Connect with us
Reklama




Aktuality

Měli nás opravdu brát do EU?

Published

on

Země Visegrádu, jakkoli ekonomicky rostou, tak společensky a politicky členství v EU nezvládly. Samy se navíc ze západního společenství vydělují a spouští novou železnou oponu, tentokrát mentální. Migrační krize byla jen příležitostí, která tuto doposavad skrytou skutečnost odhalila v plném světle. 

Ukazuje se, že staletí strávená na periferii evropské civilizace (doba Karla IV. byla spíše výjimka potvrzující pravidlo) a dlouhá doba komunismu s veškerými jeho destruktivními vlivy na společnost, řádově zřejmě většími než měly diktatury např. ve Španělsku či Portugalsku, středoevropské země poznamenaly více, než jsme si byli ochotni připustit. V důsledku toho se v našem prostoru daleko snáze šíří cílené dezinformace a mezi lidmi je mnohem větší tolerance k jinak absolutně nepřípustným praktikám, jako jsou přímé ovlivňování médií politiky, likvidace nezávislého soudnictví či otevřený boj proti občanské společnosti.

Návrh rozpočtu jako rozbuška střetu Itálie s EU? Je to jen politické divadlo před volbami, říká ekonom Návrh rozpočtu jako rozbuška střetu Itálie s EU? Je to jen politické divadlo před volbami, říká ekonom
Největší paradox doby je současný příklon k Rusku u velké části elit u nás, na Slovensku a v Maďarsku či popř. kopírování ruských autoritativních metod i v jinak protiruském Polsku. Jeden by to opravdu nečekal od zemí, které tak dlouho žily pod ruským vlivem.

Celý text na info.cz

Autor: Lukáš Pachta, pracuje v Evropském parlamentu jako poradce české europoslankyně Šojdrové. Text vyjadřuje jeho osobní názor.

Continue Reading
1 Comment

1 Comment

  1. Karel

    9.10.2018 at 21.56

    Dovolím si s autorem y info.cz hodně nesouhlasit. On některé věci vidí tak, jako levicové elity Západu, ale nevidí ten dvojí metr, protože nechce. Není ani pravda, že V4 je víc ovlivněna ruskými dezinfo – stačí se podívat do Rakouska, Německa apod. Ani u nás se nechytají tak, jako tam. Ale to hlavní, co autor přehlíží: V4 nemá politické vězně, na rozdíl od Španělska. Nemáme ani špatné imigranty – vybrali jsme si ty, kteří se zařadili a pracují (na rozdíl od… mnoha zemí staré EU). Neděje se tady to, že když někdo postuje historickou fotku o tom, jak se vítá nacista s islámským muftím, že by dostal podmínku. Neohýbá se pravda podle ideologie jednotně, máme různorodější média. Nestalo se jako v Německu, že politik je prohledáván domovní prohlídkou kvůli příspěvku na FB, ani to, že politik jdouci na radnici v Münsteru hlasovat proti přijetí dalších imigrantů, prochází uličkou hanby, kdy levičáci ještě na schodech na něho křičí „Celý Münster nenávidí AfD“. Nic takového tady nemáme. V Německu to nebylo, mění se až v posledních letech. Ideologie progresivismu posouvá společnost tam, nikoliv tady, kde ty změny jsou menší. Manželství už leckde není manželství a dvojí metr je zřejmý. Například: kdosi spustil před lety povyk, že Polsko se snaží kontrolovat veřejnoprávní média. Jenže v Polsku jsou média provládní i proopoziční, a to i televize. V Německu žádné takové TV stanice pro opozici nejsou a vystupují hodně stranicky. I Lucembursko kritizovalo Polsko za veřprávní média, jenže… Lucembursko má takové médium jen jedno (rozhlas) a jeho ředitele jmenuje přímo vláda. Takže docela nechutné, když i LX se přidalo k tomuto honu, i když samo to má s nezávislostí veřprmédií horší.
    Ale hlavní věc jsou ti političtí vězni. O nich žádný EUparlament „kupodivu“ nehlasuje.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro MF DNES

Published

on

Polsko je v drůbežím mase soběstačné z 283 procent. Poskytuje exportní dotace jeden zlotý, tedy šest korun, na kilogram. Kuřata se dovážejí ze Slovenska do Polska, kde se porazí a kuřecí maso se veze zpátky jen kvůli dotacím. Polští zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění, odvádějí nižší daně. Mají úplně jiné podmínky. Když Češi v roce 2004 domlouvali podmínky při vstupu do EU, večer už bouchali šampaňské. Poláci jednali přes noc a mají lepší podmínky. Je to i tím, že jsou větší.

