Connect with us
Reklama




Aktuality

Polský velký bratr

Published

on

ucho il fotoV Polsku může žádat o telekomunikační data všechny operátory 10 služeb a soud. Tamní Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, že si je nechává dodat i rozvodový soud. Služby si mohou bez bez jakéhokoli omezení požádat operátory o výkaz telefonních hovorů, lokalizaci telefonu a také o IP adresy obyvatel. Teoreticky mohou v Polsku občany sledovat: policie, pohraniční stráž, celníci, finanční úřad, vojenská policie, agentura vnitřní bezpečnosti, rozvědka, protikorupční policie, civilní a vojenská kontrarozvědka.

Podle polské ombudsmanky služby nemají povinnost nepotřebná data následně zničit a i když jsou v Polsku profese vázány profesním tajemstvím (lékaři či advokáti) není toto v bezpečnostních zákonech vůbec zmíněno. Podle portálu gazeta.pl bylo v roce bylo na 1000 Poláků necelých 28 kontrolováno některou ze služeb

jp

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Soudit nebo nesoudit?

Published

on

53 polských soudců tamějšího Nejvyššího soudu přijalo usnesení, že 37 jejich kolegů (a další soudci nižších soudů) jsou sice stále soudci, ale protože byli navrženi polskou Soudcovskou radou, která není podle nich politicky nezávislá, nemohou soudit. Podle nich soudit nemůže hlavně nová Disciplinární komora Nejvyššího soudu, která „má v kompetenci“ ony soudce, případně trestat.

Ve čtvrtek Sejm odmítl námitky Senátu proti novele zákona o obecných soudech, která zavádí závažné disciplinární sankce za zpochybnění postavení ostatních soudců. Polský prezident prohlásil, že zákon podepíše a tím se logicky postaví na opačnou stranu, než kterou reprezentuje většina soudců Nejvyššího soudu, kteří byli podle nich navrženi k jmenování prezidentovi ještě nezávislou Soudcovskou radou. Tito soudci sice ještě neodhlasovali, že polský prezident nemůže jmenovat nové soudce, ale protože takoví soudci soudit nemohou, pozbývá jeho ústavní právo a povinnost smysl.

Ještě by mohla zasednout Disciplinární komora Nejvyššího soudu a zakázat oněm 60 soudcům Nejvyššího soudu za trest soudit. Tuto absurdní situaci má řešit polský Ústavní soud, ale předsedkyně Nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorf tvrdí, že na to nemá právo a  v televizní diskuzi prohlásila, že bude-li to nutné, spor přenese před Soudní dvůr Evropské unie. Małgorzatě Gersdorf  podle polské ústavy končí funkční období předsedkyně Nejvyššího soudu 30. dubna 2020, hm, ale kdo ví. 

Continue Reading

Aktuality

Vyhraje Andrzej Duda už v prvním kole?

Published

on

Je humorné porovnávat demokratický výběr kandidátů na polského prezidenta u polských partají. Asi nikoli u vládní Sjednocené pravice. Tam ani nikoho nenapadlo nějaký výběr činit. Andrzej Duda, stávající prezident, si musí jen podebatovat s Jaroslawem Kaczyńským o formálnostech a slíbit PiS, že bude ve svém druhém funkčním období stejně loajální jako ve svém prvním.

Opoziční Občanská platforma postavila do čela kampaně ženu. Čelní představitelku „varšavské kavárny“ Małgorzatu Kidawa-Błońska (Małgorzatu Kidawová-Błońskou), které Platforma v listopadu 2019 zařídila primární volby tak, že jí volili kandidáti Kongresu Platformy. Protikandidát se dlouho nehlásil, a proto musel stávající předseda Platformy Schetyna ukecat primátora Poznaně Jacka Jaśkowiaka. Ten se v „primárkách“ soustředil na „Jsem nejlepší a vždy jsem takový byl“. Logicky vyhrála Małgorzata Kidawa-Błońska a bude obhajovat výsledek voleb Platformy (KO) do Sejmu – 27,4 %.

Primárky jako takové (volí členové 25.01. 2020) se v Platformě odehrávají jinde. Volí se nový předseda partaje. Cca 10 000 členů pošle své hlasy šesti kandidátům a s určitostí se rozhodne ve druhé kole (08.02.2020).

Je asi zbytečné rozebírat šance bývalé ministryně sportu Joanny Muchy, i když je z kandidátů (subjektivně) nejpěknější. Ve druhé kole se střetne schetynův Tomasz Siemoniak a antischetynovec Borys Budka. Sázím spíše na místopředsedu PO Siemonjaka než na předsedu poslaneckého klubu PO Budku. Schetyna by i po třetích prohraných volbách s PiS stejně uvnitř PO vyhrál, ale kandidovat už nemohl – zjednodušeně –  stal se nositelem proher. Pro českou opozici je výhodnější, aby vyhrál Tomasz Siemoniak, který co by bývalý ministr obrany mnohem více rozumí mezinárodní politice než parlamentní provokatér Budka. Siemoniak navíc má rád Čechy, u Budky se v tomto rozměru zatím dopátrat ničeho nelze.

V textu o prezidentských kandidátech má rozbor primárek na předsedu PO význam hlavně proto, že stávající předseda PO Schetyna pozastavil tok stranických peněz na kampaň Kidawa-Błońske, protože Ta si do volebního štábu nevzala ani jednoho „schetynovce“, kteří holt už třikrát volby prohráli. Tok stranických peněz na prezidentskou kampaň tedy zatím nepůjde do agentur blízkých Schetynovi. Rozhodne v únoru nový předseda.

Za polské lidovce kandiduje jejich předseda Władysław Kosiniak-Kamysz. Zvolený vrcholným orgánem partaje. Neslaný  politik luxovského typu, který prokoučoval svou šanci stát se jediným kandidátem sjednocené opozice. Kdyby se celá polská opozice ve jménu antiPiS spojila a postavila jej do svého čela, měl by Andrzej Duda velký problém. Nestalo se a Kosiniak-Kamysz tvrdne na 8-9 % podpory, stejně silné, jakou mají v průzkumech jeho lidovci.

Levicovým kandidátem na polského prezidenta je Robert Biedroń, polský europoslanec zvolený za stranu Wiosna. Bývalý primátor města Słupsk, přiznaný homosexuál, občanský aktivista a bojovník za práva LGBT osob. Těsně po evropských volbách (Wiosna získala 3 mandáty) svou rozpadající se stranu spojil fúzí s postkomunistickou SLD a vyhnul se tak podání finanční zprávy, ve které by musel zveřejnit podivné zprostředkované příjmy partaje od západních lidskoprávních „Nadací“. Jeho partner Krzysztof Śmiszek byl z předních míst kandidátky SLD následně zvolen do polského Sejmu. Přes všechny možné výhrady k jeho osobě (obzvláště dnes irituje polskou vládní garnituru intenzivním obesíláním všech europoslanců vnitropolskou opoziční rétorikou) je Robert Biedroń jedním z lídrů polské levicové opozice a autentickým reprezentantem 12 % postkomunistických, trockistických a moderně marxistických polských voličů.

Kandidátem na polského prezidenta je také Szymon Hołownia, bývalý moderátor hollywoodského střihu a katolický novinář. Katolický v Polsku v duchu pátera Halíka. Schopný rétor hrající si na filmového amerického kazatele, financovaný kdovíjakým kapitálem, a hlavně plod profesionálního marketingu. Dalo by se to přirovnat ke kandidatuře českého Jana Krauze, šmrcnutého třikrát: amen, amen, amen… podporovaného bezemočně kampaní v duchu Coca-Cola light.

Posledním relevantní kandidátem na polského prezidenta je Krzysztof Bosak, mladý reprezentant seskupení Konfederace (Konfederacja Wolność i Niepodległość – Konfederacja Wolnościowcy i Narodowcy). Tato účelová nová strana je složena z politiků několika polských národoveckých, republikánských, konzervativních a antievropských subjektů (podobné polské ultrapravicové strany v minulosti vznikaly a zanikaly hlavně z důvodů finančně technických, např. Janusz Korwin-Mikke a jeho mutace KORWiN, …). V Konfederaci proběhly primárky amerického stylu, ve kterých Bosak porazil matadory Janusze Korwina-Mikke či Grzegorze Brauna. Bosak je reprezentantem trochu mírnějšího národoveckého křídla. Strana získala loni ve volbách do Sejmu 6,81 %, 1 256 953 hlasů, a celkem 11 mandátů. Primární volby po celém Polsku utužily její voličskou základnu, ale jejich výsledek bude počátkem jejího rozpadu. Staří bardi onu prohru nezkousnou a raději se opětovně postaví například do čela zcela minoritních ultrakatolíků, než aby paběrkovali v Konfederaci většinově národovecké.

Průzkumy čtyři měsíce před volbami v první kole preferují stávajícího prezidenta. Do druhého kola by s ním měla projít kandidátka Platformy. Prezident Duda ale ještě ostrou kampaň nezačal, či spíše dělá ji prezidentováním.  Kidawa-Błońska už kapaní žije, stejně jako Kosiniak-Kamysz. Za měsíc se ukáže, zda projekt Hołownia přežije. Jeho podpora by většinově přešla ke Kosiniak-Kamyszovi a ta by se tak stala dvoucifernou. Pokud Andrzej Duda nevyhraje už v prvním kole, bude muset aktivizovat a motivovat voliče Konfederace, aby jej ve druhé kole volili. Pokud tak neučiní, může se stát, že ve druhém kole prohraje s kandidátem opozice, ať to bude Kidawa-Błońska, nebo pro něj hůř, Kosiniak-Kamysz.

Prognóza – Marcin Palade – 19. 1. 2020

Continue Reading

Aktuality

Prohlášení premiéra Mateusze Morawieckého

Published

on

Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva.

Bohužel, čím více času uplynulo od těchto tragických událostí, tím méně o nich vědí naše děti a vnoučata. Proto je tak důležité, abychom i nadále nahlas vyslovovali pravdu o druhé světové válce, o jejích strůjcích a obětech – a stavěli se proti jakýmkoli pokusům o falšování historie.

Paměť o tomto zlu je zvláště důležitá pro Polsko, první oběť války. Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. A právě Polsko bylo první zemí, která bojovala na obranu svobody v Evropě.

Odpor vůči těmto mocnostem zla však není pouze vzpomínkou na polské hrdinství – je co něco mnohem významnějšího. Tento odpor je odkazem celé dnešní svobodné a demokratické Evropy, která se dala do boje proti dvěma totalitám. Dnes, kdy někteří pro dosažení svých politických cílů neváhají pošlapat památku těchto dějinných událostí, musí Polsko hájit pravdu. Ne pro svůj prospěch, nýbrž jménem toho, čím je Evropa.

Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaný 23. srpna 1939, nebyl „smlouvou o neútočení“. Šlo o politický a vojenský svazek, jenž rozděloval Evropu na dvě sféry vlivu na linii tří polských řek: Narev, Visla a San, která se o měsíc později přesunula na linii Bugu, na základě Smlouvy o hranicích a přátelství mezi třetí říší a SSSR, uzavřené 28. září 1939. Pakt byl předehrou k nepředstavitelným zločinům, které byly během dalších několika let spáchány po obou stranách této linie.

Spojenectví Hitlera a Stalina bylo okamžitě uvedeno v život: 1. září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu, jihu a severu, 17. září pak Sovětský svaz napadl Polsko z východu.

22. září se v Brestu Litevském uskutečnila velká vojenská přehlídka – oslava společného vítězství hitlerovského Německa a sovětského Ruska nad nezávislým Polskem. Takovéto přehlídky nepořádají smluvní strany paktů o neútočení – dělají to spojenci a přátelé.

A právě tak to bylo s Hitlerem a Stalinem: dlouho byli nejen spojenci, nýbrž i přáteli. Toto přátelství vzkvétalo natolik, že když skupina 150 německých komunistů ještě před vypuknutím druhé světové války uprchla ze třetí říše do Sovětského svazu, v listopadu 1939 je Stalin vydal Hitlerovi jako jakýsi „dar“– a tím je poslal na jistou smrt.

Sovětský svaz s Říší po celou dobu úzce spolupracoval. Na konferenci v Brestu 27. listopadu 1939 představitelé tajných služeb obou států projednávali metody a zásady spolupráce při potírání polských odbojových organizací na okupovaných územích. Další konference funkcionářů NKVD a SS týkající se jejich spolupráce proběhly mj. v Zakopaném a v Krakově (v březnu 1940). To nebyly rozhovory o neútočení, nýbrž o likvidaci (rozuměj: vraždění) lidí, polských občanů, a o společných spojeneckých akcích s cílem úplného zničení Polska.

Bez spoluúčasti Stalina při dělení Polska a bez surovin, které Stalin dodával Hitlerovi, by německá zločinná mašinérie neovládla Evropu. Poslední vlaky s dodávkami vyjely ze Sovětského svazu do Německa 21. června 1941 – den před útokem nacistického Německa na dosavadního spojence. Díky Stalinovi mohl Hitler beztrestně dobývat další země, zavírat Židy z celého kontinentu do ghett a připravovat holocaust – jeden z největších zločinů v dějinách lidstva.

Stalin na východě prováděl zločinné akce, podřizoval si jeden stát po druhém a budoval strukturu táborů, které Rus Alexandr Solženicyn nazval Souostroví Gulag. Táborů, ve kterých byly miliony lidí, odpůrců komunistické vlády, ničeny otrockou, vražednou katorgou.

Zločiny komunismu začaly ještě před druhou světovou válkou – od hladomoru milionu Rusů na začátku dvacátých let, přes Velký hladomor, v jehož důsledku zemřelo mnoho milionů obyvatel Ukrajiny a Kazachstánu, až po Velkou čistku, během níž bylo povražděno téměř 700 tisíc politických protivníků a běžných občanů, především Rusů, rovněž v rámci tzv. Polské operace NKVD, ve které byli postříleni hlavně občané SSSR polského původu. Na smrt byly vydány děti, ženy a muži. Pouze v Polské operaci bylo podle údajů NKVD zastřeleno 111 tisíc osob – tito lidé byli úkladně zavražděni sovětskými komunisty. Být v té době Polákem v Sovětském svazu znamenalo rozsudek smrti nebo mnoholeté vyhnanství na Sibiři.

Pokračováním této politiky byly zločiny páchané již po sovětském vpádu do Polska (17. září  1939) – mezi tyto zločiny patří i vyvraždění více než 22 tisíc polských důstojníků a dalších zástupců elity mj. v Katyni, Charkově, Tveru, Kyjevě a Minsku – a také v mučírnách NKVD a lágrech v nejvzdálenějších koutech sovětského impéria.

Největšími oběťmi komunismu byli občané Ruska. Historici odhadují, že v samotném Sovětském svazu bylo zavražděno 20 až 30 milionů lidí. Smrt a lágry čekaly dokonce i na ty, kteří jsou v civilizovaných státech zahrnováni péčí – zajatce vracející se z války. Sovětský svaz s nimi nezacházel jako s válečnými hrdiny, ale jako se zrádci. To byla „vděčnost“ sovětského Ruska vůči válečným zajatcům-vojákům Rudé armády: smrt, lágry, koncentrační tábory.

Za všechny tyto zločiny odpovídají komunističtí vůdci v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Pokus o rehabilitaci této postavy po osmdesáti letech od vypuknutí druhé světové války pro politické cíle dnešního ruského prezidenta musí vyvolat jednoznačný nesouhlas u každého, kdo má alespoň základní znalosti dějin 20. století.

Prezident Putin ohledně Polska mnohokrát lhal. Vždy tak činil s plným vědomím. Obvykle k tomu dochází v situaci, kdy vláda v Moskvě cítí mezinárodní tlak související s jejím jednáním. A to tlak ne na historické, ale právě na současné geopolitické scéně. V posledních týdnech Rusko utrpělo několik zásadních porážek: pokus o úplné podřízení Běloruska skončil neúspěchem, Evropská unie opět prodloužila sankce uložené za protiprávní anexi Krymu a jednání v tzv. „normandském formátu“ nejenže nepřinesla zrušení těchto sankcí, ale ve stejnou dobu došlo k dalším omezením – tentokrát americkým – které značně ztěžují realizaci projektu Nord Stream 2. Zároveň byli ruští sportovci vyloučeni na čtyři roky za doping.

Slova prezidenta Putina považuji za snahu o skrytí těchto problémů. Ruský vůdce si velmi dobře uvědomuje, že jeho výtky nemají nic společného se skutečností – a že v Polsku nejsou pomníky Hitlera ani Stalina. Takové pomníky byly v naší zemi výhradně tehdy, když je vztyčovali agresoři a zločinci – hitlerovská třetí říše a sovětské Rusko.

Ruský národ – největší oběť Stalina, jednoho z nejkrutějších zločinců světových dějin – si zaslouží pravdu. Hluboce věřím, že ruský národ je národem svobodných lidí a odmítá stalinismus, i když se vláda prezidenta Putina pokouší o jeho rehabilitaci.

Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu.

Mateusz Morawiecki
předseda vlády Polské republiky

Zdroj: Velvyslanectví Polské republiky v Praze

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Do polské nemocnice přišel muž s prstenem na penisu. Pomoci museli hasiči 22.1.2020
    Muž s kovovým kroužkem na penisu přišel na pohotovostní oddělení Nemocnice zemského nemocničního centra v Jelení Hoře. Došlo k zástavě oběhu a otoku penisu, takže lékaři nemohli prsten odstranit. Do nemocnice byli povoláni hasiči z Jelení Hory. Ti pomocí mini brusky s malým diskem odstranili prsten z genitálií pacienta. (rmf24.pl)
    Jaromír Piskoř
  • Vyhraje Andrzej Duda už v prvním kole? 21.1.2020
    Je humorné porovnávat demokratický výběr kandidátů na polského prezidenta u polských partají. Asi nikoli u vládní Sjednocené pravice. Tam ani nikoho nenapadlo nějaký výběr činit. Andrzej Duda, stávající prezident, si musí jen podebatovat s Jaroslawem Kaczyńským o formálnostech a slíbit PiS, že bude ve svém druhém funkčním období stejně loajální jako ve svém prvním. Opoziční Občanská […]
    Jaromír Piskoř
  • Varšava: Rozdělené město / Spojuje nás paměť 1.1.2020
    29.1. 2020 / 19:00 Praha / Městská knihovna, Mariánské nám. 98/1 V letošním roce uplyne 75 let od konce druhé světové války. 27. ledna si celý svět připomíná výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim – toto datum se stalo Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Při této příležitosti představíme ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze dokument […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality