Connect with us
Reklama



Ekonomika

Dekarbonizace má v Polsku šanci – někdy v budoucnosti

Publikoval před

Polská energetika stojí na prahu největší transformace od roku 2 007. Podle tamních expertů můžeme dnes hovořit o třech hlavních světových megatrendech. Prvním je digitalizace, dalším decentralizace a třetím dekarbonizace. Uvádíme zde argumenty o technologických změnách, o změnách politických, regulačních a společenských.

Co dál s uhlím?

Silným trendem v Evropě je odklon od uhlí v evropské energetice. Dekarbonizace je tak silná, že finanční instituce už s velkou nechutí rozhodují o financování energetiky z uhlí. Dekarbonizace už překročila politiku či ochranu životního prostředí a stala se defacto strategií modernizace a rozvoje energetického průmyslu.
V polském energetickém mixu dominuje energie z hnědého a černého uhlí. Omezení těžby uhlí v Polsku by mělo dalekosáhlé politické a společenské dopady. Podle polského ministra energetiky už polský stát nebude investovat do nových uhelných projektů. Role uhlí ještě dlouho zůstane podstatou energetické bezpečnosti Polska, ale bude postupně slábnout. Za hlavní úkol si Poláci dávají to, že konec polského uhlí musí proběhnout bez ekonomických, společenských a politických turbulencí.

Budoucnost polského uhlí bude příčinou mnoha konfliktů Varšavy s Bruselem. Evropský regulátor bude ingerovat do tvorby energetické politiky národních států. Investoři v energetice zase vidí, že velká část obyvatel je ochotna platit větší částky za energie, pokud budou svázány s ekologií, stavem ovzduší a jakosti života ve velkých polských městech.

Polsko ale nemá zatím k uhlí alternativu. Doplnění polského mixu o jadernou energii by bylo drahé, daleké a nejisté. Dodavatelé jaderné technologie a investoři mají dlouhodobé finanční potíže a stavba jaderné elektrárny znamená překračování rozpočtu i odkládání termínu dokončení. I přes to se v roce 2018, podle polského ministerstva energetiky, má uskutečnit výběrové řízení o stavbě polské jaderné elektrárny. Rozvoj plynové energetiky, který by mohl splnit podobnou stabilizující roli v polské energetice by znamenal zvýšení dovozu plynu. Je omezen cenou a plynovou infrastrukturou. Dekarbonizace má v Polsku tedy šanci – někdy v budoucnosti.

Rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování nákladů

Technologie obnovitelných zdrojů energie se vyvíjejí rychlostí, kterou mnozí odborníci nemohli předvídat. Ať už se nám to líbí nebo ne, snížení nákladů na energii z obnovitelných zdrojů energie bude vyvíjet technologický tlak na změny energetických systémů. Nižší investiční kapitál znamená postupné šíření přístupu k levné, bezolovnaté, bezproblémové a bezpečné energii – dodávané příjemci často bez centralizovaného distribučního systému.

To má jednoznačný dopad na rozvoj energetického průmyslu a vytvoření vědomého a poučeného konzumenta se všemi jeho důsledky – sociálními, ekonomickými a technickými.
Asi před deseti lety byly turbíny instalované v Polsku schopny vyrábět energii při rychlosti větru 10-15 m/s a nyní při 3-25 m/s. Je zaznamenán rychlý nárůst účinnosti větrné energie. Výkon jednotlivých pozemních turbín dosahuje 3 MW, zatímco před několika lety to bylo 1,5 MW. V polském větru je – schováno 25 GW a v mořském větru – 9 GW. Projekty mořských větrných farem mohou zajistit významný podíl neemisní energie v energetickém polském mixu v roce 2030. Vývoj větrné energie v Baltském oceánu by měl přispět k realizaci přeshraničních projektů, což napomůže splnění kapacitních požadavků mezinárodních energetických spojení.

V zemích EU se využití biomasy odhaduje na cca 20 % – v Polsku asi 7 %. A je to především výsledek spalování hmoty – tzv. agro a lesní biomasy. Tzv. „Zimní balíček“ má postupně eliminovat biomasu; Evropská komise po roce 2020 navrhla zachovat podporu pouze pro výrobu elektřiny z biomasy používané ve vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny, čímž se vyloučí podpora jiného spalování biomasy. Spalovny komunálního odpadu budou i nadále důležité. I když se úroveň recyklace zvýší, část odpadu bude muset být tepelně zpracována, čímž bude produkována energie a teplo. Tento specifický zdroj obnovitelné energie bude tak využíván v souladu se zájmy měst a životního prostředí.