Chtěli jsme přece volný trh bez hraničních kontrol a platí nějaká pravidla a kontrolní mechanismy.
Kdo chce vyvézt přebytky do Česka, udělá to. Problém ale je, že podnákladové dovozy narážejí na český zákon o cenách, který jednoznačně říká, že ten, kdo prodává spotřebiteli, nesmí od dodavatele požadovat nižší cenu, než jsou náklady a přiměřený zisk. Jenomže my toto právo nevymáháme. Pomohlo by také, kdyby u sebe měla celní správa veterináře a policistu, mohli by pak zastavit každé auto a provést kontrolu nejen dokladů, ale i kvality zboží. Skončily by černé dovozy.

Ale k tomu byste potřeboval armádu úředníků.
Nejde o to, zastavit každé auto, ale o možnost zkontrolovat každé auto. Nikdo by zároveň nevěděl, že přijde kontrola.

Cožpak dnes někdo v potravinářském závodě nebo u distributora tuší, kdy mu zazvoní kontrola?
Vím z praxe, jak to funguje. Všichni, vědí, kde kontroly budou, takže se nenajde nic nebo jen minimum. Nebo si to konkurence mezi sebou zavolá. Systémové řešení se neuplatňuje. Vyrazte v neděli ráno k polským hranicím od Náchoda až po Český Těšín. Valí se to sem v tunách, máte plný mail nabídek masa za 18 korun za drůbeží čtvrtky. Nabízejí vám to bez papíru, s papírem, s DPH nebo bez, jak chcete. Neříkám, že všechno je načerno, míří sem obojí.

Autor: Filip Horáček, celý rozhovor na idnes.cz

Continue Reading

Aktuality

Polský způsob výběru DPH

Published

on

„V roce 2016, kdy se ještě nepodařilo realizovat naši reformu, jsme udělali první akce, jinak a na zcela jiné úrovni. Každý den tehdy vjíždělo do Polska 750 cisteren s palivem. Zavedli jsme permanentní kontroly na hranicích, tedy všichni kontrolní daňoví úředníci byli převeleni na tento úkol. Najednou se počet snížil na 150 cisteren denně. Obrat na čerpacích stanicích státního Orlenu a Lotosu se okamžitě zvýšil. V průběhu roku se to projevilo na konkrétních penězích a z DPH jsme získali dalších 8 mld. PLN.“ řekl dnešní polský ministr financí Marian Banaś na setkání Klubů Gazety Polske.

Continue Reading

Aktuality

Tusk na bílém koni nepřijede

Published

on

„Myslím si, že se Donald Tusk nevrátí do polské politiky“ řekla v Radio Zet Joanna Mucha, poslankyně Občanské platformy. To je informace, o které již delší čas spekulují polská média, ale přímo z tábora Občanské platformy, tedy formace, které je Donald Tusk čestným předsedou, se prozatím takto jasně nikdo nevyjádřil.

Donald Tusk si ještě vrátka k návratu a kandidatuře na polského prezidenta neuzavřel, ale podle průzkumů moc šancí nemá. Po prohraných volbách Evropské koalice navíc zcela ochladly jeho vztahy s Gregorzem Schetynou, předsedou Občanské platformy. Donald Tusk, který končí v čele Evropské rady se poohlíží po nějakém teplém místě uvnitř evropských struktur, spekulují polští komentátoři. Bude to mít ale těžké, na tiskové konferenci Juncker – Tusk, si prostořeký končící šéf EK dělal z Tuska šprťouchlata a ten to nesl dosti nešťastně (https://www.youtube.com/watch?v=lKH5m1yQe-I).

Onen mýtus polské opozice, že Tusk přijede na bílém koni je tak už nenávratně v ….

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Ukrajinec omdlel v práci, polská šéfová ho nechala umřít v lese 24.6.2019
    Ukrajinský dělník Vasyl Čornej omdlel při práci v polském podniku na výrobu rakví. Jeho polská šéfová, místo aby zavolala sanitku, ho odvezla do lesa a tam ho nechala. Ukrajinec zemřel, napsal v pondělí polský list Gazeta Wyborcza. Na Ukrajině po něm zůstala žena, tři malé děti a staří rodiče. „Nebyl nemocný, neupadal do bezvědomí, neměl […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko s podporou Česka zablokovalo přijetí cílů pro klimatickou neutralitu v roce 2050 24.6.2019
    Hlavní představitelé členských států nedosáhli ve čtvrtek v Bruselu dohody o dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050. Znění rezoluce, které obsahovalo zmínky o cíli pro tento rok, bylo vetováno především Polskem, podpořeným Českou republikou a Maďarskem, píše portál oenergetice.cz. Závěry summitu tedy nakonec vyzývají Evropskou komisi a Radu pouze k zajištění přechodu na klimaticky […]
    Jaromír Piskoř
  • Už dvacet let jsem tu knihu nečetl 24.6.2019
    Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí. […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality