsko se hodlá plynově propojit i s Českou republikou

Publikoval před

Plynovody mohou být obousměrné. A hodláme se také propojit s Českou republikou, Slovenskem a s Ukrajinou. Všechny ty interkonektory jsou už naplánované, český, slovenský a litevský plynovod jsou na seznamu strategických projektů na evropské úrovni a všechny by měly být vybudované do roku 2021 nebo 2022 – je to zkoordinované s dokončením projektu Baltic Pipe. 

ČESKÁ POZICE: Takže by celá naše oblast, ve zkratce visegrádská, mohla odebírat norský plyn?

NAIMSKI: Mluvíme o vytvoření možnosti. Život ovšem nebývá úplně jednoduchý – a nechci mluvit o konkrétních problémech. Trvalo mi rok tvrdé práce, než se podařilo vše vyjednat s Prahou, Bratislavou, Bruselem a s dalšími partnery, ale podařilo se to. Možnost alternativních dodávek vedle ruského plynu je důležitá.

Autorem rozhovoru je Petruška Šustrová, celý rozhovor na ceskapozice.lidovky.cz

Piotr Naimski 
Vystudoval na Varšavské univerzitě biochemii.
V roce 1976 byl spoluzakladatelem opozičního Výboru na obranu dělníků (KOR), od roku 1980 se účastnil činnosti Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita.
V letech 1981 až 1984 pobýval na vědeckém stipendiu v USA, po návratu do Polska pracoval v podzemních časopisech.
Po pádu komunismu byl krátce ředitelem Úřadu na ochranu státu, od přelomu tisíciletí se věnuje energetické bezpečnosti.
Od roku 2011 je poslancem, v roce 2013 vstoupil do strany Právo a spravedlnost.
Od roku 2015 je státním tajemníkem pro energetickou strategickou infrastrukturu (analogickou funkci zastával již v letech 2005 až 2007).

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement
Advertisement

Facebook

  • Polsko je jiné, než si většina Čechů myslí. Je modernější a vyspělejší 16.2.2018
    Přestože je Polsko náš důležitý soused, převládají o něm i jeho obyvatelích v Česku často zvláštní stereotypy. Některé už neplatí, jiné nikdy neodpovídaly realitě. Speciální příloha nového tištěného Reflexu se proto na tuto zemi podívala jinou optikou. Najdete v ní reportáž o moderní Varšavě, fenomény, které dnešní Poláky charakterizují, ale i to, proč tam probíhá […]
    Jaromír Piskoř
  • sPOLeCZně 15.2.2018
    Češi a Poláci si letos připomínají stoleté výročí svých moderních států. Je mnoho důvodů, proč slavit spolu: stáli jsme ve 20. století před stejnými výzvami: definovat a ubránit své státy, postavit se dvěma totalitním režimům a najít své místo na mapě Evropy. Právě okamžiky, kdy se české a polské cesty protínaly budou těžištěm našeho programu […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropská komise má někdy stejný názor jako Polsko 15.2.2018
    „Projekt Nord Stream 2 se realizuje, i když se do země ještě nekoplo.“ řekl energetický expert a šéfredaktor portálu BiznesAlert Wojciech Jakóbik a dodal: „nicméně již rozděluje evropské země, které mají na tento projekt různé názory“. Zdůraznil, že „Německo chce levný plyn z Ruska a Nord Stream 2 namísto Ukrajiny učiní tuto zemi hlavním zprostředkovatelem […]
    Jaromír Piskoř