Účinnost investic do OZE je a bude i nadále úzce spjata s modelem trhu s energií, se spotřebitelskými modely a standardy chování zákazníků. Nelze přehlížet rozhodující úlohu regulace. Případ německé Energiewende a polský ústup od větrné energie jsou extrémními příklady toho, jak mohou nařízení (na úrovni EU i na národní úrovni) posílit nebo oslabit rozvoj některých OZE.

Digitalizace

Digitalizace v energetice povede ke změně modelu spotřeby energie. Díky inteligentním měření a inteligentním síťovým nástrojům získávají spotřebitelé energie přístup k detailním informacím o vlastní spotřebě, různým cenovým úrovním v různých obdobích dne. Budou existovat příležitosti flexibilně reagovat na kolísání cen. To přispěje ke zlepšení energetické účinnosti a může tak ovlivnit i poptávku po energii a rozšířit rozvoj obchodních modelů v energetice. Digitalizace bude rovněž podporovat integraci OZE do energetického systému.

Proces digitalizace bude mít vliv na téměř všechny odvětví energetiky – změní účinnost konvenčních zdrojů energie. Měřící systém umožňuje automatické zpracování, přenos a správu dat a současně zajišťuje obousměrnou komunikaci mezi měřidly a distributorem, což zákazníkům umožňuje přístup k aktuálním informacím o spotřebě energie.

Efektu inteligence energetické sítě však nebude dosaženo pouze modernizací jejích jednotlivých prvků – přenosových vedení, měřičů energie, transformátorů nebo aplikací řízení. Dosáhneme toho (v Polsku) pouze prostřednictvím konvergence elektrických, telekomunikačních a informačních technologií, jakož i energetických a telekomunikačních sítí. Inteligentní rozvodná síť je také, a to především, inteligentní odběratel – vzdělaný, aktivní a vědomý si možností trhu s energií.

V oblasti digitalizace energie odborníci zdůrazňují význam sbližování mezi informačními technologiemi a provozními technologiemi. To bude největší změnou v nadcházejících letech. Klíčem k zahájení transformace celého polského energetického průmyslu může být vytápění. Tento sektor je potenciálem pro technologické a organizační inovace. Je to více než 50 GWt instalovaného výkonu čelící modernizaci. Ve světě prožívá teplárenství renesanci spojenou s vývojem obnovitelných zdrojů energie. V Polsku je místo pro biomasu, geotermální nebo solární energii – s největším nevyužitým potenciálem. Nové technologie v oblasti vytápění mají eliminovat lokální zdroje tepla a následné emise a smog. To je významný a málo využívaný potenciál. Sociální přijetí tohoto druhu činnosti bude rychle růst s ekologickým povědomím a trendem „zdravějšího života“.

Spotřeba elektřiny v Polsku se zvýší s rostoucí úrovní bohatství. Očekáváme větší spotřebu elektrické energie v domácnostech, ale tento trend bude slabší, než tomu bylo v západní Evropě, kde v minulosti nebyl tak silný důraz na energetickou účinnost.

Ceny energií se nevyhnutelně zvýší, protože absorbují náklady na modernizaci energetiky a změnu energetického mixu. Energetická účinnost (spolu s integrací evropských trhů s energií) bude klíčovým mechanismem pro omezení růstu nákladů na elektřinu.Důležitou roli hrají digitální technologie a pokročilá automatizace používaná například pro řízení osvětlení nebo jiné procesy optimalizující spotřebu energie ve výrobě, dopravě a komunální ekonomice.

Podíl elektromobilů na trhu poroste a od roku 2035 může představovat téměř 100 % všech prodaných nových vozů. To bude mít významný dopad na způsob spotřeby elektrické energie, bude absorbovat velkou část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (zejména v noci) a ve spojení s vývojem metod skladování energie (účinnější baterie), bude mít vliv na vývoj systémových služeb. Elektromobilita současně ovlivní vývoj distribuované energie a používání CNG, LNG a vodíku v dopravě změní tvář energetického a palivového sektoru.

Vývoj elektromobilu přiměje distributory k tomu, aby investovali do energetických sítí, které dříve nezohlednili. Klíčem k rozvoji elektromobilu bude vývoj účinných technik ukládání energie, přizpůsobených potřebám uživatelů zařízení, ale také potřebám energetického sektoru. Takové vylepšené technologie by se měly objevit na trhu během dvaceti let. Ukládání elektřiny přestane být překážkou „univerzální robotiky“, která umožní vývoj autonomních strojů.

Příležitostí k elektromobilitě v Polsku – přinejmenším v první, průkopnické fázi – je veřejná městská doprava. V několika městech v Polsku se v příštích několika letech objeví hybridní elektrické autobusy.
V centru výše popsaných transformací stojí odběratel energie. A není to jen prvek transformace, ale je to „zmocněnec“, který určuje jeho směr a dává mu svůj vlastní rozměr. Clientocentricity je koncept, který se stále častěji objevuje ve strategiích polských energetických společností.

Energetici sami vidí, že jejich vysoce specializované pole potřebuje, aby se stalo srozumitelnější pro příjemce, aby bylo jednodušší a dostupnější nejen v elektrické zásuvce, ale i na mobilním telefonu, tabletu či sociálních médiích. Reflexe těchto trendů je určena myšlenkou „Energy Plus“, která kombinuje prodej energie a celé řady doplňkových služeb, výhod a možností pro konvergujícího zákazníka prostřednictvím mechanismů založených na sdílení výhod. Tímto způsobem prodávající a dodavatelé energie utvářejí nový vztah se zákazníkem, jak individuálním, tak podnikatelským, a vytvářejí nová pravidla.

Všechny energetické skupiny v Polsku působí tímto směrem a nabízejí rozmanitost „energetického“ spektra služeb. Ve hře existují nejen další média (prodej plynu, telekomunikační služby) nebo reklamní nákupy, ale také např. zdravotní péče. Energie Plus je trend, který naznačuje schopnost distributora energie vytvářet další příjmy, které se mohou otevřít spoluprací s výrobci zboží a poskytovateli služeb. Tento trend, podporovaný komunikačními technologiemi a inteligentní sítí, vytváří vědomý a aktivní spotřebitel, který zná zboží, které kupuje, přizpůsobuje své balíčky podle svých potřeb a aplikuje zásady energetické účinnosti. Vědomý spotřebitel, vybavený novými nástroji a schopnostmi, má nová očekávání. Například chce vědět, z jakých zdrojů energie pochází jím kupovaná energie.

Důležitým trendem je výroba energie v zařízeních s relativně nízkým výkonem, které nejsou předmětem centrálního prodeje. Tento trend je jasně viditelný po celém světě a pomalu vstupuje i do Polska. Energie se spotřebuje v blízkosti zdroje, někdy na stejném místě, kde se vyrábí. To znamená omezení nebo dokonce vyloučení nákladů na přenos a distribuci. Množství a nezávislost zdrojů navíc zvyšuje bezpečnost systému napájení. Nepochybné výhody pro poučené odběratele jsou však doprovázeny komplikacemi pro velké výrobce energie a pro sektor přenosu a distribuce. Tento vnitřní rozpor se zdá být hlavní překážkou rozvoje a je také výzvou pro regulátora, jehož úlohou bude zavést pravidla, která ovlivní zájmy malých i velkých.
Rychlý vývoj rozptýlené energie znamená výrazné snížení objemu elektřiny, která proudí k zákazníkům z národního energetického systému. Výsledkem je zvýšení jednotkových poplatků za každou kilowatthodinu dodané energie z tohoto systému. To zase vede ke zvýšení ziskovosti investic do rozptýlených zdrojů. Někteří zákazníci budou chtít používat vlastní zdroje nebo se odpojit od centralizovaného systému. Je možné, že v něm zůstanou pouze ti, kteří nebudou schopni investovat do svých zdrojů.

Tato „spirála smrti“ bude výzvou pro velké, integrované energetické společnosti. Jedná se o jeden z nedostatků tarifních systémů. Diskuse o novém přístupu k tarifům pro provozovatele přenosových a distribučních soustav by měla začít co nejdříve.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se Polsko výrazně liší, pokud jde o využívání plynu jako zdroje energie. V Polsku jsou to asi 3 %, zatímco v Německu 12 % a v Nizozemsku více než 60 %. Plyn jako surovina v energetice má mnoho výhod. Plynové bloky mohou hrát důležitou roli v energetických systémech. Kromě toho je plyn díky své nízké emisivitě atraktivním palivem pro dálkové vytápění. Klíčem k dynamice tohoto trendu bude pravděpodobně cena modrého paliva, tedy nákladů na energii z jeho spalování. Předpokládá se, že náklady a organizační a technické překážky bránící využití plynu v energetickém průmyslu, zejména pro vytápění budou v budoucnu nižší.

Rozvoj plynové energetiky a případný nárůst dovozu plynu v budoucnu nebude znamenat zvýšenou energetickou závislost Polska. Za relativně krátkou dobu umožní nové investice do infrastruktury, stejně jako širší nabídku a jednodušší logistiku dodávek zkapalněného plynu, diverzifikaci zdrojů a směrů dodávek. Ceny zemního plynu po pádu východního dovozního dominantního postavení se přiblíží evropským tržním hodnotám. Aktivní a plánované investice – například terminál LNG ve Svinoústí nebo Baltic Pipe – ukazují udržitelnost tohoto trendu. Ať tak či onak, místo pro plyn v polském energetickém průmyslu a národním mixu jako jeho nezbytné součásti vypadá jistě, ačkoli to nebude hlavní role.

Raport vznikl jako kompilát deseti rozhovorů novinářů vydavatelství wnp.pl s největšími polskými energetickými odborníky, alespoň takto je prezentován.

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Unipetrol nevyplatí dividendu

Publikoval před

Představenstvo Unipetrolu návrh zveřejněný jako regulatorní oznámení na webu firmy nijak nekomentovalo. Návrh managementu v čele s Krzysztofem Zdziarskim musí schválit valná hromada. Ta se v Unipetrolu obvykle koná v červnu, její přesné datum zatím není stanoveno. Půjde spíše o formalitu, protože polský PKN Orlen kontroluje od letošního března přes 95 procent akcií této petrochemické skupiny. 

Většinovým majitelem Unipetrolu je PKN Orlen od roku 2005. Svůj podíl 63 procent navýšil PKN vykoupením dalších akcionářů, jimž loni v prosinci nabídl, že za jejich akcie dá 380 korun za kus. Většina z nich tuto nabídku využila. Klíčové bylo rozhodnutí finanční skupiny J&T a s ní spojených investorů, kteří přes firmy Paulinino a Entris drželi téměř čtvrtinu Unipetrolu. J&T získala za akcie přes 16 miliard korun. Předtím tvrdě kritizovala polský management a byla i hlavním tahounem boje za vyplácení dividend.

Ozval se naopak menšinový akcionář Tomáš Hájek, který je hlavní tváří skupiny drobných akcionářů Unipetrolu, kteří svoje akcie neprodali. “Je to jedna velká ostuda a je to v příkrém rozporu s veškerými dřívějšími prohlášeními a sliby, které se ukázaly jako lživé,” komentoval Hájek rozhodnutí na Twitteru. Tato akcionářská skupina uvádí, že kontroluje jedno procento podílů. Svoje akcie nechtějí prodat za méně než 400 korun.

Polský PKN Orlen tento týden oznámil, že chce zbylých 5,97 procenta akcií Unipetrolu do konce roku vykoupit a stáhnout akcie z pražské burzy. Akcionářům opět nabídl za prodej 380 korun. Celkem by tak Orlen musel vyplatit na získání stoprocentní kontroly dalších 4,1 miliardy korun. Na výkup akcií PKN Orlen dosud vydal celkem 3,5 miliardy zlotých (asi 21 miliard korun). Poláci za ně zaplatili z volné hotovosti a částečně z úvěrů.

Autor: Petr Zenkner, celý text na ihned.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Využití LNG terminálu ve Svinoústí dosahuje 60 % kapacity, nejvíce v Evropě

Publikoval před

Polský terminál ve Svinoústí dosahuje podle slov svého ředitele nejvyššího využití mezi evropskými terminály pro dovoz LNG. Z loňských cca 35 % vzrostlo využití terminálu na současných cca 60 % kapacity, přičemž za celý letošní rok je očekáváno využití kolem 65 %. Nárůst dovozu LNG se v dalších letech očekává hlavně z Kataru a USA. Jeden z nejnovějších terminálů pro dovoz zkapalněného plynu do Evropy, který je umístěn na severu Polska, dosahuje relativně vysokého využití na úrovni 60 % kapacity terminálu. S ohledem na cenu plynu, která je vyšší než v případě dovozu plynovody, se jedná o mimořádný výsledek.

Dosažení 60% využití je sice úspěchem, nicméně ještě na konci října loňského roku společnost Gaz-System prohlašovala, že využití v roce 2018 by měla být stoprocentní. Společnost vycházela z toho, že objednávky na zpracování plynu dosahovaly množství 5 miliard metrů krychlových, tedy 100 % kapacity terminálu. Kapacita terminálu odpovídá přibližně třetině celkové spotřeby zemního plynu v Polsku. Terminál by se přitom měl i dále rozšiřovat, podle plánů společnosti Gaz System by mělo být na konci letošního roku zahájeno výběrové řízení na dodatečnou dostavbu terminálu. 

LNG terminál ve Svinoústí by díky tomu navýšil svoji kapacitu o 50 % na 7,5 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, a dokázal by tak pokrýt až polovinu spotřeby zemního plynu Polska. Práce na rozšíření terminálu by měly začít podle aktuálních plánů na přelomu roku 2019 a 2020, přičemž do provozu by měla být rozšířená část uvedena nejpozději v roce 2022. Za téměř dvojnásobným nárůstem využití LNG terminálu jsou zejména zvýšené dodávky zemního plynu z Kataru, který je v současnosti největším exportérem LNG.

Od začátku komerčního provozu byl v terminálu zpracován zkapalněný zemní plyn z celkem 31 LNG tankerů, přičemž nejvíce tankerů do Polska směřovalo právě z Kataru. Významným dovozcem bylo také Norsko, z USA prozatím dorazil pouze jediný tanker. Podle signálů z trhu společnost Gaz System očekává navýšení dodávek zejména z USA, a to i přesto, že je cena břidlicového plynu dováženého v podobě LNG z USA obecně vyšší než dodávky plynu plynovody z tradičních ložisek.

Autor: Martin Voříšek, oenergetice.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Orlen kupuje zbytek Unipetrolu

Publikoval před

Polská rafinerská společnost PKN Orlen hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií českého petrochemického holdingu Unipetrol. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 Kč, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je podle firmy stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

Nákup akcií schválila dozorčí rada PKN, transakce ale ještě musí získat souhlas České národní banky. PKN předpokládá, že by transakce mohla být dokončena ve čtvrtém čtvrtletí.

PKN Orlen nyní v Unipetrolu vlastní 94,03 procenta akcií. Svůj podíl letos zvýšila z předchozích 63 procent prostřednictvím dobrovolné nabídky na odkup akcií za 380 Kč za kus. PKN tuto nabídku podmínila tím, že její podíl stoupne na minimálně 90 procent. Dosažení této úrovně firmě umožňuje přinutit menšinové akcionáře k odprodeji zbývajících akcií.

ČTK – LN

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Lech Poznaň – Legia Varšava kontumačně 0:3 23.5.2018
    Už před zápasem Lech Poznaň – Legia Varšava byla atmosféra napjatá, naštvaní fanoušci Lecha to ukázali na začátku zápasu při choreo „Hřbitovní atmosféra – sériově pohřbené sny“ doplněné o výsledky zápasů ve finále polské Ekstraklasy, ve které po základní části skončil Lech Poznaň na prvním místě a poté promarnil několik utkání.  Legie musela v Poznani […]
    Jaromír Piskoř
  • Využití LNG terminálu ve Svinoústí dosahuje 60 % kapacity, nejvíce v Evropě 23.5.2018
    Polský terminál ve Svinoústí dosahuje podle slov svého ředitele nejvyššího využití mezi evropskými terminály pro dovoz LNG. Z loňských cca 35 % vzrostlo využití terminálu na současných cca 60 % kapacity, přičemž za celý letošní rok je očekáváno využití kolem 65 %. Nárůst dovozu LNG se v dalších letech očekává hlavně z Kataru a USA. […]
    Jaromír Piskoř
  • Orlen kupuje zbytek Unipetrolu 23.5.2018
    Polská rafinerská společnost PKN Orlen hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií českého petrochemického holdingu Unipetrol. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 Kč, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je podle firmy stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy. Nákup akcií schválila dozorčí rada PKN, transakce ale ještě musí získat […]
    Jaromír Piskoř